Midnight Cowboy
Polnočný kovboj
Režie:
John SchlesingerScénář:
Waldo SaltKamera:
Adam HolenderHudba:
John BarryHrají:
Dustin Hoffman, Jon Voight, Sylvia Miles, John McGiver, Brenda Vaccaro, Barnard Hughes, Ruth White, Jennifer Salt, Bob Balaban, Paul Morrissey, Taylor Mead (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Bouřlivá šedesátá léta proměnila tehdejší americkou společnost k nepoznání. Boj za občanská práva, radikalizace mladé generace, vrcholící masovými protesty proti válce ve Vietnamu, sex, drogy a rokenrol – tím vším Amerika žila, ale ve filmu se to prakticky neobjevovalo. Hollywood přes počínající generační výměnu dál pokojně setrvával ve starých dobrých časech. Teprve v roce 1969 se ve větším rozsahu objevily první vlaštovky toho, čemu se později začalo říkat Nový Hollywood – road movie Bezstarostná jízda, revizionistický western Divoká banda či syrové drama dvou ztroskotanců v New Yorku Půlnoční kovboj. A právě poslední snímek se stal překvapivým oscarovým vítězem roku 1969 se třemi soškami, za nejlepší film, režii a scénář podle předlohy. Adaptaci stejnojmenného románu Jamese Lea Herlihyho režíroval jako svůj americký debut proponent hnutí Free Cinema, anglický tvůrce John Schlesinger (1926–2003), a stvořil klasické dílo, jež už desítky let úspěšně odolává zubu času. Klíčové pro jeho kvality bylo zejména obsazení ústřední dvojice méně známými, ale přesně vybranými představiteli. Naivního Texasana Joea Bucka, který se chce v New Yorku uplatnit jako gigolo, hraje Jon Voight (nar. 1938) a tuberkulózního chromajzla, jemuž žádný podfuk není proti srsti, přesvědčivě ztvárnil Dustin Hoffman (nar. 1937). Oba herci byli za své kreace nominováni na Oscara i na Zlatý glóbus (Voight navíc dostal prestižní Cenu newyorských filmových kritiků a Hoffman zase Cenu BAFTA). Ve scéně mondénního večírku se objevuje řada uměleckých osobností z okruhu Andyho Warhola, mj. Viva, Ultra Violet, Taylor Mead a Paul Morrissey. Hudební supervizi filmu měl známý skladatel John Barry, pod úvodními titulky zní píseň Everybody’s Talkin’ v podání zpěváka Nilssona. (Česká televize)
(více)Recenze (309)
Tak tohle jsem viděl poprvé jako náctiletý v Jiříkově u Rumburka a byl jsem tam se sousedami a rodiči , maminka byla celá červená v obličeji když jsme odcházeli a pro mne to byl ohromný zážitek!! ()
Nuda 😣 ale mozno len neviem docenit hodnotu filmu! ()
Asi těžko existuje na konci 60. let výstižnější film, který prezentoval takhle skutečně podobu rozpadlé, zničené a prohnilé americké společnosti, jako Midnight Cowboy. Zároveň skvěle vystihuje pojem americký sen, jak se může nádherná a milá představa pouhým okamžikem proměnit v drsnou realitu. Schlesinger vykresluje tehdejší společnost velmi silně. Její finanční a společenská problematika, vliv války, chudoba, nenávist, hippies, drogy, špína, nečistota a situace, ve kterých se člověk odhodlává k činům, které by za normálních okolností nikdy neudělal. V tomhle drsném prostředí Schlesinger nabízí zázrak v podobě přátelství dvou lidí, kteří se ocitají v podobné situaci, tj v naprosté nouzi, bídě a bez peněz, ale i přesto se dokážou navzájem o sebe postarat, záležím jim na sobě a pomáhají si. Příběh o texaském snílkovi, který viděl svoji budoucnost jako městský playboy, kterému budou dámy padat ke kolenům, se nakonec střetává s tvrdou ránou velkoměsta, která navždy rozplynula jeho sen, ale za odměnu mu nabídla přátelství, o kterém se mu nikdy nesnilo. Hudebně a obrazově velmi bohaté, především neustále vzpomínky do minulosti, které si s sebou člověk nese do nového začátku a které se neustále vracejí, jako noční můra. Mimochodem samotná část odehrávající se na párty, je obrazovým klenotem podobající se drogovému tripu. Midnight Cowboy prolomil Oscarovou bariéru přístupnosti, dal naději nezávislým filmařům a nastavil americké společnosti pravdivé zrcadlo, odrážející její tehdejší podobu. Navíc nabízí naprosto skvělé herecké výkony v podobě Dustina Hoffmana, jehož role kulhajícího zlodějíčka, podvodníka a ztroskotance je jednou z jeho nejlepších rolí, a texaského nekovboje Jona Voighta. To, že ani jeden nezískal za svoji roli Oscara je skutečně zarážející a těžko uvěřitelné. Vidina záchrany v podobě slunečné Floridy jen nádherně vystihuje životní nouzi, ve které se oba dva hrdinové nacházejí. Schesingerův nejlepší film. "You know, in my own place, my name ain't Ratso. I mean, it just so happens that in my own place my name - is Enrico Salvatore Rizzo." & "Well, if it's free, then I ain't stealin'." ()
Naivita, přátelství, chudoba, nemoc, ztráta orientace, bezvýchodnost i bezmoc, realizace tzv. Amerického snu z opačného konce. Silný a smutný příběh. Dustin Hoffman svou hereckou energii (v podstatě na začátku herecké kariery) knokautuje diváka...Projevují se zde však už typické rysy snímků ze 70tých let, s tím se nedá nic dělat. ()
Velmi pôsobivo zobrazený kúsok existencie a priateľstva dvoch ľudí. Priznám sa, že midnight cowboy sa zaradil medzi moje top 10 filmy... a ani vlastne neviem prečo.... Odporúčam!!!! 5/5* ()
Na konci každýho snu je obří černá díra (rozuměj prdel). ()
Smutný příběh o velkých naivních představách o vlastní velikosti ve velkém městě. Když iluze narazí na realitu, hrdina se uprostřed města ztratí. Jediným společníkem je mu životní ztroskotanec, podivná existence z nejhlubšího dna společnosti. Dojemný závěr,kdy v autobuse, kterým oba putují za lepším životem a možná za dalším zklamáním během příjezdu do vysněného místa, Kovbojův jediný přítel, přezdívaný Krysa opouští tento svět a zamíří definitivně tam, kde snad doopravdy bude už jen lépe. ()
Hodně emocionální film, který bravurně vystihuje dobovou atmosféru, a který poprávu získal tři Oskary, což tenkrát bylo od Akademie docela odvážné, ale ještě že tak učinila. Film se silným příběhem pojednává o několika tématech, o síle přátelství, o životě v cizím městě, kde nikoho neznáte či o tom, jak je těžké najít své místo ve společnosti. Celý film korunuje výborný Dustin Hoffman a možná životní výkon Jona Voighta. Naivního kovboje hledajícího štěstí zahrál prostě na jedničku a nedokážu si představit v této úloze nikoho jiného. A když se k tomu přidá ještě hudba mého velkého oblíbence Johna Barryho a písnička Harryho Nilssona - Everybody's talkin', musí to být pět hvězdiček. ()
Klasická podívaná, silný příběh bez dalšího vysvětlujícího balastu. Škoda, že dnes už se takové filmy netočí. A samozřejmě skvělý Dustin Hoffman. ()
smutná harmonika jeana tootse - ten zvuk o tom filmu řekne víc, než jakýkoliv slova. ()
Takový normální film, nijak mě to neoslovilo. Jen snad ze začátku naivní J. Voight. A už vůbec nechápu, že tento film má jeden z nejtvrdších ratingů co byli nominovány na Oscara. ()
Masterpiece! ()
Viděl jsem to kdysi dávno v době kdy se zde budoval socialismus. Měl to být příklad zločinů kapitalismu na lidech. Nevím, proč bych se na tohle dílo díval znovu. Dva ztroskotanci z vlastní vůle se hrabou ve s.....ch, Proč by mě to mělo zajímat? Není to zábava a kdybych chtěl dostat depku mrknu na zprávy v 19.00 hod. 20 % za snahu. ()
Len máloktorý režisér sa odváži kritizovať povrchnosť života v USA, a tých, ktorým takáto kritika prinesie úspech filmových kritikov a ešte k tomu aj finančný zisk je ako šafránu. A hoci Schlesinger a jeho najznámejšie dielo prichádza ešte pred Modrým zamatom D. Lyncha a Americkou krásou S. Mendesa, pre diváka zostáva do značnej miery aktuálny dodnes. Odkazy na život Američanov vo veľkých mestách na konci šesťdesiatych rokov sú efektívne zakomponované, život tých na okraji režisér podáva so zvláštnym odstupom a predsa nie je k svojim postavám chladný. Mal samozrejme aj tú výhodu, že ako Brit prišiel zo skeptickej Európy, kde sa vo filme, ale konieckoncov aj v živote ružové okuliare rozbili už dávno a zrejme bol na vykreslenie nemilosrdného New Yorku riadne pripravený. Jeho úsilie si vyžadovalo dôvtipný scenár, ktorý dodal Waldo Salt, striedmu kameru Adama Holendera - mimochodom, pekná čiernobiela pasáž pri naháňaní Rizza i čiernobiela retrospektíva s Buckovou osudovou láskou - a samozrejme výnimočné herecké výkony. Dustin Hoffman je bez debát na Oscara a Jon Voight mu viac než len zdatne sekunduje, ale pre mňa osobne to bude herecký výkon prvého menovaného, ktorý sa bude spájať s týmto filmom. Takže sumár? Jasných päť, filmová klasika a výnimočný zážitok. ()
Voight poráží Hofmanna? Nevěříte? tak koukněte, je to možné....Hofmann je zde bohužel otravný mrzák....Jinak působivý, hodně umělecký snímek o prohnilosti velkoměsta, a lidí vůbec. Jirka Pomeje válí. ()
90% ()
Výborný snímek patříci do ranku těch filmů, které dokážou člověka velmi silně emočně zasáhnout a vyvést z každodenní rutiny a trošku se i zamyslet. Ještě několik měsíců potom zhlédnutí, jsem si na tenhle film několikrát vzpoměl. Navenek to působí dost úsměvně, ale uvnitř se jedná o smutný příběh o rozpadu snů a iluzí jednoho naivního člověka z amerického venkova v konfrontaci s velkoměstem. Obzvláště smutný apeskt je později vybudované přátelství mezi hlavní dvojicí Voighta a Hoffmana. ()
Půlnoční kovboj je velmi nápaditý sociálně-kritický film, zachycující New York ve specifické, dynamické éře. Film vypráví příběh Joe Bucka, pohledného, sympatického, ale hlavně naivního až přihlouplého kovboje, který se vydává do New Yorku s vidinou toho, že tam jako profesionální gigolo rychle a jednoduše přijde k penězům. Jeho představa však tvrdě narazí na realitu a Joe velmi záhy pozná odvrácenou tvář velkoměsta. Později mu nezbyde nic jiného, než se protloukat New Yorkem téměř bez peněz a bez vyhlídky lepších zítřků. Spřízněnou duši nakonec najde v člověku, který ho při jejich prvním setkání bezohledně využil, v Ratso Rizzovi, kterému lidé, co s ním už měli tu čest, neřeknou jinak než Kryso. I když je to z počátku přátelství plné vzájemné nedůvěry, založené na Rizzově strachu, možná i vypočítavosti, a Joeově bezradnosti, postupně se z toho vyklube přátelství opravdové a silné, přátelství, které Joe Bucka promění v lepšího člověka a ukáže mu, co je v životě opravdu důležité. Nezapomenutelné duo – Hoffman a Voight, skvělá hudební složka a působivé vyobrazení newyorské prohnilosti. ()
Vynikající studie snílka z venkova přijíždějícího do New Yorku, kde rychle vystřízliví a setkává se s tvrdou realitu. Typově přesné herecké výkony. ()
Podobá se to obrázkům shnilého jablka na stránkách 100+1, vizuálně se film hodně blíží Easy Rider, ale s mnohem lépe zpracovaným obsahem, výbornými výkony (Hoffman je celou dobu ztrhující), poetikou, obrazností. Depresívní, ale důvodně. ()
Související novinky
Zemřel herec M. Emmet Walsh
Ve věku osmaosmdesáti let zemřel v americkém Vermontu herecký veterán M. Emmet Walsh. Výrazný představitel zejména vedlejších rolí ve filmech jako Blade Runner, Zbytečná krutost a Potíže s Arizonou… (více)