Půlnoční kovboj

Klasika šedesátých let, která ani po letech neztralita moc ze svého kouzla. Příběh nese veškeré rysy své doby (sexuální odvážlivost, drogy, smutné konce...). Mladý kovboj si přijede do New Yorku splnit sny, místo toho nalézá zklamání a hořký konec, když mu na cestě na Floridu v autobuse zemře jeho tuberkolozou nemocný přítel. Výborné výkony Hoffmana (kde tenhle herec zahrál špatně?) a Voighta. Film získal Oscary za nejlepší film, režii a scénář........ (28.09.2007)

Dustin je génius. Od samotného příběhu jsem očekávala, že bude podán trochu silněji a drsněji. Celý film táhnou především hlavní, charakterově i herecky silné osobnosti, jež jsou zasazeny spíše do průměrně předvedeného děje. I přesto, že mi Jon Voight jako herec nikdy sympatický nebyl a zde mě svým výkonem také nijak příliš nenadchl, si však myslím, že jde o dobrého herce. A jako Půlnoční kovboj zdatně padl do role urostlého, blonďatého Texaského playboye. Ovšem Dustin Hoffman jako kulhající, tuberou prolezlý chlapík, zlodějíček a vyvrhel, který se protlouká, jak se dá, je nepřekonatelný a úchvatný. A nebýt jeho, nejspíš bych hodnotila méně. Rozhodně je však v tomto díle spousta působivých a silných momentů (ten konec, slzy se mi draly do očí). Doprovodný soundtrack v podání Johna Barryho je skvělý a dokonale do filmu zapadá. "I'm walking here! I'm walking here!" (31.12.2010)

Sociálně kritické filmy pocházející z Ameriky mají jeden ze svých vrcholů v Půlnočním kovbojovi, to je bez debat... Nesmírně silný a alarmující naturalistický film...a je to naturalismus ve svém původním (literárním) významu - za vším stojí především sociální determinace... Strhující syrová analýza prohnilosti velkoměsta a jejího dopadu na jedince... Schlesingerova snaha o zachycení nižší vrstvy společnosti sužované destruktivním prostředím je až nesnesitelně otevřená...a pocit odcizení anonymního velkoměsta nezachrání ani stopové množství pozitivních náznaků síly lidského přátelství... Podobné filmy: Bronco Billy, Strašák, Taxikář, Hříšné noci (25.01.2007)

Naivita a upřímnost bolí. Diváka i Joea. A stejně tak někdy bolí odejít z důvěrně známého místa někam, kde má být všechno lepší a nakonec není lepší nic. Na špatných místech vás zkrátka poctivost a důvěřivost zničí. Ale celý tenhle můj výklad by byl jenom zjednodušeným poselstvím příběhu, kdyby se v něm neobjevoval Hoffmanův Rico. S ním totiž do kovbojova tažení přišla kousavost vzbuzující absolutní melancholii. Probuzení tehdejší generace, varování pro současnou. (30.11.2007)

Scénář: Waldo Salt .. O snění a vystřízlivění aneb deprese konce šedesátých let ve své nejryzejší formě! Naivní texaský gigolo a protřelý newyorský mrzák v hořkém příběhu z ulice, kde přes veškerou snahu o lepší život, kvete dvěma osamělým osobám jedině to vzájemné přátelství. Hoffman si svého ubožáka střihnul klasicky přesvědčivě, zato jiskřivý pohled mladého Voighta je něco dokonalého a tu plešatou sošku by si za tento výkon jistě zasloužil. Ta režijní je však zcela po právu v rukách Schlesingera, jeho nápaditá obrazová skladba pro tento snímek sedí perfektně stejně jako všudypřítomná ústřední skladba. (12.08.2007)