Far from the Madding Crowd
Ďaleko od hlučného davu
Režie:
John SchlesingerScénář:
Frederic RaphaelKamera:
Nicolas RoegHudba:
Richard Rodney BennettHrají:
Julie Christie, Terence Stamp, Peter Finch, Alan Bates, Prunella Ransome, John Barrett, Freddie Jones, Andrew Robertson, Peter Stone, Jonathan Newth (více)Obsahy(2)
Bathsheba Everdene je mladá, celkom zámožná statkárka, ktorá je stále slobodná a tak o nápadníkov nemá núdzu. Postupne ju oslovia traja osudoví muži - chudobný chovateľ oviec Gabriel, nesmelý starší farmár William a pohľadný dôstojník Frank. Bathseba kvôli svojej ľahkomyseľnosti zažije mnoho sklamaní, kým si spomedzi troch nápadníkov vyberie toho pravého. Adaptácia literárnej predlohy Thomasa Hardyho. (RTVS)
(více)Recenze (42)
Skvostně převedená literární klasika. Stopáž je úctyhodná, ale díky kvalitě vůbec nevadí. Dnes se Thomas Hardy už právě pro jeho rozvleklost a popisnost téměř nedá číst (leda tak v nemocnici po operaci). A právě takovéto v mezích možností věrné převody uchovávají tyhle pilíře literatury při životě. I případné prohřešky proti předlohám jim je z toho důvodu nutné odpouštět. ()
Oscar 1 nominace: Hudba ()
Špičková adaptace knihy Thomase Hardyho. Dokonale obsazení herci předvádějjí naplno své mistrovství, uchvacující scénář, ale i kamera, prostě paráda. Snímek se asi zalíbí nejen romanticky založeným povahám, ale i poněkud otrlejším typům, pokud alespoň trochu dokáží rozeznat kvalitu od braku. Protože tohle kvalita je. A vysoká. ()
Malebné viktoriánské statkářské melodrama "ona jedna - oni tři" se vším dobrým i špatným, co byste od dobové červené knihovny čekali. Problém rozhodně není v žánru či výkonech (byť Christie ve vypjatých momentech divadelně přehrává), ale v nepatřičném režijním vedení, kdy má Schlesinger zvláštní talent být opakovaně trestuhodně zkratkovitý dějově i chováním postav a zároveň si v bezmála tříhodinové stopáži vyhradil moře času pro rozdrobení tempa častým přešlapováním na místě. Díky čemuž je to poklidné a nepříliš záživné. Paradoxně je to tedy silnější v kramflecích v detailech z každodenního života na velkém statku než během citových peripetií ústřední čtveřice. ()
Jeden ze 100 nejlepších romantických filmů - 100 Greatest Romance Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. ()
Uf, tak si můžu udělat povinnou čárku a s úlevou konstatovat, že další slavnou klasiku, ke které jsem oprávněně přistupoval s nedůvěrou, nicméně jsem nedokázal "mít nesplněno", mám za sebou. Thomas Hardy je sice považován za typického představitele realismu, ale nemůžu si pomoci, jeho příběh pro mě tone v romantismu, resp. nacházím tam všechny klasické neduhy jeho dobové produkce. Konec konců, román je vynálezem právě tohoto uměleckého stylu. Rozervané duše romantika a červená knihovna, to není nic, co by mě (až na výjimky, které potvrzují pravidlo) lákalo, a obvykle se to podepisuje na mém hodnocení. Ze čtyř ústředních hrdinů jen jediný ve mě vyvolával pocit, že to je normální postava ze života, které můžu fandit, resp. může mi být něčím sympatická. Další je parchant, třetí magor a o hlavní ženské postavě by se dalo napsat, že je kráva, jenže mám pocit, že by to hrubě uráželo nebohé samice domácího skotu. Částečně je to tím, že Julie Christie divadelně přehrává, takže svoji hrdinku posouvá do poloh, kde ji snad Thomas Hardy mít nechtěl. Happyend (je otázkou, nakolik to pro oba aktéry bylo šťastné rozuzlení) mi k příběhu nesedí, je na příběh naroubovaný uměle. Bezmála tříhodinová stopáž je únavná a přesto nemám pocit, že by John Schlesinger dokázal vyprávět plynule a osvětlit všechny motivace svých hrdinů. Kladem je ale herecké obsazení (s výjimkou afektované Julie Christie) a záběry nádherné přírody a venkovského života. Celkový dojem: 45 %. ()
Kvalitní epika podle románu Thomase Hardyho - většinou televizně popisná, leč s občasnými záchvěvy Schlesingerovy imaginativní filmařiny, kterou později skvěle uplatnil v PULNOČNÍM KOVBOJOVI a DNI KOBYLEK. ()
Julie Christie byla charismatičtější než všichni chlapi kolem ní ... :o) ()
Napriek svojej dĺžke film nikdy výraznejšie nenudí, ale aj tak som mal pocit, že sa v tomto časovom úseku dalo povedať ešte viac. Čo ale uspokojí maximálne, je výprava a celková vypiplanosť diela, ak by som čítal predlohu, asi by som si to celé predstavoval nejako podobne ako Schlesinger. Veľmi mi to pripomína Tess, čo je dané rovnakým autorom knihy, ale aj perfekcionizmom Polanskeho a Schlesingera. Na vyššie hodnotenie mi chýba asi len jediné. Ak by film režisér rozdelil do štyroch častí seriálu, kde by každá epizóda nejakým spôsobom vygradovala a možno by sem ešte nejaký materiál pridal. 70% ()
Dalo by se říci, že jde o poměrně zdařilou adaptaci Thomase Hardyho, nicméně nemohu se zbavit pocitu, že celkově film působí vlastně velmi chladně a přes svou stopáž útržkovitě. Jelikož jsem četla předlohu a viděla i nové zfilmování z roku 1998, mohu srovnávat. Autoři novějšího zpracování se se svým úkolem podle mého vypořádali daleko lépe. V podstatě naprosto věrně převedli knihu na filmový pásek, což považuji za velký klad. Zde je vyškrtáno a pokráceno dost důležitého a naopak některé scény jsou nesmyslně natahovány (viz. scéna v závěru, kde Troy hraje divadelní představení ve stanu na trhu). A především, celý Hardyho román má dvě hlavní postavy. Kromě Bathsheby je to i ovčák Oak a tady Oak nemá absolutně žádný prostor, jeho "rytířská" povaha zde naprosto nevyzní, láska k Bathshebě není vidět, ostatně ani hrdinčina postava zde neprodělává viditelně žádnou změnu, která je patrna jak v knize, tak i v novější filmové verzi. Kdybych nečetla knížku, celé by mi to připadalo nesmyslné a vůbec bych nechápala, proč se ti dva na konci berou, působilo to na mě jako sňatek z nutnosti - "tak jsme na sebe zbyli". Nechápu, proč ve filmu, který má přes 2 a 1/2 hodiny má jedna z hlavních postav prostor maximálně 30 minut (to si myslím, že ještě přeháním) a to jde o postavu, která spolu s okolnostmi vlastně mění povahu a pohled hlavní hrdinky na svět. Celou dobu jí kráčí věrně po boku a snaží se ji usměrňovat, ale většinou marně. Bathsheba až po několikerém spálení se přichází na to, že Oak je ten pravý. Z této verze ale o Gabrielu Oakovi nevím naprosto nic. Doporučuji všem mrknout na novější a dle mého o hodně zdařilejší film. ()
T. Hardy nepsal zrovna záživné knihy, takže jejich adaptace do filmu není příliš snadná. Osobně mi nesedí charakterizace postav, přijde mi neúplná; švindl. ()
60. roky, sú doménou ultra krásnej herečky Julie Christie, ktorá si najprv zahrala v monumentálnom Doktorovi Živagovi, pod taktovkou velikána Leana, potom si odnáša Oscar za Darling ( Best Actress in a Leading Role + ďalšie dve ceny, a to za - kostýmy a scenár ), za tým ide do klasického Truffautovho - 451° Fahrenheita, aby nakoniec zakotvila u režiséra Johna Schlesingera, ktorý ju objavil, má cenu Akadémie, v jeho svedomitej réžii, a tak do tretice, všetko dobré, ak nie najlepšie. V tomto snímku, s názvom : Ďaleko od hlučného davu, je vskutku, brilantné obsadenie, okrem Julie, ktorá stelesnila postavu statkárky - Bathsheby Everden, ju dopĺňa, mužský herecký trojlístok - Peťko Finch, ktorý má postavu večne čakajúceho a extrémne trpezlivého, až naivne pôsobiaceho farmára Boldwooda, vedľa neho je zase pastier Gabriel Oak ( Alan Bates ), so životnými skúsenosťami, ktorému sa z útesu zrútili všetky ovce, na popud horlivého psa, ktorého zastrelí zo zúrivosti, čo to spôsobil. A tretí pán na holenie, je istý britský dôstojník Francis Troy ( Terence Stamp ), ktorý má zaujímavú minulosť, už bola na spadnutie svadba, s jednou milou dievčinou Fanny, ktorá bude v druhom stave, totiž ona si splietla kostol, kde sa mal konať sobáš, a tak je dal Troy navždy zbohom ! Bathsheba bude čoskoro konfrontovaná so všetkými tromi, s ktorými bude mať pletky, starosti, komplikácie, je zapletená v pavučine, z ktorej sa nevie vymotať. Excelentná 3. hodinová dráma, ako alabaster, niečo naprosto fascinujúce, z čoho počas troch hodín diania, absolútne neodlepíte oči, aj uši ( kvôli peknej hudbe ), aj za prispenia sugestívnej fantastickej kamery, ak ju mám tak nazvať. Jednoducho kamera, je veľmi dôležitá. Má ju na starosti, nik iný, ako špecialista - Nicolas Roeg, ktorý je aj režisér, pričom nemá, až tak veľa zárezov. Sprvoti som sa obával prílišnej dĺžky, či aj akejsi španielskej, akoby telenovely, našťastie, nič z toho sa nepotvrdilo, ba, som dosť nadšený, lebo stále hľadám kvalitnú, staršiu kinematografiu, kde skúmam, čo je ešte k dispozícii... Našiel som ju, práve TU ! ()
Gabriel Oak sa stal mojim hrdinom. Postava, ktorá ma presvedčila, že si Hardyho predlohu určite musím prečítať. A že je najvyšší čas pozrieť si viac filmov s Alanom Batesom. ()
Verzia z roku 2015 ma zaujala, ale boli tam urcite aspekty, ktore mi vadili a kedze tato verzia je vraj lepsia, tak som si ju zo zvedavosti pozrel. Lenze som znova sklamany. Motivacie niektorych postav su v tejto verzie sice napisane zmysluplnejsie, ale ustredna hrdinka je stale nerozhodna krava, ktora sa z troch napadnikov nakoniec vyda za roho jedineho debila a znova to nie je podane prilis stastne. Uz prestavam verit, ze by to aspon v knihe mohlo vyzniet dobre. Novsia verzia ma sice skratkovity scenar, ale zase je pôsobivejsie natocena. Takisto mi tam bol viac sympatickejsi predstavitel Gabriela. Stara verzia ma zase sympatickejsiu hlavnu hrdinku. Nakoniec v mojich ociach skoncili obe verzie sice z rôznych dôvodov na rovnakej urovni. Obidva filmy nakoniec potopil nie dvakrat dobre napisana predloha s nametom, ktory proste nemôze fungovat. 6/10. ()
Film, který potěšil a dovolil zapomenout na každodenní strasti. Předlohu jsem nečetla a jiné zpracování jsem také neviděla takže nemohu srovnávat. Mimořádně krásná kamera, byla to opravdová pastva pro oko! Také výprava je skvělá! Prostě za mne bez váhání 4*! ()
Konec 19. století na anglickém venkově, krásná, nerozhodná žena, o kterou stojí tři muži. Mladý, silný, ale chudý ovčák, starý, ale bohatý farmář a záletný, marnotratný důstojník. Kvůli své lehkomyslnosti bude muset Bathsheba projít velkým trápením, než najde a zvolí si toho pravého. Hodně dlouhý, ale krásný film. ()
Thomase Hardyho má rád už "od nepaměti". Jeho romány (především "Judu" a Tess") jsem četl, když mi bylo kolem sedmácti (na doporučení svého pět let staršího kamaráda - a od té doby je doporučuji svým mladším kamarádům), a samozřejmě: v tom věku má literatura na člověka ještě nějaký vliv. A teď (po padesáti letech) musím říct, že se mi líbilo i toto filmové zpracování; i když: na něm ani tak moc nezáleží, stačí jen, když vyznění, vjem, pocit, a to, čemu se říká smysl, odpovídají předloze. ()
25. Zlatý Glóbus za rok 1967 - nominace (3) - Nejlepší film (drama), Nejlepší herec (drama) - Alan Bates, Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Pruenella Ransome ()
Pekne nasnímaná taká starosvetská romanca z anglických hájov a statkov, ktorá obsahuje niektoré fakt pekné obrazy. Dýcha to dobovou atmosférou, až má divák chuť zažiť to na vlastnej koži. Film je však dosť rozťahaný a nie raz skáče z jednej postavy na druhú, z jedného mikropríbehu na druhý. Pravdepodobne snažiac sa zachytiť jednotlivé kapitoly knihy, pre film to ale čo sa týka kompaktnosti nepôsobí dobre. Stavať ale môže na kvalitných hereckých výkonoch, Finch, Stamp, menej známy Bates, ale aj pohľadná Christie žijú postavami. Škoda monštróznej takmer 3-hodinovej stopáže a aj megaskokového záveru, ktorý je skrze krkolomného milostného päťuholníka (!) akoby vystrihnutý z nejakej rozprávky...'a žili šťastne, až kým nepomreli'. ()
Srovnávací komentář, psaný před čtyřmi lety k nové verzi z r. 2015: Každý, koho si nový Vinterbergův snímek i jen trochu podmaní, by měl povinně shlédnout původní stejnojmennou adaptaci Hardyho románu od režiséra Johna Schlesingera z r. 1967. Připadá mi, že Vinterberg natočil jen jeden dobrý film, hned ten první, Rodinnou oslavu, a od té doby mu rychlá sláva stoupla do hlavy a on už jen vymýšlí, jak si znovu lacino získat či udržet lásku publika, podbízí se a zkouší kdeco, kromě skutečně soustředěné, smysluplné a osobně zabarvené poctivé vlastní tvorby. *** Tady ale hodně nestoudně přestřelil hranici slušnosti, protože v podstatě kompletně převzal, opsal, jako nedostačivý školák, Schlesingerův storyboard - knižní předlohu lze na plátno převést různými způsoby, každý režisér si musí nad knihou sám po svém lámat hlavu, promyslet, co a jak poskládat, co vyzdvihnout, jakou linku vynechat, čím začít, jaké zvolit tempo, proklady, triky k udržení pozornosti, napětí atd. Když si ale pustíte po Vinterbergovi i Schlesingerův film, zjistíte velice brzy, hned u první scény, že právě a jenom to udělal i Vinterberg - pustil si Schlesingerův film. On nepracoval po svém s knihou, jen si prohlédl cizí film a u každé scény si řekl, jak ji přetočí, nebo co dokonce úplně vynechá, protože by to bylo komplikované. Každému trochu analyticky nadanému člověku musí být jasné, s jakým zdrojem Vinterberg pracoval: že nerozvrhoval nově knihu, ale otrocky vyraboval a předělal právě tento film. To je ovšem podvod, pustá krádež, pokud film není avizován jako čistý remake, a i v takovém případě novější počin musí mít vlastní cenu, pointu, musí v něm tkvět a být rozeznatelné, jakou novou kvalitu proti minulému dílu přináší, vstupovat s ním do diskuze, musí být ospravedlnitelný vydobytím něčeho, co nám i při obeznámenosti s původní prací, a dokonce právě tehdy, vyrazí dech. Ale když si oba snímky porovnáte, dojdete k závěru, že Vinterberg cizí scénář jen prokrátil a všecko znovu natočil kýčovitě, novoromanticky schematicky, upraveně a zjednodušeně - sebral dílu duši. Všechno je čistější, přehlednější, umetenější, barevnější, uhlazenější, pěkné návodné pokoukáníčko, hlavně nic složitého, aby se divákům netrávila špatně večeře. Špína a pot vždycky jen na chvilku, pro kameru v detailu, a pak už zase ne. Už jen ta první scéna - ovce padající z útesu: ty Vinterbergovy nafouklé chudery leží dole tak pěkně rovnoměrně rozprostřené, až by se statistici tetelili radostí. A tak je to tam se vším. *** Je to nepěkný hejskovský kousek. Než jsem viděla Schlesingera, do tohoto filmu nikoli Vinterbergovou zásluhou propsaná Hardyho genialita i vnímavost a promyšlenost původního scénáře nepřipustí, aby Vinterbergova levná obsese všechno divácky zjednodušit a zhezknout původní efekt úplně zrušila. Po odchodu z kina jsem si jen posteskla, že to nemuselo být tak naleštěné, ale vlastně jsem byla ráda, že se mi ta kniha připomněla, že se z ní do filmu tolik přelilo. Až pak se ve mně začala nad tím pseudouměleckým dánským floutkem vařit žluč, to když jsem pochopila, co je v něm shnilého - když jsem se okouzleně a ohromeně nechala vtáhnout do Schlesingerova bravurního filmu, který nechává Hardyho nemilosrdné, ale svérázně podmaňující vyprávění jednotlivých lidských osudů zmítaných v područí životních přeryvů, nešťastně šťastných losů, obratů i ran, v předivu soupeřících, nepředvídatelných sil, proudících jak z drsného světa lidí tak i nevlídné, necitelné a vznešeně nepodplatitelné přírody, vyniknout s veškerou virtuozitou po svém mistrovsky obsáhnutého filmového umění - a dokonce jde tak daleko, že si tu a tam dovolí jemně odtažité kousky s kamerou, které jsou nejen ústrojné a důstojné, ale působí zároveň i jako sympatické pomrkávání na diváka - zvlášť ke konci toho eposu to je, jako když se vypravěč poutavého příběhu, vědom si jeho i svých kvalit, ptá uprostřed věty trochu pobaveně, jestli mu posluchač neusnul, a přitom ví, že ne (např. ta rozkymácená a s perspektivou a poměry velikostí objektů kejklující scéna, v níž podroušený a unavený vozka přiváží rakev s Frankovou milou a novorozencem). Vinterberg vůbec nemá pro takové záležitosti cit a jeho komerční rasovina zpětně působí, asi jako by působilo upravené vydání Hardyho knihy v edici pro esteticky a rozumově nenáročné publikum: jako kdyby ho vydal Penguin pro čtenáře se slovní zásobou omezenou na dva tisíce slov. *** () (méně) (více)