• WANDRWALL
    **

    O Zdislavě se toho zase tolik neví. A o světcích z těch časů spíše existují jen suchá fakta, takže vznikají pak legendy. Podle dostupných informací se dá dosti těžko udělat z jejího života dramatický příběh, takže scenárista byl nucený asi spíše vymýšlet drama, než aby se mohl opírat o dostatečné množství ověřitelných faktů.(5.9.2010)

  • farmnf
    *****

    Milena Steinmasslová, naše velmi dobrá a krásná herečka tu odčiňuje vše co v životě napáchala jako svazačka, dcerka komunistických oligarchů a agitátorka mládeže. Vše dobré páchá coby světice Zdislava po boku hvězd jako je Rosner, Preiss a Kemr. Neobyčejný, zapomenutý a citlivý příběh Rážův. Někteří lidé jsou tak dobří a šlechetní, že odměnou jim je pouze smrt v mladém věku. Doporučuji přečíst komentář sportovce.(14.12.2011)

  • Šandík
    ***

    Filmu "v erbu lvice" by bylo jistě možné vyčítat to, že s obsahem legend na jedné straně pracuje jako s historickým materiálem a na druhé straně, že jej odkouzluje a racionalizuje. Tam kde středověk chtěl vidět a nepochybně i viděl zázraky, kreslí film, pochopitelně v souladu s jeho knižní předlohou, reálně působící příběh. Proto je potřeba zdůraznit, že nejde o adaptaci skutečných historických událostí, ale o filmový přepis románu. Jeho děj se od historické reality asi odchyluje v mnohém. Středověké legendy, tak jako to ostatně dělaly vždy, Zdislavě přidaly zázračnou moc, nadpozemsky silnou víru v Boha, rozhodnost, odříkání, přísnost a askezi. Autorka knižní předlohy Alena Vrbová Zdislavin příběh pro změnu okouzlila, zracionalizovala a polidštila. Román i film jsou tedy výsledkem hned dvojí transformace a je dobré si toho při jeho četbě či sledování být vědom. Pokud bychom chtěli mít příběh věrnější historickým faktům, pohoříme, neboť o historické Zdislavě z Lemberka nevíme téměř nic. Zbývají nám pouze legendy, dohady a velmi sporá základní data... Daleko větším problémem celého filmu se mi ovšem jeví velmi odbytá výprava. Nesedí mnohé, především velmi pustě a neudržovaně působící hrad, vůz zrobený halabala z proutí, obyčejná sotva otesaná slaboučká kulatina tam, kde musíme čekat mohutné trámy, většina lidí oděných v hadrech... Na vině jsou pravděpodobně především peníze a pak také představa, že středověk byl nejen drsný (a to tedy byl) ale taky podivuhodně neotesaný a řemeslně primitivní (což rozhodně pravda není). Výtku samozřejmě zaslouží i anachronicky znějící dialogy, ale to je v historických filmech už klasika. Inu, Vláčil byl jenom jeden... Celkový dojem: 65%(8.2.2014)

  • ghatos
    ***

    Zapomenutý hodnotný kousek z první poloviny devadesátých let. Ponurá středověká atmosféra plná bolesti a odříkání má dobré parametry. Možná to chtělo více rozpitvat vedlejší postavy a celkovou politickou situaci. Film je zvláštní i z hlediska herců (M. Růžek, J. Kemr, B. Rösner, R. Brzobohatý, O. Vetchý atd.). Vidět tolik významných českých herců různých generací v jednom porevolučním filmu je rarita. 68%.(26.2.2014)

  • Disk
    *****

    Jeden z nejvýznamnějších a bohužel pozapomenutých snímků 90. let, který by si zasluhoval mnohem větší pozornost. Výtečné vylíčení doby 13. století (fantastická kamera Jaroslava Brabce), vynikající herecké výkony (Josef Kemr svých pár scén odehrál doslova na smrtelné posteli) a nádherná hudba Petra Hapky. Je až k nevíře, že něco takového vzniklo v době, kdy se točily především tzv. privatizační komedie.(5.1.2015)

  • - Poslední filmová role Josefa Kemra. Poslední scéna, v níž vystupuje, byla dokonce natáčena v nemocnici, kde byla část pokoje upravena architektem na pokojík šíleného mnicha ve středověkém lazaretu. (honajz)

  • - Původně se měl film jmenovat Zdislava z Lemberka. Autorská práva však uzmul Ivo Trajkov, a tak se musely již hotové plakáty přelepovat novým názvem filmu. (honajz)

  • - Jedná se o poslední film Martina Růžka. Krátce po natáčení ho postihla mrtvice, ještě téměř rok žil v léčebně pro dlouhodobě nemocné v Motole. Měl problémy i se srdcem. Dotlouklo 18. prosince 1995. Postsynchrony za něj namluvil Petr Haničinec. (hippyman)