Hra špionů

Řemeslně dobře zvládnutý film z období nejintenzivnější krize studené války. Nechybí příběh (ještě aby ano, když jde o motiv z reálného světa a historie), napětí ani slušné herecké výkony. Dalo se z toho ale vytřískat daleko více, v některých pasážích mohl režisér postavy mnohem déle vykoupat, zkrátka atmosféru a kouzlo okamžiku uťal už příliš brzy. Emotivní scény tak byly sotva dvě - v divadle a ve vězení s manželkou. Škoda. 75% (19.10.2021)

Jednou takle večer to dávali v tej televizi, tož sem si to o pár dnů potom stáhnul a kouknul v klidu bez reklam. No a v tej televizi to vypadalo mnohem líp, docela sem se na to těšil, páč filmy s tímhle Ruskem mi dycky přišly zajímavý. Agenti, špióni, tajný zařízení, to všecko zní hrozně lákavě. Ale samotný zpracování filmu nebylo vůbec záživný, nebylo to napínavý. Vlastně sem se docela divil, že sem to dojel až do konce. (17.02.2023)

"Možná jsme jen dva lidé, ale tak začínají změny..." Natolik byl vztah a pouto mezi nejvýznamnějším sovětským špionech Olegem Penkovskim a jeho britskou spojkou, "obyčejným obchodníkem"  Grevillem Wynnem vylíčen podle reality, nedokáže asi člověk moc dobře posoudit. Především ona scéna z vězení, kde mají oba možnost se spolu po zatčení a proběhlých výsleších krátce setkat, aby mohl Wynne Penkovskemu sdělit, že přeci jen dosáhl svého (tedy odvrácení jaderného konfliktu mezi Sovětským Svazem a USA kvůli rozmístění jaderných raket na Kubě v roce 1962), na mě úplně věrohodně nepůsobila. Ale beru, že je to přeci jen film... Celkově má ale tento špionážní film klasického střihu velmi dobrou atmosféru (viz třeba velmi přiléhavá hudba nebo použití příhodných dokumentárních záběrů). Líbil se mi ale i záměr filmařů, ukázat na paralelu, pokud jde o  rodinné zázemí obou aktérů (oba ženatí s poměrně malými dětmi ač tedy u Penkovskeho šlo o holčičku zatímco u Wynneho o kluka). No a co jsem si tedy vysloveně užil, bylo poměrně dost záběrů z exteriérů i interiérů "mého" ministerstva dopravy. (10.12.2021)

Mám pro oldschool špionážní filmy slabost, Tinker Taylor pro mě patří mezi nejlepší filmy minulé dekády, a The Curier nezklamal ani v nejmenším - samozřejmě se Alfredsonově majstrštyku nevyrovná, navzdory shodnému obsazení Cumberbatche, ale v žánru obstojí bez problémů. Dobře při tom těží ze své "jinakosti", hlavním hrdinou není žádný protřelý agent, ale obyčejný civilista který se do všeho kolem Kubánské krize zamíchá spíš jen náhodou a zprvu takřka proti své vůli - a to jak, při souběžné snaze o zachování nějakého normálního civilního života, postupně hledá odvahu a zaujetí pro službu je největší silou filmu. Což pak perfektně vygraduje když on sám přebere otěže a stane se hlavním hybatelem. Jen je to vyvrcholení trochu předčasné, poslední půlhodina už trochu změní žánr a ztrácí drajv, i když je nutná pro dovyprávění příběhu - který je podle skutečnosti, což film zvedá na ještě trochu vyšší level. 8/10 (24.04.2021)

„BYLA BY TO VELKÁ SLUŽBA PRO VELKOU BRITÁNII. A PRO CELÝ SVĚT…“ ///    Příběh obyčejnýho člověka, kterýho zatáhli do špionáže. A změnili mu život… Film z období Kubánský krize takže na téma – Jak byl zachráněn svět. Fajn podívaná plná skutečnosti a Cumberbatche.   ///  NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečných událostí. 2.) Zradil jsem revoluci.  /// Thx za titule „zandera“.       /// PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (25.06.2021)