Censor
Censor
Režie:
Prano Bailey-BondKamera:
Annika SummersonHudba:
Emilie Levienaise-FarrouchHrají:
Niamh Algar, Clare Holman, Michael Smiley, Sophia La Porta, Max Bennett, Adrian Schiller, Vincent Franklin, Beau Gadsdon, Andrew Havill, Nicholas Burns (více)Obsahy(2)
Filmová cenzorka Enid je hrdá na svou pečlivou práci: jejím úkolem je chránit nic netušící publikum před škodlivými účinky krvavých scén a jiných drastických záběrů. Její ochranitelský pud je umocněn pocitem viny, že si nedokáže vzpomenout na starý případ zmizení své sestry, která byla nedávno prohlášena za mrtvou. Když Enid dostane za úkol prohlédnout si znepokojivý film z archivu, v němž se vracejí její vlastní mlhavé vzpomínky z dětství, začne rozplétat záhadu a zjišťovat, jak toto děsivé dílo souvisí s její vlastní minulostí. (Cinemax)
(více)Recenze (58)
Povinnost pro každého, kdo vyrostl na hororech z videopůjčovny, byť o vyloženou pecku nejde. Tématizování filmového násilí a jeho vlivu na lidskou psychiku, rozostřování hranice mezi realitou a filmem, nebo znepokojivá pátrání po uměleckých dílech (Devátá brána, 8 mm, Cigarette Burns), to vše mi velmi konvenuje už od Videodromu a tady je to navíc krásně propojeno s fenoménem britských videonasties. A hrdinka má nejen neokoukaný job, ale pro hororového fanouška je vlastně nepřítelem, když mrzačí díla jeho oblíbeného žánru, zároveň mi přijde zábavná ta každodenní konfrontace upjatého člověka s šokujícím brakem, kterým pohrdá. Výčet pozitiv bych uzavřel tím, že Censor je dějovější, méně artový a tedy koukatelnější než podobné Berberian Sound Studio a že Niamh Algar v hlavní roli je výborná. Bohužel, slibně rozehraná znepokojivá zápletka se postupně rozředí nedostatkem napínavého děje a výraznějších scén a vlastně to svá zajímavá témata nijak zajímavě nerozvíjí. Ze závěru mám smíšené dojmy. Super plakáty s hrdinkou přepůlenou videokazem. ()
Záměr chvályhodný a dobře myšlený, provedení ale nešťastné. Strašně pomalý a nevzrušivý průběh, který navíc v závěru sice naplňuje jedno z možných logických vyústění, ale zrovna to nejméně žádoucí a divácky uspokojivé. Film, který chce rozebírat téma násilí ve filmech a jeho vliv na diváky, od naivního tvůrce, který neumí ani jen gradovat obyčejnou thrillerovou kostru, natožpak se k něčemu komplexně vyjádřit. Dejte si raději vyspělejší a autorsky pozoruhodnější Barberian Sound Studio. ()
Censorovi je nutné přičíst k dobru řadu plusů - od dobrých hereckých výkonů po poměrně konstatně se držící znepokojivou atmosféru. Svého námětu o sedmdesátkových a osmdesátkových video nasties filmech ale podle mne nevyužívá naplno. Ve své podstatě je to jen lehce ozvláštněný klasický příběh o pádu hlavní hrdinky do šílenství, což je pro mě okoukané. ()
Tohle se dá jedině označit za píčovinu roku 😡😡😡😡😡 ()
Na Censor jsem slyšel z festivalů chválu, ale po zhlédnutí traileru jsem trochu tušil, že tohle nebude úplně můj cup of tea a taky, že nebyl, ale naštěstí má Censor soudnost a má pouhých 80 minut, takže nestihne diváka nudit tak, aby jej dokázal otrávit, unavit, znechutit.Po hororové stránce zde není moc o co stát, atmosféra zde téměř absentuje, gore se zde až na 1-2 scény nedočkáme, napětí chybí a není to ani vyloženě Zábava, na druhou stranu pár plusů se zde najít dá. Samotný příběh o ženě, která provádí filmům cenzuru je docela zajímavý a je atraktivní se podívat do zákulisí ( jeví se to jako nevděčná práce) potěší pár starých odkazů ( Deranged a I Spit on your Grave asi nejvíc) a retro stylizace s barvičkami připomínající Giallo je taky docela zajímavá, potěší i nostalgie na V/H/S a video nasties, což především docení starší publikum. Trochu mi vadilo, že sledujeme hlavní hrdinku sledovat násilí ve filmech, ale divák si vše musí bohužel domyslet, tohle já nesnáším a beru to jako provokaci.Celkově vzato je to docela zásadní a povšimnutihodná záležitost, která přinesla lehce svěží závan větrů do Hororu, ale zároveň nepřináší nic, z čeho by měl divák jásat.Příběh 3/5, Akce>Ne, Humor>Ne, Násilí 2/5, Zábavnost 3/5 Hudba 3/5, Vizuál 3/5, Atmosféra 2/5, Napětí 2/5. 5.5/10. ()
Nejak ma to nechytilo. Pravdupovediac, dosť mi to pripomínalo The Hills Run Red z r. 2009, ale bez explicitnosti (až na pár detailov). Zo začiatku dobré, atmosféra hustá, ale od návštevy domu skazeného hororového tvorcu (môj obľúbený Michael Smiley z Luthera a polovičného folk hororu Zoznam smrti) sa to vybralo značne desivým smerom a z minúty na minútu ma to bavilo menej a menej. Kvôli podľa mňa nevydarenej finálnej 20-minútovke nemôžem dať až 3*. ()
Neonové barvičky jak od Argenta byly fajn, to jo. Ale to je asi všechno, co můžu pochválit. Ten námět o cenzuře brakových krváků je trestuhodně nevyužit, hlavní hrdinka je ošklivá až na půdu, její pátrání po zmizelé sestře je navíc šíleně nezáživné. Tudíž se stalo něco, co se stát muselo: když na konci filmu hrdinka bojuje za odhalení pravdy, já mezitím sváděl svůj vlastní boj... s těžkou letargií. ()
Enid se nedokáže vyrovnat se zmizením své sestry, za něž si klade vinu. Při cenzorské práci narazí na film, který ji nejen připomene dávné zmizení, ale přivede ji i k dalšímu filmu téhož režiséra. V něm ke svému zděšení objeví ztracenou sestru. Tedy alespoň si myslí, že to je ona. Nu a dobré úmysly jsou dlážděny krvavými skutky. Pěkná kamera, vizuálně působivé jsou některé snové scény, co připomenou italskou produkci 80. let, vzpomínka na dobu pirátských videokazet s nejen obskurními snímky a jednohlasým rychlodabingem. Film má v sobě takový neklid, některé scény napětí. Vůbec nevadí, že je dán i prostor pro fantazii, byť dojde i na letící hlavu. Pátrání po sestře je tak trochu jako hledání v 8 mm. Za nejednoznačný konec dávám hvězdu navíc. Za mne spokojenost. p.s. smutné je takové to čecháčkovství, kdy mně se něco nelíbí, ale těm, co ano, jsou blbci, a naopak.... jak snadné je napsat, že kdo film nepochopil, je omezený. Ale právě v tom je kouzlo umění, že každému se líbí něco jiného... ()
Moc jsem si od filmu nesliboval takže ve výsledku ani nejsem tak zklamanej. Je sice fajn, že si člověk zavzpomíná na éru videopůjčoven a zakázaných filmů videonasties ale víc jsem v tomhle snímku nenašel. ()
Skvělý námět, chabé provedení. S premisou připomínající 8MM v komunitě filmových cenzorů snímek nalákal na solidní podívanou, ale celé to postupně zabředlo v mnohokrát okoukaném schématu a hlavně hypnotické nudě (a to nemá film ani hodinu a půl). Podivné je i vyznění celého díla. Censor prakticky láká diváky na poctu „video nasties“, ale místo toho, aby nějak chytře pracoval s kontroverzí okolo tohoto fenoménu a zejména s otázkou, zda brutalita ve filmech může mít dopad na diváky, přichází s jednoduchým konzervativním závěrem, že ano, tyto filmy jsou výplodem extravagantních magorů a mají špatný vliv na psychiku diváků. To není pocta, to jsme jen mentálně zas někde mezi britskými puritány v 80. letech minulého století. ()
„Mlha houstne, rejža pindá, rekvizitář střevo vyndá. Nůžky čůzy cenzorské, kazí hrůzy autorské.“ Traumata miluju, svá i ta ve filmech, křehkou psychiku si hýčkám a Faustčiny oblíbené krvavé scény snáším dobře, pokud mají v příběhu své opodstatnění. ROHYPNOLOVÉ OKÉNKO: [][] Když je na co koukat, užívám si i 3 hodinový film. Cenzorka má jen přes 80 minut a přesto na mě šly dřímoty. ## Bailey-Bond točí hromadu vaty, kamera imrvére čumí do blba a sleduje kdejaký prd v ději třikrát déle, než je únosné. ## Naopak vzpomínky cenzorky nám servíruje kratičké, nicneříkající, což mě šíleně iritovalo. ## Cucky flashbacků z Enid lezly jak z chlupaté traumatizované deky. [][] A ke všemu ta „atmosféra.“ Filmaři mi zasmrděli půlku mého oblíbeného lesa Bracknell Forest rudým kouřem dýmovnic a ze zhuleného osvětlovače, ukrytého s baterkou v hustém křoví, dostalo pár zajíčků infarkt, jedna liška psotník a já trauma. Námět skvělý, o to větší zklamání, že jsme strážkyni mravopočestnosti Enid nenahlédli víc pod nůžky a kolegům cenzorům do svědomí a do poklopce. ()
"Censor" je filmom, aký občas skutočne padne dobre do noty. Nemôžem povedať, že všetky artové horory mi sadli, no tento tam rozhodne môžem zaradiť. Má to atmosféru, vizuálne je schopne natočený a nemal som problém uveriť našej protagonistke Enid počas jej misie, kde sa snaží nájsť svoju stratenú sestru. Ako som povedal, nápad je super. Enid uvidí video, ktoré veľmi dôverne zachytáva udalosti jej života a postupne prepadne absolútnej paranoji, kde už nebude vedieť ani čo je skutočné a čo nie. A pritom sa vnútorne cíti ako hrdinka svojho vlastného príbehu. Nevadí mi, že tu nie je veľká dávka gore, nevadí mi artový štýl filmovania. Záleží ale na tom, že film potrebuje mať zaujímavý príbeh a postavy, ktoré budem chcieť sledovať počas celého filmu. A to sa tu podarilo. Myslím si, že film asi bude mať viac odporcov, no nezačnime si tu teraz jeden druhému nadávať za to, že niekomu sa film páči a niekomu nie. Pre mňa je toto film s dobrou atmosférou, prekvapivými momentkami a je super, že zbytočne nenaťahuje čas. Je to super film? Nie. Ale v rámci toho čo ponúka mi to stačí. Hodnotenie: B ()
Ještě teď se klepu strachy normálně. ()
Pomalé, bezcielne a nudné s absenciou strachu akejkoľvek podoby a nespraví to ani pár bodných rán. Je to skôr nejaký pokus o art, aby som sa na festivale ukázal, aký som umelec. Ale tlieskajú tomu len rovnako obmedzení ľudia, ten film umením totiž nie je. A hororom už vôbec nie. ()
Cenzuru jsem nikdy neměl rád a táhne se to se mnou dodnes. Neměl jsem rád tu někdejší socialistickou a je pro mě těžkým zklamáním, že je ta současná, politicko- korektní, ještě horší. Přesto mám paradoxně v hlavě krátký (relativně) seznam filmů, u nichž si myslím, že by byl jejich zákaz pro diváckou obec přínosem. Ale mlčím, protože i tyto snímky mají své příznivce a bylo by špatné, kdyby jim jejich radost kazil jakýkoliv cenzor (mě nevyjímaje). A o tom, že filmy plné násilí inspirují budoucí násilníky si taky myslím své. V tom případě by měly na diváckou obec působit i snímky plné pravdy, lásky a nezištné pomoci bližním, ale to asi příliš nefunguje, že? Jestli to spíš nebude tak, že záleží na tom, co má ten který divák v hlavě. Sakra, jsem se nějak rozjel... Musím, bohužel, přiznat, že mě Cenzorka bavila víc v prvních dvou třetinách, protože se mi celá záležitost ve finále poněkud táhla, a nezachránily to ani nevystříhané násilné scény. Abych řekl pravdu, byla mi závěrečná třetina více méně ukradená včetně osudů všech zúčastněných. Čekal jsem gradaci, ale místo ní se u mě dostavila nuda, která mi pokazila výsledný dojem. / Poučení: Pokud se ti dělá nevolno, zkus to prodýchat. 3*- ()
Pokud máte nevyřešená traumata z dětství a s tím související křehkou a nestabilní psychiku, rozhodně se neucházejte o místo cenzora ultranásilných horrorových videofilmů, jinak můžete dopadnout jako ubohá Enid. Ta totiž postupně přijde o schopnost odlišit skutečnost od halucinací, tedy lidově o rozum, a výsledkem je pak rozpad její osobnosti, doprovázený roztomilými následky. Moc hezká práce. Tedy myslím ta režisérská, filmová. Parádní 70's/80's retro, menšinové, laděné lehce do artova, evokující mi chvilkami třeba Repulsion, 8MM, něco od Lynche a v závěru Krvavý román dle Váchala. Ale ještě lepší práce byl ten samotný cenzorský flek, takovou práci bych si dal taky říct, čučet v rámci pracovní doby na béčkový krváky. Jen bych jim cenzuroval asi úplně jiné pasáže, než by se ode mne očekávalo, hlavně zdlouhavé žvanění o ničem, a tak podobně. ()
Prostředí censorské kanceláře, která za časů Železné lady prostřihávala céčkové krváky tak, aby se z nich Angláni nezbláznili, se mi líbilo a to tak že hodně. A totéž se dá říct o Niamh Algar. I ta zápletka se ztracenou sestrou se dala. Jenže režisér si chtěl hrát na umělce a oslovit především festivalové publikum, což v drtivé většině znamená nevyjádřit se jasně. A to už mi leze krkem. Škoda. 35% ()
Parádní psychologický thriller s naprosto lahůdkovou atmosférou jakési podivné až snově působící reality a příběhem, který sice diváka hodně mate, ale po zamyšlení většina střípků do sebe zapadne. I díky tomu, že tvůrci házejí dostatek detailů a vizuálních vodítek k rozklíčování. Pojetím přesně ten typ atmosférického slow-burn hororu, jaký mám rád. ()
Je tu krásna ukážka toho, ako to vyzeralo vo svete požičovní a tá skutočnosť mna samého veľmi potešila, keďže som ich obľúbencom doteraz. Film mi najprv pripomínal 8mm, potom zase mi prišiel ako sympatická kopírka Maria bavy či D. Argenta a napokon vystrelil až k I Spit on Your Grave. Naozaj každý si tu môže nájsť to svoje. A ja som si naozaj aj našiel. Film ma bavil od začiatku až do konca a i keď gore stránky tu nebolo nejako veľa aj to malo potešilo. Film hral na iné veci a tie mu teda vychádzali. Herci boli dosť dobrí a jeden z nich mi neskutočne pripomínal Buda Spencera. Mne sa celkom páčil i ten koniec a vobec sa mi nezdalo, že to bolo otvorene, ale naopak, bolo to celkom jasne a uzavreté. Takže som veľmi spokojný a dávam silné 4*. ()
Príjemný výlet do VHS-kovej minulosti, kedy mať vo video zbierke Cannibal Holocaust bol zločin. Britské obdobie Video Nasty, kde panoval názor, že horory robia z normálnych ľudí psychopatov (a nie, že zo psychopatov robia kreatívnejších jedincov), je z dnešného pohľadu naozaj zaujímavé. Celkom pekne je tu vykreslená práca cenzorov, ktorý rozhodovali o tom, čo je vhodné a čo nie. Film v pomerne v znepokojujúcej atmosfére a za zvukov zaujímavej hudby rozohráva "psychoanalýzu" jednej takejto cenzorky, ktorá si nesie ťažké bremeno z minulosti. Atmosféra úžasná, príbeh zaujímavý, štylistika viac ako uspokojivá, len škoda záveru, ktorý si išiel až príliš artovou cestou a v konečnom dôsledku spôsobuje, že film nenapĺňa potenciál, ktorý tam rozhodne bol (je). ()