Valentino
Ken Russell's Valentino
Režie:
Ken RussellKamera:
Peter SuschitzkyHudba:
Stanley BlackHrají:
Rudolf Nurejev, Leslie Caron, Michelle Phillips, Carol Kane, Felicity Kendal, Seymour Cassel, Huntz Hall, Anton Diffring, Linda Thorson, Peter Vaughan (více)Obsahy(1)
Biografická filmová fantazie o krátkém a přitom dramatickém životě Rudolpha Valentina, nejznámějšího milovníka éry němého filmu.
Jeden z nejslavnějších tanečníků světa Rudolf Nurejev v této okázalé filmové fantazii ztvárnil Rudolpha Valentina, nejznámějšího milovníka éry němého filmu. Stylizované životopisné drama Valentino postupně vrství příběh vzestupu i pádu tohoto slavného italského herce a sexuálního symbolu 20. let, známého také pod přezdívkou „latinský milovník“. V roce 1926 jeho náhlá smrt – bylo mu pouhých 31 let – způsobila mezi jeho fanynkami masovou hysterii, při které vyšly do ulic a některé dokonce spáchaly sebevraždu. Pohřeb tohoto miláčka dámského publika, který byl za života hollywoodským hercem a po smrti se stal legendou, byl jeden z vůbec největších v americké historii. Russellova filmová adaptace jeho krátkého života sleduje jeho rychlou cestu na vrchol, na němž jej však čeká osobní neštěstí a sklíčenost. Snímek nepostrádá klasický Russelův rukopis a nechybí v něm velkoryse výpravné scény ani sarkastický humor; na poměry tohoto poněkud kontroverzního režiséra je však relativně umírněný. V dalších rolích se v tomto snímku objevují Leslie Caron a Michelle Phillips.
(oficiální text distributora)
Recenze (16)
Poměrně dobré, ale ještě lepší tím, že dá zapomenout na parodii Gene Wildera… ;) ()
Dobre vymyslená fantázia je príťažlivejšia než fádna skutočnosť. Režisér Ken Russell to pochopil. V sérii životopisných filmov rozohral hru životov známych osobností prevažne umeleckého sveta (Mahler, Wagner, Liszt, Tesla, Čajkovskij a tuto Valentino) spojenú s režisérovým vlastným videním sveta, s okázalými gestami, krikľavo farebnou výstrednosťou, barokovou opulentnosťou kostýmov a špecifickým humorom. Prvky reality zmiešané s pridanými príbehmi, mýtami a vpašovanými replikami z Valentinových nemých filmov. Humor si berie na paškál neznesiteľné novinárske hyeny, moralizátorských xenofóbnych pisálkov, no najmä filmových producentov ako nenásytných peňazohrabcov. Hneď v úvode ľutujú Valentinovu smrť len preto, že ako živý im mohol ešte nahrabať riadne zisky. Hercov majú títo smradi len za bábky, ktoré musia počúvať. Takí istí sú taneční principáli. Samotní herci sa im niekedy veľmi, veľmi podobajú - tu konkrétne odporne vyrehlený tučniak Fatty Arbuckle, ktorému Valentino za jeho neznesiteľne buranské správanie elegantne preberie frajerku. Príbeh sa točí okolo nastrojenej truhly, ku ktorej sa prichádza rozlúčiť s predčasne zosnulou hviezdou plejáda rozličných obdivovateliek, frajeriek, manželky. A spomínajú. Výsledkom je plastický, farebný, ukričaný, tanečne dokonalý a humorom predchnutý film. Čerta starého záleží na fyzickej podobnosti ruského baleťáka Nurejeva s Valentinom. Pre túto úlohu bol ako stvorený. ()
V scenári je hromada postrádateľných vecí, na druhej strane mu chýba hromada vecí, ktoré by v ňom rozhodne byť mali. Z Valentinovho životopisu vyletelo všetko, čo nebolo v súlade s väčšinovým chcením (a nebolo toho málo). O čo diváčky prišli sa dočítajú v knihe The Screen God Who Loved Men. Na druhej strane ide o nadštandardný produkt zlatých sedemdesiatych rokov s ich podivuhodne inštinktívnym citom pre filmové kvality. Pre Rudyho fanúšika to však nie je práve film, ktorý by ho potešil po castingovej stránke - niekto zvlášť inteligentný usúdil, že herca, ktorý aj dobre tancoval tango musí zákonite stvárniť baleťák. Zákonite nie. ()
Ken Russell zvládal podobné filmy dokonale, hoci v tomto prípade sa neubránil skratkovitým posunom v deji. Príbeh legendárnej hviezdy nemého filmu je postavený na skvelom výkone Rudolfa Nurejeva. Na scénu však príde aj opulentnosť, farebná krikľavosť a výstrednosť, tak známa z iných režisérových filmov. ()
"Hollywood mě zabíjí !!" ()
Velice dekadentní, stylizovaný, opulentní a ironický film. Životopis dobového mužského sexsymbolu jako legenda podle vyprávění nesčetných pozůstalých fanynek a "vdov". Holywood je zde vykreslen velice karikovaně a nelichotivě - snad taková malá evropská pomsta páně režisérova. ()
Ken Russell skáče ve svých filmech napříč žánry a musím konstatovat, že se mu daří. V tomhle životopisném dramatu vypravuje osudy legendárního milovníka éry němého filmu Rudolpha Valentina, kterého ztvárnila ruská taneční legenda Rudolf Nurejev. Příběh nepostrádá jak humorné scény, tak i vypjaté (ve vězení za mřížemi s bandou úchylů a nadržených hnusných ženských, kde je šikanován oplzlým bachařem). Mozaika osudů hlavního hrdiny se tak skládá od jeho začátků u filmu, přes rapidní skok na vrchol, až k jeho předčasné smrti. Film začíná jeho pohřbem a v retrospektivách se odehrávají jeho životní osudy. Velké plus dávám za překrásnou Michelle Philips, která hrála ženu za kterou se podruhé oženil a naopak velké mínus dostává český dabing, který byl hodně odfláknutý, film bych si rád vychutnal v originále, ale ještě bohužel nikdo nepřeložil titulky. ()
Hlavní roli slavného herce Rudolpha Valentina v této osobité kontroverzní biografii hraje Rudolf Nureyev (narozený 17.3.1938, Irkutsko, bývalý Sovětský svaz, zemřel 6.1.1993, Paříž, Francie -AIDS) , bývalý sólista Kirovova baletu, který v roce 1961 emigroval na Západ, když vystupoval v Paříži. ()
Vadili mi tam skratkovite posuny v deji, rezisersky dost slabe, Nurejev ma totalne nebavil : 50 % ()
Exkluzivní hit doby. "Ty,..." vykřikují fanatické ctitelky pod okny. Nezkrotné číslo opulentní obsedance kabaretu života, pitoreskní orgie, ceremoniální onanie mejdanu pohřebních věnců, nemravné pohupování s třásněmi kontroverzní féerie. Karnevalové zbožštění, truchlivá komedie, maniakální apoteóza mrtvé ikony. Hvězda na zemi, která vykračuje po nebi. Svatý grál, omamná silice, bronzový celofán. Proti jeho přitažlivosti není obrněna žádná z dívek ani dam. Exoticky vyhlížející šejk, vyhlášený milovník, výřečná figura, atraktivně prodávající svatební košili němé éry pláten stříbrných. Horkokrevný jezdec Apokalypsy, dalece předalece vzdálen svému slunci. Už povlečeno má, ke spánku se ukládá na katafalk s konfetami, na lože filmové nesmrtelnosti. Do našich snů jako mýticky udatný, sex-appealem nabitý trubadúr vstupuje dál velice rád. Možná i jako zahradník starající se o pomerančový háj. ()
Na tohoto pana režiséra "velmi usedlý" pravděpodobně dost upravený životopis jedné z prvnbích hvězd stříbrného plátna. Pro mne nejkrásnější scéna byla již na začátku, kdy Valentino a Nižinskij spolu tančí tango...... ()
Skutečně to bylo stylizované a trochu filmová fantazie, otázka není, zda se drželo skutečných osudů, ale jaké příběhy z života tohoto bájného filmového milovníka byly vypíchnuty. Tyto osudy jsou kombinovány s tím, co se údajně dělo u rakve s jeho zesnulým tělem, jak jeho smrt prožívaly ženy z jeho okolí, dvě manželky a další osudové ženy. Film bych ovšem rozdělil na dvě části; té první, zhruba po setkání s novým manažerem na břehu moře, si zaslouží čtyři hvězdičky, ale pak to jde strmě americky dolů. I když si musíme objektivně přiznat, že hnus americké společnosti ovládané reklamou a byznysem i ve filmovém "umění" je zde zobrazen bez příkras, pak závěr vrcholící boxerským zápasem je i z filmového hlediska typicky americký, nechybí tu hrubost a krev ani vítězství našeho hrdiny nad bývalým mistrem světa. A smrt způsobená veskutečnosti zánětem pobřišnice po prasklém slepém střevě určitě nevypadala tak, jak byla umělecky ztvárněna. ()
Ken Russell mě některými svými díly dokázal dokonale znechutit (např. Nocí hrůzy či Milovníky hudby). Proto jsem byla v případě Valentina připravena na nejhorší, navíc s poněkud perverzně vyhlížejícím baleťákem Nureyevem v titulní roli. Všechno bylo jinak. Nureyev hrál úžasně a Russell si tentokrát většinu morbidit a úchyláren odpustil. I když kompozice je od začátku až mechanicky jasná, ze střídajících se výpovědí jednotlivých účastnic Valentinova života vznikl podivuhodně plastický obraz legendárního miláčka dámského publika. Stylizovaný příběh vyprávěný s až sarkastickou nadsázkou má zrychlující se tempo a příznačně vrcholí boxerským finálem. Sečteno a podtrženo: určitě hodně nadprůměrný filmový zážitek. A ještě nesmím zapomenout na nádherné kostýmy! ()
Ken Russel se narodil na úplně jiné planetě než já; Milovníci hudby byl jediný bod, ve kterém jsme se setkali. Sledovat Valentina? Mé odhodlání vzalo za své krátce po úvodním strhujícím tanci Rudolfa Nurjejeva a Anthonyho Dowella; pravda, možná má na tom kus podílu taky neuvěřitelně uštěkaný dabing. ()
Asi jsem zase něco nepochopila, tak za 2*, jednu přidám za pěkný zadek. ()
Russell opět dokázal natočit nevšední film. Sice se mi skoro celou první půlku moc nelíbil, ale nakonec mě zase dostal. 75%. ()