Život po Jangovi

Typická kokotina dnešnej doby. A filmov A24. Namiesto živých kamarátov a bábik má protivná krpatá Číňanka "technosapiens" Yanga. Potom sa čudujú, že sa pokazil. Alebo ho podľa mňa skôr z tých ľudí jeblo. Normálne odpadol, lebo nemohol zniesť protivné decko, spomalenú černošku a Colina Farrella „podnikajúceho“ s čajom. Keby viedol bar, alebo obchodoval s kokaínom, bolo by to možno viac uveriteľné. Proste Yang sa radšej podľa mňa ukončil sám. Navyše nerozumiem významu, keď si ľudia adoptujú Číňanku, ktorá sa už pravdepodobne narodila v ich krajine, a bude v nej žiť, aby sa naučila po čínsky, teda JEJ jazyku a zvykom. Nonsens. Keď žije v ich krajine, tak by mala rozumieť predovšetkým ich zvykom a jazyku. Keď tam už začala kvíkať, že chce Yanga po desiaty raz, tak by som ju poslala naspäť do Číny alebo kde. A potom ten klon, vlastne klonica... Pol hodinu z celého filmu tam iba jazdili v aute, teda vlastne auto či čo ich viezlo samé. A film sa vliekol ako vlákna čínskej priadky morušovej. Alebo Farrellova dublinská opica. (22.12.2022)

Farrell asi už nemá na chlast a cigy, inak by sa tohto počinu nezúčastnil. Celé v zmysle multi-kulti scifi -  robotizácia spoločnosti + rodina v zložení: biely manžel, čierna manželka, šikmooké dieťa. Okrem hudby film nemá v sebe absolútne nič, v podstate sa tu nič nestane a namiesto dialógov väčšinou len také mumlanie. (02.08.2022)

"BEZ NICOTY NEMŮŽE BÝT NĚCO." Komorní sci-fi, bez zbytečné exhibice, obrazové či dějové, přesto svou filozofickou rovinou ne nezajímavé. Je to i poměrně krátké, takže celý ten minimalistický koncept nestihne začít příliš nudit. Herecky jde o úspornou práci, povedenou, přirozenou, s obrazem jde vyloženě o symbiózu, jsem opravdu rád, že i etablovaní herci jako Farrell umí přijmout takové role. 70% (05.01.2023)

Chce to být jako čajový obřad, ale ve výsledku je to jen jako příprava Pickwicku, při jejímž louhování si z nudy přečtete pár náhodných filozofických citátů o smyslu všeho. Na rovinu mě při objevu tohohle filmu dost zaujal námět, ale spolu s tím vyděsil plakát, takže jsem do toho šel s určitým obavami, ale nakonec mě spíš než ta prapodivná snaha o utopii (plné obřích eko-vil a bezchybných životů, kterými může trochu otřást jen smrt) vadila bezemočnost a vyprázdněné postavy. A přitom se to snaží být strašně citlivé a plné niterných pocitů, ale staví to na Farrellovi, který jakoby ani nevěděl, co vlastně hraje, Turner-Smithové, která tu má neustále jeden výraz a její postava nemá jiným charakter, než že neustále pracuje a pak jedné malé holky (jejíž skutečné jméno nemám odvahu skloňovat), která se tu celou dobu chová jako rozmazlený fracek. Nikomu jsem nevěřil nic, ani lítost ze stavu Janga. Všechno mi tu přišlo umělé a na sílu, plné falešné poetiky, jen aby tímhle Kogonada vyjádřil svoji představu ideálního světa, která by ale fungovala pouze pro něj, jako každá utopie. Jediné, co se mi tu hodně líbilo, byl vizuál Jangova "vzpomínkového vesmíru" a průlet jeho vzpomínkami, které byly plné drobných radostí. Jinak je to ale naleštěná bída, na které mi přijde paradoxní, že tak moc vyzdvihává čínskou kulturu a tradice, ale zároveň ignoruje fakt, že v Číně by tahle utopie byla naprosto nepřípustná. Na tenhle paradox ale naráží i spousta současných (animovaných především) nečínských filmů o Číně. 2* (29.09.2023)

Presne takto vizuálne má vyzerať malé filozofické scifíčko. Vstup do spomienok je krásne stvárnený, dom rodinky so záhradkou so stromami je presne podľa môjho gusta a som rád, že príliš veľa z tohto fikčného sveta nevidíme, ale cítime jeho atmosféru. Príbeh je, jemne povedané, minimalistický a nejaký ten výraznejší zvrat by mu neuškodil, samozrejme nič v takom zmysle, že by sme tu zrazu mali akčnú scénu alebo násilie. Je to príjemné, melancholické, trochu sentimentálne a dobre sa na to pozerá. A možno je to aj také polemizovanie nad tým, ako dobre (ne)poznáme svojich najbližších. Ako trochu odlišná hodinka v rámci Black Mirror by to bolo asi uspokojivejšie. (20.12.2022)