• gudaulin
    odpad!

    Jeden z nejhorších filmů naší kinematografie a příklad naivního zlatokopectví soukromého producenta. Trapnost v něm obsažená má neskutečnou razanci. Doklad, že ti z filmařské branže, kdo v dávné minulosti pod dojmem zkušeností z první republiky usilovali o znárodnění filmového průmyslu s poukazem na nepatrný rozsah našeho trhu, měli v mnohém pravdu...Celkový dojem - někdy i nula od nuly pojde.(30.11.2007)

  • xerno
    odpad!

    Budu to formulovat jednoduše: Být dobrým hercem neznamená být dobrým režisérem. Helena Růžičková je vynikající herečka, a se Zdeňkem Troškou natočila trilogii slunce seno, avšak dostavila se revoluce a ona, jako že se může již točit všechno, chtěla natočit svoji, podobně vtipnou komedii, ale jak již bylo řečeno na začátku, neměla na to, je to brak...(10.5.2008)

  • tomtomtoma
    *

    Film Trhala fialky dynamitem je ukázkovým příkladem takzvané české lidové veselohry. Tento žánr za splnění několika základních podmínek slibuje komerční úspěch a v ochranné mantře svobodné demokracie se stal jednou z nejvýraznějších tváří spotřební kultury na český způsob, kdy se buranství může vydávat za lidovost. Helena Růžičková, povzbuzená úspěchem a popularitou Slunce a sena, se chopila příležitosti a se synkem Jiříčkem a režisérem jmenovcem Milanem přivedla na svět svou představu bláznivé a strhující zábavy. A nehledě na zdejší hodnocení, je tento druh české zábavy cílovou skupinou s nadšením přijímán a je dlouhodobě pevnou součástí české konzumní kultury. Za lidovost se vydává omezenost a buranství, ty při každém kontaktu s ostatním odlišným světem vždy zaručují střet, hurónský smích a upřímně míněnou národní hrdost. Klan Růžičků buranství prokládá oduševnělými moudry, jsou to výkřiky do tmy, které mají přinést punc světáctví, otevřenosti a porozumění. Film Trhala fialky dynamitem je příkladnou ukázkou díla autora nepříliš schopného a již dávno rezignujícího na jakoukoli míru vkusu, a přesto v neochvějném přesvědčení o své výjimečnosti v rytmu nejpokleslejší formy pobavení rozdává křik a nešikovně přešlapujícího slona v porcelánu. Zábavě bez náznaku elegance a v křeči vlastního přesvědčení omezené přízemnosti není určena pro mne. Autoři jsou hrobníky umění a kultury! Hlavní postavou české buranské komedie je Helena Karafiátová (Helena Růžičková), těžkotonážní autorita obyčejné moravské rodiny, která se rozhodla vydat vstříc Evropě a novým světlejším zítřkům. A nastává prostor pro životní moudra, topornou zábavu a znásilnění samotného vedení příběhu. Humor žrouta je Jiří Karafiát (Jiří Růžička ml.), Helenčin bratr stále jí a jí. Malý závan šarmu zpočátku přináší Jožin Karafiát (Lubomír Kostelka), funebrák a jízlivý komentátor mumraje veškerého snažení. Mizerný štafetový kolík po něm převezme francouzský profesor Noel Imbort (Lubomír Lipský st.), hledač neuchopitelnosti na útěku před stářím. Ženskou okrasou je sestřenice Běta alias Barbie (Jitka Asterová) k potvrzení přežívajících stereotypů. Výraznější postavou je bratranec Jožka Pons (Roman Skamene), myslící především na osobní prospěch. Představa světovosti tvůrců je José alias Josífek (Fredy Aiysi) a zmítá se v medvědí křeči zběsilého tance. Z dalších rolí: profesorova starostlivá manželka Cecile (Valentina Thielová), žárlivá a stíhající francouzská policistka Pomněnková Marie (Hana Čížková), roztržité sestry Renoirovy (Nina Jiránková a Věra Koktová), svou počestnost hystericky bránící Jeanette Colas (Gabriela Filippi), její frustrovaný manžel Robert (Jiří Kuldan), povýšený seladon Daniel Funes (Rostislav Kuba), malující dědeček (Zdeněk Blažek), nemluvný řidič autobusu Pyžamo (Ivo Pešák), mumlající spoluřidič Turek (Jan Bošina), v póze tragédie uvíznuvší básník (Petr Růžička), bodrý Dežo alias Bangladežo Lakatoš (Otto Lackovič), rádoby mafián René (Tomáš Hanák), či vrchní skaut Velký Medvěd (Václav Kotva). Lidová taškařice je nejoblíbenějším zábavním formátem české spotřební kultury. Nevkusná omezenost může bodovat svou přízemností, přesto by měli být takoví tvůrci lynčování ve jménu vlastenectví a vrozené touhy po dosažení vyšší kvality a hlubších hodnot při rozšiřování vlastních znalostí a vědomostí. Bez náznaku snahy jde jen o podbízení a chrochtání blahem z vlastní omezenosti. Je to rezignace po poznání a nalezení pohodlí a bezpečí v rozbředlých prasečích výkalech rozkrádaného zemědělského družstva.(19.11.2017)

  • dainio
    *

    Chytlavá ústřední melodie a některé gagy od Skameneho, jsou asi tím jediným, co se dá v tomto porevolučním braku vypíchnout jako nějaké pozitivum. Jinak se totiž jedná o naprostou magorii s velice trapnými výkony, scénářem, který byl sepsán zřejmě na "míse" a velkým dostatkem pořádných nelogičností. Už tak chabý pokus těžit z chabé Troškovy tvorby.(14.8.2007)

  • Mrkvič
    **

    Pro mě měl tenhle film vždycky své kouzlo. Na véháesce jsem ho dal poměrně hodněkrát. Taková roadmovie se u nás moc nevidí. Navíc s hereckým obsazením, jaké nějaký hollywood nemůže nikdy nabídnout. Místo tuctově vypadajíccíh blondýn a nagelovaných fešáků tu je skrček Roman Skamene, skvěle hláškující Helenka, Ivo Pešák nebo svým způsobem sexy Hana Čížková.(30.4.2013)

  • - Pohřební auto, které se objevuje v průběhu celého filmu, patřilo pohřební službě v Berouně. Po havárii a několikaletém odstavení bylo v roce 2007 sešrotováno. (Stejšn)

  • - Filmování probíhalo v Paříži, Rakovníku, Praze, Brně a na hradě Špilberk. Natáčelo se také ve vinných sklepech v Petrově a na zámku Koloděje. (M.B)

  • - Helena Růžičková ke konci filmu říká: ,,Hynku, Viléme, Jarmilo." - odkazuje tak na báseň Máj od Karla Hynka Máchy. (vyfuk)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace