poster

V paprscích slunce

  • německý

    Im Strahl der Sonne

  • ruský

    V lučach solnca

  • německý

    Inside Nordkorea

  • ruský

    В лучах солнца

  • ruský

    V luchakh solnca

  • slovenský

    V lúčoch slnka

  • anglický

    Under the Sun

Dokumentární

Rusko / Česko / Německo / Severní Korea / Lotyšsko, 2015, 106 min (Alternativní: 90 min)

Režie:

Vitalij Manskij

Scénář:

Vitalij Manskij

Hudba:

Karlis Auzans
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Maq
    ***

    Ale ano, poznávám to. U nás to bylo v principu stejné. Rozdíl je v míře. Orientálci se podrobují kontrole mnohem ochotněji než západní křesťané, a tak to Kimové (a další) mohli dovést k vyšší dokonalosti. --- Jak jsem se tak díval do tváří těch Korejců, získal jsem dojem, že nijak démonicky indoktrinovaní nejsou. Volají slávu Kimovi a myslí si něco o prdeli. To mě, v rámci možností, vlastně potěšilo.(21.11.2016)

  • Junglista
    ****

    Vážně se u tohohle dokumentu někdo smál? To si děláte pr... jasně, ukrutná snaha aparátčíků udělat herce z několika "lidí" (to díky režimu i na pohled prostě nejsou) může působit směšně, stejně jako u každé zkoušky scény zvyšovat výnosnost textilky o desítky procent. Ale k smíchu to není ani omylem. Já oceňuju jiný pohled na S. Koreu, protože dokumenty jsou díky důkladné přípravě všechny stejné, tenhle je jiný. Poslední scéna hovoří za vše. Až je mi skoro trapně, že jsem se u toho cpal obědem a nikdo mi neříkal, jak mám sedět nebo jak se chovat...(17.11.2016)

  • Marounek
    ****

    Psycho. Šílená dědičná diktatura filmařům chystá stupidní natáčecí lokace v "ukázkové" škole, kde je dětem zima jako v tanku, nebo ve "vzorové" továrně, kde na chodbách ani nesvítí světla a která vypadá jako za krále klacka. Kladu si otázky, zda vůbec filmovaní členové rodiny, tedy matka, otec a dcera opravdu patřili k sobě, nebo je korejští propagandisté jen tak poskládali dohromady, aby to dobře vypadalo. Dost překvapivě působí scény, kdy severokorejští členové štábu usměrňují postavy v dokumentu stylem "tvař se takhle, zeptej se na tohle, víc tleskej", čekal bych že si to připraví předem, aby to před dokumentaristy z Evropy nevypadalo tak trapně a strojeně, respektive divím se, že si nevšimli že tyhle momenty jsou natáčeny a že je mezi Rusy nebo Němci někdo, kdo umí korejsky. Nejvíc se ideologií vygumovaní žluťáci vyznamenají ve fabrice, kde má údajně pracovat otec malé Zin-mi, který má díky svojí genialitě radit textilním dělnicím, ale nejdřív si od nich musí zjistit, na co se jich vlastně má vyptávat, protože evidentně o šití nemá sebemenší ponětí. Celý Pchjongjang je unikátním mixem mrdníku, kdy špinavé děti před hotelem vybírají koše a lidi tlačí trolejbus a dokonalé čistoty metra a některých lokací, které působí naprosto sterilně. Šedesát let podivný režim systematicky vymývá lidem rozum pohádkami o třech panácích, jejichž portréty a sochy jsou všudypřítomné. Jestli se někdy nějaká země blížila orwellovskému ideálu absurdní všeobjímající totality, pak to nebylo nacistické Německo, stalinský Sovětský svaz, ale Korea severně od 38. rovnoběžky. Většina lidí jsou tam skuteční chudáci, ideologie Čučche nemá s komunismem společného zhola nic, spíš to připomíná desperátské časy Ivana Hrozného, kdy si zmagořený car vyjížděl do ulic Moskvy svobodně znásilňovat a povzbuzován svým dvorem shazoval dolů z kremelských zdí psy. Dokument po shlédnutí zanechává hořkou pachuť a množství otázek ohledně etiky filmařiny. Jak asi skončili hlavní protagonisté v tomhle blázinci po tom co se provalilo co se opravdu natáčelo nechci ani domýšlet. Pokud to nebyla jedna velká komedie.(16.4.2017)

  • j0nathan
    ****

    Prvních pár minut mě film vůbec nebavil. Poté se mi dostal pod kůži a donutil mě se zamyslet. Představte si, že vyrůstáte ve státě, ve kterém pro vás musí existovat pouze milovaný maršál. Od raného věku do vás hustí od rána do večera pouze to, že žijete a umíráte pouze pro něj. Neznáte nic jiného. Po závěrečné scéně jsem měl chuť se ožrat. Zlatej Babiš.(28.8.2016)

  • noriaki
    ***

    Z mlčenlivých záběrů se dá pochytit jen to nejzákladnější. Severní Korea očividně nevzkvétá. Vývoj země, drcený triptychem ekonomických sankcí, nevýkonnosti plánovaného hospodářství a enormních výdajů na zbrojení, se po dvaceti letech překotného růstu téměř zastavil. Celá země jakoby ustrnula v sedmdesátých letech. Mobilizace společnosti je absolutní. Severní Korea je tak militarizovaná a cílevědomá, že vedle ní i Izrael vypadá jako Monako. Příprava na válku proti sice skutečnému a silnému nepříteli, ovšem neochotnému bojovat, odsává veškerý potenciál státu. Tyto kulisy se mašinérie státu pokusila přemalovat obrázkem idylického života typizované severokorejské rodiny. Už po pár minutách je ovšem poznat, že je vše pečlivě aranžované. Nikde není žádná spontánnost, žádná vřelost, žádné soukromí. (Ne)herci se pečlivě hlídají a všichni skrývají nervozitu. Štábu se podařilo natočit i momenty, kdy všudypřítomní ideologové teprve připravovali scénu a instruovali postavy, což dojem absurdnosti ještě prohlubuje. Je to sice důkaz, že Severní Korea manipuluje s obrazem sama sebe v zahraničí, ale to není žádná novinka. O životě obyčejných lidí v KLDR se nedozvíme téměř nic. Režisér si vybral zřejmě nesplnitelný úkol a není proto vyloženě chyba že neuspěl. Přesto mám z dokumentu pocit zbytečnosti. Naneštěstí je obrazového materiálu o téhle zemi tak málo, že se počítá každý pokus.(4.11.2016)

  • - Po uvedení snímku Sevekorejci bombardovali autory snímku protestními nótami. Později se situace změnila a jejich tón pozoruhodně zvlídněl. Dostali od nich další tři dopisy, ve kterých se obraceli velmi přátelsky a nejrůznějšími způsoby zkoušeli režiséra nalákat na návštěvu KLDR, údajně na nějaké důležité jednání. Všechny tyto dopisy končí tím, že Zin-mi se po něm strašně stýská. (ganjoman)

  • - V hotelu, kde byl štáb ubytovaný, byla zvláštní místnost, kam každý večer museli filmaři odevzdávat veškerý materiál, který ten den natočili. Severokorejci pak zničili ty záběry, které považvali za závadné. Filmařům se ale povedlo část materiálu ukrýt. (ganjoman)

  • - Na průběh natáčení dohlíželi místní ideoví pracovníci. (Stoka)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace