Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Nerytířská klání českého rytíře Ryndy ve vynikajícím podání Rudolfa Hrušínského. Čechy, podzim roku 1647. Země je zničená třicetiletou válkou, zdeptaná habsburskou mocí a násilím katolické církve, která se všemi silami snaží vymýtit poslední zbytky protestanství. Všude vládne chudoba, často i hlad. Dokonalým obrazem těchto poměrů je malá tvrz českého šlechtice, na níž se odehrává tento příběh. Rytíř Václav Rynda z Loučky chce v těžké době přežít a mít klid. Dlouho odolává svodům protestantského emigranta Jindřicha Donovalského, nyní ve službách francouzského krále, který jej chce vyprovokovat ke vzpouře proti Habsburkům. Když je uzavřen westfálský mír, pro Donovalského a jeho společníky válka skončila. Rytíř Rynda však s hrstkou věrných vyráží do sebevražedného boje za čest a slávu... Premiéry na naší televizní obrazovce se tento film dočkal až v roce 1991.
Tento historický snímek Hynka Bočana se dotýká váhavosti českého národa, ochotného shýbat hřbet před cizí nadvládou - zasazení na sklonek třicetileté války dovolilo zobrazit bídu, která postihuje i zchudlé šlechtické prostředí. Rudolf Hrušínský tu zpodobňuje nerozhodného rytíře, dlouho a zbytečně přemlouvaného, aby se připojil k protihabsburskému boji. Příběh uchvátí nejen zobrazením různorodých lidských povah, intrikami a pochlebováním, ale také poměry vládnoucími na zdevastovaném dvorci, nořícího se do bláta a obhroublosti. Vznikl tak jeden z nejlepších historických filmů aktualizačního zaměření, právem řazen se po bok takových výpovědí jako Kladivo na čarodějnice. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (162)

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

Krásně naturalisticky syrové, psychologicky dramatické, herecky úchvatné. Blanka Bohdanová mi vždycky byla hrozně nesympatická a nikdy se mi nelíbila (snad proto, že ji znám hlavně až v hodně starší verzi). Po jejím zdejším výkonu to však budu muset rázně přehodnotit. Úvodní titulky jsou opravdu sugestivní. Jak hudební, tak i výrazovou formou. Pravda, je to lehce idealistické a klasicky českobolševicky adorující husitství, ale přesto je to z mnoha ohledů a stránek velmi silný film. Počínaje hudbou, přes výpravu, herectvím konče. K plnému počtu chybí opravdu málo. ()

OG_Swifty 

všechny recenze uživatele

Úvodní scéna s hořícím křížem a pochodováním sedláků za impozantního dunění hudby Zdeňka Lišky slibovala něco velkýho, alespoň z půlky tak, jako o rok později natočené Vávrovo Kladivo. Bohužel se moje očekávání ale nenaplnilo a film mě nijak nezaujal. Z herců mi přišel zajímavý asi jenom ten Höger, ostatní mě nebavili. Filozofický dialogy neustále ztrácely mojí pozornost, kterou zaručeně vracela jen v úvodu zmiňovaná hudba. Čest a sláva pro mě bude jenom bývalý trezorák, kde se hodně řve, ale málo děje. ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

„Posraná rytířská sláva“ Špína na povrchu i uvnitř. Nihilismus absolutní a všeprostupující zde vzhledem k dobovému zasazení nachází větší opodstatnění než v podobně černém Pasťáku. Nemilosrdné črtání národní povahy ruší jenom momenty, kdy scenárista skrze postavy vyjadřuje něco cíleně nadčasového. Do přízemního slovníku se nepřirozeně vkrádají vznešené myšlenky (jakýkoli náznak majestátnosti je jinak okamžitě shozen). Věřím, že Vláčilovi by stačila řeč obrazů. A hudba Zdeňka Lišky, která však prokazuje neocenitelnou službu i Bočanovi, když pomáhá lyrizovat syrové výjevy. 80% ()

ondrula 

všechny recenze uživatele

Myslím, že mezi všemi těmi rychlokvašenými historickými filmy, který se u nás točily v 60. letech jak na běžícím páse, ční Čest a sláva kvalitativně nebývale vysoko. Hlavně Hrušínský a Kemr hrají jako o život; oproti tomu takovej Lipský nebo Hanzlik zase byli skutečným zklamáním (zvlášť u Hanzlika, ztvárňujícího miniroli zlýho vojáka, nemohli tvůrci při obsazování postav zvolit míň vhodnej ksicht). Přestože je dílko vynikající a velmi mě potěšilo důvěryhodný zobrazení poměrů, který je třeba ocenit třeba ve vztahu rytíř - poddaní sedláci, samotná dějová linka je poněkud podivná a vůbec nepochopitelně na mě působí, proč se zemitý rytíř Randa nechá zfanfrnět k buntu od tradičně přemoudřelýho Högera. A když pak vytáhne se svými pěti sedláky do sebedestruktivní války s císařem pánem, působí to na mě už tak nějak debilně a parodicky. No a kdyby mi do tvrze přikodrcala sympatická Blanka Bohdanová, bičem bych jí hnal a ne jí vykrmoval celou zimu. ()

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelně syrový a drsný film, jehož dusnou atmosféru ještě podtrhuje černobílé provedení a depresivní hudba se zpěvem, který mi naháněl husí kůži. Z filmu je cítit snad i zápach a hniloba, které jsou všudypřítomné. Rozpadající se domy, opadané omítky, děravé střechy, špinaví a otrhaní lidé, brutální krvavé scény se sekyrami v hlavě a tak podobně...parádně se doplňující s lidmi, kteří jsou navenek ale i uvnitř shnilí a rozpadlí...poslušné vystrašené stádečko, vedené rozporuplným, drsným, váhavým ale i rozhodným šlechticem. Vynikající jsou všechny postavy v hlavních rolích, Hrušínský naprosto dokonalý. Film ve mě zanechal hluboký dojem, ale těžko popsatelný. Trochu se v něm vidíte, trochu v něm vidíte nectnosti našeho národa, ale i skrytou hrdost a čest. Silný zážitek. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (10)

  • Snímek získal roku 1969 na festivalu v Benátkách cenu pro nejlepší zahraniční film. (skudiblik)
  • Snímek se natáčel od ledna do července 1968, premiéru měl však až v traumatickém čase po sovětské okupaci v lednu 1969. (hippyman)
  • Ve filmu je scéna, kdy během zpovědi poddaný donáší na svou vrchnost, což je historicky opodstatněné, protože katolická církev, zejména Jezuité, využívala podobné informace získané u povinných zpovědí během rekatolizace. V tomto případě tento systém selhává, jelikož zpovídajícím knězem je příslušník řádu Křižovníků s červenou hvězdou (což je možné v důsledku akutního nedostatku kněží, který nastal s počátkem rekatolizace) a právě řády, které byly v té době už zakořeněné, se snažily vystupovat spíše ve smírčí roli. (Tarmenel)

Související novinky

Zemřela herečka Blanka Bohdanová

Zemřela herečka Blanka Bohdanová

03.10.2021

Ve věku 91 let zemřela herečka a malířka Blanka Bohdanová. Již jako malá chodila do baletu a v dětských rolích vystupovala na jevišti v rodné Plzni. Po studiu na obchodní škole vystudovala brněnskou… (více)

LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu

LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu

28.05.2019

Letní filmová škola Uherské Hradiště, která se letos koná v termínu 26. července až 4. srpna, přivítá dva významné představitele česko-slovenské kinematografie – režiséra Hynka Bočana a herce Milana… (více)

Filmová ocenění benátského festivalu

Filmová ocenění benátského festivalu

26.04.2017

Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (více)

Reklama

Reklama