Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Uprostřed první světové války je v rakouské vojenské nemocnici operován ruský zajatec. Nenávist německé ošetřovatelky ke všemu slovanskému málem zaviní jeho smrt. Když se později pokusí utéci, je bohužel dopaden. Tehdy se ošetřujícímu českému lékaři přizná, že je ve skutečnosti Čechem, který bojoval na ruské straně. Je si vědom, že prozrazení pravé identity by zaručeně znamenal rozsudek smrti... Ve filmu jsou použity dokumentární záběry bojů a pochodujících legionářů v Praze. Mimopražská premiéra se uskutečnila již 14. 8. 1937 v Uherském Hradišti, kdy byl film uveden na zahájení týdne čs. filmu konaného v rámci Slovácké výstavy. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (22)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Příběh zběhlého českého vojáka bojujícího v ruské armádě proti Rakousku byl považován dobovou kritikou za "svěží hlas na filmové poušti". Zraněný zajatec Vladimír Toman vydávající se za carského poručíka Alexandera Rjepkina končí svou pouť v brněnském lazaretu, kde je nucen skrývat svou pravou totožnost. V oddělení, v němž je hospitalizován, se setkává s ošetřovatelkou Mathilde von Kiesewetter, která nenávidí vše slovanské. Toman alias Rjepkin potřebuje k záchraně života transfuzi. Stejnou krevní skupinu má však pouze tato německá šlechtična. Velkodušný dar krve mění Mathildin vztah k Rjepkinovi od počátečního pohrdání a pozdějšího odstupu v jakýsi mateřský cit a později dokonce v lásku. Přestože se příběh zpočátku rozvíjí poněkud banálně, velmi rychle se obrací v tragedii milenců, směřujících od nenávisti k lásce, aby nakonec dospěl k milosrdné smrti jako jedinému východisku. Adina Mandlová v roli Mathilde získala výjimečnou příležitost vymanit se z určitého hereckého stereotypu a předvést divákům i svým kolegům také něco jiného, než postavy salonních krasavic. Režisér Václav Binovec se prostřednictvím Rjepkina znovu vrátil k legionářským příběhům a také mezi tvůrce, s nimiž čeští producenti museli počítat. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

První světová válka, brněnský vojenský lazaret, do kterého je zasazen v podstatě celý tento velmi působivý dramatický příběh, jakých bylo v té době opravdu pomálu, nebo spíš nebyly v kurzu. Konec filmu je pěkně propojen autentickými záběry z konce války, naší a ruské revoluce a pádu monarchie.. Zajatý český legionář s ruským jménem (k nepoznání namaskovaný Vladimír Borský), fanatická německá ošetřovatelka (vynikající a neobvyklá Adina Mandlová, po Smolíkovi asi nejlepší) a vlastenecký lékař (lidský František Smolík). Ostatní herecké výkony ve stínu těchto tří hlavních. Sýpající pěšák Sakař, hrál ho Plachta moc nevynikl, ale přesto jsem si jej z tohto filmu zapamatoval, jako komickou figurku. První filmová role už 36-leté Marie Rosůlkové (ve filmu Lída Tomanová) ! Méně známý film, ale přesto výtečně natočený, silný příběh. ()

Bart 

všechny recenze uživatele

Vždycky jsem si myslel, že tenhle film nestojí za nic, když ho naše veřejnoprávní i komerční televize přehlížejí, ale velmi příjemně mě překvapil stabilní kvalitou po celou dobu a civilními hereckými výkony. ()

Kulmon 

všechny recenze uživatele

V brněnském lazaretu se za první světové války odehrává drama, které sice nehne mapou Evropy, přesto velmi barvitě dokumentuje, oč v celé válce šlo. Adina Mandlová je zde v netypické roli, ovšem právě takové role dokazují, že byla nejen krásná, ale i výtečná herečka. Ve zcela typické roli je zde naopak František Smolík, opět skvělý. Nepříliš známý film, ovšem neprávem opomíjený. ()

Ony 

všechny recenze uživatele

"Nenávidím ho." "No jo, protože ho milujete." Tohle mohlo být zdrcující drama hrdosti a žárlivosti. Pracuje ale s přemírou dalších motivů, od švejkovství po lásku k vlasti, hrdinství legionářů a slovanskou vzájemnost. To ho sice činí na první pohled vrstevnatějším, ale bohužel velmi rozostřuje výsledný dojem. O emocionálním dopadu si možná nechám v noci zdát. ()

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Záverečná vražda sa nemala stať, určite tá plánovaná by nebola potupa pre vojaka, navyše by nemusel bojovať proti Slovanom, tiež radšej mohol utiecť a prejsť na druhú stranu, už keď sa tam dostal, lebo to bolo asi to najlepšie čo mohli vtedy naši urobiť. Film ako taký nie je ničím extra zvláštny, no príbeh je celkom priemerný a nie pokazený, či herecké výkony sú na vtedajšiu dobu príznačné, takže rozhodne neurazil, no od ideálu má ďaleko. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Ve filmu byly použity autentické záběry. Adina Mandlová udělala tu nejlogičtější věc jakou mohla, protože neviděla jediné východisko ze situace, ve které byla. To bylo pro mě poprvé, co jsem ji v nějaké roli viděla umírat. František Smolík hrál opět zasadového muže. Plachta s Pištěkem nezklamali. ()

kinderman 

všechny recenze uživatele

V první polovině filmu z prostředí vojenské nemocnice dominuje Pištěkovo švejkování a soustavné naschvály, které provádí J.Plachtovi, kořeněné Kreuzmanovým rýpáním do rozpadající se habsburské monarchie (píseň Jedna, dva, tři, čtyři na nápěv Hej, Slované), druhá část patří zejména postavě lékaře F.Smolíka a jeho profesním a lidským dilematům. ()

zette 

všechny recenze uživatele

Celkem dost netradicni namet. Jelikoz se jedna o valecne drama, ubral bych trosku na " Svejkovosti " mnohych postav. Adina Mandlova, jak uz u ni byvalo zvykem je ozdobou tohoto filmu, tentokrat v roli zdravotni sestry Matyldy. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Jak je vidět, za první republiky se točily i filmy se složitějšími náměty, které dávaly hercům možnost ze sebe vydat víc, než jen ten povinný základ. Tento film k nim bezesporu patří. Krásně nastíněná atmosféra doby i zmatku, ve kterém se nacházel náš národ před koncem první světové války, milující Rusko, nenávidící Rakousko, přebíhající do ruské armády (aby proti ní posléze bojoval), posléze zbavený nenáviděného Rakouska budující Československo, aby ho nakonec slavně začlenil do té (sovětské) všeslovanské říše. Výborný film..skvělá Adina, Plachta, Smolík i Pištěk...90% ()

lucascus 

všechny recenze uživatele

Docela atypický film na svou dobu vzniku, v roce 1937 to musel být celkem solidní snímek, dneska však působí místy hodně úsměvně, válečným dramatem bych to určitě nenazval. Většina filmu se totiž odehrává ve špitále, hlavní zápletka je zde romantická, místy s prvky komedie. Mandlová je zde rovněž v netypické roli nepříjemné zdravotní sestry - zastupující nordickou (později bychom řekli árijskou) rasu - povyšující se nad ostatními. Celý film budí dojem, jako by byl natočený tak o pět let dříve (tedy raná třicátá léta). Většina filmů v roce 1937 už byla vyspělejší. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Veselý lazaret na Švejkov štýl, a pomedzi to sa riešia aj závažné životné a politické otázky. Film je v skutočnosti starší, ako sa zdá pri jeho sledovaní, a to mu slúži ku cti. –––– Já se jí nedivím. Když mu dala třikrát krev, je to vlastně pokrevní příbuzenství. ()

štísko 

všechny recenze uživatele

Hraje zde mnoho znamenitých herců. Svůj debut zde měla ve svých 36 letech! Marie Rosůlková. Skvělý výkon podala Adina Mandlová v pro ní dost netypické roli. Mistrovsky zahrála těžký vnitřní boj, kdy se musí jako jediný vhodný dárce rozhodnout, zda zpočátku nenáviděnému Rjepkinovi poskytne svou krev k záchraně, nebo zda ho nechá zemřít. Přes dobře vykreslenou tísnivou atmosféru první světové války, zde probleskují zrnka humoru, zvláště při vzájemném povzbuzování mezi pacienty při odchodu ze špitálu zpět na bojiště. V závěru použité krátké dokumentární záběry z bojů na frontě a pochodujících legionářů v slavnostním průvodu po skončení války, vyvedou diváka z nemocničního prostředí a umocní tak jeho zážitek. Film byl uveden do kin v létě roku 1937 a jeho stáří prozrazuje jen černobílá barva a pochopitelně lehce snížená kvalita záznamu. Svojí úrovní ale svoji dobu předběhl o pořádný kus. Možná i proto rychle zapadl a byl dlouhá léta opomíjen. Německá propaganda ho v našich kinech pochopitelně nemohla tolerovat. Samotný rešisér byl po válce souzen za vlastizradu a díla takových měla u nás vždycky problematickou cestu na výsluní. I v porovnání s dnešní tvorbou patří Rjepkin mezi to nejlepší s válečnou tematikou co se kdy natočilo ()

Brejlil 

všechny recenze uživatele

Drama o lidskosti v nelidské době a o lásce k nepříteli. Jen Binovcova režie je jako vždy vedena snahou vyždímat všechny tklivé emoce, a to, co by mohlo být životaschopné, upozadit. ()

waits 

všechny recenze uživatele

Bínovcovi filmy se Zdenou Sulivanovou, jakožto Lízou, která zpívá Evropě na mě působily strašně. A nejvíc mě na nich udivilo, ze přes urputně červenoknihovní zápletku a pěvecké výstupy jsem se cítil po skončení jako po shlédnutí ponurých týdeníků z válečného období. Jestli za to může Bínovcovo vedení herců, nasvícení, scénář.. nevím. U Poručíka Rjepkina, který je dramatem (ovšem rozhodně ne romantickým) jsem proto jistou ponurost očekával. A taky tam je! Ponuře působí i špílce a veselé komentáře, pronášené Pištěkem, Kreuzmannem nebo pisklavým Plachtou a zvláštním způsobem dotvářejí atmosféru kolem hlavní zápletky. Bínovcovi se podařilo obsadit dobée herce do typově nezvyklých rolí (Marvan, Mandlová, Plachta), výborný je Smolík, Borskýy trochu divadelně přehrává. Ačkoliv film působí místy nudně, chování postav nutí k zamyšlení, morální otázky jsou nastoleny, klíčové scény jsou dramatické, katarze jde proti vkusu většinového diváka. Binovec tenhle film, ktery se da označit přívlastkem humánní, natočil v roce 1937. Za dva roky nato se stal členem Vlajky a jako dlouholetý člen Národní obce fašistické se postavil do řad těch, kteři měli z nových pořádků prospeěh. Po válce byl souzen a byla mu sebrána část majetku. Ovšem třeba Vlastovi Burianovi byl za jeho jediný poklesek, rozhlasovou parodii na Jana Masaryka Hvězdy nad Baltimorem, sebrán majetek celý. Ty dějiny.. ()

Véronique 

všechny recenze uživatele

Film jsem viděla jednou - a byl pro mě velkým překvapením. Důvodů je několik: netypický rukopis Václava Binovce, v jehož filmové tvorbě tento snímek jasně vybočuje; netypická atmosféra do války zabřednuté země; a především role Adiny Mandlové, prvoplánově negativní postavy, která se pak přeci jen změní... A konec, ten je také zvláštní, stejně jako "odhalení". 72% ()

Martin79 

všechny recenze uživatele

Celý film je až příliš "temný" a pesimistický. Odehrává se sice v nelehké době a své kvality určitě má, ale nějak působí příliš matně. I jindy bezvadná Adina Mandlová zde působí jako- by ji role sestřičky příliš neseděla. No minimálně v tomhle snímku. Je to takové nemastné neslané. Těsných 50 %. ()

Kragujevac 

všechny recenze uživatele

Celkem průměrný film. Sledujeme nemocnici pro vojenské zajatce do které je přivezen i ruský voják Alexander Rjepkin. Dostává se do područí německé sestry, která i přesto, že Rusy nenávidí, se rozhodne zachránit mu život darováním své krve. V průběhu filmu si k němu najde cestu. Mezitím se Rjepkinův stav, kdy na začátku málem zemře, zlepšuje a spřátelí se s primářem, tomu prozradí že je československý legionář, bojující na ruské straně. Primář ho nezradí, ale naopak mu i přes svou nevoli zprostředkuje setkáni s jeho ženou. Když se Rjepkin se svou ženou shléda, tak si povídají za zavřenými dveřmi česky, ale německá sestra je uslyší a vyzradí, že Rjepkin si na Rusa jen hrál. Rjepkin má být zastřelen, ale bolest na srdci se mu vrátí a musí být neprodleně operován. Primář se rozhodne, že ho v narkoze usmrtí, aby Rjepkin předešel potupné popravě. Primář však dostane za tento čin trest, je povolán do armády na východní frontu. Když se vrací, tak navštíví Rjepkinovu ženu a žádá ji o odpuštění. Ta mu nakonec odpustí neboť primář přišel o svého syna na frontě. ()

Pitryx 

všechny recenze uživatele

Tak jednoznačně desítka navíc panu Plachtovi a další desítka jinému za to nářečí. Celkově však jde o velmi slabý příběh, který táhnou jen herci. ()

Reklama

Reklama