Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tragikomické dění v idylickém městečku Rukapáně odkrývá jak předsudky místních obyvatel, tak jejich solidaritu. Kronika městečka Rukapáně zachycuje úsměvné i tragické osudy jeho obyvatel na konci devatenáctého století. Pytlák Matěj zachrání radu Zimmerheiera v zasypaném dole, starosta Buzek je varován andělem, aby nechal pití, a další události tvoří mozaiku maloměsta. MImopražská premiéra se uskutečnila již 4. 9. 1942 v Ronově nad Doubravou, kde se natáčely exteriéry. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (44)

Gemini 

všechny recenze uživatele

Městečko Na Dlani je ukázkovou knižní adaptací, a troufám si říct, že díky mistrovství osazenstva, kterému vévodí František Smolík s Jindřichem Plachtou, má pro současného mladého diváka větší hodnotu než předloha. Podle jmen na všech postech štábu je zřejmé, že šlo o svědomitě zpracovávaný projekt, u kterého nebylo nic ponecháno náhodě. Máme tak pro své trochu smutné potěšení a ponaučení zachováno Drdovo klasické literární dílo, kterému dali herci obrovskou přidanou hodnotu. Ode mě 80%. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

"Piješ, Františku, moc piješ!" Nejkrásnější a zároveň jeden z nejsmutnějších starých-českých předválečných filmů, jaký jsem kdy viděl (alespoň na určité události kolem něho). Natočen byl podle zdařilé a velmi populární románové předlohy od Jana Drdy. Výborné výkony všech herců ať už od hlavní role až do té nejposlednější sotva viditelné. A zároveň asi i nejkvalitnější Binovcův počin v předválečné a poválečné kinematografii. Na scénáři k filmu se podíleli i další dva známí filmaři a scénáristé Josef Mach (Hrátky s čertem, Nikdo nic neví atd.) a Karel Steklý, ne třeba více představovat. Umělecky a po odborné stránce se ještě na filmu podílel známý písničkář, režisér a příležitostní scénárista Karel Hašler. Kdo se trochu o československý předválečný film zajímá tak možná ví že tento film zasáhly nebo takhle byl poznamenán dvěma velkými tragédiemi, jedna byla opravdu veliká a ta druhá jen v uvozovkách ! Krásné exteriéry byly natáčeny už někdy kolem roku 1941 v Ronově nad Doubravou a v Třemošnicích v Železných horách, pod zříceninou raně gotického hradu Lichnice, ale i třeba na Ládví, kde bydlím a kde tenkrát krom pár domků kolem nechvalně proslulé Střelnice, skoro nic nebylo.. A právě při natáčení exteriéru tenkrát přijelo gestapo pro Karla Hašlera (pro neznalé K. Hašler byl žid). Podle názoru některých pracovníků štábu a pozdějších výpovědí k tomu došlo právě na udání režiséra Binovce (který byl po válce odsouzen za kolaboraci s okupanty a odseděl si i několik let). Karel Hašler byl v koncentračním táboře Mauthausenu ještě téhož roku, dva dny před štědrým dnem násilně umučen. Sice byl na tomto snímku uveden jako odborný poradce, ale ve skutečnosti to byl právě on, kdo vedl režii. A asi i zřejmě kvůli tomu měl časté rozpory z Binovcem. Nicméně Hašlerův rukopis se samozřejmě projevil až v konečné podobě filmu. Ta druhá tragická scéna se týkala Jindřicha Plachty v roli němého obecního blázna Janka Pudeše. Právě ona scéna těžce zraněného Janka Pudeše který vypadl z okna kostelní zvonice poté kdy seděl jen na nějaké římse a hrál na okarínu se natáčela v Radlických ateliérech. Sotva prý tenkrát zaznělo režisérovo STOP! Za poslední klapkou musel asistent produkce telefonicky zavolat sanitku pro J. Plachtu. Teprve teď a tenkrát v tu chvíli si všichni z filmového štábu uvědomili že Jankovo umírání Plachta snad ani nemusel hrát-sám trpěl velkými bolestmi. Někteří členové štábu to tušili, proto se zatajeným dechem a se zaslzenýma očima sledovali soustředěný herecký koncert J. Plachty. Kolik jen vtom bylo sebezapření ! Takový to byl herec ! Kamarádi se báli že už ho nikdy nespatří a on sám lišácky vycítil že se bojí o jeho život. Tak se sám nutil do úsměvu, aby zaplašil jejich smutek. Rozesmátý potom podával všem ruku a přitom vnitřně krvácel. Je až s podivem obdivuhodné jak tento herec neztrácel svůj klasický humor ani v nejtěžších životních situacích. Ve filmu hrála doopravdy vynikající herecká plejáda a bylo tam jak už jsem psal výše plno skvělých a mimořádných hereckých výkonů téměř ve všech rolích, ale přece jenom bych vyzdvihl Plachtův výkon v roli blázna Pudeše. Nebyl sice hlavní postavou ale stal se jednou z nich svým hereckým ztvárněním. Jeho Janek Pudeš je zarostlý divokým rozčepýřeným vousem, je oblečen jen do nějakých rozedraných cárů, chodí s keramickou okarínou, a pouze občas něco naznačí svým zkřiveným prstem, mluví totiž jen svými očima-velkýma o vskutku dobrácky dojemnýma. Je pronásledován výsměchem svých bývalých kamarádů, ještě když byl normální, snad ale byl i někdy ve svém neštěstí šťastný. Jeho až téměř pantomimický projev ve scéně s rozbitou okarínou kdy v tu chvíli vyhrává svůj největší smutek, dramatické sekvence na pouti, jeho útěk před posměchem kamarádů na kostelní věž a scéna se zvony mají alespoň si to myslím dodnes sílu tragického patosu a jsou dodnes jedněmi z nejlepších co nám českoslovesný předválečný film mohl nabídnout. Plachtův smutek byl zobrazen způsobem, jaký u něj ještě nikdo nikdy předtím nepoznal. Zcela nové, překvapující a dojímavé tahy v obličeji, hloubka citu, jež ještě nebyla prokázána, síla myšlenky, jež jakoby šla mnohem dále za hranice tzv. divákova pochopení...Tak abych to nějak stručně zakončil, film se mi líbil myslím si že byl natočen skutečně podle zdařilé adaptace populární Drdovy předlohy, navíc s výbornými výkony ve všech rolích. Škoda jen těch dvou nepříjemných událostí, a když uvážíme že se film navíc natáčel v době okupace v nejtěžších letech..... () (méně) (více)

movie 

všechny recenze uživatele

Snímek podle nejznámějšího románu Jana Drdy, který stejně jako předloha přistupuje velmi chápavě k lidským chybám. Z technického hlediska snímek nehodnotím - ale beru ho jako adaptaci. A jako takový se mi líbil... ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Předlohu od Jana Drdy bohužel neznám, takže jsem od filmu čekal něco tak trochu jiného. Rozhodně bych pochválil herecké výkony a také technické zpracování. Někdy dám tomuto filmu ještě druhou šanci. ()

Aky 

všechny recenze uživatele

On už ta Drdova knížka je povedená, jakkoliv z ní trčí Zvonokosy, ale v podání herecké party kolem pana Smolíka se její pohoda a nekýčotivtá dobrota ještě umocňuje. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Vzít do rukou tyto Drdovy Zvonokosy nejaký zručný režisér, který by měl k dispozici takové herce, mohlo vzniknout něco velice zajímavého. Jdu si fantazírovat o dokonalém filmu pod taktovkou Martina Friče. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Drdův literární bestseller, který záhy po svém prvním vydání sklidil nevídaný čtenářský ohlas, byl velice rychle shledán atraktivním i českými filmaři, kteří mezi stránkami správně odhalili silný lidský rozměr. Pestrý kaleidoskop veselých i vážných událostí, jimiž je rámován příběh rukapáňských obyvatel, nalézá těžiště především v jeho hereckých interpretech, vynikajících osobnostech českého filmu a divadla. Smolíkův nenapravitelný alkoholik, pobývající zároveň ve starostenském křesle, je mistrnou studií člověka chybujícího, podobně jako tvrdý a nelidský Trantinec, představovaný Gustavem Hilmarem, sedlák, který zaslepen vlastní pýchou nedbá potřeb druhých. Vynikající souhra obou Jaroslavů, Průchy a Marvana, dociluje nevídaných rozměrů, zejména ve vypjatých momentech jejich osudového střetnutí na život a na smrt. A s nimi další a další, výjimečná tragikomická role Jindřicha Plachty, eroticky podmanivé vzplanutí Boháče a Glázrové, které náleží k nejpůsobivějším milostným romancím v dějinách českého filmu, drobné vedlejší figurky Filipovského, Ference Futuristy i Anny Letenské... Životní paralela Václava Binovce, kontroverzního režiséra s nechvalně proslulými politickými názory, se sice už po dlouhá desetiletí stává předmětem ostrých polemik i bezdůvodných obvinění, ovšem iniciativa a realizace tohoto úspěšného filmu poskytuje ještě jiný, poněkud smířlivější pohled na tohoto vyděděnce českého filmu. ()

Terva 

všechny recenze uživatele

Milá Československá dramatická komedie s Františkem Smolíkem v hlavní roli. Jó, to tenkrát byly časy. CITÁT - Rukapáně........ ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Karel Hašler pracoval u filmu jako umělecký poradce. Byl přímo z natáčení odveden do koncentračního tábora, kde později zahynul. Režisér Václav Binovec byl k filmu dosazen samotným říšským protektorem. Scénář napsal Josef Mach a Karel Steklý. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Mozaika lidí z městečka Rukapáně. Vyprávění podle Jana Drdy v režii Václava Binovce má až pohádkově mystickou atmosféru. Herecké obsazení je vynikající a jednotlivé charaktery postav jsou přesvědčivě zahrané. Nejvíce mě dostala role blázna Janka, kterého mistrně ztvárnil Jindřich Plachta. Městečko na dlani je jedním z nejlepších a nejhezčích československých filmů, které byly natočeny v Protektorátu. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Miestny konspirator a retard Karel Chrocht, teda odborne Karlos80 zase film vychvaluje do nebies a vypisuje tu svoje kecy. To moze, ja som od prirodzenia tolerantny. Ja osobne s nim nesuhlasim, a teda aj nieco k filmu. Slusna komedia odohravajuc sa v druhej polke 19. storocia. Film skuma osudy obyvatelov malomesta a tym vytvara ajeho mozaiku. Do priemeru film stiahla rutinerska rezia Vaclava Binovca a caste az prazdne tliachanie o medziludskych vztahoch - ako treba poriesit medziludske vztahy, to jo, ale tu sa mi zdali byt az samoucelne. Pozeral som film aj kvoli Blanke Waleskej /Kladivo na Carodejnice 1969/, bola vyborna : 65 % ()

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Rukapáň jako moziaka českých lidiček, jejich povah a vlastností v odraze doby svého vzniku. Snad až na vtipně vypointovaný příběh pytláka a osudu Smolíkova starosty ale spíše takové maloměstské tlachání. Kdyby film vznikl dnes, asi by byl opovrhovanou "vesnickou komedií". ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Městečko na dlani je rozkošným satirickým pohledem Jana Drdy na maloměšťácké společenské poměry a stav morálky. Tato tragikomedie sice dává ve svém konečném zúčtování prostor naději, ale bez slitování prosívá po částech celou pestrobarevnou mozaiku drobnohledem pohnutek, přetvářek, škodolibostí, vztahovačných urážlivostí, intrikánství i stále zdravého základu. Osudy pokrývají rozmanitou škálu lidských poklesků, nahlížejí pod masky lidského běsnění a maloměšťácké představy lidskosti a morálky. Alkoholismus je nedílnou součástí postavy starosty a bednáře Františka Buzka (vynikající František Smolík). Upřímná snaha je topena v pohárech obecního vína, poskytnutá druhá šance je lehkovážně odbyta a posledním cílem zůstává již jen zdravá obecní budoucnost. Vzpoura mladé generace proti rodičovské autoritě a nechtěným zvykům je doménou Václava Trantince (dobrý Ladislav Boháč), laskavého a čestného syna bohatého sedláka. Ve stínu noci podléhá chtíči a tvrdohlavě kráčí svou vlastní zvolenou cestou do života. Zakořeněná rebelie a provokace vrchnosti prostou vrstvou je Matěj Řezáč (dobrý Jaroslav Průcha), horník se zdravou drzostí. Uspokojují ho drobná vítězství ve hře na schovávanou, nestrká hlavu do písku a se vztyčenou hlavou si stojí za vlastním rozhodnutím. Lidská škodolibost je namířena proti postavě obecního blázna Janka Pudeše (velmi dobrý Jindřich Plachta). Dobromyslný prosťáček a terč nevybíravých posměšků má již jen jednu životní radost. Politické pletichaření je předností čepičáře a radního Stýbla (dobrý František Filipovský), omámen možností politické kariéry se chytá každé nabídnuté příležitosti. Jak opojná je moc! I práce a poctivá živnost jde na vedlejší kolej. Vděčná vrchnost je zastoupena radou Rudolfem Zimmerheierem (dobrý Jaroslav Marvan), vytržený ze spáru neštěstí smrti stíhaným recidivistou, rozdává úsměvy na každou stranu. Hlavní ženskou postavou je Ančka Karasová (velmi zajímavá Marie Glázrová), křehká dcera chudého voraře. Je přitahována statností Václava až do chvíle, kdy už neslyší ani své vlastní varování pudu sebezáchovy. Z dalších rolí: zatvrzelý Václavův otec, radní a nejbohatší sedlák Jan Trantinec (dobrý Gustav Hilmar), v lihu neustále naložený obecní strážník Pazdušek (dobrý Ferenc Futurista), haněná bývalá Jankova manželka na návštěvě v rodném městečku Marie (velmi zajímavá Anna Letenská), ochotný městský lékař Rozum (příjemný František Černý), ostražitá Řezáčova žena Pepča v očekávání (sympatická Blanka Waleská), Václavova smířlivější maminka (příjemná Marie Blažková), Ančin chudý otec a vorař Karas (Vladimír Řepa), Mariin svůdce a trhovec se šátky (Eman Fiala), zodpovědný důlní vedoucí (Ladislav Hemmer), varující anděl alkoholového deliria (příjemný Miloš Nedbal), či usmiřující obecní farář (sympatický Karel Veverka). Městečko na dlani je satirickým dílem s vrcholy tragédie, hravým nadhledem a tepáním do přízemnosti společenského chování. Bez příkras, s odlehčením i rafinovaným vyústěním. ()

PanZahadnyCZ 

všechny recenze uživatele

Sice to na mě bylo chvilkama moc Hrrrr.. , ale i tak opět hezká podíváná na starý dobrý český film. Tyto pamětnické české filmy by si klidně zasloužily i vlastní žánr, protože jsou prostě dokonalé, jak herecky, tak příběhově. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Poselství tohoto filmu je jasné. Jedině SPOLU překonáme těžké časy. Poselství vlastenectví, přátelství a sousedské vzájemnosti, jež pomůže zlomit nástrahy každodenního života, porazit hajzly a prospěcháře a vybudovat obec krásnější. Dnes, kdy žádná občanská společnost neexistuje, to může přijít k smíchu. V roce 1942, nejtěžším roce Protektorátu, nebylo příliš čeho se chytat. Proto je film v podstatě velmi naivní a jednoduchý, neboť víra v dobro byla asi to jediné, co národu zbylo. A tak se pod nevinným příběhem skrývá síla českého národa, nikdy nezlomeného, který ani žádné zlomení nečeká a nesmí čekat. Musíme si přece pomáhat... Tyhle příběhy Drda uměl, Hrátky s čertem nejsou holt jeho jediný majstrštyk. S přihlédnutím k období, kdy vznikl film dávám 90% za tu víru a naději... ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Ať žije Rukapáně!" Asi nemohu ze 100% říct, ať žije film "Městečko na dlani." Díky hereckému mistrovství Františka Smolíka (alias starosty Buzka), Jindřicha Plachty (obecní blázen s píšťalkou) či Jaroslava Marvana tohle leporelo vážných i veselých historek ze života jednoho městečka, to rozhodně nemůže být úplně špatný film. Ale scenáristicky a režijně mi to místy přišlo takové bezduché či unylé. Slovy čepičáře (skvělý František Filipovský) by si za to autoři snímku zasloužili udělat "tabula rasa..." :D ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Film, kterému se nedá nic vytknout je manifestací našich starých skvělých herců. Má přiměřeně skrývaného vlastenectví, přiměřeně sociální propagandy, přiměřeně humoru a přiměřeně tragedie. Exceluje tu František Smolík, jako alkoholik, který je smířený s tím, že za to zaplatí. Exceluje tu i František Filipovský, který jde do volebního boje v podstatě jen se dvěma větami:"To si naše strana nevezme na to ódium" a "Uděláme tabulu rasa". Je to roztomilé a působí to jako předzvěst největšího komika let poválečných. ()

lucascus 

všechny recenze uživatele

Sympatický film, točený v těžké době, která se nemilosrdně pomstila na dvou z tvůrců filmu - Letenské a Hašlerovi. V určitých pasážích filmu až mrazí, jak tvůrci dokázali skloubit drama s prvky komedie, a tak tento film můžeme považovat za průkopnické dílo v kategorii hořkých komedí, kterých bude ještě v pozdější fázi českého kina mnoho následovat... ()

Reklama

Reklama