Manželské etudy: Nová generace
Obsahy(1)
Petra (34, učitelka na gymnáziu) a Viktor (41, zaměstnanec Památkového úřadu) se brali na Staroměstské radnici, i když ani jeden nepochází z Prahy. Pocházejí z Brna a společně teď bydlí na Vysočině. Symbol Staroměstské radnice byl ale pro ně důležitým rozhodnutím pro volbu tohoto místa. Svatbu měli tajnou, pouze se svědky. Petra a Viktor, stejně jako Alena a Bernard, jsou harmonický pár, nehádají se, žijí v klidu a míru. Nedlouho po svatbě se jim narodila dcera Viktorka. Spokojeně žijí v malém domečku ve vesnici u Dačic. Viktor hodně mluví, zatímco Petra je tichá a introvertní, dodělává si školu a věnuje se dceři. Viktor přestavuje dům, učí se domácí jogurt a denně jezdí 40km na kole do práce. Milují společné chvíle na zahradě, žijí v souladu s přírodou, ale nesnaží se být soběstační v podobě chovných zvířat a velikého hospodářství. Oba touží po druhém dítěti a přiznávají, že pro bezproblémové početí se asi poznali příliš pozdě. (Česká televize)
(více)Recenze (10)
Petra a Viktor zastupují docela zajímavý příklad lidí, kteří si vystačí. Na druhou stranu jemu vadí nízký plat, ale řešením samozřejmě není cokoli řešit na úkor pohodlí. A ona jako učitelka na gymplu si nebyla schopná během těhotenství přečíst ani ty nejzákladnější příručky o mateřství a divila se poporodní depresi. Tomu říkám kritické myšlení a kvalitní práce s informacemi. Tak hlavně, že si vystačí s tou svou czenglish, moravským děckám to beztak bude jedno. Jako člověk může být Petra světice, ale obrazu učitelky dobrou reklamu skutečně neudělala. ()
Od začátku jsem tipoval, že jim to vydrží. Tolik vřelosti a projevování citů...Jen jsem se bál, že ona nevydrží na vesnici jak bylo obvyklé v díle náš venkov věnující se jak vztahy dopadly. V dokumentu nevyla žádná hluchá nezajímavá místa a rychle to uteklo. ()
Partneři plní života... Petra vyrovnává intoleranci Viktora, kterému přeci jen časem dochází že už není sám... Ty už jsi velká holka viď, ano ale ještě porostu...😂 ()
Život na dedine sa zdá oveľa jednoduchší, aj keď sa treba o niečo viac starať o bývanie, naštiepať drevo, a podobne. Nie sú k dispozícii psychológovia, vzťahoví kouči a tak si párik musí poradiť sám a celkom sa im to darí. Hlavne, aby mal každý svoj termofor, a Viktor dokažal spočítať presný počet pív a cigariet za rok. –––– Mně zaujalo, že jsme si jako dost podobní. Že dokážeme být oba takoví dost okouzlující a taky, že dokážeme být oba dost nesnesitelní. . –––– Takhle to člověk pěkně veme a takhle to spadne přímo do toho kyblíku a takhle si to hnedka dáš! ()
Zajímavá dvojice. Oba pozitivně naladěni do života a svým způsobem trochu podivíni. Za dodělání školy s malým miminem má paní můj obdiv. Ze začátku jsem si vůbec Petra jako otce nedokázal představit, ale evidentně jim to funguje. První rodinka z nové generace nezatížená hypotékou. ()
Musím se přiznat, že z toho, co jsem zatím viděla mi Viktor asi sedl nejmíň a nebyl mi moc sympatický. Ale je to jen můj dojem z těch kraťoučkých střípků, kterými jsme mohli nahlédnout do života další dvojice. Bydlení bych s nimi teda neměnila, i když to tam mají krásný. :-) Velký obdiv mám k Petře, která úspěšně studovala i s malým dítětem. Doopravdy respekt. Doufám, že jim vztah vydrží a že se jich bude držet jen to dobré. ()
Ocenil jsem loajalitu autorky ke svým protagonistům. Ukazuje v dokumentu i jejich slabší chvilky (třeba když Viktor se ofrňuje s pomocí manželce s novorozencem při topení v domě). Celkem snadno by mohla na takových věcech epizodu zdramatizovat a ukázat protagonistu jako tyrana. Ale v této sérii není cílem nikoho skandalizovat, ale spíš pochopit a dát šanci i těm dobrým stránkám. Hlavně se mi líbí vyznění, že život v tradiční rodině v páru je těžký, ale je to osudová hluboká věc. ()
Další docela pohodový pár, ve kterém je žena tlumičem emocí a celkem umně stabilizuje situaci. Díky tomuto dílu jsem si uvědomil, jak úžasné je žít v bytě s veškerým komfortem počínaje indukční deskou a tepelným výměníkem konče. A taky v místě s plnou občanskou vybaveností. ()
Kvalitní zvuk šustění sáčku a jízdy v autě. ()
Uznávám, skoro až čtyřhvězdičkové - i pro mě, skalního fandu. Akce nula, skok dva roky působí jako tak nějak přiléhavá rezignace na to, že by se snad něco dít mohlo. Nicméně je to férová sonda do života, který zvlášť na vesnicích (ještě mnohem, mnohem neakčněji) žila a žije spousta lidí. Tohle by asi býval byl dost jiný matroš, ale holt nejde antedatovat dokument 15 let zpátky. A tak sledujeme ty dva lidi s přiměřeně ctnostným/originálním náhledem na bytí, kteří působí, že pro sebe dozráli, a shodnou se, že mají téměř italskou domácnost, zatímco se smějí do kamer a po krizkách (zatím) ani s rostoucím věkem neztrácí elán a optimismus. ()