Režie:
Ludvík RážaScénář:
Pavel AujezdskýKamera:
Jakub NosekHudba:
Petr HapkaHrají:
Mária Podhradská, Michal Dlouhý, Ivana Chýlková, Boris Rösner, Jana Hlaváčová, Radoslav Brzobohatý, Zora Jandová, Martin Růžek, Igor Ondříček, Petr Gazdík (více)VOD (1)
Obsahy(1)
„Proklínám vás, zkrkavčete!“ vyřkla matka (J. Hlaváčová) nad svými syny. Jaké nedozírné následky tato slova budou mít, netušil v první chvíli snad vůbec nikdo… Nenechte si ujít televizní zpracování známé pohádky B. Němcové o statečné Bohdance (M. Podhradská), která podstoupila nejtěžší zkoušky, aby vysvobodila svých sedm bratrů z krkavčí podoby… (Česká televize)
(více)Recenze (222)
Při vyslovení názvu "pohádky" mi na mysl vytane otřesná vzpomínka na Ivanu Chýlkovou "vraždící za plachtou ubohou dívčinu" a následně zakrvácená ruka oné nebožky, necitlivě plandající z dřevěných nosítek. Plus ještě ta hrůzunahánějící hudba. Netvrdím, že je to špatný film, ale svému dítěti bych to coby pohádku na nedělní odpoledne rozhodně nepustila. ()
Možná že tato pohádka není tak špatná, ale byla totálně zazděna ČT, protože ji uvedla jako hlavní pořad na Štědrý den. Dodnes si vybavuji zděšené reakce. ()
Legendární Chrt Borise Rösnera - jen díky němu jsem si Sedmero Krkavců pamatoval od dětských let. Znovu jsem je viděl až ve věku dospělém a vybavily se mi chvíle strachu, které jsem jako malý zažíval při pohádce o Janovi A Jeho Podivuhodném Příteli, která je desetkrát větší a morbidnější psycho než tato česká klasika. Sedmero Krkavců a severský drasťák spolu leccos sdílejí, třeba onu spornou vhodnost pro dětské publikum. Jako pohádku tak jak ji obvykle vnímáme, opravdu nedoporučuji. Zvlášť jestli se vaše děti bojí u Statečného Kováře s Pavlem Křížem:) Ale jako film s pohádkovou tematikou rozhodně dobré. 70% ()
Scénář: Pavel Aujezdský .. Docela depresivní a temná pohádka, která není tak trapně sladká, jak některé kousky žánru. Pro děti možná moc silné a jako Štědrovečerní pořad dosti nevhodné, ale na jedno podívání (mimo Vánoční svátky) určitě zajímavé. Svého času jsem ji měl i nahranou na VHS a viděl ji nejednou.. dnes jen 50%. ()
Matko krkavčí z Hor (kr)Kavčích! . . . Tentokráte na >štědrou noc< (ano Houdíne - viz komentář ze 4.2.2005 - jen ráno o cca sedm let později) zas... Košile nekošile, zděšené už nee, jen naprosto vyzívané a unavené reakce... ;o] . . . Jo, pohádka ve své prapůvodní podstatě dobrá - jen ta chuděna tu v adaptaci Chýlková (probůh, proč to tak tím svým quazi artistickým emohraním tolik kazí?!) pořád jen úchýlně ječí a křičí a všichni tak marně sedmikráte přehrávají - a jinak zas jen dlouhý, dlouhý nic!!! . . . Jedna hvězdička tedy snad hlavně za výtečnou Hapkovu hudbu, ano, toť želbohu jediné skutečné pozitivum téhle jinak zpackané televizáčtiny. - - - P.S. Jo, změna byla proti dobám tehdejším - už to >veřejnoprávě< pustili raděj až kolem sedmé ráno... %-/.. - - - - - (Poprvé viděno 25.12.2011 na ranní >trtkavčí jebničce< , hodnocení 2694., rozrušený leč v principu klidný komentář zde jako šestadevadesátý - 25.12.2011) ()
Sakra, Michal Dlouhý je v té bílé košili tak androgynně sexy, že jsem úplně zapomněla na zbytek toho, co jsem chtěla napsat. Mimo jiné mě ale určitě napadlo, jak moc by se veskrze všem postavám hodila alespoň trocha vzdělání. Protože ti šeptající shrbení nepřemýšlející poddaní mi přijdou jako mnohem děsivější záporák než Ivana v celé své kráse, s blesky v očích a s Borisem v zádech. P.S.: HAPKA! ()
Naprostý protiklad tupě rozjuchaným výplodům, co nám jsou dnes předkládány za pohádky. V tomto Rážově pojetí jde o temný drsný příběh s téměř hororovými scénami, stavy na hranici šílenství a přitom s velkou dávkou poetiky mimo jiné díky jako obvykle úchvatné Hapkově hudbě. Zlo je tu opravdu zlé a nikoli neschopné, ale naopak téměř všemocné a v boji s ním, jako i se strašnou kletbou svých bratrů, nestačí hrdince jen líbezný úsměv, naopak musí jít ve svém odhodlání až na krev. ()
Hororovka jak fík, Skřet v Rosnerově podání byl pěkný, jinak nic moc ()
Z minima tu sénárista (Pavel Aujezdský) i režisér (Ludvík Ráža) vytvořili maximum. Ponurost prostředí i děje, v němž konec konců vítězí dobro nad zlem vítězí, připomíná, jak nutné je do výchovy i do života dosazovat i "absolutní" momenty, bez kterých ztrácíme smysl o jeho skutečné, přepestře barevné kvalitě. Bohužel si nevybavuju při nejlepší vůli první filmovou verzi tohoto skvělého příběhu Němcové z r. 1967. Pohádka-báchorka jako žánr byla původně určena pro dospělé a "zdětinštěla" až umělými sběry zhruba po roce 1800. Jako žánr není zcela jasná, je to jakýsi žánrový konvolut - nebo, chcete-li - průsečík. V nejčistší podobě se blíží ke svým bájeslovným (mytologickým) východiskům. Němcové se podařilo - a Aujezdský s Rážou to rozvinuli a dále úspěšně posunuli do filmové řeči - právě tento základ zachovat a dát mu uměleckou úroveň původního autorského výkonu (tato velmi podstatná stránka její tvorby je neprávem podceňována a až negována). Herecké kreace prakticky bez rozdílu tuto ideu rozvíjejí a dotvářejí na mimořádné umělecké úrovni. Dominanci tu mají ženské výkony (Hlaváčová, Chýlková, Podhradská) nad mužskými (Michal Dlouhý, Brzobohatý, Rösner) a zlo se - podáváno ve své skutečné, nezkreslené a nekarikované podobě temného, "černokněžného" živlu - jeví až přeexponovaně. Nicméně Jana Hlaváčová je a zůstává především strádající matkou, Brzobohatý chápajícím a manželčin žal sdílejícím partnerem, Mária Podhradská bezelstným, něžným, ale také pevným a houževnatým dívčím panenským ženstvím. Tento základní trojúhelník doplňuje tandem zla, v němž lehce incestní a rovněž již zapškle staropanenské ženství-zlo vneuvěřitelné škále prostředků suverénně zvládá Ivana Chýlková a jí odpovídá až hugovský skřet Borise Rösnera, jehož lidštějším pólem je zlovolný klevetil a pomouvač. Své ikony rámcujících živlů v tradiční posvátné triádě přesvědčivě zvládli Růžek, Jandová nakonec i Daniel Rous. Z této optimisticky ponuré pohádky mrazí, ale závěrečné vítězství dobra přesto zahřívá. V Bohdaně je zaklet i kus Němcové samé stejně tak jako v mateřském traumatu osmi zrozených a téměř nenávratně ztracených dětí. Štědrovečerní uvedení pohádky tak bylo útokem víc na šedou kůru mozkovou než na svátek plesajícího srdce. Chápu proto i ty hlasy, které se nenamáhají předstírat okouzlení a dávají to najevo i svým hodnocením. ()
Možná že vám moje hodnocení kapánek vyrazí dech. Ani já netvrdím, že je film dokonalý. Ovšem něco dokonalého se zde objeví, a to atmosféra a herecké výkony. Představitelka Bohunky je sice nevýrazná, Michal Dlouhý v roli prince solidní, ovšem geniální je Ivana Chýlková, jejíž postava je snad esencí všeho zla světa a Boris Rösner coby nádherně odporný poskok Chrt. Film připomíná chvílemi "Marketu Lazarovou" či jiné drsné středověké filmy, možná podezřívám Ludvíka Rážu, že si zde zkoušel síly na svůj pozdější historický film Vláčilovského střihu "V erbu lvice". Objektivně bych film hodnotil čtyřmi hvězdičkami, ovšem díky zdejšímu nízkému hodnocení a potvrzení, že se jedná o nejlepší porevoluční českou pohádku, dám těch hvězdiček pět. ()
Ludvík Ráža nám na počátku devadesátých let předložit dva kusy, které zvládly vyděsit hned několik generací diváků. Přitom šlo primárně o pohádky, které mají pohladit na duši. Jenže Sedmero krkavců a O Janovi a podivuhodném příteli nám spíš vtloukají do hlavy, že Vánoce u televize musejí být depresivní, chladné a místy až ošklivé. Sice dokázaly udržet naši pozornost, ale kdejaké dítě při vzpomínce před spaním na Chrta Borise Rösnera nebo dominantní Chýlkovou na straně jedné a znepokojivou atmosféru na té druhé, musí hůř usínat. Tedy alespoň v dané době. ()
Hodná a milá hlavní hrdinka s opravu nevídaným sebeobětováním bojuje o vysvobození svých bratrů. Pochmurnost je sympatická a pohádková. Pohádky jsou plné zla, nenávisti, žárlivosti a škodolibosti, pravda, vždy je zcela zdecimuje absolutní dobro, kde tomu tak není, ocitli jsme se v žánru horor. Ale i přes výbornou atmosféru a sympatické kladné i záporné figury mi to vždy připadalo nedomrlé. Něco jako guláš připravený tak, aby ho mohly i malé děti - výživné, ale nemá to ten správný říz. ()
Pohádka mého dětství. Strašidelná, dojemná, smutná, s nezapomenutelnými postavami... Sám nerozumím tomu, jak jsem se k ní mohl po několika stovkách hodnocení propracovat až teď. Skvělé televizní dílko, kterému se jen tak něco nevyrovná, a to ani v dnešní době "Jménem králů" a podobných snahou o nadprůměrnost vyznačujících se děl. Hlavně to pletení z kopřiv... jau! ()
Vau tak na Sedmero krkavců si pamatuju docela dost, přestože je to už kupa let, co jsem to viděl. Je to zřejmě tím, že tato "rodinná pohádka" je docela peklo a ve mně jako v dítěti nevyvolávala vůbec to, co by pohádka měla. Bál jsem se a není se čemu divit. Ponurý děj, myslím, že tam někoho upalují, ten divný hrad, krkavci,... No prostě nic pozitivního jsem si z toho neodnesl. Chtěl bych to vidět z dnešního pohledu, jistě by to bylo zajímavé srovnání. 45% ()
Pohádka, která roztomilou pohádkou rozhodně není. Nevím jestli by se na ní měli dívat ti nejmenší, protože je tak trochu drsnější. Vraždy, únosy a upalování na hranici jsou na denním pořádku. :D ()
Tvrdá pohádka s dobrým koncem a krásnou melodičností. Paní Chýlkovou jsem vskutku pro její přesvědčivost nenáviděl.!! ()
Divné až strašidelné... jakoby to ani neměla být pohádka pro děti. Já ji nikdy neměl rád ani jako takovou. Matka co prokleje svých 7 zlobivých chlapců... ,,zabili jste chléb, proklínám vás'' .. eh... Snad to mělo sloužit dětem co zlobí jako taková výchovnější pohádka, nevím... I já si z ní pamatuji a pamatoval jsem si i dnes, kdy jsem ji po letech viděl Chrta v podání strašidelného Rösnera. Jinak na mně působí ješta až osmdesátkovým feelingem.. Kostýmy, hudba, herci... Dlouhý tu vypadá opravdu jako nějaký hošan... No jak říkám, tuhle pohádku nemusím a dnes nezaujala ani mé děti. * ()
superdepresivní, ale démonická Chýlková a šílený chrt jsou nezapomenutelní týrači dětské mysli. A navíc, kde jsou ty časy. kdy se svatba uzavřela u skály během 5 minut. p.s. z tohoto filmu si jistě vzali příklad i tvůrci walking death) ()
Jedna z ponurých českých pohádek s dokonalou hudbou (!). Temná a neúprosná atmosféra, fantastické duo Hlaváčová + Brzobohatý. Výborný Boris Rösner i Michal Dlouhý. Tu hudbu si často broukám, kéž by vyšel soundtrack...ale toho se asi nedočkám, co páni vydavatelé?? 55% má jako být co?! Vždyť pohádka je vlastně hororový žánr! ()
tohle je pohádka? tyjo, chudáci děti :-) musim si dát panáka... :-D 40% ()
Reklama