Viceroy's House
Partition: 1947
Viceroy's House
Viceroy's House
Režie:
Gurinder ChadhaKamera:
Ben SmithardHudba:
A.R. RahmanHrají:
Gillian Anderson, Michael Gambon, Hugh Bonneville, Manish Dayal, Simon Callow, Om Puri, Denzil Smith, Sarah-Jane Dias, Huma Qureshi, Darshan Jariwala (více)Obsahy(2)
Místokrálův palác v Dillí byl domovem britských panovníků, kteří vládli v Indii. Po 300 letech však jejich vláda dospěla ke svému konci. Po šest měsíců v roce 1947 zastával Lord Mountbatten, pravnuk královny Viktorie, funkci posledního místokrále, který byl pověřen předáním Indie zpět jejímu lidu. Příběh filmu se odvíjí v tomto úžasném domě. Nahoře bydlel Mountbatten společně se svou ženou a dcerou, dole pak žilo jejich 500 hinduistických, muslimských a sikských služebníků. Když se v domě sjela politická elita – Nehru, Jinnah a Gándhí – aby se přela o zrod nezávislé Indie, vypukl konflikt. Bylo přijato rozhodnutí rozdělit zemi a vytvořit novou muslimskou domovinu – Pákistán. Důsledky tohoto rozhodnutí přetrvávají až dodnes. Snímek nahlíží na tyto události optikou manželství Dickieho a Edwiny Mountbattenových a milostného vztahu mezi mladým hinduistickým sluhou Jeetem a jeho zamýšlenou muslimskou nevěstou Aaliou. Přestože se mladí milenci ocitnou lapeni ve víru znepokojivého konce říše, konfliktu s Mountbattenovými i vlastními komunitami, nikdy se nevzdají naděje. (Cinemax)
(více)Recenze (16)
Veľmi smutný film o kontroverznom rozdelení Britskej Indie spred 70 rokov. Dodnes sa vtedajší Mountbattenov plán a Radcliffova línia považujú za veľmi neuvážený a unáhlený krok v rámci ukončenia britskej nadvlády nad obrovskou časťou Indického subkontinentu. Najmä Pandžáb a Bengálsko sa stali obrovským symbolom vtedajšej krivdy, ktorá trvá prakticky dodnes (spoločne s pretrvávajúcou nevraživosťou medzi Indiou a Pakistanom). Čo sa týka filmu, tak musím uznať, že už dávno na mňa nič nespravilo taký obrovský dojem ako tento kúsok od Gurinder Chadha, za ktorý jej tlieskam. Už samotné zasadenie deja do Miestokráľovho paláca v Delhi, kde sa o predstavách nezávislosti horlivo diskutovalo, bolo veľmi dobrým krokom. Všetky dôležité historické udalosti a súvislosti tu boli reálne zachované, a tak malo celé toto dielo zároveň aj didaktický charakter. Vizuál filmu bol famózny - od fantastickej výpravy, cez dobové kulisy a kostýmy, až po hodnoverné stvárnenie vtedajších politických osobností akými boli Mountbatten, Nehru, Jinnah či Gandhi. Romantická vetva deju medzi služobníctvom (Jeet a Alia) prekvapujúco nepôsobila rušivým dojmom, ako to v historických filmoch často býva, ale práve naopak - pohľad na celú situáciu spoza opony palácu prostredníctvom nábožensky a etnicky rôznorodého služobníctva ponúkol aj ľudový rozmer týchto udalostí. Napriek kritickým názorom a priemerným hodnotenia, za mňa jednoznačne 5* a zatiaľ najlepší film roku 2017. ()
Rozhodně jsou zde filmy, které se lépe vyrovnávají s osamostatněním Indie, ale tomuhle snímku se musí nechat, že pokud se týká vizuálního zpracování, je to dobré. Docela kvituji použití dobových záběrů, kdy propojení s herci ale nefunguje úplně dokonale. Film pak vyznívá spíše jako průměrná snaha o dobrý historický snímek. ()
Cover sice vypadá jako nějaký bollywood, ale nenechte se zmást! Za produkcí stojí HBO a BBC a již jen toto je jaksi garantem kvality. Film nás zavádí do Indie krátce po skončení druhé světové války, kdy ve všeobecné euforii ze svobody začal proces dekolonizací. Proces, který dle mého názoru způsobil hromadu dnešních problémů migrací počínaje a islamizací Evropy konče. Tehdy nejen Britové byli pod čím dál větším tlakem původního obyvatelstva, že si chce vládnout samo. Podobně na tom byli Francouzi, Holanďané atd... Věřilo se, že v případě předání bývalých kolonií zpět do samosprávy místních, budou si vládnout svobodně a demokraticky. Bohužel již záhy se ukázalo, že to nedokážou. Ne nejsme všichni stejní a jsem přesvědčen, že v té době ještě řada národů nebyla připravena převzít odpovědnost za svůj lid. Klasickým příkladem je Afrika, třeba bývalá Rhodézie, kdy z řady bohatých vyvážejících zemí jsou dnes zkrachovalé státy závislé na mezinárodní potravinové pomoci a které krom pár hodně hutných masakrů a občanských válek toho v té své svobodě moc nepředvedli. V padesátých letech Británii končí mandát nad Palestinou, po 300 letech předává svojí vládu v Indii místním a postupně tak ztrácí svůj mnohasetletý vliv na dění v tomto regionu. Pochopitelně na prvním místě (stejně jako by jste to udělili vy) hájí na prvním místě své vlastní zájmy. S ohledem na počínající studenou válku a jadernou éru je to pochopitelné a jistě do toho své řekli jako velký spojenec i USA. Problém byl, že Indie byla už v té doby velmi zalidněná a lidi vyznávali různá náboženství. Budhismus, hinduismus, sikhismus a islám... Hlavně to poslední náboženství, arogantní, netolerantní, militantní bylo příčinou mnoha zla hned po rozdělení při vzniku Pakistánu. Britové zprvu jistou dávnou nevraživost mezi jednotlivými skupinami podporovali. Tříštilo to totiž jejich síly a snahy na získání nezávislosti. Při rozdělení Indie se však toto ukázalo jako dvousečnou zbraní. Ihned po vyhlášení nezávislosti došlo na obou stranách ke genocidám a náboženským masakrům. Zároveň rozdělení vyvolalo doposud obrovskou migraci obyvatelstva, které si najednou muselo určit víru a kde chce žít. --- Děj filmu nás zavádí do doby příletu posledního místokrále Lorda Mountbattena a příprav Britů k předání Indie po 300 letech nadvlády. Jedná se o velmi výpravný film a moc se mi to líbilo. Rozdělení - anglicky - Partition je také název jiného filmu ze stejné doby z roku 2007 (točili jej kupodivu Kanaďané a JAR ! .-). Ten je však vyprávěn ne z pohledu těch, kteří rozdělovali a panovali, ale z pohledu těch, na které mělo rozdělení zcela zásadní dopad. Je to také příběh obyčejného zamilovaného páru, do kterého rozdělení Indie vrazilo ostrý klín. Doporučuji vidět i jej. A znovu se podivuji tomu obrovskému záběru Winstona Churchilla, když si uvědomím k čemu všemu a v jakých variantách měl za druhé světové války kdy měl plné ruce práce s bojem proti Německu a Japonsku připravené plány ! Dávám tedy za 4 plátky kuřecího masa ! * * * * () (méně) (více)
Napriek všetkému sa mi to páčilo, aj keď podstatne viac tá "indická" časť ako tá britská, zase som si potvrdila, že angličtinu z anglických úst neznášam a trochu mi vadila aj Gillian, stále som čakala odkiaľ vyskočí Duchovny, našťastie sa nestalo, ale už ten pocit ... Inak ako priblíženie histórie veľmi pekne urobené, tragédia celej udalosti podaná dobre, bez zbytočnej obraznosti, záver s milostným happy endom bol celkom fajn, aj keď celkovo je film vlastne tragédia. I nteríry paláca boli naozaj okúzľujúce. ()
Zúčastnění herci předvedli vynikající výkony. Film vytváří dost prostoru, abyste se celkem slušně seznámili s každou z hlavních postav a na konci je vám tak například Hugha Bonnevilla i toho Inda líto. Je třeba zdůraznit, že nejde primárně o romantický snímek, zapovězená láska jen ilustruje náboženskou nenávist během rozdělování Britské Indie. Vizuálně je to barevné a poměrně velkolepé, přitom zřejmě upečené s malým rozpočtem. Někdo tu píše, že to pocitově má asi pět hodin - což můžu potvrdit. Mně to ale nevadilo, nenudil jsem se ani chvíli. Jediné, co bych filmu vytkl, je nedostatečná syrovost. Indicko-pakistánské dělení zahrnovalo jedny z nehorších masakrů v moderních dějinách, to si ovšem člověk neznalý kontextu z filmu vůbec neuvědomí. To, že někdo zahynul ve vlaku, vám tak může přijít jako vymyšlené klišé, přitom ale právě tyto smrtící vlaky, kde často bez varování povraždili všechny pasažéry včetně malých dětí, jsou v Indii pověstné. Na kameře nezemře ani jeden člověk, a děj tak není ani z poloviny tak silný a nervydrásající, jak by mohl být a jaký ve skutečnosti byl. Divákovi jsou všechny ty masakry vzdálené, protože se o nich jen nuceně mluví (zničili naši vesnici a přežil jsem jenom já, ve vlaku zemřeli všichni, konflikty pokračují...), a vnímá je jen jako nějaký dějový podkres. S čistým svědomím čtyři, které si to za vizuál, herce a hudbu určitě zaslouží. ()
Reklama