Reklama

Reklama

V paprscích slunce

  • Rusko V lučach solnca (více)
Dokumentární
Rusko / Německo / Česko, 2015, 106 min (Alternativní 90 min)

Severokorejská dívka Zin-mi se připravuje na oslavy výročí nejvyššího vůdce Kim Čong-ila. Uznávaný ruský dokumentarista Vitalij Mansky dostává povolení sledovat celou její rodinu. Ovšem je mu umožněno filmovat pouze podle pečlivě připraveného scénáře, aby nic nenarušovalo obrázek života spokojeného lidu. Přesto je snímek úplným opakem propagandy. Dokumentaristé totiž nechali běžet kameru i ve chvílích, kdy jsou scény předem aranžovány severokorejskými „režiséry". Nebo ji namířili na usvědčující detaily, které mistrům manipulace unikly. Záběry, které neměly nikdy vzniknout, umně vložili do příběhu o zdánlivě šťastném životě v novodobé potěmkinovské vesnici. Film V paprscích slunce portrétuje Severní Koreu asi jediným možným způsobem – jako nezáměrnou situační tragikomedii. (Bontonfilm)

(více)

Videa (1)

Recenze (125)

Dadel 

všechny recenze uživatele

Je fakt vtipné, že jednou ze zemí původu je Severní Korea. Opravdu by mě zajímalo, jak se severokorejským koproducentům výsledný produkt líbil. Hádám, že Vitalij Manskij je tam teď asi nežádoucí osoba:) Film je mírně úsměvnou absurdní komedií, kde úsměv vzbuzuje hlavně rozdíl mezi tím, jak soudruzi chtěli, aby to působilo, a jak to skutečně působí. V mnoha scénách vidíme pauzy mezi záběry a v nich severokorejského spolurežiséra, který aranžuje scénu a snaží se falšovat a přikrášlovat realitu. Já si rád připomenul nějaká místa, na která se už znovu nepodívám. Poprvé jsem pořádně viděl nového bronzového MEGA-Kima v péřové bundě (hezčí než ten starý, škoda, že tam nebyl od začátku). Připravte se ale na hodně dlouhé záběry, na to, že nejčastější slova filmu jsou "Kim", "Velký" a "Maršál", a na hromadu budovatelských písní (Severokorejci jsou národ s 5. nejhorším hudebním vkusem na světě, hned po ČR, Slovensku, Německu a Itálii). ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Ať žije Drahý Vůdce Kim Čong-il, stejně jako Velký Maršál Kim Jong Un, největší vůdci a i s Věčným Prezidentem Kim Ir Senem největší protagonisté nejkrásnějšího politického systému čučche! Vítejte v komunistickém ráji! Respektive tedy v skanzenu komunismu... Skanzenu, do kterého tak rádi jezdí na oficiální návštěvy představitelé KSČM! Je dobré to vidět... Pokus o natočení propagandisticky laděného filmu soudruhům komunistům z KLDR tak úplně nevyšel, rozvraceči a váleční štváči ze Západu výrobu filmu sabotovali a odhalili nám divákům trochu té šedé reality a bezčasí reálného socialismu. Současný režim KLDR hodně připomíná 50. léta u nás, lidé a společnost naprosto sešněrovaní, neuvěřitelný kult osobnosti, vymývání mozků, hranice hermeticky uzavřené, bída a hlad... Je opravdu s podivem, že soudruzi z KLDR jsou tak naivní, že si vůbec někoho do tak zbídačené země pustí a ještě navíc ho nechají natáčet, byť tedy předem připravené scény podle předem schváleného a režimem autorizovaného scénáře. Závěrečná scéna je skutečně srdcervoucí...opravdu ta nejlepší reklama na komunismus! PS: Komunismus je svinstvo, komunisti jsou svině a Velký Maršál Kim Jong Un je ta největší břečka! ()

Reklama

*CARNIFEX* 

všechny recenze uživatele

Pred pár dňami som mal tú česť, sledovať priam konšpiračný, diskutabilný dokument "Propaganda", ktorý je oproti "Under The Sun" doslova tornádom. Tu je tempo rapídne pomalšie, vďaka hudbe pôsobí depresívnejšie, pričom divák pre tento krát "žasne" akýmsi iným, podivným spôsobom. Je naozaj smutné byť "robotom" vlastnej krajiny, ktorá drieme v absolútne hlbokom brlohu socializmu. Zaujímalo by ma, aký dojem tento snímok vyvolal v samotných tvorcoch, súdruhov z "KĽDR". Lebo pokiaľ chceli svet presvedčiť o svojom idealizme, že ich cesta je tá jediná správna, tak sa im to "hrubo" nepodarilo. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Kdepak, tentokrát cenzoři a dohlížitelé drahého vůdce lidu Severní Koreje ani trochu nepotěšili. Je sice evidentní, že některé záběry a mezititulky byly přidány až dodatečně, ale i tak se jedná o trestuhodné selhání, kde bych se vůbec nedivil, kdyby mělo pro některé korejské úředníky velice nepříznivou dohru. Mělo jít o další propagandistický triumf režimu, jenže Vitalij Manskij pojal snímek jako obžalobu diktatury, která je bizarní kombinací orientální despocie a levičáckého totalitarismu 20. století. Nemusíte umět číst mezi řádky a luštit jinotaje, aby vám z toho, co vidíte, bylo hodně nepříjemně a abyste si spočítali, jaký je ve skutečnosti život v Severní Koreji. Manskij klade záběry tak, aby neustále vytvářel jízlivě sarkastický dojem a aby shazoval pompézní fasádu a odhaloval odpudivou podstatu systému. Tomu, co ukazuje, se dá smát, ale z drtivé většiny vám z toho nejspíš bude smutno. Vedle skvělých scén, jako je např. jízda metrem nebo ukázka naaranžovaných "pracovišť" obou rodičů, se ve snímku objevuje řada míst, které se nepříjemně táhnou nebo jsou opakováním už použitých motivů. Proto se nakonec přikláním k pouhým 3 hvězdičkám a 65 % celkového dojmu. ()

POMO 

všechny recenze uživatele

Zarmútenosť a vyprahnutosť ducha človeka, vyrastajúceho v Severnej Kórei, približuje tento dokument ako žiaden iný. Podarilo sa mu nazrieť nielen v precízne komponovaných záberoch do ulíc Pchjongjangu, ale aj komornou optikou do duší ľudí, ktorí po nej každodenne kráčajú ako stroje. Podarilo sa mu odhaliť dôvody nastavenia ich zatemnených myslí. Dlhý detailný záber na tvár dievčatka, utierajúceho si slzy a nechápajúceho čo po ňom režisér chce, keď mu povie, aby si spomenulo na niečo pekné a veselé a usmialo sa, hovorí za všetko. Dievčatko začne spievať báseň o úžasnom Maršálovi. Komunizmus je mor ľudského ducha. ()

Galerie (24)

Zajímavosti (4)

  • Na průběh natáčení dohlíželi místní ideoví pracovníci. (Stoka)
  • “Chtěl jsem natočit film o pravé Koreji, ale neexistuje tam reálný život tak, jak ho známe. Vyskytuje se tam pouze vize mýtu o skutečném životě. Takže jsme udělali film o falešné realitě,” sdělil Vitalij Manskij pro britský Guardian po ročním natáčení v Severní Koreji. (Zdroj 2media)
  • Po uvedení snímku Sevekorejci bombardovali autory snímku protestními nótami. Později se situace změnila a jejich tón pozoruhodně zvlídněl. Dostali od nich další tři dopisy, ve kterých se obraceli velmi přátelsky a nejrůznějšími způsoby zkoušeli režiséra nalákat na návštěvu KLDR, údajně na nějaké důležité jednání. Všechny tyto dopisy končí tím, že Zin-mi se po něm strašně stýská. (ganjoman)

Reklama

Reklama