Chalífát

Děsuplné a mrazivé vyprávění 3 překřížených příběhů, podání brainwashingu mladých dívek a jejich verbování do chalifátu bylo šokující a atmosféra seriálu houstla tak, že od 4. dílu dále jsem měl husí kůži úplně všude. Psychický teror diváka podaný dokupy s tíživou hudbou Sophie Ersson a chytrým scénářem vytvořil dílo, které tady nemá obdoby a Švédové si jednoznačně kradou první místo seriálu roku 2020. Nepopsatelné emoce. (29.04.2020)

Nestává se často, že bych si u seriálu či filmu všiml jako jeho nejvýraznější prvek herectví/práci s herci. U mnoha scén jsem měl pocit, že se dívám na dokument, že někdo postavil kameru do místnosti, aby zaznamenal, co se tam stane. Možná tomu efektu napomáhá to, že neumím švédsky, a tak nedokážu posoudit nakolik uměle působí dialogy na rodilého mluvčího. Avšak ani při sebevětší dávce fantazie si nedovedu představit, že by se něco podobného dalo natočit se slovenskými či českými režiséry a jimi vedenými herci. Navíc se povedlo udělat to tak, že je to napínavé, a diváka zajímá, co se s postavami stane, nejsou mu, jak se to třeba mně osobně stává pořád častěji, lhostejné. Dá se tomu samozřejmě leccos vytknout, míra souher okolností a časových koincidencí je vskutku poměrné vysoká (je to přece severský thriller), ale všechno tohle se, domnívám se, dá odpustit. A jelikož tomu nedokážu nic vytknout ani z pohledu ideologie, dávám maximální možné hodnocení. Vynikající! (22.05.2020)

Touchdownem Chalífátu není fakt, že sugestivně ukazuje hrůzy dnešní doby. Chalífát je především senzačně šlapající televizní projekt, kterej v těch hrůzách umí lehounce chodit. Dávkuje jeden zvrat za druhým, nenechává vydechnout a zvlášť v druhý polovině mě začaly chytat křeče do stehen, to jak sem v jednom kuse sedět dva cenťáky nad sófa. Evropa to zase dala. Zase to v televizní soutěži nandala světu. (11.04.2020)

První tři díly jsem bojovala s tím, že další koukání vzdám. Jedna mužská a jedna ženská postava se neustále hemží a pokaždé mají nějaké jiné jméno. Nemám problém rozlišit Asiaty, ale v obyvatelích Středního východu se fakt nevyznám, kdyby alespoň měli různorodé oděvy, ideálně jmenovky, mohla bych si miniseriál lépe užít. Chalifát celou dobu ukazuje prstem na extrémní islamisty a zdůrazňuje, že jsou velice fuj fuj. Ano, jsou, úplně stejně jako všichni ostatní náboženští fanatici. Mám problém s honem na islám jako takový. Náboženství samo nemůže za to, co z něj udělali fundamentalisté. Úplně stejně negativně bychom mohli a měli nahlížet na katolicismus. S nějakým lpěním na křesťanských hodnotách na mne nechoďte. Opravdu nelpím na loupení majetku ve jménu církve, prznění dětí, upalování čarodějnic, ani na stále přetrvávajícím zákazu potratů a hlavně na tom, že ve jménu boha je možno spáchat cokoliv a komukoliv. Pokud budu tedy základní myšlenku Chalifátu vnímat v tomto širším kontextu jako odsouzení každého dogmatismu a fundamentalismu, které plodí zlo, pak s ní souzním. Závěrečný twist je něco, co má zřejmě diváky překvapit a přivést k obdivu ke scénáři. Já byla překvapena pouze z toho jak strašně hloupě lze vypointovat minimálně průměrný thriller. (28.09.2021)

Integrace bez legrace. Mrazivý ponor nejen do myslí slepou vírou postižených mimoňů, ale i hrubý náčrtek obecného pokrytectví moci, která nemusí být definována žádným božstvem, ale která se neštítí vlastně vůbec ničeho.  Podvádět, lhát, přetvařovat se, znásilňovat, vraždit, nedodržovat vlastní po ostatních vynucovaná pravidla, vše je povoleno a mantinelem je pouze to, do jaké míry je ta moc, kterou oplývám, neomezená strachem z následků.  V žádném případě však Chalífát (naštěstí) neukazuje černobílý svět, kde se zrno od plev dá oddělit jedním úderem cepu. Třeba postupná proměna pomýleného manžela syrské matky je toho jasnou a uvěřitelnou ukázkou.  Přesto se tu a bez omluv  (opět naštěstí) objevuje i čiročiré zlo v podobě mladého náhončího ISIS, jehož odpornost je až děsivá, leč stejně uvěřitelná.  Chálífát je prostě upřímným zpravodajem, kde se na první pohled střetávají vzájemně neslučitelné postoje a přístupy, ale hned na ten druhý pohled za tím vším možná (někteří) uvidíte člověka a třeba si i položíte otázku: Co to znamená?  A to je možná krůček na naší cestě k  (sebe)poznání, tím druhým  bude odpověď.   Pět zamyšlených. (28.01.2022)