poster

Van Gogh

  • francouzský

    Van Gogh

  • slovenský

    Van Gogh

Drama / Životopisný

Francie, 1991, 158 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Artran
    *****

    Poslední dějství dramatu jménem Vincent Van Gogh. Doba: červen a červenec roku 1890. Příběh začíná po tom, co Van Gogh opouští kliniku, kde se léčil po tragédii, která vyústila do známé sebezraňující destrukce, a přijíždí k lékaři Dr. Paulu Gachetovi. Krize se nicméně dále nenápadně prohlubuje a Vang Gogh ztrácí víru v sebe jako v člověka i jako umělce. Nezabrání tomu ani milostný románek s Gachetovou dcerou. 27. července se střelí do hrudi a dva dny nato umírá. --- Nádherná subtilní kamera, absence filmové hudby a všední pohled na život kolem nás, pod kterým je ale "smutek, který trvá navěky".(6.3.2007)

  • pakobylka
    ***

    ----- "Žít si jako umělec, to je luxus. A může si ho dovolit, kdo na to má." ----- A o tom to je. Kam se poděly tvůrčí posedlost a vnitřní rozervanost, které byly tak jasné a zřetelné ve snímku "Žízeň po životě" (1956) ? Nic z toho se Maurici Pialatovi zachytit nepodařilo. Zbyl jen trochu plytký příběh bohéma, kterému ženy samy padaly do náruče, který se bez větších výčitek svědomí nechal živit zodpovědnějším mladším bratrem ... a který své psychické problémy víceméně jen předstíral, aby se jednoho krásného dne jen tak z plezíru - když ho zrovna omrzel život - pokusil o sebevraždu. Příběh, který docela dobře funguje jako fiktivní vyprávění o fiktivním umělci, ale nějak ho nemůžu přijmout jako portrét Vincenta van Gogha.(24.1.2014)

  • Anderton
    ***

    Nebudem písať, že zábery širokých polí a zelených lúk pripomínajú impresionistické obrazy, pretože pravda je taká, že naopak impresionistické obrazy pripomínajú skutočnosť. Život Van Gogha bol iste zaujímavý. Aj jeho záverečná fáza. Výlety do prírody, nová láska, nevestince, kopa sexu, maľovanie, hádky s bráchom, depresie. Pialatov starší film však pôsobí na mňa príliš televízne, aby ma dokázal vtiahnuť tak, ako by mal. Neviem si totiž predstaviť, že ho sledujem na veľkom plátne na nejakom festivale. Mám pocit, že mnohí by tam zaspali. Ak by bol kratší, alebo ak by bol pri tejto mohutnej dĺžke výpravnejší a menej chladný, splnil by svoj účel možno aj dokonale. Vzhľadom na viacero tunajších plných počtov sa ale asi viac jedná o otázku vkusu.(5.12.2014)

  • nascendi
    **

    Nepovažujem tento príspevok do životopisných filmov o van Goghovi za vydarený. Nezodpovedá mojej predstave vytvorenej prevažne z knihy a jej vynikajúceho filmového prepisu. Dúfal som, že tento film, vymedzený poslednými dvoma mesiacmi maliarovho života, môj dobrý pocit ešte znásobí. Opak je pravdou. Predstaviteľ van Gogha fyziognómiou, ani správaním nezodpovedal mojej predstave a režisér sa v nejakej nepochopiteľnej snahe sústredil iba na nepodstatné udalosti v jeho živote. Málo sa maľovalo, o to viac sa pilo a flámovalo. Bol som týmto nepomerom sklamaný obdobne ako u filmu o Johnnym Cashovi. Samozrejme, že scenárista a režisér majú svoju autorskú licenciu aj na takéto osobité videnie. Ja mám zasa licenciu ich videnie neakceptovať.(1.12.2014)

  • Elfias Dóže
    ***

    Velkolepé. Možná až moc. Nepochybuju, že si van Gogh zaslouží stejnou poctu jako Mozart, genialita obou je v jejich díle nabíledni. Avšak tříhodinová freska posledních sedmašedesáti dnů, v nichž nedělá nic jiného, než že maluje či se o to alespoň pokouší, debatuje s doktorem o svých potížích a malířství, potají chodí za jeho dcerou, též hojně navštěvuje ženy pochybné pověsti, a často si píše si s bratrem -chlebodárcem, je paradoxně zploštělá a nafouknutá zároveň. Málo biografie, chybí ucelenější pohled do zákulisí van Goghova "nepozdního" života, zbytečně moc kudrlinek, za vše scéna v jednom z pařížských(?) "doupat neřestí"... Pakliže je van Gogh primárně o vnitřní melancholii a duševní rozervanosti, nemám sebemenší problém, pociťuju jak byl van Gogh sžírán a ubíjen, podíl na tom nese i Jacques Dufronc, který se mistrně zhostil titulní úlohy... 65%(3.2.2014)