O Janovi a podivuhodném příteli

Je to temné, depresivní, smutné, znepokojivé a nepochopitelné, co je to? Další Morienin oblíbený kousek! ♥ 2021: Dodávám svůj tradiční výkřik: Hapka! Struktura scénáře je velmi zajímavá, inspirace Hansem Christiánem je tam jasně zřetelná. Každý zvrat a krok je předpřipraven a podmíněn vnitřní logikou, nic se tam neděje jen tak halabala, děj i ideje odpovídají pohádkovému mýtu. V tom je to tradiční a nadčasové, ale zároveň jde o léčení princezniny deprese a to je zase velmi moderní prvek. V rámci filmových pohádek mi přijde výjimečné, jak obratně tady filmaři pracují s mimoslovním vyprávěním a "prostou" hereckou interakcí. Závěrečný "twist" je extrémně skvělý a vždycky mě při něm napadne, že kdyby byl David Lynch Evropan a natočil pohádku, vypadala by nějak takhle. (18.11.2006)

Tak jako mnoho mých vrstevníků, i já jsem se při prvních setkáních s touto "pohádkou" spíš bál a měl celkově nepříliš příjemné pocity - jako u některých starších vyloženě studiových "pohádek" (však víte, takové ty hodinovky) nebo u nejlepších záležitostí Juraje Herze jako byla Panna A Netvor nebo Deváté Srdce - však také i zde má hudbu pod patronací Petr Hapka. Pan režisér Ráža nicméně přesně vystihl pro dětské hlavičky asi až do dvanácti let nevhodné Andersenovo vyprávění dokonale. Zážitek je to rozhodně silný, rozhodně převyšující mnohé pohádky směřující přímo na plátna kin. "Jen" bohužel opravdu moc není pro děti:) 80% (13.12.2013)

Celou pohádkou vládne poměrně ponurá atmosféra, takže by to mělo fagany docela zklidnit. Zápletka spočívá v tom, že kdo chce mít princeznu musí uhádnout její tři hádánky. Ač bych si s Evičkou Vejmělkovou hrozně rád zahrál na prince a princeznu, do hádanek bych nešel, v tom jsem blbej jak tágo. Stačilo když se mně jednou matikář zeptal, že z Prahy v 6:45 vyjel vlak co měl 3 nákladní vagony v jednom měl uhlí, ve třetím žito a kdyže dojede do Plzně ? Má odpověď "až dojede, tak dojede" ho neuspokojila a od tý doby se hádenek neučastním. Jan se naopak celej hrrr hádankářskejch hrátek s Evičkou účastnil, ale to se mu tu před holkou frajeřilo, když mu za prdelí stál ten dědek. S touto pohádkou bych příliš neoperoval před opravdu nejmenšíma dětma nebudí moc příjemných pocitů, ale jinak se docela vydařila. (21.12.2014)

Jenda neměl přítele podivuhodného, ale spíše obdivuhodného, protože vydržet vedle takového vyměklého nechápavého sheeplovera, to bylo na metál. Koprodukce zanevřela na humor a vydala se výhradně temnou, lehce poetickou cestou. Obecně nic proti tomu, ale nyní mě vyděsily už jen tři věci. Psychedelická hudba připomínající komáří bzučení (sochy v zahradě), sešlý vrátný Kemr a především šedivá paruka Agnes Vejmělkové.. (14.08.2017)

Asi poslední skutečně dobrá filmová pohádka u nás natočená. Hapkova hudba, docela ponurá až hororová atmosféra, skvělí herci a výborné dialogy. Je zajímavé, jak se v komentářích objevuje, že se u ní pisatel jako malý bál. To já sice trochu taky, ale právě o to jí mám radši. Jen ať pohádky přinášejí pestřejší škálu pocitů, jen ať je nebezpečí velký. Jen ať dítě pochopí, co to má doopravdy být ta síla lásky, když se musí postavit nebezpečí, co je to skutečná odvaha, když musí přemoci strach. A co je to radovat se z okamžiků života, z okamžiků štěstí, o které se musíme sami zasadit. (17.07.2011)