Psanci a andělé

Že ale Blonďákovic potěr umí nasrat tatíkovi na pončo! Nejdřív mladej, který cválá americkými hvozdy ve smaženici, kterou označit za kurevsky neortodoxní by ani zdaleka nepostihovalo podstatu onoho lejna, a nyní senior zřejmě držel pětačtyřicítku producentovi u hlavy též kvůli dcérence. A ač se to zdá nemožné, výsledek je mnohonásobně horší, než v případě synátorova experimentování s halucinogeny, protože Františka se zjevně jala ještě o poznání odvážněji prošlapávat cestičku subsubžánru, tentokrát funghi westernu broskvovému, díky čemuž jsem byl zděšen něčím, co by se dalo přirovnat snad jen k několikanásobnému znásilnění Zane Greye Í El Džejmsovou a Pasolinim. Dále bojleruji, ale z vysoce humanitárních pohnutek, takže pokud nechcete trpět jako já, rozhodně nepřestávejte číst! Z ponejprv vkusně se jevící záležitosti, která ve mně budila naději na zhlédnutí konečně standardních zámořských proklatě nízko visících koltů, se záhy vyklubala balada pro banditu pěná během jeho honění muži zákona, jež ovšem velmi prudce metastázovala do honění jeho psaneckého kolegy, tentokrát ohavnými rudokrkými a černochrupými vidlemi poté, co jim onen manuálně rozvodnil švába, přičemž tyto hrůzy jsou pod netečným dohledem incestně pedofilního černoprdelnického tatíka a za doprovodu piána (nenáladové naserenády gay-moll) protahovány na úmorných několik minut hrozících zdravému heterosexuálovi nenávratnou ztrátou libida, a aby toho nebylo dost, následuje uzemňující atak záběrem na z pelechu hrdlořezova se vykutálevší Františku v gatích a s koltem, která, byvší patrně při nočním odvěnčení natržena svým sličným Vilémem, při tom kroutí rachitickou prdelí jak zloděj zámkem. Následně režisér & scénárista v jednom debilovi zprudka rozbalí toho mnohými kokomentátory zde avizovaného QT, pročež nadchází Sedm jebnutých, jejichž do senkruvny ústící mílodlouhé dialogy působí dojmem, že je sepsala krutým svrběním stižená Jane Austinová na opiátech. A když už si jeden myslí, že hůř být nemůže, nechává můzou od hlavy k patě posraný tvůrce pantátu poznat středověk prostřednictvím klády sulcovitého jenkího důdl mongoloida. Vrozený stud, prožité trauma a smysl pro logiku mi následující události nedovolí podrobněji rozvádět, čili již jen stručně poznamenávám, že nejen z uvedených důvodů z toho nakonec vylezly ty nejpřiškvařenější a nejtoxičtější „tex-mex“ halušky, kterými jsem kdy byl týrán – a to naprosto nehumánní dvě hodiny! Upřímně se děsím toho, že bych někdy v reálném světě potkal kohokoliv, kdo tomu zde dal více než dvě. (19.05.2017)

O tomhle jsem přesně psal v Pistolnici Jane, kde se leckdo rozčiloval nad tím, že to bylo málo brutální. Tak takhle to tedy mělo být? Jistě si nemusíme nalhávat, že konec devatenáctého století v Americe obzvláště na venkově nebyl žádný med. Zubatá tehdy měla co to všechno stíhat obíhat. Nemoci, úrazy, bitky, přestřelky, krádeže a loupeže, věšení lapených... Ale co je moc, to je moc. Sice musím uznat, že to je snad poprvé co se ve westernu řeší pedofilie, ale i tak... Příběhu mám chuť skoro nevěřit, některé postavy se chovaly opravdu podivně. Dávám tedy za 3 ukradené měšce se zlatem. * * * (30.12.2019)

Ako to užívateľ „Enšpígl“ vo svojom hodnotení začína, to, že Mollner sa inšpiroval Tarantinom, je viac ako jednoznačný. Nadávky, výprava a dialógy, krvavé scény a surovosť viac či menej pripomínajú Tarantina, ale to je všetko. To, že aký je výsledok, je už iná vec. Základná koncepcia príbehu, ktorá je načrtnutá na začiatku, sa mení v druhej polovici, kde v centrom pozornosti je už uväznená rodina, hlavne ich dcéra Florance Tildon. Najzaujímavejšou postavou je práve ona, ktorú parádne hrá F. Eastwood (dcéra známeho herca/režiséra). Z hľadiska príbehu, postava L. Wilsona je v podstate zbytočná. Zaujímavý záver. Osobné hodnotenie: 72% (***) (07.03.2020)

Inspiraci Tarantinem vidím jako plus a že to nedosahuje jeho kvalit, to je mi jedno. Mě tenhle špinavý,brutální a místy i bizarní western bavil po všech stránkách, příběhem počínaje a herci konče a i tady se potvrdilo, že Eastwoodovic famílii to s šestiraňákem a kobylou pod zadkem sedne jako málo komu. Jediná výtka míří ke stopáži, která byla minimálně o dvacet minut přetažená a děj trochu rozmělnila. Nebýt toho, mohlo se jednat o kultovku. Ale i tak se jedná z mého pohledu o parádní debut a vůbec bych se nezlobil, kdyby Mollner zůstal v žánru i příště. 80% (06.11.2016)

Partia bezbožníkov vpadne na večeru do domu zbožníkov a cez noc urobia candrbál bez toho, aby niekto utrpel duševnú ujmu na zdraví. A toto stihnú zatiaľ, čo im je v pätách svojim ukrutne šuchtavým tempom Luke Wilson, ktorý (takmer) všetko vie a len tak ľahko sa nevzdá! Lebo keby si bol švihol, mohol nás ušetriť aspoň dvoch tretín filmu od neuveriteľnej nudy! (23.07.2016)