Marie Terezie - A Woman at War

Významnejší rozdiel oproti prvej časti som nezaznamenal. Bolo tam viacero epizód, v ktorých bola Mária Terézia prezentovaná, ako osvietená panovníčka, viacero príkladov intríg, ktoré sú prirodzenou súčasťou panovania, celkovo sa mi druhá časť pozdávala viac ako prvá, ale záverečné titulky som prijal bez ľútosti, že to skončilo. (28.12.2019)

Po třetím a čtvrtém dílu zůstává už jen pachuť. Kromě pokleslého bulvárního českého dabingu navíc historicky nepodložené fabulace z initmního života MT ve stylu Blesku a Aha. Vůči Marii Terezii urážlivé. Navíc celkově točeno záměrně v protikatolickém duchu, barokní zbožnost ukázána zkresleně jako něco perfidního a pokryteckého (v prvních dvou dílech to ještě nebylo tak okaté).... (05.01.2020)

Marie Terezie pokračuje, tentokráte s tváří Steffi Reinsperger. Novinkou je osobnost Franze von der Trencka, o kterém se běžně točí filmy a seriály v německy mluvících zemích, ale u nás je prakticky neznámý. Doporučuju si srovnat například s filmem Trenck, der Pandur (1940) s Hansem Albersem, ve kterém Marii hraje Käthe Dorsch. (03.01.2022)

Pokračování x obsazení, děj. Pokračování mi nebylo úplně po chuti, a to díky výměně představitelky hlavní postavy, vážně mi byla protivná. Díky za Zuzanu Mauréry, který svojí mimikou trochu rozbila nudnou linii vyprávění. Co do děje, vše se točí jen kolem války války války, která nedává smysl. ..to vážně nemáme jiné herečky než Vlasákovou? (02.01.2020)

(-"- 1. a 3. díl) Předně nechápu, proč je tu tahle trojdílná televizní minisérie rozdělena na tři samostatné (dvoj)filmy a nejde okomentovat celá najednou. Ale budiž, jsou na světě horší věci. Třeba seriál o Marii Terezii samotný. Češi totiž opět dokonale dostáli své pověsti plebejců a nedůstojných tajtrdlíků, a filmový životopis habsburské panovnice pojali jako odlehčenou taškařici s šaškujícími a přehrávajícími herci a herečkami, většinou s herci českými, kteří svoje postavy šlechticů často hrají podobně, jako by hráli děvečky a čeledíny. A když už se tvůrci v některých scénách výjimečně snaží o vážnost či mužnost, oduševnělý a citlivý divák se musí zalykat trapností. Provinciální buranství je bohužel můj hlavní dojem z celé ságy, kterou jsem zhlédnul tak trochu nedobrovolně (ehm, ještě že přítelka nečte moje komentáře). A ani interiéry i exteriéry všemožných šlechtických sídel nezaručují aspoň příznivý vizuální dojem - celé dílo má sexappeal československé televizní inscenace. Nutno ještě podotknout, že se nejedná o film historický, ale o film pseudohistorický, natočený podle scénáře jakési pí scénáristky, a ne podle scénáře napsaného seriózním historikem. (20.01.2022)