18 dárků

Italové se opět vyšvihli skvělým námětem. Musím říct, že oni na to mají dar. Vidím od nich tucet průměrných (u Italů navíc mnohdy ukřičených) filmů a pak na mě udeří něčím, co prostě nevymýtím z hlavy, ani když bych se do ní praštil. A vůbec nevadí, že si tu vypomáhají cestováním v čase. Ten film je více o rodinných tradicích, o určitém rodinném duchovnu, a to je to, co se mi na něm tak strašně líbilo. Plus jsem okamžitě zaregistroval slávistickou šálu v obýváku fotra s účesem Buffona, takže nadšení pro film okamžitě vzrostlo. Plus i výběr hereček tu byl pro Italy nadmíru vydařený – Vittoria Puccini byla herecky totálně top a Benedetta Porcaroli nezahrála, na mládě, také vůbec marně. 18 dárků je citlivý rodinný film, který nelze probrečet, ale na konci Vám bude tak neuvěřitelně zvláštně, že na něj nebudete chtít zapomenout. (26.05.2020)

„Každej rok ty stupidní dárky. Na co?!“ - „Máma to tak chtěla.“ - „Jenže tady není. A nikdy nebyla!“ - „No a co?! To chceš bejt celej život nasraná?“ - „Lepší než věřit na duchy!“ Anna se nedokáže celé své dětství a dospívání vyrovnat s tím, že nikdy nepoznala matku, a tak se proti všemu bouří, zvlášť bezradnému otci. Jenže co když dostane šanci poznat, jak to bylo vlastně s rodiči před jejím narozením…Upřímně, podobnému žánru se většinou vyhýbám obloukem. Ale v tomhle případě jsem podvědomě cítil, že bych měl udělat výjimku…vyplatilo se! 18 dárků není klasický film o rakovině, díky svěžímu nápadu se z toho stává docela jiný snímek. A pokud přistoupíte na hru tvůrců (a „pravidla“ světa, kde není moc místa pro logiku), můžete se poměrně dobře bavit stejně jako já. Jistě, je to dojímačka, co si budeme povídat, přesto jsem se necítil nijak emocionálně vydírán či znásilňován. Naopak jsem si řadu tklivých scén vlastně i užil (vede vaření spolu s krásnou, ale pocitově strašně zvláštní bazénovou scénou). Vidím to na slušné 4* směr Itálie. (18.04.2021)

Keď boli darčeky po 15 minútach rozdané, prepadli ma pochybnosti, o čom vlastne tento snímok bude. No a potom sa z toho vykľula story, ktorá akoby z Južnej Kóree pochádzala, lebo na takúto originalitu od Talianov si Ja veru nespomínam. Veľmi pekný, i keď smutný snímok o hľadaní či poznaní seba samého .. (10.02.2021)

Nebudem mať zábrany sa priznať, že "18 Presents" na mňa úprimne urobilo dojem. Možno som čakal, že sa to bude vyvíjať trošku inak, no celé to nakoniec skvele do seba zapadlo. Koncept je možno trošku jednoduchší, no film má v sebe veľkú dávku srdca. Je ťažké sa vnútorne zžiť s tým, čo sa má stať. A je ťažšie sa vnútorne zžiť s tým, že niektoré veci nemôžeme zmeniť. Vo veľa veciach Anne rozumiem. Napriek tomu, že sa správa veľmi odmietavo a rebelantstky, viem ju pochopiť prečo je naštvaná. Ako sa má vyrovnať so skutočnosťou, že keď ju matka porodila, tak súčasne ju zabila rakovina. Že ju nikdy nemohla spoznať. A na každé narodeniny to má pripomínané skutočnosťou, že dostane od nej darček. Jej narodeniny teda nie sú veľmi príjemným dňom. No rovnako dokážem porozumieť aj Elise, ktorá mala podľa mňa veľmi pekný nápad. Dokonca musím filmu aj uznať, že nájdu zaujímavý spôsob, ako sa naše dve hlavné hrdinky budú môcť stretnúť. A pôsobilo to veľmi prirodzene a skutočne. Je zaujímavé vidieť ich hádky, no súčasne potom vidieť tie vtipné a láskavé momenty. A rovnako si uvedomovať aká je skutočnosť. Nebudem nič spoilovať, nakoľko si myslím, že film je hodný vašej pozornosti, no aj mne ako divákovi bolo jasné, že to čo vidíme je síce zaujímavé, ale nemôže to byť tak skutočné ako by to chceli prezentovať. A skôr sa tu robí efekt, aký sme mali využitý napríklad vo filme "The Shack". Ale osobne si myslím, že filmu to len pomáha. A je to dobrý spôsob ako sa vyrovnať so skutočnosťou a začať si viac vážiť určité momenty. Tešil som sa keď konečne budem môcť opäť pochváliť tohtoročný film viac než štyrmi hviezdami. No tento si to odo mňa zaslúži. Taliani to dali na výbornú. Gratulujem. Hodnotenie: A (19.06.2020)

Téma zaujímavá, spracovanie priemerné, ale má to svoju výpovednú hodnotu, Čakala som viac, ale kľudne si to pozrite s celou rodinou v nedeľu popoludní. (24.02.2023)

Vittoria Puccini alebo Elisa z Rivombrosy, čo je jeden z mojich obľúbených historicko-romantických seriálov, hrá zase paradoxne postavu s menom Elisa. Dnes už sa na tú Elisu až tak nepodobá, má podstatne kratšie a svetlejšie vlasy. Ale na šarme to neuberá. Je jasné, že film je postavený tak, aby bol z toho doják. Žiaľ, čakal som viac. Užívateľ maniacxl tvrdí, že sa tu hodne tlačí na city, ale hodinu a pol sa naozaj tak veľa toho neudeje, dosť to stagnuje. Talianske filmy začínam mať čoraz radšej, ale tento sa nezaradí medzi topky. Vyzdvihujem ale Benedettu Porcaroli, z tej už je výborná herečka a to má len 18. Prínosom je, že aspoň som sa naučil nové talianske slovo. Kravata sa totiž povie "cravatta". (11.05.2020)

Originální příběh matky a dcery. Ne dokonalý, ale s množstvím uvěřitelných chvil. 84%, co se mě týče. (14.05.2020)

Film ma zrale tema a je natocen podle skuteneho pribehu. Sladke a jemne,prekvapive,manipulativni s divakovymi slzickami. Banality zanru to nepresahuje. Nasrane dite udela prulom v empatii vuci svym rodicum. (17.10.2020)

Tohle možná stropem filmové tvorby není, ale tak mi to sedlo, tak se mi líbil námět, obsazení, dojala mě reálná skutečnost, z níž autoři vycházeli, i způsob, jakým pojali propojení dvou časových pásem, že spokojeně hodnotím známkou nejvyšší. Asi každý, kdo čekal dítě, říkal si, jaké asi bude? Jak bude vypadat ve třech, v deseti, v osmnácti letech? Co teprve maminka, která ví, že se toho nedožije. Hezké. Moc hezké a ačkoli dojemné, vcelku docela drsné. (04.11.2021)

Přečte-li si člověk před zhlédnutím obsah jen zde nebo na Imdb, bude určitě překvapený, jakého příběhu se mu nakonec dostane. Já jsem rozhodně překvapený byl! Na první pohled film připomíná P.S. Miluji tě!, což je ale - naštěstí - chyba lávky. (SPOILERY) 18 dárků je příběhem dcery a matky, které si k sobě i přes nepřízeň osudu jistým způsobem našly cestu a dokázaly se navzájem inspirovat. Postava Anny mi v první polovině filmu přišla jako sobecký spratek, který byl vážně na pěst, zatímco v Elise jsem vůbec nerozpoznal Elisu z Rivombrosy (už je to nějaký ten pátek od premiéry). V závěru tvůrci trochu tlačili na city, nicméně já jsem se na to chytil i s navijákem a nechal se unášet na dojemném filmu inspirovaném skutečnými událostmi, který zahřeje a zároveň zabolí u srdíčka. P.S. "Bylo nám spolu dobře." (10.11.2020)

Skvelý námet podľa skutočnej udalosti je v talianskych rukách na dobrej adrese, film má rodinné kúzlo, dramatické scény aj istú mysterióznosť. Príjemné prekvapenie pre upršané popoludnie. (11.10.2020)

Jo, tak tohle bylo hodně povedené drámo, které klame popiskem. Doopravdy totiž jde o úplně jiný děj, a to že 18letá dcera je sražena autem a následně se "probudí" do snu, ve kterém jí je umožněno prožívat minulost se svou matkou, jenž zemřela při porodu a kterou nikdy nepoznala. Díky tomu sledujeme emotivní sbližování matky a dcery, které přinese mnoho veselých i smutných momentů a které je silné po celou svou stopáž, zejména pak s blížícím se závěrem, kde se příběh pomalu uzavírá a vede k uzavření osobních problémů a nevyjasněných pocitů hlavních postav v tom správně citelném a vděčném podání. Velmi originální Itálie, od které jsem takhle poutavou emoční ždímačku rozhodně nečekal. (17.02.2024)

Osobité drama, které dojme úplně jinak než očekáváte. Čert vem nedokonalé mezery v logice, tenhle film má jinak všechno... A hlavně teda srdce. (06.02.2021)

Netflix mě podruhé v tomto týdnu příjemně překvapil, opět silný snímek - co vše se dá prožít v komátu aneb cesta minulostí.... (07.01.2021)

Vábivý popis k filmu a premrštené hodnotenia vo mne vzbudili asi predsa len veľké očakávania. U Talianov človek nikdy nevie, lebo majú viacero vysoko nadpriemerných filmov, no oveľa viac, ktoré spadajú napriek potenciálu do šedého priemeru. 18 regali by som zaradil presne do tej druhej kategórie... Zdanlivý potenciál narazil na nevýrazný čiastočne klišovitý dej, ktorý mal síce krásnu pointu a ideu, ale to bohužiaľ na úspech nestačí (aspoň u mňa teda nie). Nie, nevadilo mi, že to nebola citová vydieračka plná sentimentu, ale predsa len mi ten štýl akosi nesadol. Takže u mňa max. 3* (16.05.2020)

Reziser Francsesco Amato /Co tady sakra delam 2006/ natocil krasny film na vyse na uplne jednoduchu zapletku. Film ani nepotrebuje sirsie rozpisovat nejake litanie. Staci snad len strucne - v jednoduchosti je najvacsia sila : 77 % (02.03.2021)

Film hodne tlaci na city, ale funguje dobre. Krasny pribeh matky a dcery, ktere se nikdy nemely potkat... (06.10.2020)

Film o dievčati, ktorého mama zomrie v deň jej narodenia, mohol byť prehnane dojemný a gýčový. Ale podarilo sa vytvoriť atmosféru, ktorá diváka dostane uveriteľnosťou a spôsobom podania celého príbehu. Trochu som sa bála, že mysteriózna zložka bude bez logického rozuzlenia, ale naopak, dozviete sa, čo vás zaujímalo. V podstate si na konci filmu uvedomíte, aké šťastie ste mali, ak ste strávili dostatočný čas pod maminým ochranným krídlom. Aj keď, dostatočný čas neexistuje. Za mamou plačeme, kedykoľvek odíde. Anna však od života nedostane ani to, na mamu nemá jedinú spomienku a celá jej bytosť kričí utrpením. Film, ktorý vás prinúti sa zamyslieť, je vždy dobrý. (24.04.2021)

Tak tohle jsem nečekal a vůbec se mi do toho nechtělo. Podle popisu jsem si říkál, že to bude něco na námět p.s. miluju tě. Prostě dárky k narozeninám že ? nic víc nic míň. Nakonec z toho Italové udělali nádherný příběh, který začíná a končí na naprosto skvělích herečkách a na překrásným příběhu. Děkuji (11.05.2020)

Příběh možná víc pro ženy, ale tím, že manžel Elisy vypadal jak Gigi Buffon, získal na svoji stranu rychle i mě. Tahle cesta do neznámé paměti naštěstí nebyl kýčovitej doják, ale film s promyšlenejma přechodama z reality do snu, který se daj prakticky vysvětlit. V několika okamžicích se dá jen těžko ubránit slzám, takže všechny plačky varuju. Silný čtyři pecky, 80%. (20.05.2020)