poster

Mizerná neděle

  • Velká Británie

    Sunday Bloody Sunday

Drama

Velká Británie, 1971, 110 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Anderton
    ***

    Mizerná nedeľa na mňa pôsobil ako film, kde si scenárista alebo režisér rieši svoje záležitosti a svoje vnútro, ktoré nám ostáva do veľkej miery nezrozumiteľné. Psychologická dráma nemusí mať zrovna dej a nejaký oblúk, aby zaujala diváka, lenže v tomto prípade túto absenciu nedokáže Schlesinger nahradiť ničím dostatočne intelektuálne výživným. Film určite osloví ľudí, ktorí niečo podobné zažili a nemusí to byť zrovna až tak nepravdepodobný milostný trojuholník naprieč generáciami a pohlavím. Možno osloví aj homosexuálov, ktorí sa boja vyjsť vďaka viere s pravdou von. Myslel som, že nosnou témou by sa mohla stať túžba po dieťati, lenže scenáristka sa rozhodla zostať na poli miernej nezrozumiteľnosti, čo ospravedlňuje fakt, že častokrát nechápeme ani sami seba, tak prečo musíme nutne požadovať, aby sme chápali chovanie filmových postáv.(22.7.2014)

  • allegria
    ****

    Jméno herečky Glendy Jackson už tradičně zaručuje, že to nebude blbý film, když v něm hraje ona. Mám ji moc ráda a mrzí mě, že u nás není víc dostupných jejích filmů. Téma homosexuality je už dost okoukané, ale tady mi to připadalo dost nové, neotřelé, včetně konce příběhu - doufala jsem v jiný konec, přesto musím uznat, že i ten závěr filmu mu svým způsobem zvednul hodnotu.(28.7.2017)

  • nmafan
    ****

    Je zjevné, že v roce 1971 byl John Schlesinger v pozici člověka, který si může plnit sny, a jemuž svěří producenti peníze takřka na cokoliv. A tak mezi svými mistrovskými opusy Půlnočním kovbojem a Dnem kobylek natočil komerčně asi nejméně ambiciózní, zato bezpochyby nejosobnější film celé své tvůrčí dráhy. Režisérových formálních trademarků si tu divák mnoho neužije (i když ta surreálná montáž s mrtvým psem a traumatickou vzpomínkou na válečný nálet stála za to), spíše se tu dozví cosi o lidech, k nimž měl zřejmě Schlesinger blízko a mezi nimiž se pohyboval; ostatně do postavy Petera Finche dost možná promítl i své vlastní zkušenosti (jak naznačuje závěrečná scéna). Mizerná neděle je vlastně takový typický "dospělý" film - tedy film, jehož autor už nemá potřebu dokazovat celému světu jak ohromujícím je filmařem, zato chce sdělit cosi hlubšího o sobě samém. Pro dnešního "běžného" diváka - jenž zpravidla jméno John Schlesinger v životě neslyšel - to asi výraznější přidanou hodnotu nemá, takže doporučuju spíše režisérovým fanouškům, popřípadě pak divákům, kteří chtějí vidět jak se kdysi točila homosexuální tématika bez okázalostí a nevkusu...(20.9.2012)

  • Martin741
    *

    No sakra, to bola konina! Od Schlesingera som videl tusim Pulnocni Kovboj, ale taketo primitivne srajdy ako toto - tak to ide absolutne mimo mna. Dejova linia je ciste vakuum, odznie plno prazdnych tlachanic o medziludskych vztahoch ...... Ja sa chcem u filmov bavit, a nie xmrti sa ufilozofovat nad tym, medzi ktorym parom noh ma stonozka kundu a co ktorou vetou ktory mental a psychopat presne myslel! 5 %(22.7.2014)

  • zette
    ***

    Ve filmu je nekolik dobrych napadu, ktere daji napovedet, ze v reziserskem kresle sedi nekdo, kdo umi. Herecke vykony dobre, milostny trojuhelnik je taky zajimavy temer vzdy..., ale, ale neni to film, na ktery by si clovek treba za tyden vzpomnel. Takova dobre natocena nuda. Nevim, proc tento film casopis Empire vybral mezi 500 nejvetsich filmu vsech dob... Dnes uz namet nema cim ohromit.(6.6.2015)

  • - Původně se Peter Finch v Mizerné neděli vůbec objevit neměl. Režisér si pro roli Dr. Hirshe vybral Alana Batese – dříve nominovaného na Oscara - ale ten byl kvůli jiným závazkům tehdy „nepoužitelný“, a tak přišel nástupce Ian Bannen, v souvislosti se kterým se spekuluje, že mu zase nebyla nijak příjemná představa líbání s hercem Murrayem Headem. Režisér tak na poslední chvíli obsadil Finche, se kterým (stejně jako s Batesem) už pracoval na snímku Daleko od hlučícího davu (1967). Pamětníci soudí, že v oscarovém klání tehdy Finch „podlehl“ Genu Hackmanovi (Friedkinovo krimi Francouzská spojka) právě kvůli onomu zmiňovanému homosexuálnímu polibku. Za roli zato získal cenu BAFTA i cenu Národní společnosti filmových kritiků – obě pro „nejlepšího herce“. (džanik)

  • - Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. (RHK)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace