Ammonite
Amonit
Amonit
Ammonite
Ammonite
Režie:
Francis LeeScénář:
Francis LeeKamera:
Stéphane FontaineHrají:
Kate Winslet, Saoirse Ronan, Fiona Shaw, Gemma Jones, Alec Secareanu, Claire Rushbrook, James McArdle, Wendy NottinghamVOD (2)
Obsahy(1)
V 40. letech 19. století hledá kdysi uznávaná Mary Anning fosílie na nehostinném pobřeží moře, aby jejich prodejem vydělala na živobytí pro sebe a svojí nemocnou matku. Nabídku bohatého turisty, aby během jeho nepřítomnosti zasvěcovala do své práce jeho manželku Charlottu, z finančních důvodů nemůže odmítnout. A přestože si s bohatou paničkou zpočátku zásadně nerozumí, postupně se mezi nimi začne vytvářet silné pouto. (O2 TV)
(více)Recenze (70)
Za mně to bude ne. Na vyprázdněnou naraci se tam moc mluví a málo mlčky pracuje (plus nevhodný rádoby emocionální soundtrack?!), na filmovou romanci je to málo romantické, na syrovou ránu do žaludku málo syrové a mlátící. Výkon Saoirse mi přišel výjimečně velmi slabý a Kate jako by neměla/nevěděla, co dělat, takže nakonec na mě nejlepší dojem udělaly Fiona a také Gemma. A navíc je to další z kategorie filmů, které si vezmou skutečné historické předobrazy a potom o nich spekulují a fabulují, až se práší za kočárem. Budiž Amonitovi a jeho tvůrcům k dobru, že film neoznačují za životopisný a zobrazované události za opravdické, ale narazila jsem na spoustu recenzí, které se oprávněně rozčilují, že film uznávané vědkyně redukuje na ploché bytosti ovládané emocemi, a jejich životní odkaz definuje místo jejich práce jejich milostnými aférami. Režisér se vyjádřil, že chtěl Mary Anning dát vztah, který si zasloužila (protože neexistují žádné historické důkazy o jejím soukromém životě, kromě toho, že žila sama a nikdy se neprovdala), což možná zní jako dobrý úmysl, ale stejně neměl odvahu udělat Charlotte o jedenáct let starší než Mary jako ve skutečnosti, a vůbec, tu pohádku vynalezl sám pro sebe a pro nikoho jiného (jako Briony v Pokání, což mě taky rozčiluje, hehe). Stačilo by, aby jim dal jiná jména a tím to velmi slabé spojení s předobrazy přerušil, a všechno mohlo být o trochu víc v pořádku. ()
Ammonite silně připomíná Leeho prvotinu God's Own Country. Vřesoviště vystřídalo hučící pobřeží. Dva herce nahradily dvě herečky. A opět sledujeme dva lidi, co si k sobě hledají cestu za dozoru podezřívavých rodičů. I tak je tenhle lov zkamenělin podobně uhrančivý jako předchozí prohánění ovcí po Yorkshirských pastvinách. ()
Brodila se blátem nebo pečlivě hledala okolo útesů na chladném jihozápadním pobřeží Anglie, než fosilie odplavilo moře. Mary Anning pocházela z velmi chudých poměrů, přesto se proslavila v geologických kruzích. Sběratelka fosílií a paleontoložka, které se uznání za její vědecký přínos a objevy dostalo až výrazně později. A které do života vstoupí křehká manželka bohatého geonadšence. Režisér Francis Lee už podruhé (minule dva muži) podle vlastního scénáře předkládá variaci na hledání lásky mezi stejným pohlavím. Výsledek platí za poměrně poutavou nezávislou vlaštovku, která potěší umělečtěji zaměřené publikum. Má velmi dobré herecké výkony, komorní pojetí a vypráví zcela obyčejně. Jenže právě v jisté umírněnosti je ta největší slabina. Postupné sbližování obou hrdinek totiž probíhá právě tak, jak bychom čekali. Pomalé a tiché. Kate Winslet v další introvertní depresivní roli vysypává svůj bohatý herecký rejstřík, Saoirse Ronan už dávno vyrostla z malé holčičky v Pokání, zvládla přechod k dospělým rolím a zdánlivě nenápadnými gesty těší diváky. Mě ale dámy potěšily tak napůl. Tři až čtyři hvězdy. ()
Příběh je sice tak trochu klišé z červené knihovny, ale dvě skvělé herečky a režisér s citem pro takovou tu krásnou melancholii z něj s přehledem udělali zážitek. Že je to celé prý vycucané z prstu, to je samozřejmě jiná věc, která někomu bude vadit, ale lze ji vcelku snadno ignorovat. ()
Takáto posteľná scéna sa u štandardnej filmovej produkcie len tak nevidí. Takže po zrelej úvahe namiesto štyroch prihadzujem aj piatu ichtyosauriu lebku. ()
K.W. je nejlepší herečka současného Hollywoodu, velmi složité role, charaktery a specifické příběhy si vybírá. Každý její film už přes dvacet let je krásné umělecké představení! ()
Na prvý pohľad sa môže Ammonite zdať ako taký rutinný pokus o rádoby umeleckú kostýmovú drámu, ktorá by hrozne rada chcela Oscarov, lenže sa nakoniec ukáže, že ktovieako výrazné či podarené nie je. Ale je to presne naopak. Ammonite skrýva výrazne viac a skutočne je všetkým, iba nie rutinným dielom. Nemá cenu riešiť či si skutočne v 40. rokoch 19. storočia Anningová a Murchisonová navzájom lízali buchty a či je vyobrazenie ich lásky autentickej z pohľadu historického kontextu. Pretože pred rokom 1900 ste v živote nepočuli o nejakých homosexuáloch. To len dnes pretláčajú liberálni úchyláci. Nejde o ďalšiu rutinnú drámu, ktorá veľmi ľahko zmizne z divákovej pamäte, práve naopak je veľká šanca, že dôvodu na spomínanie bude mať divák jednoznačne dosť. Ronan a Winslet sú perfektné, režisér má očividne silnú tvorivú ruku a celé mi to skutočne v pamäti zostane zrejme ešte veľmi dlho. Čo ma totálne dostalo bola však záverečná melódia pri titulkoch. To sa môže schovať aj Bach a Beethoven. (9.6.2022) ()
ale tak jako kdo by nechtěl vidět soft-porno s Kate Winslet a Saoirse Ronan. ()
Malý velký film plný nádherného minimalistického herectví. Francis Lee po svém celovečerním debutu Na konci světa přichází s další romancí, tentokrát z Anglie 40. let 19. století. Tentokrát je tu příběh dvou žen v podání Kate Winslet a Saoirse Ronan. Film neokázalý, skoro až nekonfliktní, a přesto jde opět o mimořádný divácký zážitek s podmanivou atmosférou. Francis Lee je velký režijní talent a těším se na jeho další počin. ()
Pomalý, tichý, poetický film, odetý prevažne do hnedej a šedej farby, s absolútnym minimom len tých najdôležitejších dialógov. Mňa to nudilo, ohlasy ale samozrejme neklamali; výborné herecké výkony ústrednej dvojice, pekná hudba, otvorená a uveriteľná erotika. Žena v plameňoch mala ale viac toho plameňa. ()
Zapla jsem to jen kvůli Saoirse a Kate, nicméně je to tak melancholické až je to skoro nudné. ()
Zbytečný film, který svému žánru nepřinesl absolutně nic nového. Oscarová snaha je zde více než patrná jak ze strany režiséra, tak Kate Winslet, která byla ale skvělá, o to žádná. Saoirse mě nicméně rozčilovala snad v každé scéně. Jediné, co na tomto filmu dokážu ocenit je to, co už jsem milovala v Portrait de la jeune fille en feu, takže do týdne zapomenu, že jsem Ammonite viděla. Taky se nedokážu zbavit pocitu, že stejně jako u La Vie d'Adèle tady jde hodně cítit, že film režíroval chlap, a ne gay žena :) 3,5* ()
Winslet je skvelá herečka a za toto zrejme dostane aj nomináciu na oscara. Síce hrá svoj štandard, ktorý je veľmi vysoko, ale ešte k tomu sa priklonila na tú správnu dúhovú stranu a to už v Hollywoode budú všetci tlieskať a robiť stojky na hlave, lebo Winsletka nám vylízala mladú šušku. Film je veľmi komorný s typickou ostrovnou chladnou atmosférou a rozpáliť ju majú až dve mušle. Ale ani im sa to nepodarí, celé sa to nudne vlečie, aby nám na záver ponúkli pointu o neprekročení vlastného tieňa. ()
Nejde o životopisný film o slavné osamělé vědkyni Anningové, ale o jejím romantickém sbližování s povahově jinou Londýňankou Charlotte Murchisonovou na jižním upršeném pobřeží Anglie , kde spolu obě ženy bydlí při svitu petrolejek. Hrají je Kate Winsletová a křehčí a spontánní Saoirse Ronanová. ()
Depresivní lesbická romance, která strhne výkonem Kate Winslett a zaskočí velice odvážnými sexuálními scénami, které od filmu s takovými herečkami nečekáte. Jako celek spíše průměr, který zaujme atmosférou ale unudí neskutečně vlažným tempem. ()
„Amonit” vznikol na dvojakom princípe, a to zrejme asi takto: »Totiž, najprv existovali v ozaj pradávnych časoch živočíchy, ktoré obývali šíre moria, keď po ich následnom vyhynutí, sa ich vápenatá schránka uchovala vďaka uviaznutiu v bahne, ktoré časom preniklo i do najmenších dutín škrupiny a premenilo sa po dlhých rokoch v kameň... Vznikla fosília amonita (živého tvora), z ktorej je dobre viditeľná i jeho stavba, ktorú môžete obdivovať v rezoch amonitov rôznych veľkostí od niekoľko málo až po desiatky centimetrov«. Toľko k samotnému názvu filmu, aby sme skrátka už dopredu trochu vedeli, o čom je reč, ale zároveň i dopĺňam, že nielen sa budem samými "šutrami" prehrabávať, ale aj láska asi kvitne v každom veku, keď na pohlaví extra nezáleží, alebo snáď predsa áno ? A práve takýmto skamenelinám sa taktiež venuje i samouk paleontologička, Mary Anning, ktorá v 40. rokoch, 19 storočia, na juhoanglickom pobreží Lyme Regis, vykopáva tieto amonity, ktoré potom predáva do britského múzea, alebo zazobaným zberateľom. Vedie naprosto rutinný spôsob života, do ktorého tiež zasvätila i svoju matku Molly. Všetko sa zmení až jedného dňa, keď turista-obdivovateľ, raz zaklope na dvere obchodu... Volá sa Roderick Murchison a nie je vôbec sám. Prišiel spolu s melancholickou manželkou Charlottou, ktorú tu na nejaké obdobie ponechá, aby sa po ňu neskôr, povedzme, vrátil... ? Ona si pravdepodobne prežila istú tragédiu, vďaka čomu stratila chuť do života ! Mária má dvojitú, domácu úlohu: „Hobby a starostlivosť o ňu” . Po istom časovom úseku, sa Charlotte konečne postaví na nohy a vzchopí sa, čo je začiatkom intenzívne vzrušujúceho a vášnivého, citového vzťahu medzi dvomi ženami... / Kate Winslet síce už dlhší čas považujem za akosi herecky nevyrovnanú, ale i napriek tomu svojej, reálne jestvujúcej postave Márii Anningovej, s absolútnym a majstrovským prehľadom, dokázala vtisnúť neuveriteľný punc silného a odvážneho h. výkonu rovnako, ako mladá a nádejná Saoirse Ronan. Obidve herečky stáli pred vskutku naozaj veľmi ťažkou výzvou, ktorú ale chytili za všetky pačesy, a s obsahom dosť šteklivých scén, ktoré sa automaticky vryjú do pamäte. V opačnom prípade, by som to asi sotva predýchal, to by som nikdy nezvládol. Svojím zovretím sa to podobá na francúzsky snímok " Portrét dievčaťa v plameňoch" , no ten ma tak zvlášť neinteresoval, ako Leeho počin, ktorý si asi svoj vlastný scenár upravil podľa svojho gusta, ale budiž. Vynikajúca, ručná kamera Stéphanea Fontainea robí samotný počin až doslova fyzicky (ne)prístupným, ako by ste sa priamo s postavami preniesli v čase, a tak výprava a zvuk, majú svoje právolplatné miesta vedľa „Muža s kinoaparátom” . Na záver, keď asi najviac so mnou lomcovala emocionálna hudba tandemu Bertelmann / O'Halloran, ktorá za doprovodu dvoch bravúrnych, hereckých výkonoch, vytvára naprosto ucelený obraz z danej doby, v priam ideálnom (filmovom) prevedení, kedy sa mi predstavuje jeden z úžasných príbehov, na aký sa nezabúda. ()
"Is it that I am all alone / yet in my dreams, a form I view / that thinks on me and loves me too / I start and when the vision's flown / I weep and I am all alone." Amonit je komorní a tichý film, zobrazující pomalu vzkvétající vztah, který se od nevinných náznaků postupně přetavuje ve spalující vášeň. Před rokem rezonoval mezi diváky Portrét dívky v plamenech, letos převzal štafetu právě Amonit. Zatímco Portrét sázel na pestrobarevný vizuál, jenž atmosféricky seděl do snímku (nejen) o malířství, Amonit vyniká melancholicky ponurým prostředím anglického pobřeží. Film se v mnohém podobá režisérovu předešlému snímku Na konci světa - a to jak příběhem, tak i atmosférou. Ocenil jsem obsazení bodré Gemmy Jones a sympatického Aleca Secareanu, kteří si zahráli již v Na konci světa, nicméně Amonit je zejména hereckým koncertem (jako vždy) úžasné Kate Winslet a neméně skvělé Saoirsy Ronan, které svým civilním herectvím daly vzniknout uvěřitelnému vztahu dvou žen zmítaných samotou. Vedle milostného příběhu mě zaujala drobná, ale o to více silná dějová linie s porcelánovými zvířátky, při které jsem si nemohl nevzpomenout na (před)loňskou Favoritku. Navíc jsem jako skalní fanoušek Jurského parku a dinosaurů celkově uvítal nejednu paleolontologickou vložku. P.S. Při scénách s vázáním korzetu a kreslením spící Saoirsy jsem si vzhledem ke Kate nemohl odpustit nostalgickou vzpomínku na Titanic. ()
Mrtvolný film. ()
Poněkud rozvleklé a nepřekvapivé. Málomluvné, takže občas nudné. Má to hezkou výpravu a někdy zmatené chování hrdinky. ()
Britské drama Ammonite je volně inspirováno životem britské paleontoložky Mary Anningové, spíše než o biopic Ammingové jde ale o romantické drama, které pojednává o nepravděpodobné lásce Anningové s geoložkou Charlotte Murschisonovou. Nic sice nenasvědčuje tomu, že by mezi skutečnou Anningovou a skutečnou Murschinsovou probíhala jakákoliv forma milostného vzplanutí a byli by něco víc než přátelé, přesto se ale fanfikce o jejich vášnivém a láskyplném vztahu stala ústředním tématem filmu scenáristy a režiséra Francise Lee, který tak po snímku Na konci světa naservíroval svůj druhý celovečerní projekt a servíruje jeden z nejpůsobivějších snímků s lesbičkami v ústředních rolích za posledních pár let. Na první pohled se může Ammonite zdát jako takový rutinní pokus o rádoby umělecké kostýmní drama, které by hrozně rádo chtělo Oscary, jenže se nakonec ukáže, že kdovíjak výrazné či povedené není a nakonec rychle zmizí divákovi v paměti (takových filmů vzniká především v posledních letech opravdu spousty). Jenomže je to jenom slupka, pod kterou Ammonite skrývá výrazně víc a skutečně je vším, jenom ne rutinním dílem. Nemá cenu řešit zda si skutečně ve 40. letech 19. století Anningová a Murchisonová navzájem zahřívali sukně a jestli je vyobrazení jejich lásky autentické z pohledu historického kontextu. Důležitý je fakt, že této dvojici ten nepravděpodobný a následně vášnivý, procítěný a emocionálně silný vztah jednoduše věříte. Nefunguje to jenom díky faktu, že jsou Kate Winslet a Saoirse Ronan ve svých rolích úžasné, ale také i díky tomu, že Lee skutečně napsal uvěřitelný lesbický vztah, ze kterého jde cítit skutečná vášeň, milostné scény působí neskutečně uvěřitelně a především skutečně máte pocit, že si postavy skrz ty milostná vzplanutí a následné následky procházejí peklem. Show, don't tell, které u tohohle filmu sází na to, že nepotřebujeme postavy, které nám své utrpení musí proklamovat zde funguje na výbornou a díky výborným hercům se skutečně daří vydedukovat, že postavám Winslet a Ronan není do zpěvu. Samo sebou se těžko soudí z pohledu heterosexuálního muže, jak moc věrně vlastně Ammonite příběh a duše lesbické dvojice vykresluje a jak moc se Francis Lee do duše lesbiček trefil. Osobně mám ale pocit, že Lee lesbický vztah vykreslil velmi dobře, rozhodně výrazně lépe než u tak trochu přeceňované Život Adèle, která se též mohla pochlubit scenáristou a režisérem mužského pohlaví. Ten film vypadá krásně, ať už skrze obrazovou stránku, kostýmy či výpravu. Není to velká produkce a dá se to velmi snadno poznat, přesto to ale vůbec nevadí. Právě i díky tomu faktu, že má ten film tak silné klady a je tak vášnivě vtahující. Kdyby mi někdo řekl, že jeden z nejlepších filmových párů bude na konci roku 2020 tvořit dvojice Winslet/Ronan, kroutil bych hlavou. A přece se to tak stalo. Gemma Jones, Fiona Shaw nebo James McArdle jsou ve vedlejších rolích též velmi fajn a celkově je ohledně Ammonite skutečně mnoho důvodů k radosti. Chvílema tomu přece jen možná chybí silnější dramaturg, silnější a působivější dialogy nebo lepší dějové vyvrcholení, ve finále ale pořád platí, že je Ammonite jeden z nejvýraznějších filmů roku. A to naprosto v tom dobrém slova smyslu. Ammonite není revolučním filmovým zážitkem, přelomovým filmem v kategorii filmů o LGBT nebo vrchol žánru romantických filmů/kostýmních romantických dramat. Přesto je ale vášnivý, procítěný a emocionálně vyspělý. Nejde o další rutinní kostýmní drama, které velmi snadno zmizí z divákovy paměti, právě naopak je velká šance, že důvodu k vzpomínání bude mít divák jednoznačně dost. Ronan a Winslet jsou perfektní, Lee má očividně silnou tvůrčí ruku a celé mi to skutečně v paměti zůstane nejspíš ještě hodně dlouho. Je to pořád jenom dost fajn. Ale i to někdy bohatě stačí....... () (méně) (více)