Místokrálův palác

Byl jsem velmi zvědavý, jak se s tématem rozdělení a samotných jednání v tomto ještě čerstvém snímku poperou. Dle mého názoru se to povedlo velmi dobře a objektivně. Možná je to tím, že se na filmu podílela mimo Indie i Velká Británie, a tak to nebylo jako vždy jednostranné. Obával jsem se klasického scénáře, že se sice budou hinduisté s muslimy zabíjet, ale i všude možně láskyplně objímat (což mi díky zamilované dvojici bylo dopřáno, ale na tom jsem neshledal vůbec nic špatného ve směru uměle tvořené iluze všelásky a politické korektnosti) s tím, že nikdo žádné rozdělení nechce. Nad tím vším bude vlát britská vlajka a zcela odporný, přezíravý, zhýralý a mocí posedlý tyran v červeném kabátku bude rvát Matku Indii na kusy. K tomu naštěstí nedošlo a oddechl jsem si. Jednání zajímavá. Gándhí jako vždy spíše idealista a snílek, než realista. Nehru, jako klasický politik - praktik. Jinnah, jako klasický politik a muslim, tlačící na pilu. Do toho přišla postava, která dle mého zcela všechny zastínila a světe div se, byl to Brit a do toho rovnou místokrál Lord Mountbatten se svou stejně přirozenou a pohodovou rodinou! Hodnotím to, co jsem viděl. Všechny ty pány jsem neznal a nemluvil jsem s nimi, takže co je přibarveno, a co zbytečně očerněno se už nedozvím a dokumenty, či vzpomínky nemohou nikdy vydat skutečné svědectví, které podá jen osobní zážitek. I ten má však vypovídající hodnotu jen pro jedince samého, neb každý vidí svět trochu jinak. Každopádně si nepamatuji žádný indický film, kde by se Brit choval takto ukázkově. Jak jsem ho v příběhu s nadšením sledoval, tak mi byly osudy ostatních úplně jedno. Marná snaha, ani ten milenecký pár mě nezaujal, ba zklamal, takže jsem ani na dramatickém konci nepociťoval srdcervoucí emoce, bylo mi to vskutku ukradené... Stejně tak i chování mnoha postav Indů se mi nelíbilo. V tomto ohledu mám jasného morálního hrdinu, který se snažil pomoci, kde mohl, i když už vůbec nemusel. Jestli je to pravda, tak klobouk dolů. Politika je politika a moc je moc. Na co si hrát. Palác byl opravdu krásný a při příjezdu místokrále to byla pastva pro oči. Moc se mi líbilo, jak postupem času vše šedlo a i následné dělení veškerých maličkostí mezi Indii a Pákistán vlastně nepřímo ukazovalo konec starých časů a tvrdou realitu, která při rozdělení nastala. Konečně se tedy dočkali a samostatnost přišla. Pekelní běloši zmizeli a stejně tak i zkáza, kterou lidu přinesli... V současnosti je sen obrovského množství Indů a Pákistánců žít na Západě u svých bývalých trýznitelů, podivné že? Zajímavé a dobře natočené. Z prostého lidu však postavy i děj nevýrazný. Hodnotím za čtyři hvězdy. (07.09.2018)

Trochu jsem se bál, aby to nebyla puhá romanťárna, jíž hrajou události předcházející rozdělení Indie pohou kulisu, ale nebylo tomu tak. Mladý pár tu spíš symbolizoval obě znesvářené strany a hlavní prostor dostávala politická rokování a rodina vícekrále Mountbattena, která se ze všech sil snažila předat moc mírovým způsobem. Režisérska se ale neomezila na mluvící hlavy a zákulisí jednání i všechny přítomné vylíčila barvitě, což platí i pro náhled na to, co se dělo za zdmi paláce. Celé to podpořil hezký vizuál a velmi dobří herci. Pravda, mohlo to být trochu vypjatější i o něco špinavější, ale to vem čert. Líbilo. 80% (01.09.2018)

Zúčastnění herci předvedli vynikající výkony. Film vytváří dost prostoru, abyste se celkem slušně seznámili s každou z hlavních postav a na konci je vám tak například Hugha Bonnevilla i toho Inda líto. Je třeba zdůraznit, že nejde primárně o romantický snímek, zapovězená láska jen ilustruje náboženskou nenávist během rozdělování Britské Indie. Vizuálně je to barevné a poměrně velkolepé, přitom zřejmě upečené s malým rozpočtem. Někdo tu píše, že to pocitově má asi pět hodin - což můžu potvrdit. Mně to ale nevadilo, nenudil jsem se ani chvíli. Jediné, co bych filmu vytkl, je nedostatečná syrovost. Indicko-pakistánské dělení zahrnovalo jedny z nehorších masakrů v moderních dějinách, to si ovšem člověk neznalý kontextu z filmu vůbec neuvědomí. To, že někdo zahynul ve vlaku, vám tak může přijít jako vymyšlené klišé, přitom ale právě tyto smrtící vlaky, kde často bez varování povraždili všechny pasažéry včetně malých dětí, jsou v Indii pověstné. Na kameře nezemře ani jeden člověk, a děj tak není ani z poloviny tak silný a nervydrásající, jak by mohl být a jaký ve skutečnosti byl. Divákovi jsou všechny ty masakry vzdálené, protože se o nich jen nuceně mluví (zničili naši vesnici a přežil jsem jenom já, ve vlaku zemřeli všichni, konflikty pokračují...), a vnímá je jen jako nějaký dějový podkres. S čistým svědomím čtyři, které si to za vizuál, herce a hudbu určitě zaslouží. (04.10.2018)

Veľmi smutný film o kontroverznom rozdelení Britskej Indie spred 70 rokov. Dodnes sa vtedajší Mountbattenov plán a Radcliffova línia považujú za veľmi neuvážený a unáhlený krok v rámci ukončenia britskej nadvlády nad obrovskou časťou Indického subkontinentu. Najmä Pandžáb a Bengálsko sa stali obrovským symbolom vtedajšej krivdy, ktorá trvá prakticky dodnes (spoločne s pretrvávajúcou nevraživosťou medzi Indiou a Pakistanom). Čo sa týka filmu, tak musím uznať, že už dávno na mňa nič nespravilo taký obrovský dojem ako tento kúsok od Gurinder Chadha, za ktorý jej tlieskam. Už samotné zasadenie deja do Miestokráľovho paláca v Delhi, kde sa o predstavách nezávislosti horlivo diskutovalo, bolo veľmi dobrým krokom. Všetky dôležité historické udalosti a súvislosti tu boli reálne zachované, a tak malo celé toto dielo zároveň aj didaktický charakter. Vizuál filmu bol famózny - od fantastickej výpravy, cez dobové kulisy a kostýmy, až po hodnoverné stvárnenie vtedajších politických osobností akými boli Mountbatten, Nehru, Jinnah či Gandhi. Romantická vetva deju medzi služobníctvom (Jeet a Alia) prekvapujúco nepôsobila rušivým dojmom, ako to v historických filmoch často býva, ale práve naopak - pohľad na celú situáciu spoza opony palácu prostredníctvom nábožensky a etnicky rôznorodého služobníctva ponúkol aj ľudový rozmer týchto udalostí. Napriek kritickým názorom a priemerným hodnotenia, za mňa jednoznačne 5* a zatiaľ najlepší film roku 2017. (17.06.2018)

Rozhodně jsou zde filmy, které se lépe vyrovnávají s osamostatněním Indie, ale tomuhle snímku se musí nechat, že pokud se týká vizuálního zpracování, je to dobré. Docela kvituji použití dobových záběrů, kdy propojení s herci ale nefunguje úplně dokonale. Film pak vyznívá spíše jako průměrná snaha o dobrý historický snímek. (13.02.2018)