Lisztománie

Ken Russell ako ho poznáme, plný orgazmických pestrofarebných výjavov, neuveriteľnej fantázie a to všetko v glamrockovej tónine. Jeho neoficiálna trilógia o skladateľoch, vyzývavý Čajkovskij v snímke Milovníci hudby, umiernený Mahler či rozmarný Liszt v tomto filme, je netradičným a odvážnym zobrazením umeleckého sveta. (19.03.2018)

Absurdní životopisná britská záležitost, kterou jsem si pustil hlavně kvůli Daltreymu a Ringo Starrovi. Daltrey by se klidně mohl věnovat herectví na plný úvazek. Pobaví některé vtipné reference a parodie - Thor, Wonder Woman/Superman, Charlie Chaplin, Drákula, Frankenstein. Občas jsem se bavil, ale není to nic, co bych chtěl ještě někdy vidět znovu. (18.11.2018)

O Lisztovi jsem nikdy neslyšel a naivně jsem očekával historické drama o skladateli, které Russell zas "okoření" nějakými těmi podivnostmi. Něco jako jeho zprznění Čajkovského či Mahlerova života. Russell si ale šlehl silnější matroš a výsledek je naprosto kolosální pičovina. Iluze normálního filmu se rozplyne hned v první scéně s nevěrou, zhruba tak do půlky je to ještě normální. Liszt je je představován jako glamrocková hvězda 19. století se vší tím sedmdesátkovou módou. K tomu podivné kulisy, občas scéna kdy to zamíří k odpadu (gilotina vs. obří penis). Pak se vynoří nemesis Richard Wagner a režisér spatlá do jednoho guláše upíry, voodoo, Frankensteina, Supermana, nacisty, nebe, vesmírné lodě... Za charisma Daltreyho z Who a za vizuál některých těch horor/sci-fi scén 1*, ale kdyby si to pustil fanda vážné hudby či rovnou Liszta, tak dostane asi infarkt. (09.05.2023)

„To špatné je mrtvé a pohřebené. To nejlepší z nás žije dál v hudbě. A patří nám všem…“ Tak tohle tedy Russell už vážně přehnal. Nevadilo by mi, že ze samotného Liszta udělal rockerovou superstár, ale Wagner coby komunista a posleze upír, to mělo být jako co? Řada scén vysloveně obscénních, přitom minimálně ta scéna z Wagnerova domu, kde se nahý plešatec ukájí s řadou nahých dívek, tím chtěl jako básník říct co? Že byl asi Liszt na ženský, to jsem si na wikipedii taky dokázal přečetl. Ale že by se musel předvádět s nahou milenkou před samotným papežem no nevím? Že měla jeho dcera Cosima patrně dobrý důvod k svému otci nemít zrovna ten nejlepší vztah OK, ale že by to muselo být zobrazeno tak, jako že píchá jehlicí do panenky woodoo v podobě modelu Liszta no opět nevím...Stejně tak vztah mezi Lisztem a Wangerem asi mohl být minimálně v některých dobách komplikovaný, ale ten jejich souboj (nejen s upírem ale poté i s hadem na scéně) to bylo hodně nechutné... A to nemluvím o tom, jak Wagner stvoří umělého člověka/Hitlera, který pak střílí kolem se jako šílený. „Pravda je podivnější, než fikce,“ zazní od jedné z postav tohoto filmu. No osobně jsem přesvědčen, že nic podivnější než tento film jsem už dlouho neviděl….Jednu hvězdičku uděluji jen a jen za Lisztovu hudbu. (27.11.2021)

Není jen shodou okolností, že Lisztománie má shodný rok vzniku jako kultovní popový muzikál Rocky Horror Picture Show. Je to typický produkt uvolněné a neukázněné atmosféry 70. let, která byla důsledkem sexuální revoluce předchozí dekády. Byla to éra glam rocku, pornokin a tolerované prostituce v centrech velkoměst. Lisztománie je poklesle hravá, drze boří hranice dobrého vkusu a společenských norem. Oproti Rocky Horror je ale zřetelně sexuálně vyzývavější, dějově roztříštěnější a chaotická. Zatímco u Rocky Horror mě chytlo za srdce několik písniček, u Lisztománie jsem se s hudební stránkou minul. Tématicky je to mělké a pokud nejste puberťáci, co dosud nevstoupili do sexuálně aktivního období svého života, tak vás nejspíš erotické legrácky nezaujmou, natož aby uchvátily. Tenhle svérázný kabaret mě po většinu času spíš lehce nudil, potřeboval bych ho mít poněkud ukázněnější, cílevědomější a myšlenkově hlubší. Celkový dojem: 40 %. (09.04.2018)