Král Staten Islandu

Nedejte se zmást nálepkou komedie, to by vás i mohlo odradit v depkoidní první polovině. Jak bylo řečeno, 75% autobiografie Pete Davidson, zbývajících 25 klasicky fajn Apatow - ve výsledku civilní, povznášející a za srdce beroucí story o smrti v rodině a tápání, jejíž release přijde vhod teď v neobvykle heavy půlce letošního roku. Body za casting, neokoukaný charisma v hlavní roli, plusový Bill Burr i další vedlejšky. (13.06.2020)

Po dlouhé době ve vyčištěném kino-kalendáři zase film, co má trošku větší ambice. Ryze osobní projekt Peta Davidsona (úžasná proměna zprvu nenáviděné smažky v cool kluka, se kterým lze soucítit), zhmotněný rukou zkušeného Judda Apatowa, na jehož feel good atmosféru se lze prakticky vždy spolehnout. Škoda přeškoda, že tempo mě po polovině trošičku unavilo a 130 minut dlouhá stopáž dopomohla k rozmělněnosti snímku a nakonec to nebyla taková šleha, v jakou jsem doufal. Ale závěr a můj velký oblíbenec Bill Burr ve snad první velké filmové roli mi to hravě vynahradili. A emoce také zafungovaly, takže za mě plně zasloužených 8/10 a víc takových snímků. (09.07.2020)

Pete Davidson, mladší verze Stevea Buscemiho, se herecky potkal se svým originálem a je to opravdu jízda! Cosi jako terapeutický biografický film (Pete Davidson musí mít opravdu nelehký život). Překvapivě velmi civilní a pravdivá (ne)komedie, pocta místu a době, jakož i hasičskému sboru a Americe. Tak chytře a nenápadně inscenovaný patos jsem v americkém snímku snad ještě neviděl. Vynikající film! (07.09.2020)

Líbilo se mi, jak to přirozeně ohýbá sunžánr bro a coming-of-age komedií, a to hlavně tím, že to z postav nedělá modelové karikatury, umístěné do děje jen kvůli správně načasovanému gagu, nebo uměle naformulovanému ponaučení. Je z toho cítit žitá aktuální sebeironická zkušenost lehce opracovaná do dramedie s popkulturními narážkami a ohavnými kérkami, v níž dělá Davidson z nenablýskaného Staten Islandu skoro další neokázale realistický charakter. Škoda jen, že v té hasičské poctě, která léčí psychické potíže, to na konci nezná míru, když si ale představím, jak upachtěně se o terapeutickou autobiografii pokoušel nedávno Shia LaBeouf v Honey Boy, musím zaokrouhlit nahoru. (14.06.2020)

„V tom je problém Staten Islandu. Nemáme tu žádný super lidi z ostatních čtvrtí. Nikdo sem nepřijde. Zbývají nám jen ti kokoti, co tu bydlí.“ - „To mluvíš o nás. A před náma!“ - „Tak trochu..“ K filmu jsem se dostal díky Davidsonovi, který mě zaujal v o rok starším Big Time Adolescence. A do určité míry si byli Zeke a Pete podobní, přesto v novějším snímku dostal herec mnohem větší prostor a dobře se s tím popasoval. Navíc to téma pro něj bylo i osobní. Ale těch vyloženě vážných míst tu není zase tolik, vlastně bych si troufl říct, že pohodové převládají. A pokud vypnete a necháte se vtáhnout uvolněnou atmosférou, tak si třeba užijete i ten sice jednodušší, přesto ale povětšinou fungující humor (ať už Pete zrovna hulí u Spongeboba, bojuje v restauraci o dýška, dělá vzornou chůvu či třeba profesionálně hlídá při přepadení). A pak přežijete i trochu toho (nezbytného?) sentimentu. Konec byl též docela fajn, takže celkově dám slušné 4*. „Možná jsi k tomu už dozrál a ani to nevíš.“ - „Takže mě vyhazuješ?!“ - „Ne…jen chci, aby sis do léta našel vlastní byt.“ (29.11.2020)