Six Days
Režie:
Michaela PolákováScénář:
Michaela PolákováKamera:
Patrik RamsHudba:
Jan PonocnýObsahy(1)
Jeden život. Šest dní. Šest rozhodujících dní v životě mladé dívky, které jsou důležitější než dny ostatní právě proto, že po nich už nic nebude jako dřív. Diana se na svou životní dráhu vydává v noci z 24. na 25. prosince roku 1991. V ono symbolické datum, kdy celý svět, ať už si to více či méně uvědomuje, oslavuje narození Ježíše Krista. Na pozadí této pro lidstvo zásadní události se ale odehrává zrození v kontextu světových dějin sice více neznámé, zato o nic méně významné. Je pouhou otázkou, zda komorní nepříznivé okolnosti, za kterých protagonistka našeho příběhu přichází na svět, již v daný moment předurčují osud jejího budoucího putování, nebo zda si svou cestu zvolí úplně sama. Už od samého počátku je ale jasné, že ať se Diana vydá jakýmkoli směrem, ne vždy to bude mít lehké. Osud? Náhoda? Spíš nehoda. (MF studentských filmů Písek)
(více)Recenze (10)
I když jsem (nejen) závěr nepochopil, tak forma vyprávění a herecké výkony upoutaly mou pozornost. ()
Zajímavá studentská tvorba. 75%. ()
Plnosť prázdnoty ľudského bytia. ()
Činy a jejich následky jsem ve zkratkovitém ději ani při pozorném sledování úplně nepochopil. Ale celou půlhodinu jsem vydržel film pozorně sledovat, protože nezajímavý rozhodně není. Životní lapálie hlavní hrdinky jsou naopak uvěřitelné, podrtžené slušnými hereckými výkony. ()
Nevím, proč si film vybral zrovna emo princeznu jako protagonistku. S Dianou se totiž nedá vůbec soucítit. Nevím, jestli je to krátkometrážní délkou, do které se tvůrci snaží zabalit vše od jejího narození po ranou dospělost, ale určitě tomu nepomáhá úvodní scéna topící se ségry. Takové trauma bude pro diváka zcela pochopitelné, a ač to ze ségry nemůže dělat automaticky mučednici, snímek zkrátka nemá prostor na to odvyprávět příběh té opomíjené holky v rodině. Přinejmenším to prostě nezvládá. A celkově působí, že má mnohem větší ambice, než co umí zvládnout. Vezměte si třeba motiv velkejch dějinnejch událostí na pozadí každé té mikrokapitoly – efektní…? Snad.Ale nedotažené do konce, a bez jakékoliv přidané hloubky. Kdyby se to alespoň vyvarovalo těm ohraným outsiderským klišé. A následující výtka je už jenom moje malichernost, ale Zima prostě není ve stejný lize jako Vágnerová, a jejich vztah tak nevypadá vůbec reálně :D ()
Trier na začátku víc než okatý, ale vzhledem ke zbytku filmu to považuju za poctu než vykrádačku. A celkově moc fajn. ()
Tak hned ze začátku se tak někdo trochu opičí na Triera ...nešlo si nepovšimnout.Jinak mi film nic nedal, vůbec nic ...nuda o ničem. ()
Máme tu lidské příběhy odehrávající se na pozadí světových událostí á la Švejk. To, co u některých diváků může fungovat jako magnet, tedy znázornění některých historických událostí (smrt princezny Diany nebo 11. září 2001), k nimž má každý, kdo je zažil, tak nějak svůj osobní vztah, mě osobně naopak od života hlavních hrdinů odpuzovalo, protože já jsem si je prostě prožil jinak a jsou v mém životě zapsány spolu s jinými zkušenostmi. Nápadů hodně, dílko nenudí, je režisérsky zvládnuté, herci hrají slušně (hlavně Zima táhne první půlku filmu), chválím dobrý výběr podkreslující hudby. Pořád se ale nemůžu zbavit dojmu, že vlastně nevím, o čem to bylo, co je poselstvím, hlavní myšlenkou, co tím vlastně chtěli tvůrci sdělit. Anebo je tím tématem naděje? Zrání k dospělosti? Je oním leitmotivem to, že každý den má obrovský dopad na zbytek lidského života? Ono příslovečné "dnešek je první den zbytku tvého života"? Nebo to všechno dohromady? A ještě mnohem víc? Toho největšího mistrovství člověk nedosahuje snahou o komplexnost, ale získáním dokonalosti ve zpracování těch nejprostších věcí. ()
Technicky a herecky velmi dobře zvládnutý absolventský film ve kterém se hodně diváků najde. Nicméně, stejně jako xenopus jsem nenašel to hlavní poselství. Jasně, spousta náznaků, scén a dialogů napovídá o celkovém obrazu sdělení ale nedokázal jsem se myšlenkově dopracovat k tomu, že bych onu ústřední myšlenku opravdu našel. Byla tam vůbec nějaká? Třeba to tak režisérka plánovala. Možná byly některé nápady hodně oříznuty a ty zbytky ponechány právě jako jemné náznaky směrem k divákovy. Nevím. Online ke shlédnutí zde. ()
...co asi měla být ta osudová počáteční chyba? - tento film jsem dosti nepochopil, co nám chtěl vlastně autor říct? - nebo to byla sonda do obyčejného života jedné mladé dívky, mající problém se svým tělem? ... popravdě - nevim... ()