Plechový bubínek

Veľmi zvláštny film. Zvláštnejší ako ľudia veľmi malého vzrastu, alebo väčšina filmov, čo som videl. Pozeráme sa na vojnu a iné útrapy života očami malého chlapca, mnohým veciam nerozumie, ale nie je to detský pohľad, ktorý nám film prezentuje. Proti zlu bojuje bubnovaním a krikom, čo rozbíja sklo, vojnovému hnusu, ktorý sa privalí zo všetkých strán, sa však nevyhne. Aj pri tej dĺžke je film veľmi dobre pozerateľný, primerane nepríjemný, asi tak, ako bolo zamýšľané už v predlohe. –––– Toto si pamätaj Oskar! Aby si o tom mohol rozprávať. –––– V mojej posteli je dosť miesta aj pre Oskarka. Je taký malý. (24.05.2018)

Oskar Matzerath sa v svojich troch rokoch rozhodol že prestane rásť a divokým skokom zo schodov to aj stvrdil. Následne prežíva v tele trojročného, avšak rozum sa mu vyvíja stále ďalej a za zvukov bubnovania komentuje dejinné udalosti ako na prvý pohľad nezúčastnený pozorovateľ. Film sa odohráva v slobodnom meste Gdaňsk v pohnutých rokoch od nástupu Hitlera k moci, cez divoké pogromy nacistických úderných oddielov až po trpký koniec vojny a následné odsuny Nemcov na západ. Volker Schlöndorff film natočil s veľkým kumštom a obsadil ho famóznymi hercami. Najviac však na filme oceňujem, s akou historickou presnosťou je celý film vyrozprávaný a hlavne koľko práce si tvorcovia dali s výstavbou kulís a vôbec s celkovou retro štylizáciou. K pozretiu odporúčam režisérsky zostrih. (12.03.2021)

jediné,čo si z toho filmu zapamätám je malý uvrieskaný fagan,ktorý mi liezol na nervy už úplne od začiatku (a potom ešte dlhé dve hodiny), nechutné scény s hlavou zvieraťa a pojedaním úhorov,pri ktorých ma naťahovalo, trpaslíkov a ďalšie postavičky vycucané z prsta a predvídateľný dej...druhý krát ani keby čo (30.04.2008)

Maximálně ujetá chujovina. Bohužel jsem hlavní pointy Plechového bubínku znal z hodin literatury, takže jsem byl ochuzen o moment překvapení, když Oskar padl ze schodů. Udiven jsem byl z maximálně naturalistických postelových scén. A znechucen. Takový malý ošklivý to bylo... Ale opravdu nevšední drama s netradiční atmosférou, které si zaslouží právě tolik hvězdiček, kolik jsem mu dal. Počet neřeknu. Možná jsem nedal žádnou, možná všechny. Zvláštní, že? Stejně jako celý film! (19.12.2008)

Dlouhé, výpravné, monumentálně okázalé nic. Film má úžasnou výpravu, bezvadné herecké výkony, perfektní kameru, zajímavé dobové zasazení a určitou uvěřitelnost, ale pořád, jaksi... to není o ničem. Tohle je jeden z filmů, které mám problém zaškatulkovat, nevím, co si z něho vzít, nevím, jak ho pochopit. Spousta tvůrčích aspektů je na špičkové úrovni, ale já v tom nevidím žádný hmatatelný výsledek. Maurice Jarre coby skladatel nadchl, ale to všechno mi nedává důvod, abych si ten film pustil znovu. Spousta záběrů kde se děje hodně věcí, divák neví, co přesně má sledovat. Ano, jedná se o jeden z top x světové kinematografie, stojí to za zkouknutí, ale jaksi se nedostavuje to, co od filmu čekáte. Jít na tohle do kina, spokojenej bych z něbo zřejmě neodcházel. Tři hveždy (horko těžko) za opravdu nevšední zážitek. (18.09.2014)

Plechový bubienok mi jednoznačne zostane v pamäti navždy. Avšak na jeho kompletné pochopenie si zrejme budem musieť čo to ešte načítať. Rozhodne však veľmi originálny nápad s perfektnou réžiou a s absolútne dokonalým/príšerným Davidom Bennentom. (26.09.2013)

Nejprve musím říct, že předlohu jsem nečetl, proto nejde o srovnávací komentář. Poté bych uvedl klady snímku. Tím je především herecký výkon hlavního mladého představitele. David Bennenet to zahrál vskutku famózně, i když si nejsem jistý, zda úplně všechno při hraní pochopil. Za druhé jde místy o skvělou satiru, občas z toho mrazí, občas jsem se pousmál. Třetím plusem jsou některé povedené scény a výtečné nápady tvůrců. Někdy se zamýšlím, kam na to chodí? Nicméně Plechovému bubínku dám nakonec jen dvě hvězdy. Pro mě to byl totiž z mnoha úhlů odporný film a dokoukával jsem jej na sílu. Pár hnusných obrazů by ani tak nevadilo, spíš mě celou dobu štvaly všechny postavy bez rozdílu a také jejich prapodivné a mnohdy právě odporné chování. Chápu, že tvůrci to tak chtěli a film jako celek funguje, ale mě jednoduše nesedl. Respektuju tvůrce a částečně dokáži ocenit jejich snahu, ale oni zase musí respektovat názory diváků, kterým se do vkusu netrefili. (06.10.2021)

Velmi působivé (18.11.2021)

Jeden z mála filmů, u kterých se mě opravdu chtělo zvracet. (01.12.2007)

Takže když se prastim do hlavy, tak přestanu růst... A když se do ní praštím znovu, pádem do hrobu, tak znovu začnu.. (19.05.2009)

Hodně zvláštní film... Ten jeden liliput vypadal jak Tomáš Holý (07.05.2011)

Dost podivný film. Podruhé už si ho asi nepustím, nicméně do hlavy se mi zaryl dost hluboko. Btw - David Bennent by mohl vyučovat všechny malé herce současnosti. 7/10 (21.08.2012)

Originální pojetí vzpoury proti běsům v 1. polovině dvacátého století prostřednictvím malého chlapce s bubínkem... Nádherná kamera, nápaditý scénář, pomalejší vyprávění. Za mě určitě výjimečný film. 90 % (02.07.2017)

Nejdřív jsem z toho měl takový pocit, jako by mi měly každou chvíli bouchnout uši. Toho fracka budete ze začátku nenávidět, ale postupně ke konci filmu jsem si říkal, jak je to výborně natočený. Na jednu stranu jsem chtěl okamžitě vypnout zvuk a na tu druhou jsem od toho nemohl odtrhnout oči. Nevím pořádně jak to popsat. Vemte si, že je válka, všude nebezpečí a jedno děcko vám pořád mektá o bubínku. A nejlepší na tom je, že to děcko není už zrovna nejmladší a sám si to (nechci schválně říkat co) přizpůsobí. Díky lechtivým scénkám tomu dalo pořádnou kuráž. Kdo na to nadává, tak sám si to nejspíš neprožívá. A ono zase tak úchylné to ani není. Spíš to prostě ve většině filmech neuvidíte. Možná si akorát toho bobříka pod pazuchami mohla odpustit, to trochu nechutné bylo no, to připouštím. Ale na tu dobu to bylo v pořádku. Lovení úhořů bylo taky hezky zpracovaný. Určitě jeden z nejlepších německých filmů. Dokonce mám i chuť si okamžitě přečíst knížku, to se mi nestává. (10.07.2019)

Bizzarer (06.01.2010)

Dosc dziwny film. Wierzym, ze ksionzka musiala byc dosc kontrowerzyjno a autor eszcze wiynkszy magor, jak to pisol. Przedstawiyni ale inszej stronki wojny a myslynio doroslego w ciele malego synka je fest zajimawo. Ynym prziklad tego, ze kiejsi sie toczyly o kupa niechutniejsze a ganc inaczyj postawione filmy niz dzisio. A ze sila przibiehu postawiono na psychice je dostatecznie nosno, aby zakryla aji calom wojne jako ynym kulise. (30.01.2015)

Príbeh datuje obdobie konca devätnásteho storočia až po záver Druhej svetovej vojny, aké sledujeme pohľadom trojročného chlapca, čo sa na protest proti svetu dospelých rozhodol prestal rásť. Chlapec zafixovaný na svoj plechový bubienok s paličkami v ruke bubnuje dôležitými udalosťami mestečka Gdansk, kde jemu vlastným spôsobom komentuje politickú situáciu, ale i mentálne dospievanie, čo s pribúdajúcimi rokmi začne viesť boj s fyzickou nevyspelosťou. Sledujeme s ním zoznámenie sa so sexom dospelých tak aj prvú, druhú, tretiu sexuálnu skúsenosť, kde rolu pozorovateľa pretavil do praxe. A že nejde iba o samoúčelnosť vyfarbí použitá kritika voči chorobám, akými sú nevera, alebo incest, čo nosí pre príbeh možno hlbší význam. Netypický spôsob rozprávania ešte väčšmi posilňuje použitá grotesknosť, pri akej vidíme či už samotný pôrod z pohľadu prvej osoby, tak i život rodičov a starých rodičov balancujúcich na hrane skutočnosti a detskej predstavivosti. Film okrem iného prináša niekoľko intenzívnych scén, kde zapája najprimitívnejšie pudy znechutenia (rybolov s konskou hlavou), ale tiež umeleckého cítenia (tanec nacistov), až po strach (kartová partička so smrťou pri útoku na poštu). Škoda občas nevyrovnanej kvality obrazu a viacnásobného výskytu hluchých miest, ktoré oživujú práve tie silné a kontroverzné momenty robiace z filmu zaujímavý, vo svojej podstate originálny počin. (01.05.2016)

Jeden z nejděsivějších filmů, které jsem kdy viděla, možná úplně nejděsivější. Není špatný, a proto mu nemůžu a ani nechci dát odpad, je pro mě prostě jenom absolutně nepřijatelný. O jednotlivých scénách se mi zdálo ještě několik dnů po zhlédnutí. Vyžívání se v nechutnostech a odpornostech, pedofilní atmosféra, úchylnost nad úchylnost, fuj a blé. Navíc to, že hrálo hlavní roli dítě (ač výborně), pro mě dostává celý příběh ještě do jiné, nechutnější dimenze a nějak se od toho prostě nedokážu oprostit - při všech odporných scénách jsem si říkala: panebože, tohle to dítě muselo do dalšího života neuvěřitelně poznamenat (a co jako do háje ty sexuální scény?). U některých filmů si říkám, že do nich třeba ještě dorostu a změním názor, ale do tohohle kousku teda fakt dorůst nechci (což je taková pěkná paralela s hlavním hrdinou, tak aspoň něco). Zdejší vysoké hodnocení ani zařazení tohohle díla v knižní podobě mezi klasiky a povinnou četbu si nedokážu vysvětlit, buď se asi lidi snaží působit rádobyintelektuálně, anebo tohle dílo v lidech probouzí jakousi podivnou zálibu ve zvrácenostech. Nevim a nechci to vědět. Chápu nadsázku a metaforu, ale odtud potud. Fuj tajksl. (06.02.2017)

Neviem, možno na tento Plechový bubon musí byť človek presne naladený, mne sa naňho naladiť nepodarilo (skúšal som to tri dni). Je to bizarný a divný film (to isté zrejme platí aj pre jeho predlohu), lebo takým byť - vôbec neviem prečo - chce. Poviem to ešte tvrdšie, lebo tak to na mňa pôsobilo - tento príbeh je chorý. Ja viem, aj tá doba bola chorá a možno som tu niečo nepochopil, ale malé decko (naozaj malé decko) ktoré súloží v oscarovom filme, to ja chápať asi ani nebudem. (31.10.2022)

[2,5*]     "The two men, so different despite their similar feelings for Mama, liked each other, and from that trinity they brought me, Oscar, into the world."     Oscarová (nemyslím tým hlavného hrdinu) vojnová dráma, zaradená medzi 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete, ktorá veľmi svojským, tragikomickým štýlom pojednáva o absurdnosti a obludnosti nacistickej ideológie. Nacisti a celé to dianie okolo sú stvárnení akýmsi podivne groteskným spôsobom, ktorý ma príliš nebavil. Korunu tomu všetkému nasadzuje fakt, že tvorcom predlohy je Günter Grass, sám bývalý člen SS  (to tiež o niečom vypovedá). Tento divný film som videl v kine zhruba pred štvrťstoročím a rovnako ako vtedy, ani teraz vo mne nezanechal príliš pozitívny dojem (pamätal som si z neho prekvapivo málo). Jeho odpudivo dekadentná štylizácia, so zrejmou snahou šokovať (množstvom nechutností), sa mi dosť prieči. Alebo inak, estetika filmu sa míňa s mojim vnímaním estetiky veľkým oblúkom. Za zmienku stojí účasť slovenského kameramana Igora Luthera a Charlesa Aznavoura v role židovského obchodníka.      "Ich sehe, dass man ihm Champagner bringt. Aber ich werde nie trinken." "Warum nicht?" (14.11.2022)