Attila
Attila
Attila
Režie:
Petr VětrovskýScénář:
Petr VětrovskýKamera:
Dominik BeslerHrají:
Attila Végh, Patrik "Rytmus" Vrbovský, Pavol Neruda, Ondřej Novotný, Karlos Vémola, Natália Végh, Eva Végh, Ladislav Végh, Ladislav Végh ml., Michal Dušička (více)VOD (4)
Obsahy(1)
„Dvě minuty a bylo po ´Zápasu století´. Tak Végh v kleci poslal k zemi Vémolu.“ nebo „Lvi dožrali. Végh knokautoval Vémolu v prvním kole“. Tak zněly titulky po dlouho očekávaném MMA zápasu Attily Végha a Karlose „Terminátora“ Vémoly, v němž Attila jako první na světě knokautoval neporazitelného Vémolu. Nový dokumentární film mapuje celoživotní cestu sportovce a novodobé hvězdy Slovenska Attily Végha a ukazuje, jak se Attila na tento zápas století připravoval. Díky vyprávění jeho rodiny, přátel i soupeřů můžete sledovat kroky, jež Atillu dovedly až na samý trůn MMA v USA, přestože k tomu neměl v dětství moc předpokladů. Příběh Attily je příběhem skromného chlapce z Gabčíkova, kterého odhodlání, tvrdá dřina, ale i přátelská povaha dovedly až na vrchol. Film konfrontuje jeho dosavadní kariéru a odhaluje jeho prohry i vítězství a divák může díky dosud nezveřejněným záběrům proniknout nejen do jeho soukromého života, ale i do zákulisí MMA, který je aktuálně nejdynamičtěji se vyvíjejícím sportem na světě. (Bohemia MP)
(více)Recenze (67)
Promarněný potenciál a to jsem se opravdu těšil. Jako fanoušek bojových sportů se nedozvíte nic nového, nejlepší záběry už znáte díky Oktagonu. Dokument pohřbila opravdu velmi špatná dramaturgie, málo odvážný střih a touha "režiséra" se zviditelnit. Prakticky každá pasáž, ve které se on sám objevil byla zbytečná. Celé to pak autor korunoval závěrem, kam se narychlo pokusil nacpat hned dva sponzory, což po sportovním vyvrcholení v O2 to působí až komicky. Nechápu, že taková věc běžela v kině. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $303,997▐ Nesledujem tento drsný šport bitkárov MMA. V podstate len okrajovo som čo to zachytil o tom, či pozrel cez youtube zo záznamu to veľké historické Česko-Slovenské zápolenie. V kine som videl ukážku na tento dokument, Attila Végh mi prišiel celkom ako v pohode človek na to v akom športe sa pohybuje. Tak som dal šancu tomuto dokumentu a som celkom spokojný. Príde mi to dosť dobre obsiahnuté, bohatý prierez jeho kariéru, úspechy a pády, zápolenie zo seba samým, na záver vygradovanie vo veľkom finále. Dobre sa to pozerá. Ostávam aj tak mimo záujmu o tento šport. /75%/ ()
Slovensko může v být posledních letech hrdé pouze na prezidentku Čaputovou a bojovníka Végha, takže vznik dokumentu nepřekvapí. Co určitě překvapí, je amatér Větrovský na režisérské židli. Kopat do něho by se ale mělo jen kvůli jeho potřebě exhibovat před kamerou. První hodina je skvělá. Mapuje Véghovy úsměvné začátky a rozjezd domácí MMA scény. Vše vrcholí v Bellatoru, jehož dobití stále není úplně doceněno především kvůli lvům, kteří žerou první. Druhá hodina stojí hlavně na jeho působení v Oktagonu, které je fanouškům všeobecně známé a nabízí pouze směšné motivační sekvence a záznamy samotných zápasů. ()
Hodnotit vysoko mohou s největší pravděpodobností pouze fanoušci vytloukání mozků z hlav a vytrhávání kostí z kloubových jamek. Za mě 45% jako prvotina ale celkem slušné. ()
Attila od začiatku chytí a nepustí, snaží sa ždímať emócie ako sa len dá a pohráva si s kŕčovitým pátosom sprevádzajúcim MMA a v podstate všetky bojové športy. Nedokáže si ale udržať potrebný nadhľad nad témou a urobiť si občas z tej maskulinity a testosterónu srandu. Ak to dobre chápem, každý zápas v oktagóne alebo v ringu, kde ide o titul v tej ktorej váhovej kategórii a podniku (Bettalon, Oktagon) je zápas storočia. Attila Végh je sympoš a nemáte z neho dojem, že chodí s nosom hore, čo ma dostáva oblúkom k našim rapperom. Hip-hopové vsuvky sú na facku, ale zase na druhej strane pobavia, aspoň že si Rytmus a Majk Spirit môžu odškrtnúť účasť vo filme a špekulovať nad hejtermi. Dvojhodinová stopáž je trochu prehnaná, tú docenia len skalní. ()
Přiznám se, že nejsem fanoušek sledování těchto stále populárnějších zápasů MMA a že jsem se před puštěním dokumentu domníval, že jde o historický dokument o vojevůdci Attilovy, který kolem roku 445 sjednotil Huny. Při prvních záběrech vyprodaného stadionu jsem pak myslel , že jde o tu slavnou metalovou hudební skupinu Attila. Ale slovenský zápasník Attila je sympaťák. Tito zápasníci věnovali léta zdarma práce svému koníčku a teď zaslouženě konečně svoji vytrvalostí vydělávají velké peníze když vyprodávají hokejové haly. Četl jsem rozhovor s naším šampionerm Carlosem kde se zmiiňuje o domluveném vzájemném zápase v pražské O2 aréně. Za ten souboj dávám o hvězdu více. Jen ten hrozný hip hop si mohli v dokumentu odpustit, nevím jestli je to hudba této subkultury. ()
Excelentní, bezchybný a maximálně emotivní dokument, u kterého jsem se bál (jako u většiny podobných filmů), že výpovědní hodnota bude nulová, příběh bude šlapat za místě a bude nudit, ale opak je pravdou a já jsem maximálně překvapený a spokojený. 90% filmu je zápasení a jako diváci vidíme záběry i 10 let starých bojů, o kterých jsme ani nevěděli, je zde výborně vykreslen progres Attily v průběhu let až k zápasu století a založení rodiny. Film zabředává do rodinných událostí jen minimálně, ale i přesto efektivně a s kvalitní výpovědní stránkou. Výborná práce celého týmu, protože ačkoliv jsem byl skeptický, tak jsem v průběhu sledování zažíval euforické pocity a Attilovi prostě fandil - výborný film/dokument nejen pro MMA fanoušky. ()
Faktem je, že mi film o Atillovi řekl hodně. Hlavně o jeho začátcích, které jsem vůbec neregistroval. Problém je, že jakmile film přišel k zápasu století, podivně se rozvlekl a zpomalil (a zbytečně se natáhl). Závěr je pak už zase fajn. Atilla (takhle sestříhaný) působí jako sympatický člověk. 3.5* ()
Ok no, je to (nebo spíš byl) kvalitní sportovec, respekt.. Osobně mu ale nevěřím tu masku dobrého, na všechny milého, usměvavého Attilky kterého prostě musíš milovat (instinkt prostě napovídá, že je to mnohem komplikovanější a možná problematičtější osobnost). Ten dokument sám o sobě je úplně generické shrnutí záchytných bodů v jeho kariéře. Nějak mám zafixovaný, že Oktagon v rámci jakéhosi proma kdysi natočil vlastně to stejné, akorát to bylo o polovinu kratší, dynamičtější a neměl jsem z toho pocit budování přiblblého kultu osobnosti. ()
Další ze série deGEN. Když už se točí dokumenty o někom, proč je to pokaždý uplně vypatlaný hovado? ()
Sympatický dokument o skromném a výtečném bojovníkovi MMA Attila Véghovi. Životopis od dob sportovních začátků, přes mnohé úspěchy i pády po poslední "zápas století" s nesympatickým a namyšleným Karlosem Vémolou. Nejen pohled na vysportovaná mužská těla, ale i dokument o síle a vůli člověka, která dokáže zlomit všechny rekordy. ()
Attila Végh,ano to je on,muž který dokázal splasknout tu mediální bublinu kolem Karlose Vémoly a toho nabubřelého chvástala po dvou minutách poslat k zemi a vyhrát tak zápas.Dokument ukazuje osobní i profesní život Attily Végha,jeho okruh přátel kteří mu pomáhali a hlavně jeho samotného ve světle skromnosti která mu nikdy nebyla cizí ani v současnosti tedy v době největší profesionální slávy.Zápas století,jak novináři nazvali tento souboj V+V tedy Végha a Vémoly provázel obrovský mediální humbuk,hlavně namachrovaný Vémola si před novináři držel svou obvyklou nacvičenou pózu a proto jsem fandil Attilovi,aby srazil toho vejtahu a ukázal lidem kdo je šampión a že i ten kdo je celkem nenápadný tak může vyhrát zápas v celkem krátkém čase.Attila Végh je přesně ten typ sportovce,který si v ringu i mimo něj zaslouží obrovský respekt. ()
Taký na kolene robený dokument o priemernom zápasníkovi. ()
Fandím pánovi Vĕtrovskému za odvahu ísť do tohto projektu. A že nasadil svoj vlastný (profesný) krk Iba na viere v Attilku. Tomu hovorím odvaha. Každopádne bolo cítiť, že to nie je filmár. Ale že je to zanietený človek s víziou a odhodlaním vo mne vzbudzuje väčší rešpekt ako samotný Attila. ()
Dokument viac pre fanúšikov ako pre masy. Attila ma silný životný príbeh ktorý sa oplatí vidieť aj keď po filmárskej stránke nejde o nič výnimočné. Prvé dve tretiny ma bavili no keď sa blížil zápas storočia začalo sa všetko moc naťahovať. Možno by prospelo záver osekat aby nastolene tempo fungovalo až do finále. ()
Dve hodiny životného príbehu, ktorý rozprúdil záujem o MMA v československu. Bez srandy, kto to nezažil, tie treningy, to napätie, tie emócie, nemôže pochopiť skutočný význam a prínos týchto novodobých gladiatorov pre spoločnosť. Vetrovsky však natočil jeden veľmi zaujímavý dokument, kde sa to snaží zmapovať a ukázať, čo je v pozadí tých 15-25 minútach, ktoré vidíme my. Síce som bol team Karlos, Attilka má srdce a za sebou príbeh, ktorý by nejedného zlomil. 5 z 5 ()
Príbeh: Cesta najväčšieho slovenského bojovníka v doterajšej histórií Slovenska. Prevedenie: Na Větrovského prvotinu je to až prekvapivo dobré. Cením si najmä snahu chalanov z juhu Slovenska hovoriť po Slovensky, lebo viem aký je to v mnohých prípadoch problém. Podstatný bol aj výsledok zápasu s Carlosom pretože ak by sa skončil inak tak by zrejme dokument nemal až taký hipe. Pocity: Ja mám všeobecne rád športové dokumenty. Väčšinou rozprávajú o ľuďoch, ktorý niečo dokázali a museli obetovať veľmi veľa aby sa dostali tam kde sú teraz. Attila nie je výnimka. A mne nezostáva iné iba mu týmto komentárom vyjaviť svoje uznanie. A navyše si ho idem aj ako večne pozitívneho človeka, ktorý mi svojimi Insta storkami dokáže vždy urobiť deň. 79% ()
Dokumentarný celovečerný film o najznámejšiom mma zápasníkovi na Slovensku. Ak by to malo tak 80 max 90 minút ešte by sa to dalo. Ale bolo to prehnané dlhé a miestami naozaj nudné. Atilla je sympaťák ale rovnako ako rytmusov sidliskový sen to nepatrí ani do priemeru. Čo je škoda. Lebo natočený až tak zle nebol. Pre fanúšikov povinnosť. 2* ()
Mne neomrdas Vetrovsky! ()
(Šepot) “Dobrý deň, vážení diváci, volám sa akože Dejfyt Naturesorrow a vítam vás u sledovania ďalšieho dielu zo série National Retardgraphic, tentoraz s názvom Nebezpečné primáty. Nachádzam sa kdesi v juhomaďarskej džungli popri pralesnom meste Dunaszerda a je tu so mnou populárny domorodý sprievodca Sickambitious Nbuzna Nagelharo Pitcholabembe. Zložité meno, však? Preto ho ja aj celý štáb radšej voláme Szeles, lebo keby sme ho zakaždým mali nazývať celým menom, má táto sračka tri dni. Pozdrav divákov, Szeles. „Helééé, tak čauky mňauky diváááácy.“ „Viete, tento Szeles od prirodzenia hovorí takým čudným západniarskym dialektom. No aby sme ho nemuseli zložito dabovať, sľúbil, že sa pokúsi hovoriť iba po maďarsky. Čiže dnes sme tu preto, aby sme sa vydali po stopách vzácnych, psychiatrickým ústavom v Prešporku prísne chránených Goríl Tupohlavých a nakrútili životopis obávaného najagresívnejšieho lokálneho samca, pridunajskými kmeňmi nazývaného Attila, hovado Boží. A na Attilu by sme podľa stopárov mali naraziť už za touto húštinou.“ “Au, bazsik, kérmidretvár!“ „Míntenkér, ty chujko nagélovaný. A jasne sme si povedali, že budeme hovoriť iba hornouhorsky!“ „Dobre, dobre, len sa neposer, Dejfyt! Ha, pozri, máme šťastie, tamto v tým oktagóne akurát serie do rohu! To je, čo, vidieť takéto prírodné čudo správať sa prirodzene v jeho prirodzenom prostredí!“ „No ty kokso, to je kreatúra! Ale chrbát si oholil, asi budú inteligentné!“ „Hlavne potichu, Dejfyt, nech si nás nevšimne. Mohol by nám rozšliapať hlavy. Nikdy nevieš, čo môže taký vygumovaný kokot spraviť, keď chytí amok.“ „Pozri, pozri Szeles, tamto sa prediera ďalší! A vyzerá nasrato! A ako sa s vrčaním bije po kozách! Vážení diváci, hádam sa schyľuje akejsi teritoriálnej bitke o to, kto bude najvypatľanejší alfaodkundes celého Naďmárošu!“ „Jaj, Dejfyt, ja myslím, že to je samotný Karol Mentálny Výmol!!! Možno si už o ňom počuj. Pred pár rokmi zdrhol z olomouckej ZOO a doteraz sa nepodarilo zahnať ho späť do výbehu. Tak toto bude ozaj ostré, dojebú sa ako dva besní animálni retardi, robí im to dobre. Vlastne počkaj, oni to sú besní animálni retardi, čiže normálka.“ „Ty, Szeles, a čo tam ta partička pištiacich atrofovaných kravaťákov, to sú čo za kokoti?“ „To sú safari turisti a korporační sponzori. Tí celý ten cirkus platia a spolu s ďalšími agresívnymi poloopicami s ovarovými krkmi, čo trénujú na šampióna Mentally Malformed Aggressors, tvorí aj majoritnú časť publika. To vieš, keď celý deň predávaš poistky, zízaš v ofise do grafov a lížeš riť generálnemu managerovi, dvakrát ti potom nestojí. Ale večer dáš štyri litre za lístok, kukneš, ako si dvaja vymastenci rozomelú ksichty, preškrtajú si zubné karty a vzájomne sa prizabijú, hneď sa ti ako čarom prekrví ego a narastú ti virtuálne ramená, že aj smelo primrdáš tej inokedy hrozivej päťdesiatkilovej kurve, čo máš doma, pretože jebe suseda, keďže ty si impotent. Pozri, Karol práve dostal na piču! Teraz je v riti. Pri svojej kvalifikácii a vzdelaniu už asi nebude kopať za Ultimately Fatuous Cocotnuts, ale spadne nižšie. Tipujem do TSL – Technické Služby League.“ „A myslíš, Szeles, že až tento akože nový šampión s radostným revom poskáče klietku, pobije sa po kozách a prestane sa pritierať ku tomu dvojmetrovému homošovi v kvádre, môžeme mu hodiť banánik a pokúsiť sa pomocou škrekov a posunkov o rozhovor?“ „Ten homoš, to je bača Ondro, ten všetkých tých tupohlavov pasie. Spravil si živnosť na vzájomnom rozjebávaní sa agresívnych sprostých kokotov, vraví, že je to šport, ktorý buduje charaktery, a slušne na tom mrzačeniu zarába. A tiež im robí akože to PíáR, aby nevyzerali až tak ako agresívni sprostí kokoti a všetci sa im nesmiali. Kukaj, už ho polop dofajčil, ideme to skúsiť.“ „Dobrý deň, pán Attila, volám sa Dejfyt Naturesorrow a som z National Retardgraphic. Blahoželám k bezškrupulóznemu dojebaniu konkurenčného samca. Môžem otázočku?“ „Eeeeee, ja by som akože odpovedal svoj akože názor, že som taký milučký a nežnučký medvedík, vo voľnom čase rád romanticky a zasneno zízam do polí, tvárim sa múdro a môžeš ma volať Attilka. Tiež som skromnučký, pokorný fantastický opočlovek a fasa chalan, môžeš sa aj Řiťmusa opýtať, ten to potvrdí! Poobjímame sa, hej?“ „Radšej by som to nerobil, smrdíš ako Lunická žumpa, Attilka. A ešte som sa na nič nespýtal.“ „Eeeee, tak určite, aj bábätká a mačiatka milujem! Dobre som to, Ondro, povedal, však?“ (Spokojné prikývnutie pasáka) „No pekné, Attilka, ale ja by som sa chcel opýtať, prečo, keďže si taký milučký medvedík, v dokumentíku, ktorý tuná Szeles napiču prestrihal, a aj v tlači, jeden z tvojich bývalých a budúcich krotiteľov v podstate vyhlásil, že si namachrované arogantné tupé hovado?“ „Eeeeee, nuž, ja by som akože svoj názor odpovedal ...“ (zmätený pohlaď na pasáka, ktorý si s panickým výrazom napnutými prstami pravej ruky kmitavo prechádza cez krk) „... aha. Čo ty do mňa jebeš, ty kokot vyjebaný! Najprv ti ten mikrofón vopchám do riti, potom ti odorvem hlavu a našťam ti do krku. Ja ti ukážem sa na mňa povyšovať, ty intelechtuálny chuj!!!“ „Teraz si ho rozbesnil, Dejfyt. Pracme sa odtiaľto, než ti ten nesvojprávny kokot pomliaždi gebuľu!“ „Okej, okej, ale ešte by som rád vyspovedal nejakých divákov. Čo tam ten hlúčik nadšene jasajúcich a do vzduchu boxujúcich detí? Choď tu, chlapček, ako sa voláš?“ „Zidan Deméter, more.“ „A koľkože máš rokov?“ „Deväť, more.“ „No pekne, a povedz divákom, čím by si chcel byť, až vyrastieš?“ „Deväť! Zidan!“ „Hej, koľko máš rokov a ako sa voláš už vieme, teraz prezraď, čím by si chcel byť, až skončíš školu!“ „Chcel som byť Rytmusom, more, ale teraz už chcem byť ako Attila, lebo Ritmus je len priposratý cigoš, čo sa hrá na drsniaka! Čiže až dokončím zvláštnu školu, všetkých skurvencov dookola rozjebem, lebo budem ememej! Aj ujo Horváth povedal, že zarobím viac ako zo sociálky a že sú to aj lepšie love, než kopať kanále! Pozri, ako už viem vajcia rozjebávať, ty starý pičus ...“ (BUM) „Au, kurva, sopliak poondiaty. Bolo mi to treba? Že som radšej nezobral to nakrúcanie gueréz v Ugande! Vypni už tu kameru, ty kokot, a zožeň mi nejaký ľad!!!“ Mentál Moulinex Agresivita rozhodně není sport, natož bojové umění. Je to jen devastační způsob, jak z vypatlaných agresivních pičusů udělat bez jakéhokoliv volního, morálního či etického vedení nebezpečné vypatlané agresivní pičusy tím, že je skvěle naučíte rozšlapávat jiným vypatlaným agresivním pičusům hlavy a odstřelíte jim jakékoliv zbytky humánních zábran někoho přizabít, s velmi pravděpodobnou následnou aplikací i na psychicky nenarušené lidi v jejich okolí. Jakákoliv glorifikace těchto dementálů, jakož i dávání je za vzor dosud nevyhraněným a jakž takž stabilním potratům dělnické třídy, je přinejmenším společensky patologická. () (méně) (více)