• Karlas
    *****

    Příběh vzácné ženy z období syrového středověku zemí koruny české. Ludvík Ráža opět dokazuje svůj precizní přístup pro realistické historické drama podobně, jako ve svém díle Poslední propadne peklu. Oddanost, pokora, vděčnost a láska v drsném pohraničním hvozdu českého království, jsou podstatou tohoto hluboce lidsky zaměřeného filmu. Rytířská statečnost a snaha konat dobro ve prospěch ubohých, jsou zde snoubeny v hodnotách naší historie.(10.1.2015)

  • Kimon
    ****

    Škoda přeškoda, že tento pěkný historický film nevyšel doposud na DVD. Nosič by si své zájemce jistě našel a já bych byl jeden z nich. Na mě osobně zapůsobil svým hereckým podáním především Josef Kemr, byť jen v nepatrné roličce. /Po technické stránce ohledně zvuku bych vyčetl nesrozumitelnost slova. Asi jim při těch deštích do mikrofonů napršelo. Proto nedávám pět hvězd/.(10.1.2015)

  • gudaulin
    *

    Při sledování filmu jsem čím dál tím víc s přibývajícími minutami propadal trudomyslnosti a posléze i nefalšovanému zoufalství, tak ukázkově zatuchlý, zaprděně konzervativní film s nefunkčním scénářem, mizerným střihem, dialogy, které tahají za uši a nanicovatou kamerou se vidí jen výjimečně. Dokoukal jsem jen s vypětím všech sil. Slovo voděnka mě ještě dlouho bude strašit v nepříjemných snech. Pozitivní komentáře částečně vnímám jako zoufalou touhu fandů české kinematografie po žánrovém filmu. Celkový dojem: 25 %.(8.1.2015)

  • WANDRWALL
    **

    O Zdislavě se toho zase tolik neví. A o světcích z těch časů spíše existují jen suchá fakta, takže vznikají pak legendy. Podle dostupných informací se dá dosti těžko udělat z jejího života dramatický příběh, takže scenárista byl nucený asi spíše vymýšlet drama, než aby se mohl opírat o dostatečné množství ověřitelných faktů.(5.9.2010)

  • sportovec
    *****

    Ze Zdislavina života - plným jménem Zdislavy Křižanovské z Lemberka - nejsou jistá ani její životní data. Legenda sama - jak už to u legend bývá - víc naznačuje než vypráví. Přesto autorka zdařilé literární předlohy, spisovatelka a někdejší mariánskolázeňská lékařka Alena Vrbová, dokázala napsat ve stejnojmenném románu strhující příběh, který Ludvík Ráža dokázal neméně zdatně přetvořit do filmové podoby nejen jako režisér, ale i jako scénárista. Šťastnou ruku měl i při výběru hlavních představitelů i odborného poradce - výsledkem je s minimem prostředků skvěle zvládnutá výprava, která dotváří - nebo naopak ničí - úspěch tohoto subžánru hraného filmu. Steinmasslová je pro tuto roli-poslání přímo predestinována svým zdánlivě nenápadným, ale vnitřní silou a přesvědčením planoucím krásným niterným ženstvím. Asi právě toto pojetí zživotňuje jinak schematickou postavu neduživé ženy, která podle všeho žila krátce i na středověké poměry, v nichž se člověk mohl i jako mladík bez potíží stát zemským kmetem (17letý Jiří z Poděbrad). Lidský výklad života pozoruhodné katolické světice, Slovanky a Češky (byť v těchto kategoriích středověk velmi dlouho neuvažoval ani necítil) stojící u počátků sociálního českého života, péče o zavržené a ubohé, bohužel nebyl - a pro svou výpravnost ani být nemohl - symbolem nové vlny historické tvorby. Nicméně spoluvytvořil působivý epilog vrcholné české tvorby hraného filmu (z devadesátých let zaslouží ještě zmínku skvělé televizní inscenace zejména Oldřicha Daňka, patrně největšího českého dramatika druhé poloviny dvacátého století). Doba, v níž nositeli skutečné tvořivosti jsou šedesátníci a sedmdesátníci, nenávratně kráčející vstříc konci své životní cesty, je zvláštní. To však neplatí o díle, které již dávno - je "pouze" kvalitní a výsostné - mělo být digitalizováno na DVD nosičích.(2.12.2007)

  • - Poslední filmová role Josefa Kemra. Poslední scéna, v níž vystupuje, byla dokonce natáčena v nemocnici, kde byla část pokoje upravena architektem na pokojík šíleného mnicha ve středověkém lazaretu. (honajz)

  • - Jedná se o poslední film Martina Růžka. Krátce po natáčení ho postihla mrtvice, ještě téměř rok žil v léčebně pro dlouhodobě nemocné v Motole. Měl problémy i se srdcem. Dotlouklo 18. prosince 1995. Postsynchrony za něj namluvil Petr Haničinec. (hippyman)

  • - Režisér Ludvík Ráža napsal11 verzí scénáře. (cariada)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace