Suburra

Velké překvapení - a velký filmový (a především vizuální) zážitek. Z počátku dojem relativně mdlý, ale čím víc se tahle neo-noirová pecka rozjížděla, tím víc mě bavila, a ke konci jsem ten film už vyloženě miloval. Typově naprosto skvělé obsazení, perfektní kamera, atraktivní lokace, propracovaný děj, a kapitola sama o sobě je naprosto dokonalý soundtrack od M83 (aktuálně ho poslouchám při psaní tohoto komentáře a je to velká libovka). Vadily mi tam jen drobnosti, které snad ani nestojí za zmínku (s jistou nelibostí jsem například nesl, že ve filmu zazní skladba "Wait" od zmíněných M83, která se se už v r. 2014 objevila na soundtracku k filmu Hvězdy nám nepřály - osobně asi zkrátka nejsem moc příznivcem toho, aby jednotlivé songy takto "migrovaly" mezi různými filmy). Spolu s filmem Božský je Suburra za poslední dobu už druhý skvělý italský film, ukazující fascinující pohled na svět organizovaného zločinu, odvrácenou stránku vysoké politiky a novodobou podobu italské mafie. Osobně si navíc myslím, že v reálu to bude ještě horší, než jak je to ukázáno v tomto filmu - a už pro tu deziluzivní razanci, s níž tento film stihne člověka během 134 minut převálcovat, určitě stojí za pozornost. Osobně ho budu z hlavy dostávat velmi, velmi dlouho - ten dominový efekt, na němž je to celé vystavěno, je neuvěřitelně působivý. Mimochodem velký dík CinemArtu, že film uvádí do kin v původním znění (se skvělými titulky Anny Kareninové). UPDATE 8.12.2019 Napodruhé po téměř 4 letech už mám tendenci své původní nadšení krotit, přece jen mi ten film přišel dost vystavěný na efekt, a občas jsem mu to nevěřil. Taky mi vadilo, že se film nijak neobtěžuje sdělit, jak se ta feťačka domákla adresy obou chlapů, které ve filmu odpráskne. Jinak mě to ale stále dost bavilo, ten příběh je prostě dobrý a vtáhne to člověka do sebe (i když to podle mě mohlo být klidně ještě krvavější i krutější). A ten soundtrack je hodně fajn (a to, že se nějaká skladba z něj objevila i v jiném filmu, mi už je vlastně úplně jedno, vždyť na tom nesejde). (18.02.2016)

Jestli lze o nějakém filmu prohlásit, že má styl a big balls, tak je to bezpochyby Suburra. Italské podání o podsvětí v porovnání s americkým je o něco atraktivnější a dravější. Absolutní dominance ve vizuálu a překvapivě fungujícím soundtracku. Skvělé postavy a skvostná přehlídka několika sociálních struktur od církve přes mafiánské bossy až po rajcovní děvky. K úplné spokojenosti mi chyběl jen větší tah na branku a efektnější finále. Ovšem v rámci žánru a celkového vyobrazení násilí rozhodně nadprůměr. (14.07.2022)

Některé filmy je skutečně lepší vidět více než jednou a ve správné náladě. Když jsem viděl Suburru poprvé, bral jsem to jako slušný film, ale po více než roce jsem si dal repete a film vidím úplně jinak. Vynikající, nekompromisní pohled na italskou mafii v profesionální režii, s perfektními hereckými výkony a skoro dokonalou hudbou. Parádní film (24.05.2016)

Ani nevím jak a přišel konec, tak to bylo strhující a napětím nervy drásající. Něco jako ruská ruleta - hlavní atrakce na drsné Sicílii, posunuté tak trochu na sever až někam k norským fjordům...Přestože oblíbený žánr, nemohu jít z důvodu až patologicky působícího zla výš, i když si to vysoká kvalita a prestiž provedení (ne)zasloužily. (11.03.2016)

Přesně ten typ filmu, který se mi nedobře hodnotí. Ani by mě nenapadlo, abych snímku vyčítal nedostatek poctivé filmařiny, ta tam rozhodně byla, problém byl v tom, že byla první hodina zoufale nudná a uspávající. Taky jsem se nedozvěděl nic nového- cikáni a politici jsou prostě všude stejní a prostituce je nebezpečným povoláním. Tyhle věty jsem si prostě musel zapsat: "Tak mě neštvi i ty, nebo ti uříznu nohu a dám ji do mrazáku. A vrátím ti ji, až přineseš prachy." Tak jo teda. (05.01.2020)