V karavanu po Slovensku
Obsahy(1)
V úvodním díle se Dalibor Gondík vydává s karavanem na dobrodružnou cestu do sousedního Slovenska. Vstupní brána této země je umístěna při soutoku dvou velkých řek, Moravy a Dunaje, chráněna stěnou Malých Karpat. Dalibor začíná objevováním hlavního města Bratislavy a největšího říčního ostrova v Evropě – Žitného ostrova. Břehy Malého Dunaje lemuje nejen plno vodních mlýnů, ale také dvojjazyčných slovensko-maďarských nápisů. Na sever proti proudu nejdelší slovenské řeky Váhu se zvedají hory, které často zdobí zříceniny nebo zachovalé hrady. Slovensko je totiž země plná hradů. Dalibor si však pro svou návštěvu vybral tajuplným příběhem opředené Čachtice. V kotlině Strážovských vrchů se ukrývá také obec Čičmany proslulá svou jedinečnou lidovou architekturou. Dalibor se tak seznamuje s tradičními ornamenty nejen na domech, ale i na místních krojích. Na závěr se s karavanem projedeme nejužším kaňonem na Slovensku – Manínskou tiesňavou, která měří v nejužším bodě pouhých 3,70 m! (Česká televize)
(více)Recenze (7)
Dalibor Gondík si půjčil pěkný karavan a vyrazil s kamerou na Slovensko a začal na Žitném ostrově - hezky nasnímané záběry, popovídání s domorodci v mírně hraných scénkách ( hraničně snesitelné ) a je to taková příjemná pohodička na relaxaci. Ovšem měl jsem chuť dát odpad, když pan moderátor dorazil do Čičman, které jsou známé ornamentální výzdobou krojů a hlavně svých domů - různé znaky v řádkách přes celé stěny domů a pak nastoupil Gondík a jako že si to vyzkouší namaloval přes tři řádky nějakej nesmyslnej budhistickej blábol, který tam pasoval jak pěst na oko. Doufám, že to pak přemalovali nebo tu budku ( naštěstí místní byli soudní a nepustili ho k opravdovému domu, ale nějaké budce ) strhli ... PS: Manínská soutěska byla pro mne neznámá, takže za mé obohacení tři hvězdy. ()
Umělce z Prahy zase jednou osvítilo něco, co do té doby neznali a mají potřebu se podělit se zbytkem národa. Všimli jste si, že jakmile se dočtete o problematice, kterou dobře znáte, podanou novináři či umělci, otevírá se vám kudla v kapse? ---- To čím pan Gondík jede, není „karavan“, leč „obytné auto“. Říká se mu „bydlík“, „bydli bus“ či poněkud divně „obytka“. Proč mu samojedinému půjčili takovou polointegrovanou krávu, když existují stejně vybavené profesionální vestavby do vozů typu Ford Tranzit? Anebo tvůrcové nepřiznali, že s ním jede i štáb? Proč? Sám jezdí jen magor. Není mi jasné, zda je pořad o cestování (jejda, jede se až na Slovensko, tam to zná málo kdo, že ano), či o obytňácích (to bych uvítal, kdyby pana Gondíka pohunek (tomuto bych nevěřil ani přání dobrého dne) provedl firmou a ukázal mu různé druhy vozů). Je mi záhadou, proč tato rekvizita, když divákům nepřiblíží život s bydlíkem. Zajímavé by bylo ukázat třeba onu nivelizaci stroje po zakempování. Jelikož je to jisto jistě PP, snad se dočkáme. ---- Cestu, která bývá v mnoha případech cílem, bere dost hopem, bez seznámení s detaily a zajímavostmi. Komunikace s domorodci je typicky přezíravá až bohorovná, co tedy u cestovatele není hezké – kdyby cestoval s batohem (a neměl za zadkem produkci), tímto stylem by si nikde neškrtl... ()
První díl tolik očekávaného seriálu o Slovensku naplnil mé očekávání. Jsou to nádherné záběry známých i neznámých míst. Nejhezčí jsou ty hrady, především Děvín a Čachtice. Mají jich spoustu, vždyť na Slovensku je nejvíc hradů na osobu v celé Evropě. Za to Bratislavě se mohli věnovat víc na úkor té dlouhé zastávky v Čičmanech, vesnici lidové architektury. To vyšívání a malování po domečku nebylo nic pro mě. [95. hodnocení, 6. komentář, 62%] ()
Konečně nějaký rybář, který chytí rybu a nekorektně ji také sní. Jesetera bych v Dunaji nečekal. V krásném Považském Inovci jsem byl na výletě po turistických značkách, Češi ho prakticky neznají. Ten hrad Tematín jsem neznal, Čachtice vypadají monumetálně s výhledy..Loni jsem byl na workcampu na krásném hradě Uhrovec. Mě na Slovensku lákají hlavně hudební festivaly, čehož se asi v seriálu nedočkám a budu tedy potkávat jiný typ lidí. Že v kempech spí jenom socky není pravda. .Část překrásných Strážovských vrchů jsem si prošel - doporučuji. ()
Slovensko znám a miluju, mám ho celkem dost procestované a tak jsem byla zvědavá, s čím Dalibor Gondík přijede. Vzpomněla jsem si na 7 let starý slovenský "cestopisný" seriál Vo štvorici po Slovensku, který uměl pobavit, přitom ukázat krásy a zajímavosti Slovenska a čekala něco podobného. Přišlo však velké zklamání. Hned úvodní instruktáž ohledně "karavanu". Koho to zajímá? Ještě firma a cena za pronájem a je to kompletní... Hlavně ho dát do roviny, jasně.. Záběry z dronu pěkné, ale tolik památek se minulo, jen abychom koukali na lov jesetera. Jasně, já, běžný smrtelník, pojedu chytat jesetery na Slovensko. Mlýn na kůlech byl zajímavý. Proč ale Gondík nikoho z těch účinkujících nepozdravil? Čachtický hrad dobrý, čipky dobrý, malování - no potěš makovice. Toto není ani cestopis, ani propagace cestování s karavanem ani Slovensko z dronu.. je to plytké nic. Zatím jedna hvězda, ani nevím za co. Ráda přidám, když přidá Gondík... ()
Reklama