Půlnoční kovboj

Texaský "kovboj" Joe Buck (Jon Voight) odchádza z malomesta do veľkého New Yorku - mesta, o ktorom sníva, že sa v ňom stane gigolom a zarábať si bude "obšťastňovaním" bohatých postarších paničiek z Manhattanu. Už prvé dni v metropole východného pobrežia Spojených štátov mu ukážu realitu tohto mesta, ktoré sa s nikým nemazná. Joe Buck však stále naivne dúfa vo svoj sen a rozhodne neskladá pomyselné ružové okuliare. Z newyorského sna ho však pomaly začína vytrhávať "Ratso" (Dustin Hoffman), tuberkulózou nakazená pochybná existencia, ktorého jediným snom je utiecť z pekla tohto mesta a žiť svoj sen v Miami. Režisér John Schlesinger v roku 1969, na konci jednej uvoľnenej dekády svetových dejín, prináša divákovi mnohými cenami ocenený snímok, ktorý v mnohom vystihuje nielen dobu svojho vzniku, ale všeobecne ľudskú povahu, snahu niečo dokázať, ale aj tvrdý pád možno až na úplné spoločenské dno. Nielen všetky tieto aspekty, ale omnoho viac, sa tvorcom darí prenášať do príbehu. Ten je bez pochýb veľmi silným pilierom celého filmu, ale aj napriek tomu ho nemožno označiť za ten úplne najsilnejší a najdominantnejší. V príbehu, ktorý sa nesie na spomenutej základnej načrtnutej dejovej rovine, má okrem toho divák možnosť nahliadnuť aj na časť minulosti Voightovej postavy, ktorá je vyobrazená v pomerne dynamických čiernobielych záberoch. Hoci nezohrávajú v rámci celého príbehu významnejšiu úlohu, sú rozhodne zaujímavým psychologickým "backgroundom" jeho postavy. Dôležitejšiu úlohu v kvalitne spracovanej príbehovej časti zohráva najmä rovina prítomnosti. V nej tvorcovia pracujú s veľmi nenápadnou, ale šikovne vyobrazenou dejovou gradáciou, pričom prechádzajú všetkými jej stupňami a zapájajú do nej najmä postavu mladého texaského "snílka". Veľké sny, spoznanie pravdy, krutá realita, pád na dno, snaha dostať sa hore akýmkoľvek spôsobom. Výborným spôsobom na ňom demonštrujú vysnenú fikciu a holú realitu miliónteho a prvého človeka, ktorý kedy prišiel skúšať šťastie do "mesta, ktoré nikdy nespí". A aj keď je celý vyobrazený filmový príbeh iba fikciou, divák ľahko pochopí, že minimálne niečo málo pravdy na ňom byť musí. Sila príbehu a všetkého, čo zobrazuje, je tak rozhodne veľmi silnou stránkou snímku. Za tú vôbec najsilnejšiu však možno dozaista považovať hlavnú hereckú dvojicu Jon Voight a Dustin Hoffman. Ich herecký výkon je znamenitý, ich spoločné scény sú mnohokrát plné sarkastického vtipu, a vo všeobecnosti sa na nich pozerá dobre. Treba však spomenúť, že Jon Voight, respektíve jeho postava, o niečo prevyšuje postavu Dustina Hoffmana. Nielen výškou, ale najmä tým ako je napísaná, a akým spôsobom dokáže zaujať diváka. V tomto smere je postava Joea Bucka istotne zaujímavejšia než "Ratso", pretože za necelé dve hodiny filmovej minutáže možno viac badať jej postupný vývoj. Naopak s "Ratsom" je to "all downhill from here" už od začiatku, čo nie je až tak divácky atraktívne. Tak či onak, jeden dopĺňa druhého a spolu tvoria silné filmové duo. K pozitívam snímku treba jednoznačne zaradiť aj výpravu. Keďže je väčšina filmu situovaná do New Yorku, už to je divácka výhra sama o sebe. Ale keď vezmeme do úvahy, že sa jedná o špinavý New York konca šesťdesiatych rokov, ktorý je na jednu stranu odpudzujúci, ale na druhú stranu zároveň filmovo neskutočne atraktívny, je to všetko, čo si divák môže priať. A ako úplnú čerešničku na torte možno spomenúť známu skladbu "Everybody's Talkin'" speváka Harryho Nilssona, ktorá skvelo dopĺňa snímok ako jeho titulný soundtrack. Midnight Cowboy nie je filmom bez chyby. Určite však divákovi ponúka viac pozitívnych aspektov, než tých negatívnych, vďaka čomu nie sú slabšie stránky až tak citeľné. Snímok boduje najmä vďaka skvelo napísanému príbehu, ktorý sa aj napriek tomu, že je fikciou ponára pomerne hlboko do reality mnohých z tých, ktorí kedy prišli do New Yorku nájsť šťastie, ale nikde ho nenašli. Snímok takisto boduje vďaka zohranej hereckej dvojici Voight-Hoffman, ktorí dokážu zo svojich postáv vydolovať maximum a divákovi ponúknuť zážitok aj v tomto smere. Body možno filmu prihodiť aj za spomínanú výpravu a titulnú skladbu. Ceny, ktorými je tento snímok ovenčený, si rozhodne zaslúži, pretože svojím dramatickým spracovaním a stále živým tématom má divákovi čo ponúknuť aj dnes. (01.11.2018) (méně) (více)

Celkem podivný film, místy nudný a se spoustou otravných frashbacků a podivných představ hlavního hrdiny, které dost narušovaly plynutí děje. Hlavním hrdinou je obyčejný, za to však atraktivní Texasan jménem Joe Buck, který se jednoho krásného dne rozhodne seknout se svou prací umývače nádobí a místo toho se vydá hledat štěstí do New Yorku jako mužský prostitut. Po dlouhé a ubíjející cestě autobusem dorazí do města a snaží se balit staré paničky, které takto také oslovuje. Podaří se mu klofnout až druhou jménem Cass u jejího bytu na Park avenue. Zapíchají si spolu a on pak chce peníze, což ji dost urazí a ona se dokonce jako správná ženský rozbrečí. Joe jí tedy musí utěšit, a nakonec dá on jí peníze na taxi. Do toho se mu vracejí vzpomínky na jeho lásku, krásnou kozatou Annie, se kterou píchal v autě a ona mu říkala „Miluj mě“. Joe se posadí do baru a zde potká Rica „Ratza“ Rizza, ošuntělého kulhajícího a tuberkulózou trpícího podvodníčka. Joe Ricovi nabídne, že jej představí známému pasákovi, který jej zaměstná. Chce za to 20 $, což je pro Joa celkem dost peněz. Pak se ale ukáže, že pasák je ve skutečnosti náboženský fanatik, který se chce s Joem modlit. Joe chce Rica odchytit a dát mu na budku, ale už jej nezastihne. A tak se potlouká po městě, poslouchá své Zenith přenosné rádio a usadí se v levném hotelu. Brzy mu však dojdou peníze a z hotelu je vyhozen, navíc si manažer nechá jeho věci. Joe se snaží vydělat peníze tím, že se nechá vykouřit od jednoho mladého chlapíka v kině, ale na záchodech mu chlapík oznámí, že nemá peníze. Joe ho chytne pod krkem, ale nakonec ho nechá jít. Dalšího dne si všimne Joe Rica v bufetu a naštvaně jej konfrontuje, že ho okradl. Rico mu nabídne, že může pobývat u něj ve špinavém bytě (spíše squatu), což Joe nakonec přijme. Také chce, aby mu Joe neříkal Ratso, což Joe odmítá. Společně se snaží najít pro Joea práci a také začnou okrádat chodce a trhovce na ulicích, aby měli co jíst. Prostě žijí v chudobě jako pořádní dezoláti. Joe musí prodat své rádio a Ricovi se zhoršuje zdraví, protože se blíží zima a ve squatu není topení. Joe si vzpomíná na to, jak se jej ujala jeho babička, když se na něj matka vykašlala, a jak jej křtili v řece. Také má vzpomínky na vztah s Annie, se kterou píchali v autě, když je přepadli kovbojové a Annie znásilnili. Annie má pak trauma a je odvezena ambulancí do léčebny. Tím jejich vztah tragicky skončil. Rico se svěří Joeovi, že jeho otec byl negramotný italský leštič bot, který si díky své práci zničil záda a otrávil se dýcháním laku na boty. Rico bere tuto práci jako podřadnou a nechce ji vykonávat. Oba si spolu sednou na lávku a Rico začne Joeovi leštit boty, což přiláká další dva policisty, kteří o tuto službu také stojí. Rico má sen, že spolu s Joem utečou do Miami. Zobrazují se jeho fantazie, ve kterých oba dovádí na pláži, užívají si v rezortu a nějaký chlapec leští Ricovi boty. Jednoho dne sedí Joe a Rico v bufetu, když za nimi přijdou jistý filmař a extrovertní umělkyně, vyfotí si jej a pozvou ho na večírek ve stylu Warholova umění. Oba se tedy na večírek vydají a je to pořádná jízda ve Warholově stylu a se skutečnými hvězdami. Rico je však v dezolátním zdravotním stavu a vzbuzuje příliš velkou pozornost. Joe si splete jointa s cigaretou a dostane pořádné halucinace. Z večírku odchází s postarší socialistkou Shirley, se kterou skončí na hotelu a ona mu nabídne 20$ za sex. Jemu však nechce stát, a tak hrají scrabble. Shirley vytváří slova, která naznačují, že by mohl být Joe gay, což jej naštve, a tak jí pořádně vyšoustá. Další den Shirley představí Joea své kamarádce a vypadá to, že Joeova kariéra gigola se konečně rozjela! Vypadá to nadějně, ale Ricovi se mezitím doma výrazně přitížilo, leží na posteli a má horečky. Odmítá lékařskou pomoc a chce místo toho jet na Floridu. Joe začíná být zoufalý, a proto udělá jeden zoufalý čin, díky kterému získá peníze na cestu na Floridu. Nakonec přestane Ricovi říkat Ratso a společně se vydají na Floridu. Bude to však k něčemu? No, na filmu oceňuji atmosféru velkoměsta, kde jsou si všichni odcizení, místo, kde člověk potká pestrou škálu individuí, a kde je spousta možností, jak se uplatnit, ale také spousta způsobů, jak se nechat podvést a zchudnout. Já jsem si z toho vzal hlavně to, že život ve velkoměstě člověka šťastným neučiní… (18.05.2023) (méně) (více)