Čest a sláva

Krásně naturalisticky syrové, psychologicky dramatické, herecky úchvatné. Blanka Bohdanová mi vždycky byla hrozně nesympatická a nikdy se mi nelíbila (snad proto, že ji znám hlavně až v hodně starší verzi). Po jejím zdejším výkonu to však budu muset rázně přehodnotit. Úvodní titulky jsou opravdu sugestivní. Jak hudební, tak i výrazovou formou. Pravda, je to lehce idealistické a klasicky českobolševicky adorující husitství, ale přesto je to z mnoha ohledů a stránek velmi silný film. Počínaje hudbou, přes výpravu, herectvím konče. K plnému počtu chybí opravdu málo. (20.07.2014)

Vidět pohromadě Hrušínského, Högera a Bohdanovou, k tomu ještě Kemra, to je zkrátka úžasné. // Výborný film s obdivuhodnou snahou o autentičnost. (22.08.2009)

Tento zajímavý a divácky náročnější snímek vznikl v roce 1968. Co pro nás Čechy a Slováky znamená rok 1968 snad nikomu nemusím vysvětlovat. V době vzniku tohoto snímku jsme tedy již byli okupováni armádami Varšavské smlouvy, a nebo se k tomu už velmi schylovalo. Hynek Bočan vytvořil jakoby symbolicky toto filmové dílo v době, která byla pro naše národy stejně těžká, jako byla doba v roce 1647, o které film pojednává. Jakoby nám chtěl Hynek Bočan s celým kolektivem ve správném čase ještě na poslední chvíli naznačit, že národ má mít svou hrdost a je jeho povinností bránit svou vlast a vzepřít se násilí. Bohužel, vojenská okupace a následující tzv. "normalizace společnosti" již nedovolily uvést tento snímek pro širokou veřejnost. Jak se dozvídáme z oficiálního textu distributora, snímek "Čest a sláva" se dočkal své premiéry v Československé TV až v roce 1991. Přesto má nám všem i po těch dlouhých letech co nabídnout. (23.01.2010)

"Nehněvejte se na rytíře, paní, je jen synem své doby.." (04.03.2014)

Vynikající Hrušínský v poloze, v jaké jsem ho ještě předtím neviděl. Jeden z jeho nejlepších výkonů. Hodně povedené ponuře atmosferické historické drama ze špinavé tvrze, která snáší útrapy třicetileté války. (07.01.2013)

"Kdo všechno moc chápe, čůrá zeleně!" :) (03.03.2009)

Žádná sláva tentokráte, posté mohu vyzdvihnout Hrušínského podmanivé herectví, projevit čest hudbě Zdeňka Lišky, kvitovat nezaměnitelnou atmosféru středověkého venkova, již můžete znát třebas i z Vláčilových opusů, Markéty Lazarové či Údolí včel, toť však vše... Chvílemi jsem se pekelně nudil, totiž hořekoval nad tím, že netrávím čas užitečnějším filmem, respektive činností... 50% (05.03.2014)

výborný historický film s výborným ústředním párem a v malé roli se blýskne i mladý Jaromír H. (09.12.2008)

Kruté, realistické, dobové i nadčasové, těžce nenaivní. (22.08.2015)

S obdivom sledujem, ako vedeli niektorí československí tvorcovia s psychologickou vierohodonosťou vyobraziť emfatický zápal ľudí zmietaných v nesvároch svojej doby. Skrátka, že historické súvislosti niekedy nie sú tým najdôležitejším, každá epocha má svoje špecifiká. Postava rytiera Ryndy akoby v beznádejí volá po väčšom spoločenskom uvedomení, aby však nakoniec tým násilnickým a konfliktom zahľadených tlakom neodolala. Hoci je samozrejme presvedčená v ich racionálnu opodstatnenosť. Aj tu je krásne vidno, že popud v sondážnej transformácie osobnosti vychádza z konania a činov drvivej spoločnosti a zušľachtilejšie ciele si tu každý vykladá krvou a nie diplomaciou. I keď, dalo sa to v 17.storočí v habsburských časoch inak? (11.10.2017)

Čirá deprese. Český don Quijote neředěný Sancho Panzou. Ani se mi nechtělo věřit, že režii měl Hynek Bočan, jehož filmografie po roce 1970 je všelijaká. (23.02.2010)

O svědomí českého národa. 1) Kultivovaný, ale nevěrohodný rétor Jindřich Donovalský (Karel Hoger), kterému bych nevěřil nos mezi očima, rozehrává dramatickou partii se zprimitivělým, ale autentickým rytířem Ryndou (Rudolf Hrušínský)._____ 2) Film o svědomí českého národa nikoli nadarmo nese rok vzniku 1968, kdy otázky po smyslu národní existence byly na pořadu dne._____ 3) Vitex26***** vše ostatní napsal za mě, nemám k jeho komentáři co dodat. Snad jen v počtu hvězdiček se poněkud lišíme. (14.09.2009)

Naturalistické historické drama. Naturalismus ani ne tak v zobrazení hrůz třicetileté války, ale zejména charakterové mizérie. Historik Josef Pekař by zajásal, že někdo takto hezky ukázal, proč se na nás při sjednávání vestfálského míru „zapomnělo“. Exulanti třicet let kuli pikle a doufali, Švédové a Dánové opakovaně táhli do Čech a na Moravu s nadějí, že Češi zvednou hlavy, ale ti zůstali neochvějně malomyslní a věrní císaři. Jako později Hitlerovi i Brežněvovi. --- Je lahůdkou sledovat vynikající charakterní herce, jenže, po pravdě, scénář je spíš průměrný, schematický, a dialogy na ten velký námět prostě nestačí. (02.02.2011)

Surové a místy až mrazivé drama mě uzemnilo svou atmosférou. Hudební kompozice se zapíše hluboce do nitra a ještě dlouho po skončení filmu zní v uších. Jednotlivé scény a rozhovory jsou také působivé (ať už Rynda s Dorotou nebo Kateřinou, Rynda s knězem, Rynda s Kemrem, Rynda s Donovalským), ale celkové dokonalosti přeci jen něco chybí. Atmosféra a silné dialogy jsou trochu na úkor srozumitelnosti děje. Bez znalosti historie (povrchní představa nestačí) je pochopení pohnutek méně jasné, mnohé je nevysloveno a divák musí smysl některých výjevů odtušit. Přesto je Čest a sláva úžasným zážitkem. Člověk je nejen blíže historii, ale i generaci diváků, kteří zažili největší slávu tohoto snímku. (15.12.2012)

" Ať Ti červi sežerou oči!!! " Syrový trezorový film z doby konce Třicetileté války s perfektním hereckým obsazením a geniální hudbou mistra Lišky! (31.10.2014)

V podstate som sa pri filme dosť nudil a celý čas nechápal, prečo rytier Rynda proste nevyhodil zo svojho dvora neočakávanú návštevu. Túto otázku som si celý čas kládol a postupom času som aj zabudol o čo tam vlastne ide a pomaly, ale isto som sa strácal v deji. Avšak beriem si odtiaľ jednu životnú múdrosť: "I blbost je tak trochu Boží dar."... a prečo ich proste nevyhodil? (08.10.2010)

Výborné historické drama H.Bočana začalo být po srpnu 1968 tak nepříjemně aktuální, že ho dodnes viděl málokdo. Snímek složený jen ze statických záběrů se vrací do roku 1648, nabízí R.Hrušínského (rytíř konvertující po Bílé hoře naoko ke katolicismu, ale snažící se především přežít, vytáhne nakonec do předem ztraceného boje) ve vrcholné formě a jeho úvodní titulková sekvence si co do působivosti nezadá s Kladivem na čarodějnice-možná ho dokonce i předčí. (25.08.2007)

Povedená břitká skica. Vláčil je sice opravdu o něco výš svým zpracováním, ale tolik satiry a černého humoru u něj určitě nenajdeme. Zvláštní, že tak kvalitní dílo je takřka neznámé i po tolika letech od "propuštění" z trezoru...Viděno podruhé a přidávám hvězdičku za ty brilantní dialogy a Rudlu Hrušínského, který ( opět ) vystřihl parádní karakter. A oceňuji i závěr! Jo a Josef Kemr v roli kapitána/koželuha :-) (05.03.2014)

Úvodní scéna s hořícím křížem a pochodováním sedláků za impozantního dunění hudby Zdeňka Lišky slibovala něco velkýho, alespoň z půlky tak, jako o rok později natočené Vávrovo Kladivo. Bohužel se moje očekávání ale nenaplnilo a film mě nijak nezaujal. Z herců mi přišel zajímavý asi jenom ten Höger, ostatní mě nebavili. Filozofický dialogy neustále ztrácely mojí pozornost, kterou zaručeně vracela jen v úvodu zmiňovaná hudba. Čest a sláva pro mě bude jenom bývalý trezorák, kde se hodně řve, ale málo děje. (30.08.2016)

Čest a sláva československý nový vlně. (30.01.2011)