Filmy našeho dětství

První návraty k filmům, které ovlivnily několik generací diváků. Začneme pohádkou o naivní dívce z dobré rodiny, která propadne tanci plného tření, ohýbání a kontaktů s tanečníkem Johnnym, pokračujeme kouskem, který redefinoval žánr vánočního filmu a vznikl tak zázrak, kterak musí malý kluk bránit svůj dům před dvěma lupiči, neopomeneme kultovní hudbu a herecké výkony chlapíků s laserovými děly, abychom to celé završili nasraným bosým poldou, v jehož případě tvůrci změnili zvyklosti spojené s akčním žánrem. Kolikrát sice chybí klíčoví herci či stěžejní tvůrci, přesto se k nám dostává množství zajímavých informací. Trable se scénářem zažívali Krotitelé duchů i Smrtonosná past, kdy byl scénárista jen pár stránek před natáčením. Komedie Sám doma zase vůbec nemusela vzniknout, protože studio chtělo kvůli navyšování rozpočtu natáčení ukončit. A Hříšný tanec? Studia se jen omlouvala, látka je nezaujala. K natáčení nakonec došlo, ovšem jeden z důležitých poradců, když viděl hrubý sestřih, naznal, že by měl výsledek skončit v koši. A nakonec jde o nesmrtelné klasiky. Yipee-yi-yea, mother-fucker! (20.06.2022)

Pohádka o naivní dívce z dobré rodiny, která propadne pouličnímu tanci plného tření, ohýbání a kontaktu a především tanečníku Johnnymu. Pohádka řešící i mnohá sociální témata, která vlastně vůbec nemusela spatřit světlo světa. Látka nezaujala a studia se prakticky jen omlouvala. Nakonec vznikla, ovšem za mizivý budget (jen 6 milionů, tržby se přitom vyšvihly celosvětově na astronomických 217 milionů dolarů). Přesto jeden z důležitých poradců, který viděl hrubý sestřih, naznal, že by měl výsledek skončit v koši. Ačkoliv z nich byla na zkouškách cítit solidní chemie, ani duo Jennifer Grey a Patrick Swayze ze společné spolupráce příliš radosti neměli. Nakonec to zvládli i s Patrickovým bolavým kolenem, jednoduchým příběhem i s památnou replikou, že „Baby nebude sedět v koutě!“ Kouzelné, milé a stále fungující. (21.12.2019)

Falešný sníh, improvizující John Candy, nevlídné první kritiky nebo skvostná práce kaskadérů. Sám doma redefinoval žánr vánočního filmu. Vznikl věčný vánoční zázrak, kterak musí malý kluk bránit svůj dům před dvěma lupiči a který funguje i klidně po patnácté. Stroj na scénáře John Hughes se s tehdy neznámým Chrisem Columbusem domluvil poměrně rychle, studio kývlo na (mizivých) deset milionů dolarů a mohli se začít shánět herci. A tady se zatraceně zadařilo. Duo padouchů Daniel Stern a Joe Pesci je skvostné, dětští herci zrovna tak. I role rodičů, kterým prostě uvěříme, že se „to mohlo stát“. Za kameru se postavili vesměs začínající tvůrci (střihač, kameraman), jen hudební skladatel John Williams byl už tehdy doslova legendou. A látka se k němu dostala vlastně náhodou a jeho kompozice dodaly výsledku tu neopakovatelnou atmosféru. Kromě exteriérů okolo obřího domu McCallisterových se téměř vše ostatní natáčelo v tělocvičně jedné chicagské školy. Ale pozor, Sám doma taky vůbec nemusel vzniknout, protože studio Warner Brothers chtělo kvůli navyšování rozpočtu ukončit natáčení. Nakonec se do hry vložilo studio 20th Century Fox a bylo vymalováno. A Warneři si museli rvát vlasy na hlavě (celosvětové tržby se zastavily na 477 milionech dolarů). Oceňuji, že dokument je plný důležitých tváří (Columbus, Stern). (21.12.2019)

Ulítávali jsme na tom všichni, někteří víc, jiní míň. Hravé, horkou jehlou šité a zřejmě stále lákavé i pro dnešního diváka. Solidní vizuální efekty a několik sympatických nápadů režiséra doplňuje dnes už kultovní hudba, skvělá atmosféra a herecké výkony chlapíků s laserovými děly. Na druhou stranu si přiznejme, že je to krapet vlezlé a na sílu, mnohem více zábavy (tady přeci jenom asi víc úřadovala osvědčená firma ILM) navíc alespoň v mých očích představila o pět let mladší dvojka. Dokument fajn, trablům se scénářem (s ohledem na výsledek) rozhodně rozumím. (22.12.2019)

Bosý, unavený a žádný nabušený hrdina, padouch, kterého do té doby nikdo neznal, přesto vznikla absolutní žánrová klasika, která akčním filmům uštědřila obří knockout. Látky se totiž chopil ostřílený Joel Silver, který byl tvrdohlavý a neústupný a přesvědčil svého kamaráda Johna McTiernana (nechtěl točit film o teroristech), aby usedl do režijního křesla. Tvůrci vsadili na televizního herce, u padoucha, vzdělaného Evropana, zase na herce z Broadwaye. A vyšlo jim to náramně. Tvůrci změnili zvyklosti spojené s akčním filmem, vložili do něj spoustu zajímavých prvků (hlavní postava je obyčejný zranitelný polda, který má podobné problémy jako běžní lidé) včetně černého humoru, přitom scénárista byl jen pár stránek před natáčením. A absolutně se vytáhli s akčními scénami. Nejlépe to chutná po páté, po šesté.. Yipee-yi-yea, mother-fucker! (22.12.2019)

Notoricky známé kousky a moc milé vzpomínání. Začneme komediálním fenoménem své doby o časových paradoxech, pokračujeme synonymem milostné romance v příběhu o bohatém podnikateli, který se zamiluje do prostitutky, neopomeneme popcornový triumf, který vyvolal globální dinosauří mánii, abychom to celé završili kronikou Spojených států s postavou naivního a dokonale bezelstného človíčka. Kolikrát sice chybí klíčoví herci či stěžejní tvůrci, přesto se k nám dostává množství zajímavých informací. U (nakonec trilogie) Návratu do budoucnosti to ovšem vypadalo, že vůbec nevznikne: už jenom to, že Michael J. Fox po nějakých pěti týdnech nahradil hlavního herce. U Pretty Woman se zase výsledná podoba upravovala, přepisovalo se i během natáčení. Navíc se počítalo s podstatně chmurnější verzí plnou dealerů, šlapek a nesplněných snů. Jurskému parku hodně lidí nedůvěřovalo, skepsi navíc nahrál i hurikán, který v půlce natáčení pustošil Havaj. Některé záběry jsou přitom paradoxně autentické. No a válečnému hrdinovi, mistru světa v ping-pongu či podílníkovi krevetářské společnosti chtělo studio uzmout z rozpočtu 10 milionů. Zasáhl Zemeckis s Hanksem, kteří projektu jednoduše věřili. Díky (nejen) jim za to. (21.06.2022)

Další film, u kterého to vypadalo, že vůbec nevznikne. Tvrdí to alespoň zainteresovaní. A nakonec z toho byl kasovní trhák a fenomén své doby o časových paradoxech. Holt když se do sebe jeho rodiče nezamilují, on přestane existovat. Ač talentovaný, Robert Zemeckis v úvodu své kariéry nevypadal, že by někomu dokázal vydělat slušný balík. Stálo za ním pár ne zrovna výdělečných kousků, přesto šanci dostal. Zakousl se do ní už při Honbě za diamantem, tahle ambiciózní trilogie pak byla naprostou trefou do černého. Asi se nevidí často, aby po nějakých pěti týdnech nahradili hlavního herce. Nešlo jen o to, že Eric Stoltz vnímal příběh pesimisticky, prostě v něm tvůrcům neseděl. A když už původně zamýšlený Michael J. Fox konečně mohl, byla to správná volba. Ten přes den natáčel seriál Rodinná pouta, pak se měnil v teenagera Martyho, který vedle nekonvenčního vědce rozdal ranec nápadité zábavy. (12.09.2021)

„U Disneyho dbají o to, aby se trpaslíkům neubližovalo.“ Komu se nelesknou oči nostalgií, bude asi v lecčems trochu mimo. Neodolatelné scény i dialogy znám nazpaměť, ale tuhle porci pohádkové romance si kdykoliv s chutí zopakuju. Ale zase to měl vznik filmu složité. V úspěch nikdo dvakrát nevěřil, možná to naznačuje i fakt, že vedle J.F. Lawtona najímali množství scénáristů. Výsledná podoba se upravovala, přepisovalo se i během natáčení. A na place se pracovalo nejen s finální verzí, ale i s tou původní – podstatně chmurnější – což je vlastně velká výhra, že to dopadlo tak luxusně. Protože všechno v tomhle absolutním kýči začalo na hollywoodské uličce hanby plné dealerů, šlapek a nesplněných snů. (06.10.2021)

Jurský park byl v 90. letech filmovou událostí. Bez debat. Varoval, jak může pokrok ohrozit lidstvo a jak si nemáme hrát na bohy. Nápad byl přes 10 let starý, kniha velkého fandy dinosaurů Michaela Crichtona se ještě ani nedostala na pulty a už měla filmová studia zájem. Na začátku byly samozřejmě omezené technologické možnosti, výsledek ale změnil filmařinu. Než to celé začalo, hodně lidí projektu nedůvěřovalo. Určitě k tomu následně přispěl i hurikán, který v půlce natáčení pustošil Havaj. Některé záběry jsou přitom paradoxně autentické, bouře nakonec svým způsobem i posloužila, ač se natáčení protáhlo. Obří budget na marketing mě překvapil. (26.08.2021)

Sedí na lavičce a vypráví o své roli v národním fotbalovém družstvu, válečného hrdiny z Vietnamu, mistra světa v ping-pongu, podílníka krevetářské společnosti, běžce z jednoho břehu Spojených států na druhý, milého milované Jenny i otce kluka, který zřejmě nebude hloupý. Forrest Gump dokonale okouzlil diváky i kritiky. Stál za ním malý, ale nadšený tvůrčí tým, který věřil průměrné knížce. Za mnohé může tehdy začínající producentka s dobrou intuicí. Příběh fajn, ale scénář se studiu nezamlouval, takže musel zasáhnout mistr adaptovaných scénářů Eric Roth. Přípravy se táhly a když už se začalo točit, studio chtělo stáhnout z rozpočtu 10 milionů. Zasáhl Zemeckis s Hanksem, kteří projektu jednoduše věřili. Dozvíme se, jak Hankse ovlivnila intonace hlasu dětského herce, jak to bylo s vybroušenými triky, s nohami poručíka Dana či s prosazením skvělého soundtracku plného velkých amerických hitů. Povedené. Alabama! (29.08.2021)

Ač je v sérii notoricky známá komedie, kterak princ ze Zamundy hodlá v newyorkském Queensu k lásce přijít, a svým způsobem i nezničitelný kovový kyborg od vytříbeného evropského stylisty (a úchyla) Paula Verhoevena, který bojoval hlavně s ratingem, jinak je tahle čtvrtá skupina protkaná hororovými skvosty. O nespolehlivosti s britským týmem jsem skrze natáčení Vetřelců slyšel, hlavně, že byly pauzy na čaj. Stejně jako v jiných případech to bylo s výsledkem nahnuté. Halloween zase spatřil světlo světa jen díky nadšení party známých, kteří za směšných 300 tisíc dolarů natočili hororový kus o hlídání dětí, které se šeredně zvrtne. John Carpenter měl koule, navíc stvořil onen děsivý hudební motiv a o zbytek se už postarala klasická šeptanda. Pátek třináctého se chtěl právě na úspěchu Halloweenu svést. Povedlo se. Potěšily detailní návraty k jednotlivým mordům. Ani zvrácené dítko Wese Cravena nemělo zdaleka na růžích ustláno. (Ne)úspěch Freddyho byl klíčový pro další „život“ studia New Line Cinema. Obecně škoda, že velmi často chybí zainteresovaní: Eddie Murphy, Paul Verhoeven, James Cameron a další. Každopádně se těším na další filmová vzpomínání. (18.02.2023)

John Carpenter měl prostě tehdy koule. Jeho Halloween položil základní kámen slasheru, byl debutem hororové královny Jamie Lee Curtis, on je zároveň tvůrcem děsivého hudebního motivu, který máme všichni hluboko pod kůží. Celé to drželo pohromadě jen díky nadšení party známých, kteří za směšných 300 tisíc dolarů natočili hororový kus o hlídání dětí, které se šeredně zvrtne. Carpenter tehdy řešil trable se svým béčkem Přepadení 13. okrsku a jeho distribucí. Spolu s Debrou Hill (která se obzvlášť zajímala o role a příležitosti žen ve filmové tvorbě) vytvořil vraha, který má styl. Kromě hudebního motivu vsadil na ztvárnění bílé masky ďábelského Michaela Myerse a na kameru (za kterou taky značnou část rozpočtu obětoval), která často lpí na snímání z pohledu vraha. A pak už to šlo samo. Film dostala nahoru klasická šeptanda. Nikdo o něm dopředu moc nevěděl, ale zvěsti zařídily své. Zaslouženě. (27.06.2022)

Klasika slasheru, jejíž tvůrci si řekli, že když Halloween vydělal takový balík, oni úspěch zopakují. Holt 80. léta byla mimo jiné dekádou „krvetrysků“. I Pátek třináctého stál pakatel, Sean S. Cunningham, kamarád Wese Cravena, kterému produkoval Poslední dům nalevo (který si získal zvučné jméno), chtěl zkusit něco dalšího. Líbilo se mi, jak přiznal, že postupně docházely nápady na „vyplňovací“ scény, jak zmínil, že o filmařině z pozice režiséra věděl vlastně hrozně málo. Bylo mu jasné, že v rukou nemá žádné veledílo. Odevšad posbíral puberťáky, spolu s kolegy neuměli příběh, neuměli postavy, o technické stránce filmu moc mluvit nelze – šlo o napětí a o vraždy. Právě detailní návraty k jednotlivým mordům jsou fajn. Výsledkem je zrod jednoho z nejvýraznějších kosičů mladého masa a zlověstná atmosféra. Přitom nikdo z tvůrců horory zrovna nemusel. (27.06.2022)

„Tati, dej mu tu roli, nebo uteču z domu!“ Zhruba taková byla reakce Cravenovy dcery na možnost obsadit do filmu Johnnyho Deppa. Robert Englund je luxusní démon, nicméně pořád trochu nechápu, že se to stalo takovým kultem. Atmosféra je samozřejmě bez debat geniální a rád jsem se podíval, jak vznikaly jednotlivé (kultovní) scény – třeba ta ze speciální vany, ve které se mezi nohama dívky objeví zabijákova ruka. Zajímavá je i zmínka o uprchlících, kteří trpěli znepokojivými nočními můrami. Přesto tohle zvrácené dítě Wese Cravena nemělo zdaleka na růžích ustláno. Studiím se látka nezamlouvala, dokonce ani jeho kamarád Sean S. Cunningham, který měl režírovat scénu roztékajících se schodů, měl nejprve k námětu výhrady. I když natáčení přesto začalo, tvůrci se potýkali s obdobím, kdy neměli dostat zaplaceno. Látce věřil až Robert Shaye, který prakticky na koleně založil společnost New Line Cinema. Ta do světa vypouštěla samá finanční selhání a (ne)úspěch Freddyho měl být pro další „život“ studia klíčový. Nakonec stejně jako třeba u Halloweenu dostala film (finančně) nahoru klasická šeptanda. (17.07.2022)

Ten komediální nádech v sérii už může někomu mírně vadit. Leská hromada spravedlnosti nicméně vstupuje na scénu. A Evropané prostě tu zářivou Ameriku umí líp. Zbytky policajtova těla a mozek „zbavený“ paměti pomůžou jednomu experimentu, na jehož konci stojí nezničitelný kovový kyborg. Vytříbený nizozemský stylista Paul Verhoeven, vskutku zajímavý sci-fi tvůrce a (pardon) úchyl, na place nerad na něco čekal. Ovšem na samotný kovový oblek čekat musel, dokonce měsíce, než byli všichni spokojení. Musel tak přehazovat scény a harmonogram natáčení. Obsazení Petera Wellera do role Murphyho pomohlo, že byl drobnější (Arnold se holt do obleku nenasoukal) a měl výrazné rty. Ovšem také měl v průběhu natáčení s mnohým problém. I se členy štábu. Potíže byly i s navyšováním rozpočtu. Jakmile natáčení skončilo, tak asi „největším“ problémem pro Verhoevena bylo, že nechtěl přijít o nejdrsnější scény. Jenže rating, který měl, by film pohřbil. Takže chtě nechtě musel ustoupit, aby snímek nakonec dostal rating R. (25.07.2022)

Další film, u kterého to vypadalo, že vůbec nevznikne. Tvrdí to alespoň zainteresovaní. A nakonec z toho byl kasovní trhák a žánrový fenomén. Škoda, že chybí samotný Cameron, který se často zaměřoval na silné ženské hrdinky. I proto dostal nabídku napsat k druhému dílu scénář. Zajímavé je, že nikdo se neobtěžoval o pokračování říct samotné Sigourney Weaver. To byla ovšem jen malá kaňka s ohledem na to, co mělo přijít. Známe propírané potíže ohledně autority a respektu jeho kolegů. Právě přesun štábu do Anglie znamenal výraznou slevu v rozpočtu (Vetřelci nestáli ani 20 milionů), ovšem zároveň i značné potíže s nespolehlivým britským týmem – musíme ale brát v potaz i Cameronovo puntičkářství a hnidopišství. Milé byly narážky na pauzy na čaj. Odskákal to třeba asistent režie nebo kameraman. Docela mi vadila absence nezapomenutelného androida Bishopa. (20.06.2022)

Další notoricky známý kousek. Funguje to po letech, funguje to pořád. John Landis byl tenkrát v kurzu, i svou Záměnou pomohl Eddiemu Murphymu do ještě vyšších pater popularity. Ten každým filmem ukazoval svůj obří talent a na plac chodil absolutně bez trémy. Jenže v tomhle kouzelném kýči o princi ze Zamundy došlo k jakési záměně pozic: Eddie už nebyl žádné ořezávátko (natočil několik kasovních hitů v řadě) jako u jejich první spolupráce, režisér Landis si naopak nesl tragický škraloup z natáčení povídkové Zóny soumraku, kdy se během natáčení zřítil vrtulník a při nehodě zemřeli tři lidé, včetně dvou malých dětí. Tvůrčí neshody nakonec vyvrcholily rvačkou na place. Tihle dva se tak měli zařeknout, že šlo o definitivně poslední spolupráci. Eddie si nicméně po letech osobně vyžádal Landise, aby režíroval třetího Policajta v Beverly Hills. Dokument nabízí pár zajímavých informací, výsledek kromě jiného tak trochu změnil pohled na „černošský“ film. Každopádně škoda, že hlavní herecká hvězda v tomhle doku-návratu chybí. (29.07.2022)