Casting na lásku
Casting for Love
Režie:
Eva ToulováScénář:
Eva ToulováKamera:
Pavel MědílekHudba:
David SolařHrají:
Tereza Petrášková, Martin Sitta, Jan Řezníček, Igor Bareš, Milan Šteindler, Václav Vydra nejml., Jan Čenský, Zdeněk Maryška, Jitka Sedláčková (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Ústřední postavou romantické komedie Casting na lásku je neúspěšná herečka Stela Nebeská, která s blížící se čtyřicítkou zjišťuje, že velkou díru do světa už asi neudělá. Ztrácí angažmá v divadle, kde stejně hrála jen nevýznamné role. Po kariérním neúspěchu přichází i osobní – manžel jí začne podvádět a ani se to nijak moc nesnaží skrývat. S porážkou od života se ale Stela nemíní smířit a rozhodně se nevzdá bez boje. Zapřisáhne se, že si stůj co stůj najde někoho, před kým její manžel zbledne závistí. Zahájí tedy velkolepý konkurz na novou lásku. Začne se seznamovat, ale co schůzka, to výstřední a nepoužitelný nápadník a každé rande končí fiaskem. Najde nakonec Stela toho pravého? Nebo všichni pořádní muži už vymřeli? (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (98)
Český film Evy Toulové což je pokračovatelka filmových tradic a postupů guru Magnuska. Nějak to moc nepřekročilo stín dosavadních děl této režisérky, které stylem a cílením nejlépe padnou někam na Tv Barrandov vedle Doktorky Kellerové, Čechovi a spol. Přesto dám dvě hvězdy, protože se mi líbil ten námět zoufalé herečky obrážející castingy, aby pak ještě zoufaleji hledala lásku, aby to nandala svému bývalému manželovi. Krom solidního obsazení a pár světlejším zábavným momentům bodovala Tereza Němcová-Petrášková v hlavní roli. ()
Přemíra klitorisů v tvůrčím zázemí není na škodu. Každý divák ihned po chvilce pozná, že půjde o ryze ženský film a že na režijní sesli trůnila žena. Námět se víceméně zrodil v lůně Terezy Němcové-Petráškové, která dostala důvěru v titulní roli. Skutečnost, že je méně známou herečkou, se do jisté míry promítá i do role, jakou se prezentuje ve filmu. Coby málo úspěšná herečka Stela Nebeská obchází herecké castingy a doufá, že uloví dobrou roli. O kloudnou roli téměř nezavadí, navíc v soukromí se schyluje k rozvodu, ovšem každá herečka přece jen zažila malý dotek slávy, tudíž z korespondence svých příznivců začne vybírat své potenciální nápadníky, se kterými začne randit. A setkání s nimi se neobejde bez humorných humorů. Eskapády s nápadníky zabírají ve filmu poměrně větší prostor, a jelikož hlavní hrdinka používá cosi něco ve smyslu vnitřního monologu, tak film začne pozvolna aspirovat na jakousi inteligentní skoro komedii o nezávislé ženě. To ale autorkám tak úplně nestačí. Té své jízlivé důvtipnosti dají záhy vale, načež zbytek filmu obstará romantické jiskření mezi metrákovým buldozerem jménem Jan Řezníček a hlavní hrdinkou. Těžko říct, zda tohle Eva Toulová a spol. myslel úplně smrtelně vážně, důležité je, že romantická linie postrádá zajímavost a veškerý humor opadl. Víc se mně líbil nadhled, s jakým se neotřele pracovalo v epizodních konturách s nápadníky, potažmo s různorodými castingy. Okatě nastrčený product placement samozřejmě byl nutností. Film má své vtipné chvilky, neotřelý námět, sympatickou hrdinku, nelze však přejít slabou realizaci, potažmo neucelenou dramaturgii, a málo výrazné režijní vedení. 5/10 ()
Protože jsem loni přežila Toulové Revizory, měla jsem dojem, že nic horšího už tahle paní natočit nemůže. Objektivně je její zatím poslední film skutečně lepší, dosáhl totiž alespoň standardních technických parametrů a najde se v něm pár světlých momentů (Tereza Petrášková je navíc docela sympaťačka, takže doufám, že spolupráce s Toulovou ji nezabrzdí v rozletu). Žádný zázrak se ale rozhodně nekoná. ()
Mám teorii, že ženským ke čtyřicítce hrábne. A nejsem sám. Samozřejmě jsou vyjímky. Snad je to hormony, snad něčím jiným souvisejícím s chemií, každopádně kolem té čtyřicítky se začnou dít věci... Žena, často matka už nechce být pečovatelkou o rodinný krb, domácí pohodu... Najednou zjišťuje, že celá ta léta dělala rodině ,,služku'' a tak nastává čas na nezávislost a kupu bláznivých nápadů z nichž jde jednomu a nakonec i té ženě samotné hlava kolem... Toulová touto katarzí asi prošla krapet dříve. Stela Nebeská (to je pekelné jméno) má sice manžela co jí zahýbá, ale věc se rozhodne řešit velmi originálně. Začne taky zahýbat... A tak tu máme kupu veselých historek kterak dopadají či nedopadají jednotlivé schůzky ... Romantických snímků znalý divák odhadne hned v úvodu, kdo bude ten co nakonec získá její srdce, takže žádná velká překvapení fakt nečekejte. Film vám svěže koření všudypřítomný PP a jediné co oceňuji jsou česky zpívané písničky. Bývá zvykem je zpívat v českých filmech anglicky s typickým přízvukem Aničky Dajdou... Dávám za jeden casting. * ()
Galerie (41)
Zajímavosti (9)
- „Za mě jde o nejkrásnější natáčení. Nikdy se mi nestalo, že by šlo něco tak hladce a všechno nám vycházelo jako tady,“ podotkla režisérka Eva Toulová. (SONY_)
- „Film je v komickém pojetí o tom, jak komplikované je v dnešní době najít normálního chlapa, a co vše musí herečka a žena v jednom absolvovat, aby se o to alespoň pokusila. Příběh je blízký hlavně ženskému publiku a možná se v tom mnohé dámy poznají,“ říká režisérka Eva Toulová. (SONY_)
- Jan Čenský nikdy předtím limuzínu neřídil. (SONY_)
Poslední dva roky jsem toužil vidět film (jakýkoli) Evy Toulové na velkém plátně. Letos se mi to konečně podařilo. Bylo to samozřejmě výživný, jak to tahle holčina umí. V kině se mnou bylo ještě asi 5 lidí a všichni se smáli. Čemu, to je otázkou. Casting na lásku disponuje mnohokrát ohraným vyprávěcím schématem romantických komedií, které se v poslední době točí. Neúspěšná herečka Stela má otřesného manžela (to je život!), se kterým se právě rozvádí, a chce si najít jiného partnera. Divák sice za celou dobu nevidí nic, co by s rozvodovým řízením souviselo a manžel se asi půl hodiny před koncem filmu úplně vytratí, ale to je vedlejší, protože filmy Evy Toulové se klasicky vymykají zákonům logiky a lidskému chápání. Stela (Tereza Němcová-Petrášková, kterou neznáte) se rozhodne vzepřít manželovi tím, co podle ní umí nejlépe, a to svádět chlapy. A tak do toho jde naplno. Toulová jako klasicky vůbec neví, co chce divákovi sdělit (a možná ani nic sdělit nechce, což by nakonec byla ta nejšťastnější varianta). Stelu nechává bloudit mezi castingy a jejími dávnými ctiteli, kterého si jednoho po druhém zkouší. Divákovi je představeno několik otřesných archetypů mužů: v prvé řadě Martin Sitta jako manžel, co pije pivo a chodí do "tý opravdový práce", která nikdy není vyobrazena. Igor Bareš jako milý pán po padesátce, který by byl sice věrný, ale je starej a nudnej, takže ho Stela nechce. Vojtěch Babišta jako dvacetiletý zajíček, který má v podstatě dvojroli – teenager pařící hry a chodící product-placement firmy Bandi. Lukáš Langmajer hraje sportovního debila a konečně Václav Vydra umělce, který jde za každou, do které to může strčit. Do toho mezi hlavní postavy patří nadměrně obézní číšník (Jan Řezníček), se kterým se Stela náhodně potkává. Co se však týče výstavby filmu, přes všechny scenáristické klišé, které Toulová s vervou umisťuje, se jí zde nedá zapřít smysl pro sjednocení rovin castingy/lov na muže. Casting má pak v podstatě dvojí význam – na jednu stranu sledujeme průběh castingů, na straně druhé se tím stávají i výběry partnerů. To je to jediné, co je ve filmu alespoň trochu promyšlené (mimo pár obrazových kompozic) a má smysl s tím pracovat dál. Casting na lásku je podivný film. Některé záběry vypadají profesionálně, jiné by se naopak mohly zařadit do nějakého formátu na televizi Barrandov (kde Toulová natočila společně s legendou české žumpy Magnuskem desetidílný seriál Čechovi). Nekonzistentní vizuál podtrhuje několik podobně znějících a stále se opakujících skladeb Davida Solaře, ve kterých se zpívá o světě, který na tebe čeká, a tak podobně. Přes to všechno je ale Casting na lásku Toulové nejdospělejší film. Geneze této skvělé multižánrové umělkyně (píše, točí, hraje, maluje, snad i fotí) je sama o sobě skvělá – věřte tomu nebo ne, každopádně Eva Toulová vystudovala katedru režie na FAMU, a to filmem Dvojhra (2012), který já osobně považuji za to nejhorší ze studentské tvorby této školy. Toulová si už od studií drží své téma, se kterým (seč neoriginálně a neohrabaně) pracuje dodnes – zaměřuje se na současné ženské příběhy. Po příšerných studentských filmech představila před šesti lety celovečerák Šťastná (2014), na který přišlo pár tisíc lidí. Jediný film, kde se vyhnula ženskému příběhu, Jak se moří revizoři (2018), hrálo nějakých 15 kin po republice. Casting na lásku distribuuje Bontonfilm. Toulová dospěla i v tomto ohledu. Casting na lásku je sice její nejlepší film, zároveň se Toulová stále pohybuje na dně české kinematografie současnosti. Takže až budete mít v křížovce "česká režisérka Eva ..." (a to se mi fakt stalo!) – víte, koho doplnit. () (méně) (více)