Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Podle anekdotické historky sepsané Milanem Kunderou natočil začínající Hynek Bočan nahořklé, nakonec ani ne příliš veselé zamyšlení nad těžkým osudem slušného člověka, jenž nenalezne sílu jednoznačně odmítnout dotěrnost sebejistého grafomana. Ten totiž plachému kunsthistoriku tak vehementně vnucuje své bezcenné spisky, až mu rozvrátí veškeré pracovní i rodinné jistoty... Působivé je zasazení příběhu do věčně rozkopaných, neupravených pražských ulic.

Lhát se nemá! Zvlášť když se to neumí. Český film podle povídky Milana Kundery ze sbírky Směšné lásky.
Odborný asistent Akademie výtvarných umění Karel Klíma vede bezstarostný život. Má úspěch v práci i u své mladičké milenky Kláry, která se právě nastěhovala do jeho podkrovního bytu. Jednoho dne mu však přijde dopis od jakéhosi pana Zátureckého, který urguje odborný posudek své studie o Mikoláši Alšovi. Klíma nemůže rukopis najít, a tak Zátureckého odbude vyhýbavým dopisem. Netuší, jak moc si tím zavařil. Záturecký jej začne systematicky vyhledávat na fakultě i doma. Za každou cenu po Klímovi požaduje slíbený posudek, který má prý pro něj životní význam. Klíma se napřed dotěrnému chlapíkovi vyhýbá. Po čase jeho rukopis najde, ale zjistí, že jde o grafomanský výplod bez jakékoli hodnoty. Každý pokus zbavit se dotěrného autora je však neúspěšný. To co bylo na začátku drobnou lží, teď pomalu začíná ovlivňovat veškerý Klímův život... Tragikomický snímek vznikl podle povídky Milana Kundery, uveřejněné ve sbírce Směšné lásky. Film s typicky kunderovskou zápletkou o zcela banální události a o jejích nečekaně velkých důsledcích se stal celovečerním debutem scenáristy a režiséra Hynka Bočana. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (104)

Matty 

všechny recenze uživatele

Trojgenerační absurdní moralita, která je vůči manuálně pracujícím (a vždy všechny bedlivě sledujícím) soudruhům a soudružkám stejně sžíravá jako k elitářským intelektuálům a povrchní mládeži. Od drobného úhybu jednoho zpohodlnělého muže film graduje k celospolečenské kritice chorobného egalitářství, pokrytectví a závisti (čím se liší od úžeji zaměřené předlohy). Debutující Bočan prokazuje svůj talent dobrat se podstatného skrze drobnokresbu, když závažnost vyprávění stupňuje za užití nenápadných významových posunů (zprvu komické šmírování je později nemilosrdně obráceno proti Klímovi, z vizuálního gagu s vyšlapanou cestičkou se stává metafora lidské přizpůsobivosti). Zarážející pro mne byla pouze epizoda z mládežnického klubu, prezentující socialistickou mládež na způsob některých dílů Majora Zemana nebo normalizačního krimi Mravenci nesou smrt. 75% Zajímavé komentáře: Nathalie, gudaulin, Amputace, peetriss ()

Nathalie 

všechny recenze uživatele

Brilancí a hloubek knižní předlohy to (pochopitelně) nedosahuje, zato se k ní (nepochopitelně) přibližuje. Formálně experimentální, hudebně odvážný a po všech liniích hravý Bočanův debut přinesl životní roli pro Jana Kačera (mimochodem jeho fyziognomie vykazuje značnou míru podobnosti s MK) a pro mě osobně jedno z největších překvapení roku. S českou novou vlnou jsem sice rámcově obeznámena, ale tahle anekdota-tragikomedie-ironická hříčka a následné nutné zaplacení účtu v době uličních výboru, schůzí politbyra a všeobjímací kontroly velkého Bratra v podobě malého českého souseda mrazí, baví, okouzluje. Lehce amorální a těžce lehkovážný profil hlavního hrdiny je vytěžen v komických situacích jak vystřižených z amerických screwball comedies, v romanci i ve společenské ironii, jíž tenhle kunsthistorik proplouvá, dokud nenarazí na osudové jméno Záturecký. Pravda zraní, lež vás může zničit a žert dokáže oboje. Publikum v Ponrepu se smálo. A jedna starší dáma to kvitovala nelibě: "Spratkové jedni, nevědí, čemu se smějou. " ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Předlohou pro film byla kratičká Kunderova povídka. Já jsem tu povídku někdy před pár lety čet a pokud si dobře vzpomínám, tak to mělo asi 20 stránek. Možná ani to ne. Osobně si myslim, že na celovečerní film je v předloze prostě málo materiálu, takže je tu opravdu hodně takový tý "umělecký" vaty, aby se nějak natáhla stopáž. Povídku jsem přečetl jednim dechem za pár minut, u filmu jsem se nudil. Mám pocit, že ta tzv. nová vlna je strašně přeceňovaná. Slabý 3 hvězdy. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Komorní psychologické drama s tehdy tak populárními prvky absurdního dramatu, které bylo v oblibě proto, že umožňovalo za pomoci metafory kritizovat poměry v totalitní společnosti. Film je součástí proslulé české vlny a stál na počátku uvolňování cenzury v českém filmu. Bezprostředně poté následovala řada podobných filmů, jako např. O slavnosti a hostech, které si braly na mušku postavení malého člověka ve společnosti svázané ideologií a mocenskými institucemi. Nikdo se nebude smát je snímek o lidské přizpůsobivosti, zbabělosti a vůbec o morálce. Vypovídá sice ledascos o socialistickém Československu poloviny 60. let, neblahém vlivu nejrůznějších domovních komisí, odborářských a komunistických schůzí, ale hlavní konflikt je nadčasový a s malými úpravami by mohl vzniknout i dnes. Jenže v současnosti se už takové filmy netočí. Nemají totiž patřičný komerční ohlas. Co horšího, srovnání tehdejší situace s dneškem zdaleka nevyznívá v náš prospěch. Vysokoškolský učitel v roce 1965 dá špatný lektorský posudek práci, kterou považuje za nepůvodní. Dnešní rozvinutý průmysl výroby vysokoškolských titulů na našich univerzitách, jehož pouhou špičkou ledovce jsou plzeňská práva, se může hrdinovým morálním dilematům vysmívat. Z recyklace starých materiálů těží nejen vysoké školství, ale stojí na něm do značné míry i publicistika... Po herecké stránce výborné, Jan Kačer předvádí, jako obvykle, maximální nasazení. Celkový dojem: 70 %. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Ten člověk je prostě debil. Malej, nenápadnej, ale snaživej debil.“ Hodně hořké, rýpající ale také zábavné. Zdravící rutina, vyšlapaná cestička, takřka žádný prostor pro soukromí, všudypřítomní sledující a poslouchající sousedé, pomluvy, síla kolektivu. Pak pronásledování a teror na jedné straně, na druhé zas vymlouvání a lhaní, a to vše začíná postupně nabývat čím dál větších a absurdnějších rozměrů, navíc pro hlavního hrdinu i zničujících. A přestože Klíma není žádný svatoušek, tak nějak mu divák fandí a doufá, že se z toho všeho nakonec dostane. Přitom závěr leckoho překvapí. Štvala mě akorát Klára a poněkud jsem nepobral tu narážku v podobě doupě neřesti mladých. Za mě to budou silné 4*. „Ty na nic jinýho nemyslíš!“ - „Myslíš?“ - „Já přece vůbec nemyslim. – „Taky myslim.“ ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

"Žít s někým, soudruhu, ve společné domácnosti není žádný přečin. Takových případů máme spoustu. A díváme se na ně úplně normálně." ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Velký příběh malých lidiček aneb socialismus v praxi. Pro lidi od kumštu lahůdka! Hlavně schůze, kde se přetřásal soukromý život neměl chybu. Film by si zasloužil zařazení do žánru podobenství. ()

Ony 

všechny recenze uživatele

Podle mě zdaleka nejlepší kunderovská adaptace. I její předloha je mou oblíbenou směšnou láskou, ovšem film z ní nejen čerpá, ale i hodně přidává. Přidává vtipnou kameru, vtipnou hudbu a scenáristické srandičky, díky kterým se z dusného, až nepříjemně napínavého textu stává hravá komedie (ale ne že by u ní úsměv sem tam nezamrzal). To mě napoprvé velmi překvapilo, ale nevadí mi to. Ohromně se mi líbí, jak precizně je zrežírovaný pohyb postav v prostoru. To pronásledování, šmírování, přepadávání, schovávání se, kličkování,... To je prostě Ono. ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Nedivím se, že se ten film Kunderovi nelíbil - jako adaptace jeho stejnojmené povídky to moc zdařilé není. Scénář ke Kunderově textu přidává množství nových motivů i postav, které jsem osobně shledal jako redundantní a otravné. Navíc jsem nikdy moc nemusel Kačerovo herectví (v mých očích se dokonale jako herec zdiskreditoval hraním v přiblbých nekonečných televizních seriálech z posledních let) a přirovnávat ho v tomto filmu k Mastroiannimu mi osobně přijde jako výsměch. Na celovečerní debut to není zlé, ale v kontextu nové české vlny mi to přijde citelně slabší. Za mě spíše znuděnost a znechucení z toho, jak ten film zachází s Kunderovým textem. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

I Hynek Bočan se v 60. letech krásně rozvlnil a přitom perfektně podchytil společenský úděl doby. Nikdo se nebude smát, protože maloměšťáctví a soudružství dohromady rozhodně není úsměvná záležitost v životě jednice, který si chce žít po svém. Stereotypní cynik a kunsthistorik, volnomyšlenkářská slečna, která má jasný profesní cíl, veřejné schůze, předsudky a jeden otravný grafoman. Humor, drama, ale i dobová satira. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Směšné lásky sú trofejným kusom v mojej knižnici a pri ich sfilmovaní dopadli lepšie, ako napríklad diela Hrabala, či Párala. Nikdo se nebude smát nie je žiadnou výnimkou. Film organicky zapadol do novej vlny, ktorú začínajúci Hynek Bočan obohatil o vkusnú komédiu, kde chvíľami cítime Kafku a chvíľami máme nepríjemný pocit z toho, že sa niečo podobné deje doteraz, iba sofistikovanejšie. Preto je film nadčasový aj keď je reáliami zasadený do konkrétnej doby. Výrazová plochosť Jana Káčera je v kontraste so snaživým neschopákom, ktorého vynikajúco stvárnil Josef Chvalina. Niektoré epizódy trvali dlhšie alebo dokonca pôsobili rušivo, ale celok považujem za mimoriadny film, ktorý nezostarol. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Nejlepší film o tom, že lhát se prostě nemá. Nesmyslnost a vlastně zbytečnost hrdinových počátečních banálních účelových lží ho nekazí, naopak pěkně umožňuje vnímat ho jako tragickou frašku o lži jako fenoménu (jehož různé formy jsou ve filmu všude a nejde jen o hrdinovu spirálu), takže nevychází buď jako pouhá moralita nebo jako pouhá hra o obludných důsledcích zanedbatelných příčin nebo pouhá bajka o srážce s blbcem nebo pouhé pranýřování společenských (a odtud narážkově politických) poměrů, jakkoli tím vším tento film také je. Režisér sice nejspíš tyje z práce tvůrce předlohy, resp. z jeho posedlosti dokonalou a dokonale provedenou koncepcí vlastních literárních děl, ovšem bez ohledu na předlohu (kterou ostatně neznám) vytvořil krásný film. Bočan evidentně patří k tvůrcům, s nimiž se s příjezdem ruských tanků muselo stát něco hrozného. Komentáře: Ony, Matty, Šandík (jemuž ovšem doporučuji Bočana s Formanem a spol. prostě nesrovnávat a nudu si prostě zakázat). Vysoce vyvinutý smysl pro vypíchnutí hlášky, která nesmí zapadnout, tradičně prokazuje NinadeL, zatímco mchnk nabízí výstižná slovní spojení ("stereotypní cynik a kunsthistorik, volnomyšlenkářská slečna, která má jasný profesní cíl, veřejné schůze, předsudky a jeden otravný grafoman" a "maloměšťáctví a soudružství dohromady"), nad druhým z nichž, jakkoli zní banálně, stojí za to se hlouběji zamyslet (nikoli z hlediska etického, ale čistě historického a sociologického). ()

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Tuhle povídku jsem četl naštěstí mockrát předtím, než jsem se dostal k tomuhle filmu. Více než kde jinde tak u autora jako je Milan Kundera očekávám nějaký filmový paskvil, a ten zde je.*** Tři hvězdičky za povídky M.Kundery a když už se točilo tolik blbinek i tehdy, tak proč ne i za pokus poradit si filmařsky s touhle povídkou?***(4.10.2010) ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Jsem něco jako výtvarný teoretik. Utrpení mladého intelektuála. Juráček, jehož scénář je pro film bezvýhradně určující, v kunderovském Klímovi rozpoznal dalšího ze svých melancholických, společensky nepotřebných hrdinů, který kráčí světem a v důsledku své zdvořilé inteligence není schopen účastnit se lidských vztahů. Oproti Kunderově povídce zaujímá ovšem Bočanův film vůči Klímovi kritičtější stanovisko a rozšiřuje záběr, aby poskytl obecnější společenský komentář. Už úvod filmu lze pokládat za trefnou metaforu podobné lidské přizpůsobivosti, jakou pozorujeme u Klímy. Aby se vyhnuli výkopu u chodníku, vyšlapávají si chodci cestičku sněhem. Stejně jako Klíma, ani oni se vnějším podmínkám nedokážou vzepřít. Raději se jim podřizují. Obětí neschopnosti převzít zodpovědnost za zbabělost přitom není jenom Klíma. Na jeho morální selhání doplácí také druzí, zejména Klára, čímž Bočan s Juráčkem jako jedni z prvních otevřeli v šedesátých letech velmi relevantní téma spoluzodpovědnosti intelektuála za mravní úpadek společnosti. V podání Jana Kačera připomíná Klíma zklamané mastroiannovské intelektuály, dobrovolně izolované od ostatních, což lze vysledovat především v okamžicích jednání uličního výboru. Soudruhu Klímo, co vy si vůbec myslíte o ženách? Nic. Toto jemné a svým způsobem vtipné pozorování každodenní rutiny, sousedství, kde každý ví o každém všechno, rozehrává řadu strun – od sebeironie a smutku až po trapnost, karikaturu, absurdnost, chaos, prázdnotu a entropii. Tím, co potom spojuje Kunderu, Bočana a Klímu s námi, je otázka, jak se chovat slušně mezi špatnými lidmi, jak se vypořádat s dvojím metrem morálky a s poznáním, že lidé jsou vlci. ()

triatlet 

všechny recenze uživatele

Tragikomický pohled na společnost prostřednictvím stíhání mladého akademika Klímy neúnavným Zátureckým. Některé scény vyvolají i úsměv, například němohra při skrývání v hospodě. Opakující se absurdita ovšem místy i nudí. Herecky zaujme nejen Kačer (Klíma), ale i Havelková (sekretářka) nebo Libíček (hospodský). ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Jan Kačer se zaplétá do labyrintu čím dál nesmyslnějších lží. Film občas hravý, občas mrazivý. A přesto vůbec nepůsobí roztříštěně. A je to zejména zásluha Hynka Bočana a Jana Kačera, kteří mezi protikladně působícími scénami vytvářejí jejich kontinuitu. Velmi funkční byla i drobnost v podobě výkopu na ulici před domem, ve kterém bydlel hlavní hrdina. Třeba chození jen po vyšlapaných cestičkách ve sněhu působí ještě humorně, ale pokud tu trasu dodržujete i poté, co sníh odtál, už to vůbec k smíchu není. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Ťažký má údel ten, kto nedokáže klamať. Vytvorte takúto postavu a máte v nej ihneď synekdochu celej spoločnosti. Je kladom filmu a záporom spoločnosti dnešnej, že sa rokmi stal Nikto se nebude smát filmom nadčasovým. Len už v barákoch nechodia len tak z ničoho nič susedia k sebe na kávu. Keď sú ale aj tak pokryteckí, tak je to možno aj lepšie. Hlavne ale treba každého cestou do práce pozdraviť, aby vás aspoň za to nikto nemohol ohovárať. ()

Reklama

Reklama