poster

Češi proti Čechům

  • anglický

    Czechs Against Czechs

Dokumentární

Česko, 2015, 88 min

Scénář:

Tomáš Kratochvíl
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Slarque
    ***

    Čekal jsem, co z toho námětu vzejde, ale ty stále stejné záběry z protiromských pochodů mě rychle začaly nudit. Nejzajímavější záběry se totiž odehrávají v kruhu rodinném či podobně uzavřeném, ale ty masové akce v dokumentu bohužel zabírají větší prostor. Na druhou stranu je tam i něco natolik raritního, jako je inteligentně se vyjadřující rasista. Ke konci už mi bylo celkem jasné, že všechno by bylo jednodušší bez fanatiků typu Míry Brože, kteří jsou ve skutečnosti možná nebezpečnější než ti vypatlaní skinheadi.(5.4.2017)

  • rikitiki
    *****

    Za odvahu natočit téma, které už samo o sobě spoustu Čechů popudí. Za snahu přistupovat k tématu bez předsudků. Za zobrazení i negativních věcí. Za to všechno pět hvězd. Přestože je to lacině natočený dokument (což ale není na škodu). Přestože autor vytvářel půdu pro očekávatelná klišé (skamarádění se českých a romských rodin). Šel do toho, přestože musel čekat odmítavé a dokonce nenávistné reakce, jak to tom svědčí i některé komentáře tady. Nenávist za dokument o životě menšiny. Vážně, opravdu za tohle?(25.5.2017)

  • Char_lotte
    *****

    Sice jsem nepoznala, co tam bylo jinýho než v díle Českýho žurnálu Gadžo, ale i kdyby nic, tak to bylo skvělý. Dokument, kterej to říká všechno. V kině se smějete primitivním "slušnejm čechům", když se jich Kratochvíl ptá na otázky, který vyžadují trochu větší zapojení mozku, než bezmyšlenkovité řvaní "Nic než národ" se stádem, ale po odchodu z kina to ve vás nechá ten divnej pocit, že to vlastně vůbec k smíchu není.(17.11.2015)

  • Vančura
    ***

    Myslím, že už jen okolnosti dnešní novinářské premiéry o mnohém vypovídají - v malém sále Světozoru jsem napočítal něco lehce přes 10 lidí (a to ještě 3 lidi v průběhu projekce dosti zběsile prchli) - kolik lidí asi na to vyrazí do kina a přečte si zde tento komentář? Nedorazil ani samotný režisér - absolvent humanitní univerzity - který je momentálně někde na cestách s migranty do Evropy. (Diskutérům z iDnes, Novinek a dalších diskusních žump už na základě těchto indicií musí v tuto chvíli v hlavě blikat varovná kontrolka, že režisér bude zaručeně sluníčkář, tudíž nemá smysl se jeho filmem zabývat - na tyto lidi by musela působit jako rudý hadr na býka už jen jedna scéna filmu, v níž autor říká do kamery, že si za honorář z České televize pořídil auto - co na tom, že jen ojetou jedničkovou fabii, v očích jisté části české veřejnosti je to klasický případ parazita přisátého na veřejné zdroje, tedy vlastně někdo ze stejné kategorie, do níž jsou zařazováni i cikáni). Podle mě to vlastně ani není film do kina a nezájem novinářů skoro jistě předznamenal i budoucí nezájem diváků, až dokument vstoupí v prosinci do kin (i kdyby to mělo v televizi jen minimální sledovanost, pořád to budou desítky tisíc diváků, což jsou počty, které ten film v kině nikdy nemůže udělat; vidět ten film v kině navíc nemá žádnou přidanou hodnotu oproti televizi nebo počítači, sledovat všechny ty demonstrace na velkém plátně je fyzicky spíše nepříjemné). V souvislosti s tímto filmem se mi pořád dere na mysl 10 let starý komentář pod filmem CIKÁNI JDOU DO NEBE, na který jsem nedávno narazil - dovolím si pár slov ocitovat: ... člověka musí napadat, jací by cikáni byli, kdybychom jim (my bílí) nezakázali v padesátých letech kočovat. A to dokonce přímo zákonem! Tihle svobodomyslní romantici, rváči a hrdobci nikdy nebudou schopni vstávat denně v šest do práce, večer si pustit zprávy, aby se dověděli, co nového si myslí nějaký pitomec z jedné partaje o jiném pitomci z druhé partaje, hlídat si tajli a stressovat se nad prospěchem svých dětí. Jestli je k tomu nutíme, pak poroučíme větru dešti. A jestli jsou dnes shrbení, pokřivení a agresivní, můžeme za to my; můžeme si za to sami. Kdybychom je kdysi dávno nechali žít po svém, dodnes by táhli zemí od sklizně meruněk po sklizeň řepy, dnes už asi v karavanech, a nenaráželi bychom s nimi víc, než že by nám občas cestou pomohli od nějaké slepice. Myslím, že jsem nic tak trefného o cikánech zatím nečetl. Kratochvílův dokument mi v tomto kontextu přijde jako v celku záslužný, protože jakýkoli čin mi v současné eskalující situaci přijde lepší než to natahované trápení předchozích let, kdy se cikánská problematika nijak neřešila, a tak to dospělo tam, kde to dnes je - do naprosté katastrofy. V současnosti je to tak vyhrocené, že se lze jen obávat, kam to povede, a nelze se divit ani jedné straně, protože každá má svůj díl pravdy, a velká spousta lidí - bílých i černých - cítí oprávněný vztek, a je za tím v první řadě netečnost či neschopnost předchozích i současných politiků tento problém nějak řešit (nemluvě o naprosto nekompetentních lidech typu Dienstbier či Šabatová, kteří to jen zhoršují). Jistě, že dokument si na nějakou nezaujatost nehraje a otevřeně cikánům straní (už jenom samotný název dokumentu prozrazuje výchozí stanovisko režiséra zcela otevřeně), ale na férovku nechává promluvit obě strany a ta bílá z toho zrovna dobře nevychází (co taky čekat od lidí z Dělnické strany, s kterými si slušný člověk ani nepodá ruku) - když člověk vidí skandovat ty davy holých lebek "Nic než národ", neví, jestli je to k smíchu, nebo k pláči - osobně jsem se u dokumentu spíše hodně smál, protože mi to prostě přišlo k smíchu (nemůžu si pomoct, ale když třeba v dokumentu jedna stará paní do kamery zaníceně pronáší, že se cikáni "... množí jak myši a hodila by mezi ně granát", vyvolává to u mě v první řadě bouřlivé vlny smíchu). Vyloženě legrační jsou třeba i přehnané obavy režisérových prarodičů, kteří otevřeně - a tak nějak bezelstně - vyjevují své zažité cikánské předsudky - a Kratochvíl jde nekompromisně proti nim a ukazuje, že nejsou podložené osobní zkušeností, a že by na počátku měl být dialog a vzájemné poznání (něco jiného je vnímat svět skrz optiku internetového zpravodajství a něco jiného přímo z dotyčného místa). Snad je v tomto ohledu režisér trochu naivní, naznačuje-li, že by se tímto způsobem dalo všechno řešit, ale pořád je mi to sympatičtější než to národovecké řádění, ze kterého jde strach i na dálku - z davu nikdy nevzešlo nic dobrého. Nejhorší je, že si myslím, že stávající situace žádné jednoduché řešení ani nemá, a ve filmu ho ani nenacházím. Místo dokumentu o tom, jaké to je žít v cikánském gnettu, se film tvůrci pod rukama změnil spíše v sondu z demonstrací a náhodně vybraných konfliktů, u kterých člověk nezná kontext, a těžko je tak může posoudit - spíše jen vidí tu nepřekonatelnou bariéru mezi oběma tábory a atmosféru nenávisti, která se zatím (!) tříští jen do slovních potyček a nenávistných výkřiků. Na filmu mě navíc obtěžovala spousta balastních informací, které tam podle mě vůbec nepatřily (typu "opustila mě žena / s novou partnerkou se nám narodilo dítě", blá blá). Problém tu zůstává dál, řešení nikdo nezná, a sám režisér už se věnuje práci na jiném tématu, které momentálně cikánskou problematiku odsunulo z centra pozornosti. Co bude dál je ve hvězdách - přijde nový a ještě radikálnější Sládek? Kdo ví. Pocit, že takhle to dál nejde, tu bude každopádně podle mě jen sílit - tento dokument není ostatně ničím jiným, než reakcí na tyto nálady ve společnosti. Kdo seje vítr...(27.11.2015)

  • Marigold
    ***

    Oproti soustřednému a velmi osobnímu (i osobitému) Gadžovi se jedná spíš o zbytečné ředění známých záběrů a situací o trochu útržkovité a nevyrovnané scény z anticiganistických demonstrací a následných proti-reakcí. Témat se tu otevírá celá řada (mj. třeba velmi nejednotná romská identita), ale všechno zůstává tak nějak torzovité a nakousnuté. I náhlé odskoky do čistě osobní roviny už nepůsobí zdaleka tak přesvědčivě. Tomášova práce je mi sympatická, ale celovečerní tvar není úplně obhájený. Televize a hodina tomu bohatě stačily.(3.12.2015)

  • - Dokument uvedený do kin v roce 2015 se dočkal 17 představení a navštívilo jej pouhých 51 diváků. Celkové tržby činily 5500 Kč. Film se tak stal vůbec nejméně navštěvovaným českým filmem za rok 2015. (venca163)

  • - Češi proti Čechům je autorský dokumentární film, který vznikal pod názvem GADŽO a popisoval život Gadža – bílého muže v romské komunitě. V průběhu natáčení a pobytem v romské komunitě se však mnohem více témat a konfliktů filmu točilo kolem soužití bílých Čechů a českých Romů. Film se natáčel v době eskalujících sporů, konfliktů, střetů a pro či protiromských demonstrací. (Zdroj: Bontonfilm)

  • - Při natáčení nedošlo k žádným útokům na režíséra. Jak řekl režisér Tomáš Kratochvíl: "Já jsem se vždycky z toho nějak vykecal". (SZINAI)