Doba soukromým očkům nepřeje, detektiv Phillip Marlowe je mizerně placený, a tak se rozhodne poslat povídku do rodokapsového magazínu. Právě v jeho redakci ale nečekaně narazí na nový případ - pátrání po vydavatelově nezvěstné ženě. Zprvu nevinně se tvářící vyšetřování ale záhy vyhrotí nález první mrtvoly - smrt neodpočívá ani o Vánocích. Patří-li Občan Kane (Citizen Kane, 1941) mezi nejčastěji vyzdvihované tituly filmové historie, není to nadarmo - jeho vliv na hollywoodskou produkci byl ve 40. letech neoddiskutovatelný a mimo jiné vedl k nárůstu používání subjektivních narativních technik v do té doby o poznání usedlejších filmech. Jedním z nejvýraznějších příkladů tohoto posunu je režijní debut herce Roberta Montgomeryho, který v adaptaci knihy Raymonda Chandlera Dáma v jezeře také sám ztvárnil detektiva Phillipa Marlowa. A celý snímek pojal tak, že ten působí, jako by byl přesným záznamem toho, co vidí hlavní hrdina - jeho samého tak v podstatě nespatříme, výjimkou jsou občasné odrazy v zrcadle a také vložené pasáže, v nichž do kamery vysvětluje detaily svých dobrodružství. Místy až naivně vyprávěný film je dokonale ozvláštněn použitou technikou, místy trochu neobratnou (kamery byly v té době stále ještě značně nepohyblivé), ale rozhodně důslednou. Absence hrdiny v obraze vedla nejen k odlišnému pojetí střihu, ale i jiným akcentům ve zvukové stopě (charakterizace hrdiny je „dovybavena" jeho častým hvízdáním) a občas také roztomile afektovanému herectví (nezřídka přímo do kamery). Avšak přestože vidíme vše, na čem spočine oko soukromého detektiva, motivace postav zůstává záhadnou a pohání detektivní zápletku až k finálnímu nečekanému rozuzlení. Největší atrakcí je zde ale sama použitá technika subjektivního hlediska, která nicméně nezřídka vytrhává ze soustředění na příběh, a mimo jiné právě proto se v kinematografii nikdy příliš neujala.(Letní filmová škola)
Výřečný detektiv Phillip Marlowe vezme zprvu nenápadný případ, který ale nabere nečekaný směr a nejen jemu začne jít o krk. Netradiční adaptace se do filmových dějin zapsala tím, že je důsledně vyprávěna z pozice hlavního hrdiny, kterého tak spatřujeme takřka výhradně v odrazech v zrcadle.(Letní filmová škola)
Editorka kriminálního magazínu si najme Philipa Marlowea, aby vypátral manželku jejího šéfa. Soukromý detektiv brzy zjistí, že se zapletl do nebezpečného případu vraždy. Film využívá ve své době originální subjektivní kamery, kdy vidíme skoro celý film z pohledu hlavního hrdiny.(JayZak)
Dektektív Philip Marlowe chce vydať zbierku svojich vlastných príbehov, vydavateľka kriminálneho časopisu si ho však namiesto toho najme, aby vypátral, kam zmizla manželka jej šéfa. Marlowe ponuku prijme a hoci čoskoro chce od prípadu odstúpiť, presvedčí ho skutočnosť, že by hľadaná manželka mohla byť zodpovedná za vraždu tajomnej "dámy v jazere". Filmová adaptácia detektívky Raymonda Chandlera ponúka príbeh vyrozprávaný prostredníctvom subjektívneho pohľadu hlavného hrdinu.(4 živly)
Nie je ľahké sledovať celovečerný film z pohľadu hlavnej postavy a niet divu, že tento počin neznamenal prelom v kinematografii. Lenže vo viacerých momentoch práve POV Philipa Marlowea robí niektoré, v iných noiroch bežné situácie omnoho zaujímavejšími, akými sú. Napríklad dlhšie pohľady na ženy, bitka, odobratie zbrane. Príbeh je klasický komplikovaný noir hneď s viacerými femme fatalle. Montgomeryho preslovy do kamery mi prišli zbytočné, náhodné sa objavenie v zrkadle pôsobilo naopak veľmi chytro.(9.8.2015)
Netypická Chandlerovská adaptace zaujme dvěma věcmi - jednak využitím hlediskového záběru (křečovitost tohoto přístupu tedy dokázali vytěžit už ve čtyřicátých letech!), jednak vynikajícími marlowovskými dialogy. Robert Montgomery je však patrně nejméně vhodným noirovým hercem, jakého jsem měl tu čest na plátně vidět a jeho kombinace s Audrey "křivé obočí" Totter v roli femme fatale je doslova smrtící. O uměle přilepeném happy endu (drsný detektiv opouští profesi) raději mlčet.(1.8.2016)
Tak zaprvé se divím, že novela podle Raymonda Chandlera, podle které byla Lady in the Lake natočena, nebyla v moderní remakové době nikým znova přepracována. Tenhle příběh má totiž tak opravdu úžasnou gradaci a jedno z nejlepších dějových vyvrcholení, které jsem v žánru detektivky viděl. Druhé podivení se týká překvapivého přehlídnutí tohoto noir filmu, jak ve své době uvedení, tak z historického hlediska. Je opravdu zvláštní, že film, tak originálně natočen, z pohledu první osoby - ichformu asi těžko filmově dotáhnete dál - nikdo nezná. Ovšem film neskončil u statického sledování očí Marlowea, dočkáte se i automobilové honičky, skrývání v trávě, odrazů Marlowea v zrcadlech nebo jeho stínu, který už musel být vytvořen "speciálními efekty". V normálních filmech, pokud herci koukají do kamery, bere se to samozřejmě jako chyba, tady ale divákovi všechny postavy koukají do očí a to funguje při navozování atmosféry perfektně. Nesmím opomenout ani skvěle cynické hlášky hlavní postavy soukromého dicka. I am scared, but I dont like it anymore.(7.5.2007)
Docela zajímavě nepovedený film noir. Jako nápad to nezní špatně - natočit film z pohledu hlavního hrdiny - výsledek je bohužel statický a nudný, což mi přijde jako strašná škoda u adaptace tak výtečné knížky. A když film s názvem Lady in the Lake nevyjde ven se k tomu jezeru ani podívat a některé části vám Montgomery odvykládá do kamery, je vám do pláče. Ta třetí hvězdička je hlavně za odvahu vyzkoušet jinou cestu. Ukázala se bohužel (bohudík?) jako slepá. P.S. V Dark Passage s Bogartem je část točená z pohledu hlavního hrdiny mnohem lépe nasnímaná a méně těžkopádná.(31.5.2007)
Vcelku dosti zamotaný příběh ve kterém je divák hlavním hrdinou. Pohled kamery z první osoby funguje překvapivě dobře a i přes očividná technická omezení tehdejší doby se této experimentální formě podařilo navodit slušnou (minimálně velmi netradiční) atmosféru. Vyprávění Roberta Montgomeryho do kamery však atmosféru naprosto nepochopitelně kazí.(29.8.2010)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
Anderton
Nie je ľahké sledovať celovečerný film z pohľadu hlavnej postavy a niet divu, že tento počin neznamenal prelom v kinematografii. Lenže vo viacerých momentoch práve POV Philipa Marlowea robí niektoré, v iných noiroch bežné situácie omnoho zaujímavejšími, akými sú. Napríklad dlhšie pohľady na ženy, bitka, odobratie zbrane. Príbeh je klasický komplikovaný noir hneď s viacerými femme fatalle. Montgomeryho preslovy do kamery mi prišli zbytočné, náhodné sa objavenie v zrkadle pôsobilo naopak veľmi chytro.(9.8.2015)
Hwaelos
Netypická Chandlerovská adaptace zaujme dvěma věcmi - jednak využitím hlediskového záběru (křečovitost tohoto přístupu tedy dokázali vytěžit už ve čtyřicátých letech!), jednak vynikajícími marlowovskými dialogy. Robert Montgomery je však patrně nejméně vhodným noirovým hercem, jakého jsem měl tu čest na plátně vidět a jeho kombinace s Audrey "křivé obočí" Totter v roli femme fatale je doslova smrtící. O uměle přilepeném happy endu (drsný detektiv opouští profesi) raději mlčet.(1.8.2016)
liuk
Tak zaprvé se divím, že novela podle Raymonda Chandlera, podle které byla Lady in the Lake natočena, nebyla v moderní remakové době nikým znova přepracována. Tenhle příběh má totiž tak opravdu úžasnou gradaci a jedno z nejlepších dějových vyvrcholení, které jsem v žánru detektivky viděl. Druhé podivení se týká překvapivého přehlídnutí tohoto noir filmu, jak ve své době uvedení, tak z historického hlediska. Je opravdu zvláštní, že film, tak originálně natočen, z pohledu první osoby - ichformu asi těžko filmově dotáhnete dál - nikdo nezná. Ovšem film neskončil u statického sledování očí Marlowea, dočkáte se i automobilové honičky, skrývání v trávě, odrazů Marlowea v zrcadlech nebo jeho stínu, který už musel být vytvořen "speciálními efekty". V normálních filmech, pokud herci koukají do kamery, bere se to samozřejmě jako chyba, tady ale divákovi všechny postavy koukají do očí a to funguje při navozování atmosféry perfektně. Nesmím opomenout ani skvěle cynické hlášky hlavní postavy soukromého dicka. I am scared, but I dont like it anymore.(7.5.2007)
EdaS
Docela zajímavě nepovedený film noir. Jako nápad to nezní špatně - natočit film z pohledu hlavního hrdiny - výsledek je bohužel statický a nudný, což mi přijde jako strašná škoda u adaptace tak výtečné knížky. A když film s názvem Lady in the Lake nevyjde ven se k tomu jezeru ani podívat a některé části vám Montgomery odvykládá do kamery, je vám do pláče. Ta třetí hvězdička je hlavně za odvahu vyzkoušet jinou cestu. Ukázala se bohužel (bohudík?) jako slepá. P.S. V Dark Passage s Bogartem je část točená z pohledu hlavního hrdiny mnohem lépe nasnímaná a méně těžkopádná.(31.5.2007)
Cedr
Vcelku dosti zamotaný příběh ve kterém je divák hlavním hrdinou. Pohled kamery z první osoby funguje překvapivě dobře a i přes očividná technická omezení tehdejší doby se této experimentální formě podařilo navodit slušnou (minimálně velmi netradiční) atmosféru. Vyprávění Roberta Montgomeryho do kamery však atmosféru naprosto nepochopitelně kazí.(29.8.2010)