Reklama

Reklama

Film Baze Luhrmanna Elvis o životě a hudbě Elvise Presleyho (Austin Butler) z pohledu jeho komplikovaného vztahu s tajemným manažerem, plukovníkem Tomem Parkerem (Tom Hanks). Příběh se zabývá složitou dynamikou mezi Presleym a Parkerem, která trvá více než 20 let, od Presleyho vzestupu ke slávě až po jeho nebývalou slávu, na pozadí vyvíjející se kulturní krajiny a ztráty nevinnosti v Americe. Ústřední postavou této cesty je jedna z nejvýznamnějších a nejvlivnějších osob v Elvisově životě, Priscilla Presleyová (Olivia DeJonge). (Vertical Ent.)

(více)

Recenze (81)

verbal 

všechny recenze uživatele

Za mě tedy žádná velká hitparáda. Bazův bazerantský styl je v podstatě jeden velký načančaný troubící jelen pro kulturně zdegenerované požírače pukjádra, přičemž dramaturga pravidelně zapomíná někde v gejklubu. A tak životopiss nejslavnějšího kolotočářského cigoše a plagiátora světa, který skončil jako napikovaný hotelový klaun naší kozy, je, jak bývá u Lulana zvykem, opět poměrně nezáživným, sterilním a řádně přebarvičkovaným popkulturním dávidlem, nicneříkající kýčovitou prezentací pozlátkových hlavněproudých (pseudo)fucktů a pásmem sameťákem zabroukaných, bezskrupulózně vyčórovaných negroplísní se stopáží naprosto hostilní k prdeli i k trpělivosti. Nevýrazný Prdlák nemá kromě epileptických tanečních záchvatů a živočisného pocení se v homopelerínkách co hrát a slouží v podstatě jen jako komparz Tomáši Visýmu, který se po dlouhé době konečně trochu vymanil ze své standardní škatule empatických dobroserů a fantasticky si střihnul řádně slizkého, veskrze ďábelského memphiského Kočku. Což je asi jediným pozoruhodným atributem tohoto dost úmorného žehlícího martýria. ()

T2 

všechny recenze uživatele

Diabolsky Baz vratil legende rocknrollu zivot. Velky film. Vizualne a herecky uchvatne. Pompezna pocta. /videl v kine v Prahe: 100%/ ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

Napsal bych, že ELVIS je jeden z nejlepších amerických filmů 21. století, kdybych byl jako titulní postava, potažmo ne zcela spolehlivý vypravěč se smyslem pro showmanství a šmé. Já jsem ale já, a tak jako svůj první dojem napíšu, že jde jednoznačně o to nejlepší, co jsem letos viděl - a rozhodně o nejlepší biopic o hudební osobnosti za minimálně poslední dvě dekády. Nesouhlasím s tím, že jde o schematickou biografickou podívanou, jak zaznívá v některých angloamerických recenzích, protože schéma biografií slouží jenom jako záminka k experimentování s montáží: různými způsoby ne/návaznosti scén, kondenzování většího časového úseku anebo naopak jeho výrazné roztažení. (Bez přehánění, o každé scéně by šla napsat analýza v rozsahu minimálně bakalářské práce.) Navíc už přístup k titulní postavě je s ohledem na hudební biografii nezvyklý, odpovídající de/rekonstrukci mytické osobnosti jako Občan Kane: nesledujeme Elvise, nýbrž s každým aktem jinou fasetu mediálního konstruktu Elvis, jak nám ji zprostředkovává jeho podvodnický manažer: Elvisův původ - Elvis Pelvis - Elvis Normcore - Elvis Filmový X Elvis Televizní - Elvis Ve Vegas. Zatímco "Elvis" nemá vlastní identitu, protože je odhalován jako mediální konstrukt s ohledem na proměňující se dobu (a vlastní identitu získává skrz vztahování se ke společenskému a politickému dění), je postupně odhalována identita manažera-vypravěče, aby vynikla závěrečná paralela mezi oběma._____ A nesouhlasím úplně s tím, že jde o luhrmannovskou manýru. Ano, znovu se aplikuje mytický narativ (po Orfeovi a Euridice z MOULIN ROUGE! nyní ten faustovský). Ano, znovu zavítáme do značně excesivního prostředí (např. tančírny v TANCI V SRDCI či divadlo/bordel v MOULIN ROUGE!), které motivuje exces díla jako celku. Ano, znovu - po ROMEOVI A JULII, MOULIN ROUGE!, AUSTRÁLII A VELKÉM GATSBYM  - je vyprávění vystavěno na dynamice dvou postav, přičemž proměna posouvá vyprávění (ne vzlety a pády, jako tomu je v jiných hudebních biografiích). Ano, znovu se stejně jako v předchozích čtyřech luhrmannovinách pracuje s figurou vypravěče, s oddalováním objevení se ústřední postavy, s hudebním mash-upem, okázalými průlety prostorem a pohráváním si s časovou organizací událostí, s odkazováním se na dějiny kinematografie a připodobňováním jednotlivých etap podle toho, jak tehdy snímky vypadaly (a tak dál, a tak podobně), ALE: ELVIS je už vyloženě parametrický film, tj. - následuje velké zjednodušení - takový, ve kterém se jednotlivé prvky a postupy uskupují do vzorců. Jednotlivé akty jsou určeny pro srovnání mezi sebou, jednotlivé četné montáže jsou určeny pro srovnání mezi sebou, dvě ústřední postavy - manažer a zpěvák - jsou určeny pro srovnání mezi sebou atd. Nemůžu se dočkat, až se k tomu dostanu podruhé... a pak znovu... a znovu... a znovu... ()

EvilPhoEniX 

všechny recenze uživatele

Skvělý film, ostatně tady se propadák rozhodně nečekal. Už od prvního traileru bylo jasné, že půjde o silnou, emocionální, nábojovou a zábavnou podívanou, která si možná dojde i pro oscary. Austin Butler v roli Elvise skvělý, Tom Hanks k nepoznání, ale taktéž výborný, hudba samozřejmě parádní ( všechny vystoupení jsou super), dialogy mají úroveň a příběh dokázal několikrát překvapit ( Plukovník Tom Parker lol! :). Nechyběly i tradiční trable, které k vycházejícím hvězdám patří- hrozící vězení, ale zároveň mě trochu mrzí, že film nebyl Rko a nebyl prostor na drogy a trochu toho divočení v nočním životě, ale nejspíš jej tvůrci chtěli ukázat jen v tom nejlepším světle. Vytkl bych delší stopáž, ale jinak solidní. 8/10. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Jediná pro mě výtka by byla, že to trochu působí jako trilogie, ze které někdo ztratil prostřední díl - ten časový skok uprostřed je docela divoký, i když svým způsobem dává smysl. Jinak naprosto perfektní ve všem, co chci od Baze Luhrmanna. Je to film, v kterém bych se rád ztrácel klidně dvakrát tak dlouho. Úžasný zážitek. ()

RUSSELL 

všechny recenze uživatele

Trailery ve mně vyvolaly obavy, zda je Baz Luhrmann tím pravým režisérem pro biopic o Elvisovi, všechna skepse však byla během prvních deseti minut pryč. Perspektiva vyprávění z pozice manažera byla zajímavou volbou, ale stále si nejsem jist, zda tou nejvhodnější – na namaskovaného Hankse ve fatsuitu s jižanským přízvukem jsem si zvykal hodně dlouho a jeho schizofrenní obhajoba svých činů místy pokulhává. Oproti tomu Austin Butler byl fenomenální ve všech směrech a rychle jsem se s jeho pojetím Elvise sžil. Největší důraz je kladen na začátek Elvisovo kariéry a následně na jeho poslední léta spojená s hotelem International v Las Vegas. Jeho působení v armádě a Hollywoodu je věnován nejmenší prostor, ale v rámci filmu s tím nemám nejmenší problém. Nejvíce na mě zapůsobilo live vystoupení s písní „Trouble“, které bylo nejvíce vyhrocené a famózně zpracované. Hudební výstupy jsou precizně dávkované tak, že většinou skvěle fungují jako takové vyvrcholení jednotlivých kapitol příběhu, případně v rámci časových předělů. Elvis je krásným filmovým pomníkem jedinečné hudební ikony a jejího nešťastného osudu, jehož otěže nedržel v ruce jen plukovník Parker, ale vlastně celá společnost. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Jelikož si ze dvou posledních filmů Baze Luhrmanna vlastně nic nepamatuji, tak je to velký návrat po dvaceti letech. Režijně nápadité, výborně nasnímané, perfektně obsazené a dokonce ani hudba se nebojí tepat modernějšími rytmy, než by divák u filmu o Elvisovi čekal. Sázka na neokoukaného Austina Butlera vyšla na jedničku, opravdu jsem chvílemi zapomínal, že nekoukám na skutečného Elvise. Snad jen škoda té přepálené délky a závěru, který začal vypadat stejně starý a unavený jako jeho protagonista. ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Nejúspěšnější hudební sólový umělec všech dob, který na první pohled dosáhl pravého amerického snu a z chudých poměrů se vydrápal na pozici jednoho z nejznámějších hudebníků všech dob. Ve skutečnosti ovšem též oběť manipulace, které rychle dosáhnutí bohatství a náhlý příval fanoušků po celém světě přerostlo přes hlavu. Elvis Presley, přezdívaný jako Král Rock 'n' Rollu, dost možná patří mezi nejtragičtější osobnosti hudebního světla, kdy bylo jasné, že po televizním filmu z roku 1979 (v televizním filmu od Johna Carpentera si hudební legendu zahrál Kurt Russell) nevyhnutelně jednou dojde na nové zpracování tohoto příběhu. A v součtu dává smysl, že se Presleyho příběhu chopil Baz Luhrmann.   Australan Baz Luhrrmann nepatří mezi tvůrce, kteří by do kin chrlili jeden film za druhým a při pohledu na jeho výkonnost budou nejspíš fanoušci jeho tvorby rádi pokud 59-letý režisér zvládne ve své kariéře realizovat alespoň další dva celovečerní filmy. Luhrmann si ovšem rozhodně neplete pojmy kvantita a kvalita. Za posledních 30 let sice realizoval pouze 6 celovečerních filmů, každý z filmů v Luhrmannově kariéře ovšem splňoval podmínky audiovizuálně a technicky vyšperkované podívané, Luhrmanna jde dost možná vnímat jako jednoho z nejlepších vizuálních vypravěčů své doby. Kromě vizuálně opulentního přístupu poté ovšem často Luhrmannovy filmy spojuje t éž kreativní hudební dramaturgie i nějaká ta tragédie, která bývá prakticky vždy spojená s nějakou tragédií. I proto tak v součtu dává naprostý smysl, že se režisér Romea a Julie z roku 1996, Moulin Rouge! nebo poslední adaptace Velkého Gatsbyho chopil právě Elvisova životního příběhu.   Elvis přitom při startu retrospektivního vyprávění může působit právě jako pohádka o balíkovi, který to ze dna dotáhne na vrchol, dočká se naplnění svého amerického snu a zapíše se do historie hudby. Epos o Elvisovi ovšem nevyhnutelně kvapí k tragickým motivům. V rámci 160 minut tak Elvis vypraví o poměrech v americké společnosti v 50-70 letech, naivitě, setkání s realitou i pádem na samé dno. Luhrmann přitom při vyprávění sází na archivní záběry, po vzoru Moulin Rouge! a Velkého Gatsbyho opět dokáže křížit dobovou muziku s moderní hudbou (dojde na Doju Cat i Eminema) a v jádru tak i přes audiovizuální a technickou vyšperkovanost zůstat tak trochu sympaticky neukázněnou podívanou.   Luhrmann tak dle očekávání netočí standardní biopic, především i proto, že jako vypravěč slouží Elvisův kontroverzní manažér Tom Parker. Tom Hanks sice již párkrát ve své kariéře záporné role hrál, sám se ovšem nedávno dušoval, že Tom Parker bude první pořádný záporák v jeho herecké kariéře a Hanks nezklame. Nejen, že je Hanks skrze bravurní masky proměněn v průběhu filmu prakticky k nepoznání, i přes sázku na své klasické charizma totiž Hanks dokáže naprosto prodat tak trochu podnikatelsky vyčůranou krysu, která vždy myslí pár kroků dopředu a dokáže z každého nepříjemného vývoje přeci jen něco vytěžit. Hanks se v té roli skutečně nedrží zkrátka a pouze z dramaturgického hlediska se rozhodnutí vsadit na počátek vyprávění z Parkerova úhlu vyvrbí jako tak trochu zbytečné a víceméně nikam nedotažené.   Elvis má tak v podstatě dvě hlavní postavy, krom Parkera samozřejmě i samotného Elvise. S rolí byli spojovaná jména jako Aaron Taylor-Johnson, Miles Teller, Ansel Elgort nebo Harry Styles, volba nakonec ovšem padla na Austina Butlera. A lépe dopadnout nemohla! Nejen, že se Butler již od mladých let věnuje hudbě a umí i skvěle zpívat, ale je v roli naprosto vynikající. Po menších roličkách v Tenkrát v Hollywoodu Quentina Tarantina či Mrtví neumírají Jima Jarmushe bude Elvis film, který Butlerovi nakopne kariéru. Síla Butlerova výkonu přitom netkví pouze v ideálním napodobení Elvisova hlasu a pěveckém umění, ale především v autentickém podání, kdy Butler dokáže naprosto prodat všechny zásadní emocionální momenty, dokáže působit jako ten správný rocker bouřící se proti společnosti a dokáže herecky naprosto prodat zdrcující poslední období Elvisova života. Na souzení potencionálních oscarových nominací je pochopitelně ještě brzy, Butler ovšem naprosto zaslouženě již nyní patří mezi hlavní kandidáty na sošku za nejlepší herecký výkon.   V rámci castingu poté dochází na solidní vedlejší herecké výkony, které dokazují, že skutečně není malých rolí, ale pouze malých herců, kteří ovšem v Elvisovi prakticky chybí. Svou menší roli si například užívá Kodi Smit-McPhee, Luke Bracey se po Hacksaw Ridge opět ukazuje jako slušný herec, Kelvin Harrison Jr. je v menší roli B. B. Kinga solidní a upozornit na sebe dokáže i Dacre Montgomery v roli Stevea Bindera (režisér Star Wars Holiday Special!). Menší zklamání může snad přinést pouze Olivia DeJonge v roli Priscilly Presley. Problém přitom není se samotnou DeJonge, ale faktem, že Priscilla nedostává tolik prostoru, kolik by divák očekával a zpěvákova múza tak svého legendárního statusu prakticky nemá šanci dosáhnout s výjimkou jediné scény.   Handicap biopiců muzikantů s tak tučným životem jako Elvis totiž do jisté míry tkví především v časovém limitu. Film sice trvá 160 minut a dokáže prakticky pokrýt 90% toho nejzásadnějšího v rámci Presleyho kariéry, u jednotlivých zrychlených momentů, omezeného prostoru některých postav či skákání v čase se ovšem akorát ukazuje, že by dost možná byla ve finále lepší šestidílná minisérie, která by toho dokázala pokrýt ještě víc. Na druhou stranu ovšem skutečně platí, že Luhrmannův Elvis pokrývá prakticky vše nejzásadnější. Přesto se při sledování divák nedokáže zbavit pocitu, že se někdy v rámci let 1955-1977 skáče skutečně příliš dopředu. V součtu na to nejvíc doplácí tak trochu zrychlené finále, kterému ovšem alespoň vyloženě nechybí nějaká smysluplná gradace.   Skutečně platí, že je Luhrmannův vizuální styl pastvou pro oči, divák se jen může radovat z kreativních kamerových hrátek, hravého střihu a Luhrmannův Elvis skutečně působí neskutečně naleštěným způsobem. Zamrzí tak menší kreativita na pódiu. Kdo čeká další Live Aid z Bohemian Rhapsody nebo tripové hudební sekvence Eltona Johna z Rocketmana, ten může být ve finále tak trochu zklamán. Při prvním vystoupení Elvise ve filmu přitom Luhrmann dokáže vyvolat naději, v součtu ovšem skutečně v tomto ohledu Luhrmann zaostává za očekáváním. Snadno se dá argumentovat, že to nebyl Luhrmannův prim, při vzpomínce na ta nejlepší hudební čísla z Moulin Rouge! ovšem smutek kapánek přetrvává.   Luhrmann dokázal v součtu Elvise natočit skutečně velkolepým způsobem a nezaostat v audiovizuálním a technickém vyšperkování. Elvis i díky tomu skutečně zůstává opulentní podívanou, která si svou přítomnost na velkých plátnech dokáže víc než obhájit a předvést jeden z nejpůsobivějších (nejen hudebních) biopiců posledních let...... ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Chvíľu to filmu trvá, než sa usadí a kým sa začneme dostávať Elvisovu pod kožu. Teda aspoň čiastočne, Luhrmannovi sa to cez všetky jeho trademarkové finesy nepodarilo úplne. Divák si však príde na svoje vo všetkých smeroch, ale tiež nie úplne. Naratívne síce ide o klasický životopis, predsa ale len pôsobí navonok netradične. Či je to lepšie, ako keby sme sledovali napríklad Elvisove detstvo a prvé kroky k hudbe a nástup slávy tradičnejším spôsobom, je skôr na vkuse diváka, niežeby sme to mali Luhrmannovi vyčítať. Ako nefanúšik Elvisa ide ale pre mňa iba o jednohubku, tieto dve a pol hodiny už nikdy v živote dobrovoľne neabsolvujem. ()

Filmmaniak 

všechny recenze uživatele

V první polovině je kladen důraz mimo jiné na střety rebelujícího Elvise s cenzurní komisí, která jeho kroutivé pohyby považuje za obscénní, druhá polovina zas těží převážně z Presleyho konfliktů s bližními, jejichž očekáváním buď z principu vyhovět nechce, nebo jim k vlastnímu zklamání ani vyhovět nedokáže. Celým filmem se tak vine téma nezlomné snahy o zachování vlastní výjimečné osobní i hudební identity, která je jako jediná klíčem k umělcově úspěchu a nesmrtelnosti. Charismatický a pohybově i pěvecky nadaný Austin Butler je v titulní roli naprosto vynikající. Nejenže dokáže bez mrknutí oka zcela uhranout při fantasticky nasnímaných hudebních číslech, ale i ve ztišených momentech zvládá zcela přirozeně a citlivě vystihnout poměrně širokou paletu emocí. Typově přesně je obsazena i většina vedlejších a okrajových rolí. Nejvíce prostoru má samozřejmě též skvělý Tom Hanks jako druhá nejzásadnější postava Presleyho hudebního agenta a zároveň vypravěče filmu, který se sice ve svých komentářích opakovaně snaží diváky přesvědčit, že to se svým svěřencem myslel celou dobu dobře, nicméně jeho obrazem zachycené činy hovoří o opaku. Jeho perspektiva nespolehlivého vypravěče se přitom s perspektivou Elvise přirozeně doplňuje a film na proměnách jejich přátelsky-rodinně-obchodního vztahu výrazně staví. Příběh se drží precizně rytmizované struktury, v níž Elvisova vystoupení vždy tvoří vyvrcholení jednotlivých segmentů a časových úseků. Režisér Baz Luhrmann je v nejlepší formě od Moulin Rouge, navíc exceluje i jako fenomenální audiovizuální vypravěč a mistr střihové montáže, jemuž stačí pár dvouvteřinových záběrů a vhodný hudební podkres, aby s nebývalou bravurou okamžitě zachytil tu správnou náladu daného momentu, prostředí a okolností. Na poli životopisných filmů o hudebních legendách je Elvis skvostem, který svého titulního hrdinu představuje v mnoha různých polohách a stylech, zaujme bez ohledu na to, jestli jeho osudy a písničky znáte, a svého režiséra díky mnoha rozpoznatelným trademarkům a filmařským postupům zkrátka nezapře. Je to audiovizuálně strhující a od prvních záběrů vtahující jízda, která si přímo říká o promítání na velkém plátně. ()

bart_ 

všechny recenze uživatele

Zatímco snímek Bohemian Rhapsody byl spektakulárním hudebním blockbusterem/dechberoucí oslavou Queenů i Freddieho fakin Mercuryho a byl jakýmsi zjevením které odstartovalo fenomén hudebních filmů, a Rocketman byl třeskutě zábavným terapeutickým životopisem Eltona Johna stylizovaný do fantazijního pohádkového muzikálu, tak 'ELVIS' je takový pomyslný mix obojího...... Zvěsti nelhaly a skutečně jde o báječnej crowd-pleaser, který převážně zaujme svou atraktivní a extrémně překombinovanou formou; nepolevujícím turbulentním tempem a hektickým rytmem (těch 160 minut paradoxně uteče rychlejc než váš táta když si šel do trafiky pro cigára); eklektickou glorifikací mýtu Krále rock n' rollu a jeho nadčasových písní, oslavou černošský muziky (viz. skvělý cameo Little Richarda) z níž rock n' roll melodicky vychází jakbysmet (ten akcent rasismu a segregace mě fakt překvapil); a v neposlední řadě diváckou vstřícností, která kupodivu neurazí, jenže ani nenadchne. Mám s tím totiž dva zásadní problémy: jak radikální chaotický pojetí, tak všelijaký animovaný/CGI finesy (kterejch tady bylo víc jak v průměrný Marvelovce či v relaci na Šlágru, až to bylo prostě k posrání) jsou tak přestylizovaný, až z toho budete mít epileptický záchvaty. Celkově vzato, ta extrémně naspeedovaná stylizace v čele s přehnaně frenetickým střihem mi actually moc nesedla, a ten nekoherentní a nekonzistentní story-telling tuplem ne. Filmy s výrazným autorským rukopisem jsou moje parketa, jenže fanatik Baz Luhrmann mě svou překombinovanou režijní excesí už v Great Gatsby nehorázně sral. Že z toho všichni serou cihly nadšením má svůj důvod – já si to sice užil, ale asi jsem očekával příliš. Ten hype okolo (stejně jako u Top Gun: Maverick) mi zas a znova namazal med kolem huby. No a vytýkat tomu patos, kýč, naivitu či sentiment by bylo hodně nefér..... Že k 'Elvisovi' přistupuju víc kriticky ještě ale neznamená, že nejde o kvalitní dílko, který jsem si náležitě užil. Vycházející hvězda Austin Butler zde předvádí jak hudební tak herecký koncert (scénka se SUSpicious Minds je famózní), je důvěryhodnou kopií hubeňoura z Memphisu který se stal superhrdinou, hudebním revolucionářem a Králem rock n' rollu, a svým výkonem se doslova katapultoval na výsluní hollywoodské smetánky, takže nominace na Zlatýho plešounka je prostě obviSUS. Tom Hanks jako vypravěč decentně sekunduje – kruh se tak uzavřel: Forrest Gump naučil Elvise vykrúcať aby ho pak mohl sedřít z kůže...... Ve výsledku je 'ELVIS' sice žhavej banger, ale tak trochu overrated banger. Elvisovu hudbu müluju, takže jsem k tomuhle biopicu víceméně shovívavější. Jsem zvědav co nám MCU (Music Cinematic Universe) nabídne příště – Královna rocku Freddie Mercury a Král rock n' rollu už měli svou šanci, teď je na řadě Král popu. Každopádně BoRhap je pořád v topu....... [VERDIKT: audiovizuální manýrismus at its finest; 8 pánví z 10] ()

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

Po Freddiem a Eltonovi došlo i na Krále rokenrolu a jeho (ne)známý příběh si též našel cestu na velké plátno. Luhrmannovy filmy vynikají zejména po audiovizuální stránce, ať už jde o nepřeslechnutelný soundtrack či bohatou výpravu a nádherné kostýmy - a také Elvis nese silný režisérský rukopis. Zaujalo mě, že byl Elvisův příběh vyprávěn z pohledu jeho problémového manažera, který se snažil "Ípího" držet ve zlaté, ale nadmíru toxické kleci. Z hereckého hlediska nemám, co bych vytknul - jednalo se o herecký koncert Butlera a Hankse, kterým skvěle sekundovala Olivia DeJonge. Za nejsilnější scény považuji dialogy s matky, rozhovor Elvise a Priscilly v autě a samozřejmě vystoupení s Unchained Melody. I když nejsem žádný velký fanoušek Elvise, tak mě film dokázal udržet v pozoru i přes svou delší stopáž. P. S. “When things are too dangerous to say, sing.” ()

fuxoft 

všechny recenze uživatele

Audiovizuálně nabušená stylizovaná pohádka, která se volně inspirovala životem skutečného Elvise. Návrat Baze Luhrmanna do top formy. ()

mcb 

všechny recenze uživatele

Nejlepší hudební film od All That Jazz Boba Fosseho. Fascinujicí portrét osobnosti a sonda do prohnilosti showbusinessu, podaná typicky luhrmannovskou energickou režií a střihovými montážemi, z nichž se tají dech. Možná film roku. ()

marhoul 

všechny recenze uživatele

"Před Elvisem nebylo nic." John Lennon. V kině se často netleská. Tom Hanks hraje jen ve výborných počinech. Elvis je nejprodávanějším sólovým hudebníkem všech dob. A Baz Luhrmann nemohl, svým kabaretním, režisérským stylem, natočit lepší téma, než je Elvis. Elvise znám jen tak z rádia, vlastně jsem o něm nevěděla nic moc. Jestli se vám líbil film o Mercurym, Bohemian Rhapsody, asi byste si měli zajít do kina. Elvis totiž naprosto s přehledem a nevídanou lehkostí rozsápal veškeré hudební životopisné filmy a i taková paráda, jako Bohemian Rhapsody, zůstala kdesi vzadu, o několik parníků, asi o deset. A neřeš, že tě Elvis nikdy nebral.. Fakt neřeš. Tohle je jízda, která tam, kde Bohemian Rhapsody končí, ještě ani nezačala. Tož a já nevím, jestli tohle, v rámci žánru, ještě někdy někdo trumfne.. Parádní biják. ()

Gwaihir 

všechny recenze uživatele

Život rokenrolového krále vyprávěný na velké ploše, která je zcela odpovídající jeho zejména hudebnímu odkazu, očima bezpochyby nejvíce kontroverzního protagonisty celého příběhu, jehož relativně strohá věcnost tvoří pozoruhodný kontrast k barvitým výjevům různých částí kariéry jeho svěřence a samozřejmě i k jeho emocemi oplývající hudbě a zpěvu, vypovídající mnohé nejen o zpěvákovi samém, ale také o jeho mýtu. ()

salalala 

všechny recenze uživatele

Suverénně nejlepší Baz Luhrmann od Moulin Rouge! Zvolený koncept vyprávění z pohledu někoho jiného než samotného Elvise se ukázal být jako vynikající volba, protože příběh má díky tomu úplně jinou dynamiku a může si dovolit určitou zkratku, i když ta uprostřed filmu je až moc velká. Jinak ale snímku prakticky není co vytknout, protože režie je naprosto fenomenální, střihová skladba geniální a způsob, jakým Luhrmann posouvá děj během pár vteřin o několik let dál, je precizní a pořád přehledný. Vizuálně je vše naprosto opulentní, hraje všemi barvami a obrazové montáže fungují dokonale. I díky tomu není stopáž nijak přepálená a nemá momenty, kdy by se výrazně natahovala. S lehkou nadsázkou se tak dá říct, že Elvis je jeden dlouhý videoklip, v němž se jen střídají písně, které až na výjimky nejsou zasazovány do nějakého kontextu a nemluví se o jejich pozdějším úspěchu, opět to ale nevadí. Austin Butler v titulní roli je velmi dobrý a i když mu chybí určitá chlapecká jiskra, dokáže strhnout, Tom Hanks jako "Mefistofeles" je taktéž standardně dobrý, jen maskování na mnohem starší věk moc nefunguje a nejde si na něj zvyknout, naštěstí scén, kde se takto objeví, není tolik, jen Olivia DeJonge mohla být víc okouzlující a výraznější. Největší výhodou ovšem je, že Elvis je stejně dobrý, když o Presleym divák něco ví, a i když o něm neví skoro nic. 80 % ()

Nach 

všechny recenze uživatele

Ještě lepší, než Bohemian Rhapsody. A to jsem skutečně nečekal! Baz Luhrmann je zpět v plné parádě a od výborné Moulin Rouge nenatočil tak energický, kvalitní a v každé minutě záživný až zářivý snímek. Austin Butler se tu doslova stal Elvisem podobně jako výborný Tom Hanks jeho agentem. Pokud tu u obou napadnou nominace na Oscara, pak nevím co lepšího by herci museli předvést, aby si ho zasloužili. Toho plešouna by si zde zasloužil i sám režisér. Vidět to v kině byl super zážitek a já jen doufám, že na další film Baze Luhrmanna nebudu opět čekat skoro desetiletí. Ovšem nenechte se mýlit. Toto není životopisný film. Toto je životopisná pohádka. 95% ()

Související novinky

Léa Seydoux se připojuje k obsazení Duny

Léa Seydoux se připojuje k obsazení Duny

22.06.2022

Populární francouzská herečka Léa Seydoux (Není čas zemřít) se jen tak nezastavuje. V Cannes letos byly uvedeny dva její snímky, romantické drama Un beau matin režisérky Mii Hansen-Løve a Zločiny…

Julia Garner bude Madonna

Julia Garner bude Madonna

09.06.2022

S premiérou Elvise od Baze Luhrmanna (Moulin Rouge) na obzoru a masivním úspěchem životopisného muzikálu Bohemian Rhapsody lze říct, že popularita tohoto žánru snad nikdy nebyla vyšší. Což nyní…

Kdo bude letos soutěžit o Zlatou palmu v Cannes?

Kdo bude letos soutěžit o Zlatou palmu v Cannes?

17.04.2022

Přesně za jeden měsíc, tedy v úterý 17. května odstartuje 75. ročník prestižního mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Obří filmový svátek konající se na francouzské riviéře letos oslaví tři…

Reklama

Reklama