poster

Příběh služebnice

  • anglický

    The Handmaid's Tale

  • německý

    Die Geschichte der Dienerin

  • slovenský

    Služobníčkin príbeh

Drama / Sci-Fi

USA / Německo, 1990, 109 min

Komentáře uživatelů k filmu (48)

  • Kaferano
    ****

    Určitě si přečtu předlohu a je možné, že bych ztvárnění nepřijala, kdyby to bylo obráceně. Mně toto ztvárnění ale celkem sedlo a totalitní režim, krutý ve své kýčovité podobě, rozhodně strach a hnus vyvolal. Odporný byl rituál oplodnění - fuj fuj fuj... Nebo veřejná poprava typu: " Vítáme Vás, ve tři hodiny se koná ženská poprava a ve čtyři vás zveme na popravu mužů, příjemnou zábavu" tak to také byla chuťovka. Neznámá tvář hlavní hrdinky byla určitě dobrý tah a mně její krása i herectví vyhovovaly. Jednu hvězdičku ubírám za jistou nepravděpodobnost vyústění příběhu, ale je to přecejen fikce. Jsem zvědavá, jestli tenhle komentář budu přepisovat po přečtení ...(25.10.2012)

  • Houdini

    Zlatý Medvěd - výběr(20.1.2006)

  • T2

    Rozpočet $-miliónovTržby USA $4,960,385Tržby Celosvetovo $-(17.6.2009)

  • Rob Roy
    ***

    Tahle totalitní vize na mě působila neopravdově a uměle, místy skoro směšně (ty obrněné transportéry v ulicích). A taky tu jsou určité nelogičnosti a moc optimistický závěr.(18.3.2004)

  • Faidra
    ***

    Milujte se a množte se... pod mateřským dohledem strany a vlády. Smůla, že filmu v druhé době porodní dochází dech a potomek je na svět dost necitelně tahán kleštěmi.(5.4.2011)

  • xxmartinxx
    ***

    Seriál rozhodně uvítám, protože jak si většinou stěžuju, že místo dvaceti dílů by stačil film, taky je jasné, že na tak hutný námět jeden film nestačí a vše se odbývá strašně rychle. Jde o odkrytí potenciálu, který zůstal nevyužit.(14.5.2017)

  • gudaulin
    ****

    Tenhle filmový kousek si zaslouží srovnání s mnohem slavnějším pozdějším filmem Potomci lidí. Tahle výborná sci-fi měla slabší literární předlohu, ale Cuarón dokázal z materiálu vyždímat maximum a natočil barvitou fresku z postkatastrofického světa, která měla obrovskou atmosféru, styl a napětí. Příběh služebnice je adaptací románu vynikající kanadské autorky Atwoodové a tenhle román patří k jejím nejlepším pracím. Kdyby se Schlöndorfovi povedlo přenést myšlenku a zasadit ji do napínavého dobrodružného příběhu, byl by to skvělý biják. Jenže Schlöndorf to pojal příliš akademicky, málo okořenil, takže vznikla nemastná neslaná podívaná. Za ledascos může nejpíš rozpočet, ale režisérova vina je nesporná. Natasha Richardson není špatná, ale dovedl bych si představit i charismatičtější herečku v hlavní roli. Velmi dobré jsou ve vedlejší úloze naopak Elizabeth McGovern a Faye Dunaway. Schlöndorf natočil evropský film, který v podmínkách amerického trhu ani nemohl dobře zabodovat a tak nějak vyšuměl. Celkový dojem: 70 %.(18.6.2006)

  • ScreamJay
    ***

    Zajímavá utopická představa co když se nad ní zamyslíme nemusí být v dálné budoucnosti tak utopická úplně. Celkem chytlavě podaný děj, kde se ovšem snaží navodit dojem postapokalyptického rozložení světa po několika nukleárních katastrofách pomocí několika málo míst, kde hlavní hrdinka často chodí sem a tam. Herecky jde o slušný průměr, ze kterého vybočuje speciálně Robert Duvall, jehož pojetí onoho množícího rituálu je opravdu dokonalou ukázkou toho, jak se vážný moment dokáže změnit v celkem úsměvnou hříčku. Od režiséra cenami ověnčeného Plechového bubínku Volkera Schlöndorffa bych ale přeci jen čekal o něco víc. Atmosféra je ovšem oproti pojetí na velmi dobré úrovni, takže máte takový znepokojivý pocit z toho, aby k něčemu podobnému doopravdy nedošlo. Ta hra s vírou, která je sama osobě dost nebezpečnou zbraní a za kterou se schovávají časté nepravosti tohle právě krásně ukazuje. Pod patrným vlivem evropské tvorby tak vnikl slušně mrazivý příběh, který bych zas až tak úplně nevydával za sci-fi a jemuž dávám 3 a půl hvězdičky. Proč tak málo? Protože taková předloha by snesla větší propracovanost a depresivnější dekorace.(17.10.2004)

  • sportovec
    *****

    Dystopická sci-fi je osobitým Schlöndorffovým "předpostmodernizačním" vkladem do diskusí o budoucnosti civilizace, jak byly vedeny na přelomu druhé a třetí třetiny minulého století. Více než k Zamjatinovu románu MY ukazuje k Londonově ŽELEZNÉ PATĚ nebo Čapkově BÍLÉ NEMOCI a evidentně pracuje s myšlenkovým světem stále současné americké náboženské fundamentalistickí pravice, která v některých ohledech připomíná postupy a techniky militantního islámu (např. KKK). Herecké výkony odpovídají zvolenému žánru, tj. více hrají do dějových linií než do individualizovaných postav, což je v případě tohoto žánru specifická nutnost. Svěže odvyprávěný děj směřuje k odhadnutelnému závěru a viditelně naznačované naději. V dějinách sci-fi jde o jedno z jejích standardních témat, v dějinách kinematografie hraného filmu o nadprůměrně odvedenou koprodukční práci, z pohledu diváka o nevšední podívanou na téma, jež je dnes opravdu aktuálním nevšedním diváckým zážitkem.(12.5.2011)

  • Rex Mundi
    ****

    V porovnaní s knihou, pri ktorej mi behal mráz po chrbte, je to patetická sračka, ale predsa dávam 4*, lebo sa od zážitku z nej nemôžem celkom oslobodiť. Scenár je len "založený" na románe, takže automaticky podľahol filmovej názornosti a skratkovitosti. Zo správania postáv necítiť žiadny skutočný strach, vo filme zmizli aj niektoré detaily umocňujúce atmosféru, a okrem toho to končí hepyendovou barličkou. Adaptácia knihy Margaret Atwoodovej by sa dala nakrútiť aj lepšie, ale chvalabohu to dopadlo aspoň takto. Pri skúsenostiach s prznením knižných predlôh si všetci vieme predstaviť, že mohlo byť aj oveľa horšie :-)(23.6.2010)

  • ripo
    ***

    "Buď pochválená plodnosť!" - Z tohoto námetu sa dalo vydolovať viac, ako sa Schlondorffovi zmestilo na lopatu ... Miestami mi to pripadalo, ako keby som sa díval na Hallmarkovskú televíznu etudu, kde mi za pravdu dávali niektoré exteriérové scény, ktoré by sa dali zmáknuť aj v košickom televíznom štúdiu za dva dni ... Chýbali tam hlbšie psychologické prierezy a tak sa plávalo len na hladine. Jednou scénou, ktorá bola hodná mena režiséra Plechového bubienka je scéna potrestania jednej Služobnice a jedného "zvrhlíka" za hromadnej prítomnosti bielo-modro-červených skupín prizerajúcich sa účastníkov tohoto aktu ..... Resumé : 2,85 *(15.1.2007)

  • GilEstel
    ****

    Poměrně slušně nastíněná vize futuristické postapokalyptické společnosti militantního patriarchátu. Snímek se vyhýbá analýze politického vládního systému. Namísto toho popisuje jeho sociální důsledky. Kruté zákony společenského diktátu vedou k popření základních lidských svobod ženy a ve svém důsledku morální sterilizaci celé společnosti. Pokřivení lidských charakterů je tak všeobecnou normou. Normou, která jde ruku v ruce s novou náboženskou vírou. Kvalitní herecké obsazení je zde mocnou zbraní, kterou lze působit na emoce diváka. Chybí ale větší psychologická hloubka. Konec filmu působí rozpačitě a nedotaženě. Minimálně závěrečný epilog mohl obsahovat poselství člověku. Celkový potenciál tak nebyl zcela využit. 70%(27.9.2011)

  • WANDRWALL
    *

    Divná slátanina, fádní od začátku do konce, proč se na to vlastně dívat?(28.9.2010)

  • Anderton
    ***

    Nechcem povedať, že dnes nevznikajú dospelé dystopické sci-fi, ale tvrdím, že s podobným námetom, čiže ženskou hrdinkou vzdorujúcou systému, určite nie. Ak by dnes ponúkol niekto podobný scenár ľubovolnému štúdiu, ihneď by sa sem dosadila hrdinka v teen veku, odstránilo by sa znásilňovanie, popravy by boli snímané viac z diaľky a temnota by sa navodzovala špinavými kulisami. Schlondorf umne aktualizuje tému na dobu vzniku, je to akási reakcia na rozrastajúcu sa emancipáciu predovšetkým vo vyspelom západe a zároveň extrémna reakcia mužstva na ňu. Teda okrem tej kritiky pochybných náboženských skupín. Mne sa páči, že táto blízka budúcnosť vyzerá presne ako súčasnosť počiatku 90. rokov, pretože tým viac odkazuje na problémy súčasnosti a režisér upozorňuje iba na podstatu témy a nie na opulentný vizuál, ktorý by zbytočne na seba upriamoval pozornosť. Film sám o sebe však mohol byť lepší. 70%.(14.1.2015)

  • Falconica
    ***

    Logický mezery, neaktuální rešení, ta dystopická společnost je hrozně nelogická vzhledem k daný době a okolnostem a navíc nemám ráda schéma "za všechno můžou chlapi, zase nás utlačujou". Jinak ale na svou dobu docela dobrej film.(10.4.2018)

  • togaf
    ***

    Film nebyl špatný, ale nějak se vytratila atmosféra knížky. Život před "převratem" a samotý převrat ve filmu nejsou vůbec a život služebnic je vykreslen jen pomocí několika scén, které působí neukotveně.(6.6.2011)

  • Rhed
    **

    Slátanina, parazitující na Orwellovi, Bradburym i snímku Brazil. Totalitními zločinci jsou zde WASP, ačkoliv používají symboliku iluminátů. Legrační kulisy, slaboduchá hesla i podivné poselství dávají tušit, že volič Demokratické strany, na jehož zhrzenou psýchu má film evidentně zapůsobit, na tom s intelektem nebude oproti svému republikánskému protějšku o mnoho lépe.(28.12.2011)

  • corpsy
    ***

    Začalo to teda fakt slušne. Režisér začne opisovať svet a vy neviete odtrhnúť oči a žasnete, v akej neskutočne odpudivej spoločnosti sa to všetko nachádza. A potom príde niečo ako príbeh z brožúrkových ľúbostných románov, kúzlo sa vytratí a snímok už len pokľudne doplachtí k záveru.(5.4.2013)

  • forsythia
    ****

    Dovedení starozákonního příběhu o Jákobovi a služebnicích (otrokyních) jeho ženy Ráchel, která dlouho nemohla mít děti, do absurdity. V tom příběhu dá Ráchel Jákobovi své dvě otrokyně, aby porodily "na její kolena", tedy jejich úkol končil tím, že odrodily a dítě odevzdaly své paní. V dávných dobách to na Východě zřejmě byla běžná praxe a v té době to asi i zapadalo do pojetí rodiny, plodnosti a podobných záležitostí. Nicméně věřím tomu, že v Americe by za okolností ukázaných ve filmu něco takového bylo možné i dnes nebo v blízké budoucnosti. Ono tam totiž k podobným věcem díky zacházení s Biblí jako s neomylnou knihou platnou ve všech detailech i pro dnešní západní společnost, už dochází. Vynikající námět, který by si zasloužil lepší zpracování, ale i tak hodnotím dost vysoko.(10.2.2013)

  • kajas
    ***

    Autorka románové předlohy vytvořila tuze zajímavý dystopický svět, toto zpracování ale působí jako chudá televizní inscenace se snadno zapomenutelnými hereckými výkony. Věřím, že stejnojmenný seriál, na jehož zhlédnutí se právě chystám, pracuje se zde načrtnutými motivy (osud dcery hlavní hrdinky atd.) o poznání lépe.(10.7.2018)

  • slunicko2
    ***

    Teokratická dystopická diktatura jako alternativa dnešního vývoje. 1) Ve srovnání se seriálem je film rychlejší, pořád se něco děje. Seriál je naproti tomu výrazně propracovanější v detailech a lépe u diváka vyvolá pocit bezútěšnosti. 2) Zaujal mě 30letý Aidan Quinn (řidič Nick) a 28letá Elisabeth McGovernová (lesbická Moira). 3) V titulcích je uveden rok výroby 1989.(15.11.2017)

<< předchozí 1 2 3
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace