Detektivové od Nejsvětější Trojice
Detektívi od Najsvätejšej Trojice: Päť mŕtvych psov
Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Martin ŽiaranHudba:
René RyparHrají:
Klára Melíšková, Stanislav Majer, Tereza Ramba, Miroslav Krobot, Tomáš Dastlík, Andrei Toader, Roman Mrázik, Pavel Šimčík, Jiří Štrébl, Martin Finger (více)Epizody(3)
Obsahy(1)
Detektivní tým od Nejsvětější Trojice vedený Marií Výrovou (Klára Melíšková) je přivolán k neobvyklému případu.
Ze zoologické zahrady v Olomouci totiž záhadně zmizeli tři medvědi. Během nočního přepadení ostrahy organizovanou skupinou maskovaných pachatelů navíc zemřel vrátný. Okamžitě se tak rozjede rozsáhlé pátrání po možných motivech bizarní loupeže velkých šelem. Stopy vedou k nelegálním obchodníkům se vzácnými zvířaty a černému trhu s produkty tradiční asijské medicíny. Prověřováni jsou zejména zaměstnanci zoologické zahrady, u kterých existuje podezření z napojení na další organizovaný zločin. Ve chvíli, kdy se začne kolem podezřelých stahovat smyčka, však dojde k další, tentokrát úkladné vraždě jednoho ze spolupachatelů. Spletitý příběh nelegálního kšeftování se zvířaty, jejich týrání, ale také vražedných útoků se velmi osobně dotkne jednoho člena týmu.
(Česká televize)
Recenze uživatele lupuscanis k tomuto seriálu (1)
Pět mrtvých psů (2016)
PROSÍM, NEČTĚTE, POKUD JSTE NEVIDĚLI: Na počátku byla zvědavost, jak - a zda-li vůbec - se podaří režii hrubě podřízenou atmosféře, jakou byla ta Taušova z Modrých stínů, rozvinout. Nejdřív to vypadalo, že Hřebejk takřka neznatelně naváže, jen jak tentokrát diktují nejen absence 'vysoké politiky', ale i Hřebejkův odlišný tvůrčí naturel, 'vše' zklidní, zcivilní, zevšední - své schopnosti dá do služeb věci, tedy série samotné. Bohužel. Tahle naděje vzala za své ve druhé polovině Psů. Výslovně bych vytkl laxnost, kterou režie i scénář zadusily možnosti, které se před nimy zjevily spolu s rozmláceným, v mlze pohlcenýho kravínem. Jsem přesvědčený, že šlo neslevit z civilnosti a nenafilmovat to takhle ploše. A probůh, co ty dva nešťastně zřetězené monology, které by nešlo obhájit, ani kdyby nestály v šiku jeden za druhým? Nevěřícně jsem zíral už na zpověď venkovského policajta, která mi připomínala špatně sehrané ochotnické představení, při čemž bych neřekl, že šlo o schopnosti herce, jako spíš o slova, která mu byla vnucena do úst a situace, která k tomu byla nedostatečně připravena, ochotnické představení které definitivně přervalo spád děje. Když pak rovnou přestřihneme na Výrovou v roli vypravěčky, která svému zraněnému kolegovi sděluje "how it happened", je zřejmé, že tuzemští tvůrci sáhli po osvědčené metodě v naprosto nepravý okamžik, neboť abych mohl po tomto dramaturgickém manévru sáhnout, aniž by zbyla pachuť nepatřičnosti, musel bych naplnit celou řadu podmínek, z nichž, řekl bych, nebyla naplněna ani jediná - tedy s výjimkou nedostatku stopáže pro alternativu. Škoda... PS: K songu pod úvodními/závěrečnými titulky: To snad ne. ()