Okja

Ja tomu Joon-ho Bongovi nejak neviem prist na chut a jeho filmy na mna v ziadnom smere nefunguju. Ako drama ma to ani na chvilu nedojalo. Ako komedia je to malo vtipne a parkrat ma rozosmiali len sceny, ktore si robia prdel z tych ekoteroristov. No a ako osveta to môze fungovat len na male deti a nejakych zabednencov, ktori si myslia, ze mäso vznika samovolne v supermarketoch. Behom scen z jatiek som si spomenul na ovela desivejsiu scenu jatiek v Sausage Party v ktorej zenska brutalne ošupe zemiak a okonca zje deti mrkvy. To bolo aspon neskutocne vtipne. Ked uz by mala fungovat nejaka zmysluplna osveta, tak by si kazdy clovek mal aspon raz zabit nejake zviera z ktoreho vznika jeho oblubena pochutka. Mna to od konzumacie mäsa neodradilo, ale aspon sa snazim neplytvat zradlom, kvôli ktoremu nejake zviera prislo o zivot. 3/10. (05.07.2017)

Přijde mi super, že takováhle ulítlost vůbec vznikla a dokonce v ní hrají známé hlavy. Kritika masnýho průmyslu, korporací i aktivistů je v tom zřetelná, ale naštěstí se to primárně soustředí na příběh holky, co pro záchranu svého superprasete udělá všechno. To mě na tom bavilo i dojímalo. Maso kvůli tomu sice žrát nepřestanu, ale Netflixu tleskám za podporu takto originálních filmů. (29.07.2018)

Och, tak tohle se svým vyzněním do mě trefilo naplno. Ještě se se mě líbilo, že film opravdu nenechavá nit suchou nejen na celým byznyse se žrádlem, jehož jsem ale taky součástí, ale ani na aktivistech a mimořádně silně umí střídat vážné emotivní momenty s nápaditou a vtipnou satirou a to už vůbec nepočítám kvalitní filmařinu. (16.02.2020)

Joon-ho Bong stejně jako v jeho minulém počinu Snowpiercer nachází šikovnou cestu jak okomentovat dění v naší společnosti. Okja se ale na rozdíl od Snowpiercera vydává cestou trochu jinou, lehce afektovanou a více emoční. V jádru je to především klasický buddy pet film o malé holce, která má svoje zvíře, v tomhle případě přerostlé hroch-prase (trochu nepovedené CGI zvíře, které ze začátku bije do očí než si na to člověk zvykne), na začátku filmu se vyskytne nějaký problém, který svede tuto dvojici na dobrodružnou cestu a film pak celou dobu směřuje k emočně vyšponovanému finále. Nebyl by to ale Joon-ho Bong, aby do toho nepřimíchal pár originálních ingrediencí a tuhle klasickou formu trochu nezpestřil. Vytváří hlavního záporáka v podobě korporátní společnosti v čele s Tildou Swinton, která podobně jako Jake Gyllenhaal nevím co to vlastně dělají, ale klobou dolů, že svolili k tomu udělat ze sebe takové karikatury. Dále je tu odbojová skupina, bojující za práva zvířat, která chce pomoci malé Mije v honu za záchranou Okji. Film se tak dá rozdělit na několik částí, přitom každá z nich má jinou náladu a tón. Tempo i prostředí filmu se často mění a když se nad tím člověk zamyslí Okja a Snowpiercer toho mají mnohem víc společného než by se mohlo na první pohled zdát. Oba filmy putují z bodu A do bodu B, přitom šikovně využívají kulis a prostředí v kterém se ta daná část zrovna odehrává, aby dovolili posun filmu do další části. Joon-ho Bong znovu ukazuje jak dobrý je vypravěč, jen se teď vydal do trochu otevřenějšího prostředí a všechny ty cesty, kterými se mohl vydat ho trochu přehltili. Po až meditačním úvodu se film otevře a trochu se ztrácí v tom, jak chce dospět k finále. Prostředek filmu pak působí bohužel trochu zmateně a ono zmíněné emoční finále, které je opravdu velmi povedené nemá až takovou sílu jako by mělo pokud by se film držel v trochu komornější rovině. 62% (17.09.2017)

Zvláštní film, který se na Netflixu objeví jen v cizojazyčných verzích. Kruté, dojemné, neúprosné. Specifický náhled na svět byznysu v kontrastu s ochranou přírody, zvířat, ekologii. Okja byla roztomilá, stejně tak Mija, jež se o ni rvala za všech okolností. Tilda Swinton zářila ve značně odpudivé dvojroli. Mně samozřejmě nejvíce vyhovovali mí oblíbenci Paul Dano v obleku a Lily Collins s červenými vlasy. Pěkné tři hvězdičky. (03.01.2024)