Nous trois ou rien
All Three of Us
Вместе или никак
Režie:
KheironScénář:
KheironKamera:
Jean-François HensgensHrají:
Kheiron, Leïla Bekhti, Gérard Darmon, Zabou Breitman, Alexandre Astier, Kyan Khojandi, Arsène Mosca, Jonathan Cohen, Eriq Ebouaney, Carole Franck (více)Obsahy(1)
Známý francouzský scenárista a režisér Kheiron vypráví ve filmu pravdivý příběh o mimořádném osudu svých rodičů, věčných optimistů Hibat a Fereshteh, a o jejich cestě z malé vesnice na jihu Íránu až na pařížskou periferii. Film se též dotýká migračních problémů a pozitivně vypraví o soužití různých kultur, což je žhavým tématem současnosti. Zobrazený humor se prolíná s dramatickými chvilkami běžných lidí v tragických situacích, ve kterých však láska přemůže vše navzdory náročným životním problémům. (Bohemia MP)
(více)Videa (2)
Recenze (18)
Kheiron ve svém snímku humorným a odlehčeným způsobem předkládá problematiku muslimských zemí a následně života francouzských imigrantů. Na mě film působí poněkud nevyváženým dojmem a hodnotím 70%. Za zdařilejší považuji jeho pozdější počin Plevel (2018), kde se opět ujal režie, scénáře a hlavní role, zaměřil se tematicky na život francouzských imigrantů a vytvořil zábavnou komedii. ()
Výborný film vyprávějící s vtipem a obrovským nadhledem zajímavou a strastiplnou životní cestu jedné rodiny. Rodiny samotného autora filmu - režiséra, scénáristy a představitele hlavní postavy Hibata - jeho otce. Film popisuje Hibatův věčný boj za demokracii, situaci v Íránu před pádem Šáha, ještě horší situaci po nástupu Chomejního, útěk do Francie a tamní život migrantů. Všechny ty veselé i smutné události doprovází krásná hudba. Bylo by to za pět, bohužel ale v poslední čtvrtině film trochu ztrácí dech i vtip a mění se trochu v multikulturní agitku. Každopádně na debut je to obdivuhodné. ()
Pokud film srovnám s veleúspěšnými Nedotknutelnými, s kterými sdílí podobný komediální tón a snahu o podobný účinek na diváka, pak musím říct, že "Les intouchables" jsou oproti tomuhle maximálně propracovanému, našlapanému a nevídaně poutavému počinu jen slabým odvárkem. Scénárista a režisér Kheirona vypráví do detailu přesně (jak je vidět ze závěrečných titulků) o peripetiích své vlastní rodiny v době pádu íránského šáha, za islámské revoluce, o politickém pronásledování a těžkém útěku do Francie, to vše s nadhledem, ale bez zlehčování. I když dějové zápletky a zvraty nejsou zrovna veselé, u filmu jsem se (někdy přes slzy) nasmál jako už dlouho ne. Nechápu, proč se nedostal do širší distribuce (...anebo spíš chápu, ale pěkně mě to štve). ()
Velké zklamání. Snahy o vtipy i o vypjaté emoce byly velké a nebylo jich málo, ale drtivá většina jich bylo bezzubých, dětsky prvoplánových a neměly břink. A taky nedokázaly zakrýt jedinou snahu filmu, a to sice tu, že bez ohledu na rasu a původ se máme všichni rádi, jsme nejlepší kamarádi a dokážeme spolu bezproblémově vyžít a obohacovat společnost. Ještě že to nebylo delší! ()
Čekal jsem víc. Nesourodost. Když už si dali tu práci a na půl hodiny ukazovali Hibata ve vězení, čekal bych že z toho scénář vytříská víc než jen opodstatněnost tvrzení, že hlavní hrdina byl politickým vězněm. Obecně vzato, ono celé to opoziční vystupování je smrsknuté spíše na náznaky. Závěr v pařížské periferii je rozehrou pro Hibatovu glorifikace. Jako komedie drama to nefunguje. ()
Reklama