poster

Rána z milosti

  • německý

    Der Fangschuss

  • Francie

    Coup de grâce, Le

  • anglický

    Coup de grâce

Drama

Francie / Západní Německo, 1976, 97 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • sportovec
    *****

    Tísnivá atmosféra dnes zcela zapomenutých let přechodových konfliktů mezi válkou a meziválečným mírem ze začátku minulého století je důležitá pro pochopení toho, co se dálo o několik let později. Krutost druhé světové války měla svou předchůdkyni a v tomto filmu ji poznáváme víc než z blízka. Srovnáváme-li události RÁNY s našimi dějinami - u nás i v Pobaltí se rodily nové státy - je tu jeden podstatný rozdíl. Zatímco příchod našich legionářů do pohraničních území nemalá část německočeského obyvatelstva přijímala s úlevou tváří v tvář hrozbě pandemických a epidemických nemocí i hladomoru už proto, že je - s výjimkou protičeských frází a nenávisti - také neměl kdo hájit proti množícím se zločincům všeho druhu, v Pobaltí zbytky německých armád, opírající se o německobaltskou minoritu, soustředěnou kolem šlechtických velkostatků, sehrály v bojích mezi rodícími se ozbrojenými silami vznikajících pobaltských států mezi Královcem a Petrohradem a bolševickými rudogvardějci roli rozhodného a relativně silného autonomního jazýčku na vahách. Atmosféra nejistoty a rozkladu, soustředěná do jednoho z těchto aristokratických obytných areálů, v nichž snad ještě z válečných časů působí lazaret, se koncentruje i do neobvyklého trojúhelníku nevyslyšených vášní více i méně klasického hlasu pohlaví, hledajících marně útěšnou i léčivou jistotu silného, opětovaného citu. Vynucený odjezd německých jednotek (na podzim 1919 jsou podepisovány a uzavírány konečně mírové smlouvy známé pod historickým souhrnným označením versailleského systému) uzavírá i život rozervané aristokratické ženy-komtesy. Klasické dílo německé nové vlny uvádí v titulní úloze u nás v širších diváckých vrstvách neznámou proslulou německou herečku Margaretu von Trottovou. Příběh takřka stoletý si zachovává i dnes, třicet let po svém uvedení, svěžest pohledu, věrnost atmosféry i záměrně zvolenou nezaměnitelnou působivost černobílého hraného filmu.(3.10.2008)

  • Crocuta
    *****

    Volker Schlöndorff v "Ráně z milosti" opět dokázal, že převést literární dílo na filmové plátno umí více než dobře. Tentokrát se nechal inspirovat částečně autobiografickým románem Marguerite Yourcenar. Snímek je výmluvným svědectvím o Pobaltí zmítaném válkou a revolucí a zároveň je příběhem neopětované vášně měnící se v nenávist, znepokojivým způsobem se v něm mísí přátelství, sexualita a násilí. Neméně významnou rovinou filmu je tragický osud pobaltské německé aristokracie, která se v době kdy se "Rána z milosti" odehrává pomalu ale nezadržitelně měnila v relikt minulosti. K celkové působivosti snímku nemalou měrou přispěla výborná černobílá kamera Igora Luthera.(2.3.2008)

  • mortak
    ***

    Na tomto filmu je nejkrásnější to, že dnes, čtvrt století po vzniku adaptace, už téma homosexuality nikoho nešokuje. Schlöndorff se snaži o realistický pohled, ale co se týce filmovych prostředků, jde o klasický přepis románu s divadelním herectvím. Nehledě na to, že převzal z románu i tendenční pohled na homosexualitu (jde jen o potlačenou heterosexualitu a válka je skvělý prostředek k blokaci přirozenosti).(21.3.2011)

  • tomtomtoma
    *****

    Další ze zajímavých příběhů, tentokrát o neopětované lásce, která se mění v nenávist a pomstu. A to vše na pozadí ruské občanské války v letech 1919-1920 v Pobaltí a s tím souvisejícím zánikem německé šlechrty. Na zámku Kratovice se setkávají přátelé z dětství: Erich von Lhomond (dobrý Matthias Habich) a sourozenci Conrad (Rudiger Kirschstein) a Sophie de Reval (dobrá Margarethe von Trotta, manželka Schlöndorffa). Sophie sice koketuje s komunistickými myšlenkami, které přebírá od Grigoriho Loewa (Franz Morak), ale je zamilována do Ericha. Ten jí odmítá a tak koketuje ze vzdoru a na protest přímo před očima Ericha s jinými: s Franzem von Alandem (Frederik von Zichy) a Volkmarem von Plessenem (Mathieu Carriére). Až nakonec se staví na stranu původních nepřátel. Dalšími zajímavými postavami je doktor Paul Rugen (Marc Eyraud) a teta Praskovia (Valeska Gert). Zajímavé je sledovat život na zámku, který vzdoruje útokům partyzánů. A pak ten strhující závěr. Na závěr se snad sluší dodat, že silou se řád měnit nedá. Protože síla s nasilím plodí jen další sílu a násilí. Ale pochopíme to někdy?(19.11.2010)

  • NinadeL
    ****

    Ačkoli by se mohlo zdát, že vliv francouzské nové vlny je nezvratný, Volker Schlöndorff si uchovává vlastní styl a jeho skvělé filmy jsou provokativní obsahem a nikoli formou a tak jsem naprosto spokojená. Zatímco Mladý Törless přišel jako rána z čistého nebe, na kterou nikdo nebyl připraven, o dekádu později už bylo možno se jen kochat. Volba nikoli příliš známého tématu skrze atraktivní román Marguerite Yourcenar se stala dalším výborným odrazovým můstkem pro film plný nevšedních zážitků. Herecky jsem si nejvíce užila žoviální stařenku Valesky Gert (pamatujete na děvku z tingl tanglu z Junghansova němého opusu Takový je život?) a potěšila bezvýchodností situace. Lze cele doporučit.(15.6.2017)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace