poster

Van Gogh

  • francouzský

    Van Gogh

  • slovenský

    Van Gogh

Drama / Životopisný

Francie, 1991, 158 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • pakobylka
    ***

    ----- "Žít si jako umělec, to je luxus. A může si ho dovolit, kdo na to má." ----- A o tom to je. Kam se poděly tvůrčí posedlost a vnitřní rozervanost, které byly tak jasné a zřetelné ve snímku "Žízeň po životě" (1956) ? Nic z toho se Maurici Pialatovi zachytit nepodařilo. Zbyl jen trochu plytký příběh bohéma, kterému ženy samy padaly do náruče, který se bez větších výčitek svědomí nechal živit zodpovědnějším mladším bratrem ... a který své psychické problémy víceméně jen předstíral, aby se jednoho krásného dne jen tak z plezíru - když ho zrovna omrzel život - pokusil o sebevraždu. Příběh, který docela dobře funguje jako fiktivní vyprávění o fiktivním umělci, ale nějak ho nemůžu přijmout jako portrét Vincenta van Gogha.(24.1.2014)

  • troufalka
    *****

    Hodně tancování, málo malování. Přesto zajímavý film. Oproti domkumentům je zde vykreslený vztah s Théem mnohem víc dramaticky. Film je plný lidí, ale není v něm tolik vnitřní rozervanosti, která Vincenta provázela poslední dny života. Čekala bych víc malebné krajiny, pohledy na kavárnu a kostel v Auvers, více samoty v polích a osamělosti v mezi čtyřmi stěnami.(23.1.2014)

  • Artran
    *****

    Poslední dějství dramatu jménem Vincent Van Gogh. Doba: červen a červenec roku 1890. Příběh začíná po tom, co Van Gogh opouští kliniku, kde se léčil po tragédii, která vyústila do známé sebezraňující destrukce, a přijíždí k lékaři Dr. Paulu Gachetovi. Krize se nicméně dále nenápadně prohlubuje a Vang Gogh ztrácí víru v sebe jako v člověka i jako umělce. Nezabrání tomu ani milostný románek s Gachetovou dcerou. 27. července se střelí do hrudi a dva dny nato umírá. --- Nádherná subtilní kamera, absence filmové hudby a všední pohled na život kolem nás, pod kterým je ale "smutek, který trvá navěky".(6.3.2007)

  • Aky
    ****

    Mohl to být skvělý film o posledním období Goghova života, kdyby nebyl tak přezbytečně dlouhý. Mnohé, co mohlo trvat půl minuty trvá dvě, stává se to roztahané, nezajímavé, chvílemi to hraničí s nudou. Něco tak zachraňuje prostředí, něco pohled do malířské kuchyně, ale i tak to na čtvrtou hvězdu ode mne dosáhlo jen tak tak.(1.2.2014)

  • gudaulin
    **

    Van Gogh jenom potvrzuje dlouhodobé prokletí, které stíhá žánr životopisných filmů. Jsou příliš uctivé, seriózní, dlouhé - a obvykle nudné, bez chuti a bez zápachu. Život, přinejmenším jeho poslední etapa byla v případě Vincenta van Gogha přitom fascinující. Mohlo z toho vzniknout strhující psychologické drama člověka zmítaného ztrátou víry v sebe sama a vyhořením, navíc obtíženého obavami z chatrného zdraví i existenčními problémy. Místo toho vidíme unavený film bez jiskry, kde hrdina připomíná víc leklou rybu. Celkový dojem: 40 %.(4.12.2014)