Volej mámu!

Toto rozhodne neni komedie!!! Tu od toho neocekavejte a mozna nebudete tak zklamani. Je to proste drama z useku zivota extremne nesympaticke, neprijemne, nevyrovnane, hloupe, zoufale zenske po tricitce, co na sebe necha vlezt kazdeho kdo o ni ma zajem a to jeste bez jakekoliv ochrany. To vede k jednomu z jejich problemu jez se prave resi ve filmu. Do toho jeste primichejte hodne zvlastni vztah s jeji matkou, zenacem, byvalym partnerem tmave barvy pleti a nejlepsi kamaradku samozrejme lesbu. Pribeh nijak zajimavy a konec zcela predvidatelny. Aby, to bylo asi vtipne tak je tam nekolik radoby vtipnych az pubertalnich momentu, ktere se vetsinou tykaji sexualniho tematu. Prijde mi to trosku jako spatna kopie uz tak dost hloupeho ale presto mnohymi (hlavne zenami kolem veku teto hlavni postavy) oblibeneho filmu "Denik Bridget Jonesove", ktery ale mel aspon nejake vtipne momenty a hlavni postava tam byla trapka kvuli komedialnimu zanru. (12.09.2020)

Niki se hádá se svou matkou Sofií a nejsou si schopni říci, jak se cítí a skrývají před sebou tajemství. Přitom by rádi navázali na důvěrnosti z dětství. K tomu je přinutí existující tajemství. Je učitelka na základní škole. Má rozbouřený sexuální život. Niky se jeví velmi nesympatická, stejně jako ostatní postavy se jeví studené. Je to taková vztahová, trochu smutná komedie i když to trochu chvílí vypadalo na erotickou komedii. O překážkách ve vztahu mezi matkou a dcerou. Obě se jeví až chlapsky silné, ale přitom jsou zranitelné. Dcera působí dost osaměle, ale sexuálních vztahů má dost. Pobavilo mě opatření si spermatu lesbickým párem , prášky na spaní pro milostný akt, záchvat smíchu v obřadní síni krematoria apod. (21.11.2020)

V tomto prípade sa bavíme skôr o dramédii ako o komédii. Švédi to poňali celkom uvoľnene a bez nejakých kŕčovitých scén, ale na druhej strane tu bolo viacero hluchých miest, ktoré by som tu vzhľadom na námet veľmi neočakával. Sanna Sundqvist nie je trikrát sympatická, ale svoju rolu zvládla na jedničku. Taký rodinný snímok na jedno použitie. 60 % (08.03.2021)

Poznámka na úvod: Predchádzajúce filmy režisérky L. Aschan som nevidel, takže nemám základy respektíve pozadie na porovnanie jej aktuálneho filmu z predchádzajúcimi, čo režírovala. Film „Volej mámu!“ ma prekvapil a sklamal – a to naraz! Zo začiatku som čakal nejakú celkom otvorenú a ľahkú komédiu bez tabu (viac úvodná scéna a otázka počas telefonátu „Si na veľkej?“). Postupom času sa to mení a keď už dozvieme, že aké problémy má Nikina mama, tak už je jasné, že ľahká komédia to nebude. Režisérka Aschan sa snažila natočiť film, kde komické elementy a scény (hlavne postavené na sexualite) sa snaží mixovať s vážnejšími témami, ako napríklad problematický vzťah matky a dcéry alebo vysporiadanie s tým, že stratíme blízkeho človeka. (Príkladom je aj scéna, kde pozostalí sa lúčia s Nikinou mamou.) Občas jej to vyjde, občas nie. Ten záver je, taký aký je Nikina povaha: rýchly, spontánny – nie úplne premyslený. P.S.: Tretia hviezda za výkon dvojici S. Sundqvist a N. Gunke. Osobné hodnotenie: 71% (***) (12.09.2020)

Jedná se o trochu zvláštní sondu do života nevybouřené a citově tápající Niki. Střeštěnou komedií bych tenhle film zrovna nenazývala, třebaže se tady pár černohumorných momentů najde. K těm vůbec nejvtipnějším bezesporu patří scéna z pohřební síně, kdy začne během přehrávání přeskakovat oblíbená písnička zemřelé. Jakmile hlavní hrdinka vyprskla smíchy, musela jsem se chlámat taky. (70%) (28.02.2022)