Respect
Respect
Rešpekt
Respect
Respect
Respect
Režie:
Liesl TommyScénář:
Tracey Scott WilsonKamera:
Kramer MorgenthauHudba:
Kris BowersHrají:
Jennifer Hudson, Forest Whitaker, Audra McDonald, Saycon Sengbloh, Hailey Kilgore, Brenda Nicole Moorer, Tate Donovan, Marlon Wayans, Marc Maron (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Pravdivý příběh vzestupu hudební legendy Arethy Franklin. Od jejích počátků, když jako malá zpívala v kostelním sboru, k tomu jak se vypracovala na mezinárodní super hvězdu. (Forum Film CZ)
Recenze (49)
O Arethě Franklin řekl kdysi Lenny Kravitz, že je to jediná zpěvačka, která umí zpívat. Odvážné tvrzení a urážlivé k zpěvačkám, které to taky jakž takž zvládnou, nicméně já ho, kluka, chápu, chtěl prostě říct, že Aretha je úkaz a to je. Nejde totiž jen umět něco zazpívat, ale podat to tak, že máte husinu, že je to, jak se říká, odžité a pravdivé. Bohužel, ale fakt bohužel, film se moc nepovedl. Nic tu nemělo něco jako kořen, skutky a touhy stály na vodě, angažovanost jakbysmet, cosi bylo na stole, aniž bychom viděli, kudy a jak se to tam dostalo, chyběly souvislosti. Navíc film postrádal tu správnou dynamiku, táhl se ve scénách, které by se dost dobře daly i vystřihnout, žádný švih, ár í es pí í sí tý uprostřed? A Aretha tu působila jak rozmazlená pipina, která začala pít z nudy a řešila nejvíc pána boha. V čem spočívala její síla a naprostá výjimečnost, tenhle film nezvládl ukázat. Takhle to dopadne, když se jeden těší. ()
Nijak zvlášť povedený biopic. Trocha toho lesku ze showbussinessu, trocha toho hlubokého lidského příběhu, ale víc než co jiného, je to obyčejný zpolitizovaný plakát. Jistě, že si Aretha Franklin zasloužila respekt, ale taky lepší scénář. ()
Inšpiratívne, ale to spracovanie mohlo byť trochu záživnejšie. Na to, ako bol život Arethy zaujímavý a plný problémov, to miestami dýchalo miernou nudou. Lepší priemer. 65/100 ()
V jadre si myslím, že "Respect" je dobrým filmom. Pravdou je, že o živote Arethy Franklin som toho veľa nevedel a reálne som sa oň asi ani nikdy nejako výraznejšie nezaujímal. Jej hudba nebolo to čo som vyhľadával, ale musel som vždy uznať jej kvality. Či už talentovaných hudobníkov, ktorí sa jej starali o aranžmány, alebo aj jej zlato v hrdle, ktoré bolo a vždy bude absolútne nespochybniteľné. Čo sa tohto filmu týka, myslím si, že ponúka tak akurát zo všetkého. Je v ňom dostatok skvelej hudby, počas svojho obrovského času ma reálne nenudil a mal som pocit, že herci robia maximum, aby svoje postavy predali. Jennifer Hudson možno miestami mohla herecky ponúknuť trošku viac, no tie spevácke čísla som jej veril a predala ich veľmi dobre. Film má aj pár scénok, ktoré mi ostanú v pamäti a musím uznať, že vznik skladby "Respect" je pre mňa spracovaná super. Herecky som s nikým nemal výraznejší problém, natočené je to kompetentne, no film trošku spadne do pasce životopisných filmov posledných rokov, ktoré tak trošku ukazujú tie isté veci, aké sme mali možnosť vidieť už v mnohých filmoch predtým. Čo je základom? Démoni a alkohol. A v Arethinom prípade aj nie veľmi šťastné detstvo. A je mi jasné, že mať prvé dieťa už niekedy v 11-tich alebo 12-tich rokoch rozhodne nie je niečo, čo je príjemné, no tej časti sa reálne venujeme príliš málo na to, aby z toho niečo aj reálne vyplynulo. Vzťah s jej deťmi tu celkovo ide dosť mimo príbehu. A v určitých bodoch mi to bolo celkom ľúto. Myslím si, že tu bol potenciál na to, aby film ponúkol niečo trošku iné. Niečo, čo by nás ako divákov dokázalo viac zasiahnuť. No v podstate sa dozvieme tie isté veci, len v živote inej známej osobnosti. Mňa film osobne nenudil a mám pocit, že sa tvorcovia snažili niečo priniesť. Ale mohlo to byť oveľa veľkolepejšie. No po dopozeraní som úprimne mal pocit, že sa k téme tvorcovia postavili s úctou a rešpektom. A to im musím uznať. Hodnotenie: B+ ()
Kto má rád škreky černošských kostolných speváčok a neprestajné aleluja tanečky tak toho film uspokojí. Viem, legenda. Aretha Franklin. Ale tak moja legenda to nie je, ja si pri jej výkrikoch musím dávať vatové tampóny do uší. Dve a pol hodiny filmu, ktorý je určený pre vyhradené afro publikum. Našťastie pri tej nude nezaspí, pretože vždy prišla Aretha a zvýšila decibely. ()
Nijak strhující ale řemeslně a herecky kvalitní životopisný film. Aretha Franklin byla obrovská osobnost nejen na hudebním poli a už jen kvůli ní stojí film za vidění. Jinak je to standardní životopisná klasika, které jede v zaběhnutých kolejích a nijak z nich nevybočuje. Hodnocení tak ve výsledku záleží na divákově přízni k této velké zpěvačce. ()
Film cili na hlavni okamziky zivota Franklinove , ale nestmelil je do uspokojiveho vypraveni. Ale vsude , kde zni hudba film ozije. Problem pro me byla delka 2,5 hodiny. Jako kdyby kazdy rozhovor byl velmi dulezity. ()
Aretha byla samozřejmě neuvěřitelně nadaná zpěvačka a muzikantka, bohužel její život asi nebyl dost zajímavý pro 150minutový film, protože to byla nuda. Nějaký respekt, růst, síla nebo ani nic podobného z toho filmu nesálalo. Pokud bych měla Arethu soudit podle snímku, tak to byla hloupá tichá puťka, která prostě jen uměla zpívat. A to si Ms Franklin určitě nezasloužila. Škoda, doufala jsem v Oscarovku. 2* ()
No Respect. ()
Aretha Franklin měla svoje démony (skoro jako všichni umělci) a prožila si svoje těžké chvíle,ale pozici královny soulu jí už nikdo nikdy nevezme.A z tohoto pohledu by si jako její připomínku a poctu zasloužila lepší film.Minimálně na úrovni Hackfordova Raye a do toho má Respect sakra daleko.Ano,mapuje ty nejzásadnější okamžiky jejího života počínaje smrtí matky v raném věku až k událostem po smrti Martina Luthera Kinga,která Arethou otřásla a pak se chvíli "hledala",ale dělá to takovým fádním a chvílemi extrémně nezáživným způsobem,že pocitově nemá dvě a půl hodny ale spíš tak čtyři.Hudby tu není ani málo,ale ani úplně moc,potkáme tu její největší hity,ale stejně jako celému filmu jim chybí energie (taková kterou měl už zmíněný Ray a nebo třeba Walk The Line).Celý film je napsán a natočen tak zvláštně přízemně přizdisráčsky aby náhodou nevyvolal nějakou kontroverzi a někoho neurazil,že mu to v reálu ubližuje a posouvá ho to směrem k televizní tvorbě (takové té nehezké ala Halmark).Přitom obsazení je dobré a jsou tu náznaky,že mohlo jít po delší době o opravdu dobrý životopisný filmy.Jennifer Hudson je sice lehce prkenná a působí jako by se bála to pořádně rozbalit,nicméně stále jí to hezky zpívá.Forest Whitaker je na tom podobně (jen nezpívá) a nejlépe z toho tak nakonec překvapivě vychází Marlon Wayans,který v roli Arethina manžela působí jako solidní zmetek.Ale i u něj to jsou většinou jen náznaky,nebo momenty a ve výsledku se sveze se zbytkem.Respect není vyložený průser a i přes hodně kritiky nelituji času který sem s ním strávil,jen prostě měl být lepší.Méně šedivý,energetičtější a nebo alespoň minimálně o 45 minut kratší...60% ()
Hudobny vyvoj nesledujem, a uz viem kto bola Aretha Franklin. 72 % ()
Film jako celek spíše nudí, než aby bavil. Jsou tam chvíle, kdy mi to přišlo až moc zdlouhavé nebo zbytečné. Vše to pak zachraňují hudební scény. Myslím si, že se tvůrci při natáčení drželi hodně zpátky a to filmu škodí. S některými scénami by se dalo pracoval lépe a více dramatičtěji, což by divákovi navodilo pořádné emoce. Nejlepší a nejsilnější scénou z celého filmu je za mě bez pochyby závěr, který mě dohnal k slzám. Neuvěřitelné ztvárnění gospelové písně Amazing Grace, při které v jejím hlase slyšíte veškerou bolest, minulost a démony, kterými si Aretha prošla. Při tomhle vystoupení jsem měla husí kůži a rozhodně se zařadí mezi mé nezapomenutelné scény. ()
Respect tu naberá nový význam. Veľmi pútavo natočený životopisný snímok. UPDATE: Nerada mením svoje hodnotenia k filmom, ale v tomto prípade som sa rozhodla zo 4* jednu odobrať. Nemám totiž pocit, že by som Respect chcela vidieť znova. Väčšinou pozerám opakovane len tie filmy, ktorým som dala aspoň 4*. Čo sa týka iných hudobných životopisov, musím uznať, že Respect je ozaj slabší film ako Rocketman či Bohemian Rhapsody, nehovoriac o Elvisovi! Hlavný dôvod je však ten, že Respect na mňa zapôsobil dosť negatívne. Nehovorí o veciach, o ktorých by mal hovoriť viac. Vôbec nie je bežné, aby 12ročné dieťa malo dieťa, o dva roky hneď ďalšie, táto smutná záležitosť je tu len akoby tak mimochodom. Áno, určite bola Aretha Franklin touto skúsenosťou poznačená, ale aj tak nechápem, prečo tak málo priestoru. Z Wikipédie som sa ešte dočítala, že otec Arethy Franklin mal mimomanželské dieťa tiež s nejakou 12ročnou dievčinkou!!! Je mi z toho až zle. Najsympatickejšia postava filmu mi bola mama Arethy Franklin. Jennifer Hudson zahrala svoju rolu myslím dobre, ale Aretha mi išla dosť na nervy, táto filmová, o skutočnú som sa nikdy nezaujímala. Hudobná zložka bola trošku až príliš, naopak keby som bola fanynkou soulu a AF, bola by som len rada. Mala pekný hlas, ale tento štýl hudby nepočúvam. 65%. ()
Nádherná hudba o tom žádná, ale to samo o sobě nestačí, aby vznikl opravdu poutavý životopisný film. Scénář se zrovna dvakrát nepovedl, přestřelená stopáž tomu všemu taky příliš nepomohla. Ovšem nedovedu si představit nikoho jiného v titulní roli než právě Jennifer Hudson, ať už typologicky nebo pěvecky. A musím uznat, že odvedla skvělou práci. Ani Forest Whitaker coby otec Arethy Franklin nezklamal. (65%) ()
Nie len že nepozeratelne, ale ani nepočúvatelne. ODPAD! ()
Skvěle obsazené! Hodně "černošské", což je pochopitelné a mě se to moc líbilo :) A konečně pro mě hezky shrnuto, kdo to Aretha Franklin vlastně je a čím si prošla :) Já jsem byla maximálně spokojena, brečela jsem u chvíle, kde mě to dost překvapilo a Hudson je prostě boží. Ráda uvidím znovu. Také s někým, kdo bude rád, že pozná život ženy, jejíž písně si pobrukuje hodně lidí :) ()
Tak špatně napsaný a nudně natočený film jsem neviděl dlouho. První zajímavá scéna přijde po půlhodině, vedlejší postavy (pokud zrovna nedělají nějakou scénu) se jen poťouchle usmívají a Arethu obdivují. Wikipediové heslo, které by si zasloužilo sestříhat na hodinu a půl maximálně. O vnitřním světě královny soulu se dozvíme málo, musíme ale sledovat dojákové scény s jejím otcem a poslouchat těžko uvěřitelné motivační dialogy. Aretha Franklin si zaslouží respekt, ale ne ustrašenost. Tenhle film se tak zoufale snaží nikoho neurazit, až z toho i pasáže o domácím násilí vyjdou jako průměrná hádka. Hudby je tam paradoxně velice málo a Jennifer Hudson je nemožně prkenná. Rocketman nasadil laťku hodně vysoko, Respect ji ani nepodlezl. ()
Nie moja šálka kávy. Ani hudobne, ani filmovo. Príbeh ma nezaujal, no keď už išiel v telke, zakiaľ som bol pred ňou, dopozeral som ho. Ale raz stačilo bohato. ()
Miluju její písně...Její filmový životopis se může zdát spoustě lidem nudný a dlouhý. Možná i je. Nicméně já jsem si ho užila i s jejími běsy ( nebo právě proto, že vím o čem to je) a někam mě to i posunulo. Na rovinu musím říct, že znám daleko lepší hudební životopisy, přesto i tento zůstane v mém srdci...Za mě zjitřených 75% ()
RESPECT (recenzia filmu): 7/10 Po Freddie Mercurym a Eltonovi Johnovi dostala svoj skvelý hraný filmový pomník aj ďalšia hudobná legenda. A tak po zástupcoch rocku a popu si prostredníctvom filmového príbehu môžeme priblížiť aj históriu soulu. Nepochybujem, že v Amerike môže osloviť desiatky milióny ľudí nielen z černošskej komunity, v našich zemepisných šírkach to bude zrejme podstatne menšinovejšia záležitosť - ak si porovnáme Arethu Franklin s jej britskými kolegami. Názov filmu je symbolický vo viacerých rovinách. Aretha si musela vydobyť rešpekt voči sebe nielen voči svojmu otcovi, voči svojmu prvému manželovi a v závere filmového príbehu aj voči hudobnému producentovi Jerry Wexlerovi, ktorý nedôveroval jej zámeru nahrať čisto gospelový live album. Rešpekt si musela doslova vybojovať z pohľadu ľudských práv v Amerike celá černošská komunita a Aretha sa stala jedným z hudobných symbolov tohto boja previazaná aj s jej najväčším symbolom Martinom Lutherom Kingom. Mňa, ako belošského Stredoeurópana, zaujali dva momenty. Po prvé, skutočnosť, že najviac násilia (fyzického aj psychického) počas svojho života zažila Aretha od mužov svojej vlastnej komunity - vrátane vo filme len jemne naznačeného faktu, že jej prvé dve tehotenstvá a pôrody sa viažu k veku 12-15 rokov. Tým druhým momentom je spôsob vyznávania svojej náboženskej viery prostredníctvom extaticky pôsobiacich omší a náboženských stretnutí v kostoloch, ktoré dávajú prirodzený priestor pre neuveriteľný a nádherný hudobný prejav - v tomto prípade Arethy. Akokoľvek na Stredoeurópana to môže byť až prehnane emotívne - všetko pozitívne prebíja skvelá hudba a božský hlas. Navyše v interpretácii fenomenálnej Jennifer Hudson, ktorú si už za svojho života Aretha vybrala ako svoju filmovú predstaviteľku. Oscary, Zlaté glóbusy a aj iné filmové ceny majú svojho veľmi horúceho favorita. Výborne jej sekundujú aj predstavitelia troch hlavných mužských rolí - Forest Whitaker (už po tretí raz bola Jennifer jeho filmovou dcérou) v úlohe jej charizmatického, ale psychicky despotického otca, Marlon Wayans ako jej majetnícko-násilnícky manžel Ted White a Marc Maron ako jej producentsko-manažérsky (znovu)objaviteľ Jerry Wexler. Pôvodom z JAR pochádzajúcej režisérke Liesl Tammy sa jej filmový debut vydaril. Film aj skvele dokumentuje, že napriek fenomenálnemu talentu si na svoj úspech musela počkať. Po dvoch desiatkach vo svojej podstate neúspešných singlov a deviatich rovnako málo úspešných albumoch. Až album číslo 10 (I Never Loved a Man), kde ju producent Jerry Wexler nechal prejaviť sa nielen ako “iba” skvelú speváčku, ale ako ozajstnú osobnosť v hudobnom i tom najosobnejšom slova zmysle. A výsledkom bola skvelá séria albumov, ktoré Arethe priniesli zaslúžený titul Lady Soul. Film má svoje herecké a aj hudobné highlighty - pre mňa určite skladby Ain’t No Way, Respect a aj finálová Amazing Grace. Titulková verzia Natural Woman s archívnym zábermi Arethy Franklin počas jej vystúpenia v Kennedy Center je už tá fantastická čerešnička na záver. Kto by si ho mal pozrieť? Všetci fanúšikovia hudby zvanej soul až po najmladšiu generáciu reprezentovanú po interpretačnej stránke trebárs Arianou Grande. A ktokoľvek, kto dokáže dať za pravdu známemu veršu z pesničky Honzu Nedvěda o tom, že “holky těžší to maj” - obzvlásť ak ide o černošku, ktorá vyrastá bez mamy v Amerike 50-ych rokov. A ktorá, nádherným hudobným spôsobom, dokázala zhmotniť slovo - termín pre (nielen) ženy tak dôležitý - Respect. P.S.: Ten, vo filme tiež len naznačený, dokument o nahrávaní živého gospelového albumu Amazing Grace nakrúcal v roku 1972 oscarovský režisér Sydney Pollack. Len pri nakrúcaní nepoužíval klapku a tak sa nepodarilo v predpokladanom čase zosynchronizovať zvuk s obrazom 16 kamier. Stalo sa tak až takmer 40 rokov neskôr a samotný film mal premiéru až po smrti Arethy Franklin v roku 2018. Na Slovensku sa premietal jediný raz na jeseň 2019 v rámci skvelého cyklu Music & Film, ktorý už veľa rokov v bratislavskom kine Lumiére pripravuje Miro Ulman. P.P.S. film má 144 minút a to bol pre kiná skrátený z pôvodnej trojhodinovej dĺžky – tak už teraz sa teším na director’s resp. extended cut . zverejnené na okulture.s () (méně) (více)