Náhlé bohatství chudáků z Kombachu

(NNF) Kdo by to byl řekl, že Volker Schlöndorff, který je považován za toho nejvíce konzervativního z tvůrců Nového německého filmu, dokáže natočit film, jenž je zajímavý nejenom tím, co říká, ale i jak. Samozřejmě lze v příběhu bandy zbojníků, jejich chování i vyobrazení žen nalézt paralely s tehdejší dobovou situací a především různými nepokoji konce 60. a protesty na začátku 70. let, ale v prvé řadě je třeba ocenit jednak podvratnost vůči heimatfilmu, jednak formální zajímavost. NÁHLÉ BOHATSTVÍ CHUDÁKŮ Z KOMBACHU se oproti tradicím snímků z domoviny neodehrává v prapodivném bezčasí, ale naopak je zasazen do konkrétního času (a prostoru, kterým je pochopitelně venkov), muži se ukazují jako hrubiáni, kteří mlátí své ženy za drzosti, či slaboši, kteří pláčou, když vykonávají „mužskou“ (loupežnickou) práci… a naděje je představována odchodem do měst na Západ. Formálně snímek zaujme jednak dvojím vševědoucím komentářem (plus vyprávěním ve vyprávění, aby toho nebylo málo!), kdy mužský kontextualizuje dané události a ženský zaplňuje mezery ve vyprávění a konstrukci fikčního světa, jednak netradiční hudební dramaturgií, kde se střídají a nálady v rámci jedné scény proměňují různě koncipované podkresy. Jakmile Schlöndorff neadaptuje ceněnou literární látku či netočí nákladnější historickou produkci (popř. obojí), ale má relativní svobodu, když dělá pro televizi, stojí výsledek za pozornost, jak dokazuje tento jeho neprávem opomíjený počin. (03.01.2011)

Nesymaptičtí neměčtí herci.. ale pro dnešní dobu zatraceně zajímavý pohled do dávno-časů Německa, respektive Pruska a německých knížectví.. (19.09.2018)

Zaujímavý príbeh... nuž je nespochybniteľným faktom, že tie najlepšie príbehy píše história sama. Začiatok taký srandovný, keď sa im nedarilo. No a potom sa to preklopilo do peknej a smutnej balady. To najlepšie však boli dobové reálie. Celkovo veľká spokojnosť, slušný nadpriemer. 80/100 (06.02.2020)

Sociálnî balada asi musí mít takový konec, ale rozhodně nemusí mít takovou hudbu, která se místy zvrhàvà do disca, Doldinger bude zřejmě německý Michal David, tfuj. Hudební složka mě velice rušila. (09.10.2019)

„Chudý jsem a chudý budu, nepomůže ani... hrát si v lese na pobudu, svírat klacek v dlani.“ Vážený soude, jsem vinen. Ovšem s plánem loupeže přišel Willy „VRK“ Kufalt! ZAMŘÍŽOVANÉ OKÉNKO: [##] Několik sedláků s mentalitou nevolníků, zadlužených až po své nemyté uši, s ksichty jak karfiol a inteligencí Pepka Vyskoče. ## Chudí tak, že i kostelní myš je proti nim ve vatě. Neměli ani chleba, natož špek, jen zvadlou zeleninu. K snídani tuřín, k obědu nic a k večeři zbytky od oběda. ## Ve spíži vymeteno a v hlavách taky, nikde ani špetka IQ. ## Jediné co měli byly štěkny, s nimiž žili na psí knížku, neb neměli ani peníze na svatbu. [##] Ti chytřejší z nich snili o Americe, kde prší blahobyt, půda je zdarma a už předhnojená, s indiány se dá orat a pečení bizoni létají imigrantům sami do huby. Americké krávy jsou blankytně modré, mají šest nohou, čtyři vemena a umí se dojit samy. Ti méně chytří jen šoupali zadkem za pecí a snili o naditých měšcích vrchnosti, které jim už brzo budou říkat pane, jen co seberou odvahu. Tu pohříchu sbírali po troškách, při sedmi marných pokusech, vždy po 30 km pochodu. Jo jo, když je blbá hlava, trpí celé tělo. Poselství z Kombachu jest pesimistické. Chudý blbec má zůstat chudý, s hřbetem ohnutým a jen ho vděčně nastavovat karabáči vrchnosti a šlechty. Co spraví náladu? Babinský & spol., to byli jinačí kabrňáci! (07.04.2024)

Zvláštní pocitově nečernobílý snímek, který chvílí nabídne možnost skupině čerstvých lupičů fandit, hned nato se ale situace přeskupí tak, že si hned uvědomím, že je všechny čeká dopadení a trest po právu. "Náhlé zbohatnutí chudáků z Kombachu" dokazuje, že Volker Schlöndorff umí skutečně vyprávět příběhy, kvalitně a nijak podbízivě. Při určitém vcítění a ochotě vstoupit sice do minulosti 19. století, přitom ale za touto skutečností vidět současnou i jakoukoli jinou situaci, může průběh zapůsobit jako mrazivá výuka pojmů a důsledků zločinu, lži, žalování, pokrytectví a nejen závěrečná píseň, vlastně celá ta podivná práce s hudbou (soudobý rock, nebo rytmické neuchopitelné úseky s psychedelickými hodnotami) do filmu komplexně přidává beznadějně tíživou existenciální náladu. (10.11.2010)

Filmy podle skutečných událostí, pokojně i těch zapomenutých, bývají nejednou fascinující... Tenhle o chudácích z Kombachu mne napoprvé dostal svým příběhem i originálním pojetím. Navenek téměř krásná doba slavné monarchie, uvnitř obrovská bída pro ty nejchudší a shůra číhající striktní zákony na čele s trestem smrti bez milosti pro každého, kdo se dovolil provinit vůči svým nadřízeným. A klidně to mohl být v propočtu na škodu méně závažný zločin s dobrými úmysly (,,To nikomu neublíží a nám bude pomoženo."). Velký čin skupiny odvážných sedláků se stává osudným v kladném i záporném slova smyslu, s pomocí a radostí přichází bolestný konec, leč daleko bolestnější než smrt může být i uvědomění si vlastních hranic... . . . Skoro neuvěřitelné, jak může s příběhem z první poloviny 19. století ladit novodobá psychedelická hudba, ale ta uprostřed temné lesní scenérie tomu filmu ještě dodává na síle. Tady si lze užít všechno: zasažení příběhem a jistý soucit s postavami, momenty překvapení, v menším rozsahu i jakési "dobrodružství kriminalistiky" z dob, kdy vyšetřovatelé mohli pracovat pouze s výpověděmi svědků a logickou dedukcí. A také nádhernou atmosféru skloubenou s poezií, třeba na svatbě, a také ústřední muzikálovou písničku, jejíž melodie mi po skončení ještě dlouhou dobu zní v hlavě. Koně zapražené, jedeme do cizí země... 100% (Poprvé viděno v rámci Challenge Tour: "52 let filmů za 52 týdnů" – 2019) (06.04.2019)

Na týchto šiestich pánov z Kombachu sa nechytá ani Dannyho jedenástka. Takéto spracovanie mne ohromne sedí. Na jednej strane mi to všetko pripadá ako čistá amatérčina, na strane druhej to hltám od začiatku do konca. Príbeh, v konečnom dôsledku, výživný. Herecké výkony, ak sa to dá tak nazvať, excelentné. Z mojej strany veľká spokojnosť. (18.06.2023)

Absurdní. Ta doprovodná hudba, která tu byla několikrát tak haněna, naprosto vystihuje atmosféru filmu, ale především čin těch chudáků, ten byl skutečně absurdní. Nikdy neměl šanci na úspěch... Svým způsobem fascinující film. Svým zpracováním ve stylu dokudramatu, odosobněným pohledem na celou událost. Asi si to objektivně čtyři hvězdičky nezaslouží, možná je to film docela zapomenutelný, ale zvláštním způsobem se mi nakonec líbil... Trochu mi připomínal Baladu o sedmi oběšených... A všimli jste si, že ze začátkem vyšetřování ta hudba zmizela? Že prakticky zmizela vůbec jakákoliv hudba? Nebo jsem aspoň měla ten pocit... (21.06.2023)

Doma boli chlapi pánmi domu, vonku si však prípravu lúpeže predstavovali a plánovali ako malé deti. Groteskne dlhý čas uskutočňovania akcie, kompenzuje rýchly spád udalostí po čine. Len škoda, že nám postavy boli predstavené s takým odstupom, že na konci, v psychologicky vypätej situácii, divák vlastne nevedel, čo od ktorého z nich čakať. Možno to bol úmysel symbolizujúci nepreniknuteľnosť ich malého sveta obidvomi smermi. Čo teda nielen nám bránilo spoznať ich, ale aj im vymaniť sa z vidieka, aby sa dostali na vytúžený západ. No pre mňa osobne môže mať uvedené za následok, že na celý film rýchlo zabudnem. (14.06.2023)

Tak ona hlavní myšlenka je jasná - krádež je v Božích očích vždycky hřích, ať do toho člověk jde se sebelepšími úmysly. Jen mi přišlo, že se k tomuto vyprávění ten styl mimo obraz čtené kroniky a skoro až odtažitého dokumentárního stylu moc nehodil. Říkám si, jakou mysteriozní podívanou by z takového námětu vytěžil Jakubisko nebo Herz. A vlastně ani těch reálií tam a zas tak moc není a orání pole je v záběru jen jednou (pro mne asi nejlepší scéna filmu, nakolik nemá s dějem vlastně tolik společného... ačkoliv...). Objevuje se zde ale víc motivů - peníze nejsou vše, a pokud s nimi člověk neumí nakládat, stejně mu štěstí nepřinesou; vzývání USA jako země zaslíbené (přičemž dnes z odstupu víme, že to až tak sluníčkové nebylo); neschopnost najít si radost v tom, co dělám (jak tam recituje na svatbě ta holčička), a neschopnost přijmout svou roli v životě, z níž se holt nemám někdy šanci vymanit; jaký hřích je horší atd. Témat k zamyšlení je hodně, ale přece jen bych byl raději, pokud by mi nebyla podána tolik po lopatě, a pokud by měl příběh větší přesah, mystiku i doznění. (15.06.2023)

Nejvíce na mě zapůsobil ten kontrast. Grotesknost tolika opakovaných pokusů o přepadení versus výše trestů za loupež. Přiznání a lítost pomůže ti leda tak před soudem posledním.  V 19. století očividně nehrozilo přeplnění věznic, s jakým se potýkáme dnes. Ale ta novodobá píseň v duchu svěrákovsko-uhlířovského „severního větru“, která příběh rámovala, mi tam sedla. (19.06.2023)

1) "Po staletí drženi v hluboké neznalosti, nebyli schopni vidět pravou příčinu jejich utrpení." Ani jinak vševědoucí vypravěč nám však onu pravou příčinu nezodpoví - to až film sám: pravou tragédií sedláků není jejich materiální bída, ale jejich bídná imaginace, díky které jsou schopni se identifikovat jen s "ideály" jejich nepřátel, boháčů a pánů. Dojemná snaha náhlých zbohatlíků chovat se jako panstvo je pak nejen zdrojem jejich nemožnosti uniknout světu, ve kterém žijí, skutečně jej změnit a tím i svůj život, ale také příčinou jejich zkázy. U. Sinclair v "Džungli" (1906) podal obdobný příklad: hlavní hrdina (chudý dělník) získá stodolarovku, ale jak ji použít? Když se o to pokusí, končí na policii, protože chudák s penězi je podezřelost sama. Z toho plynou dvě poučení: musíš být bohatý, abys mohl krást ještě více (vzpomeňme na nedávnou ekonomickou krizi) a hlavně: chudák nikdy nedojde štěstí, jestliže bude pouze reprodukovat životní styl a smýšlení vládnoucích elit. Jako stejné fantasma se pak jeví snaha utéct do USA (ráj nízkých daní dnes i v 19. stol.!) - tato iluze pramení ze stejného zřídla deformované imaginace, jako výše nastíněné. /// 2) I kdyby v tom divák ještě nerozpoznal autorský komentář k soudobé/ aktuální společenské situaci, vše se změní zamyšlením se nad hudebním doprovodem - záměna pozic mezi historickým narativem a současnou hudbou ustavuje mezi minulostí a současností jízlivou analogii. (27.02.2015)

Chlapi z Nemeckých Krompach si povedali, že už dosť bolo chudoby a tak hybaj prepadnúť kočiar naložený zlatkami. Hneď od začiatku to malo takú nádhernú dobovú autenticitu a  filmu nešlo o nič viac, len ukázať aké pomery vládli v tej dobe a prečo to títo chalani spravili. A , že i keď im osud neprial, tak to skúšali až dovtedy, pokým to konečne tam nepadlo. Je fakt, že o tých postavách tu veľa podrobností nie je, keďže film sa najprv zameriava lupežov a potom vyšetrovaním. Preto mi tu trocha chýbali tie emócie, že i keď sa začalo z obvineniami, všetci to brali ako nejakú prozreteľnosť a nie, že by trocha držali aj so svojimi susedmi či členom rodiny. Naozaj mi to prišlo citovo slabo vyvinuté. Ale inak som celkom spokojný, že snímok je čiernobiely a i hudba sa k obsahovej stránke hodila. Je to 14 film z diskusie V.R.K a celkovo vládne spokojnosť. Slabé 4*. (26.06.2023)

Označení „antiheimatfilm“ sedí Náhlemu bohatství chudáků z Kombachu stoprocentně. Film pracuje s konvencemi tohoto žánru, převrací je a poukazuje tak na jejich absurditu, nesmyslnost i naivitu. Venkov není zobrazen jako krásné místo, kde si všichni žijí šťastně na čerstvém vzduchu, ale jako místo, kde musí každý dřít. Frustrovaní venkované žijí v naprosté chudobě a neustálé depresi. Muži bijí svoje ženy, neustále se hádají a nedělá jim problém udat svoje nejbližší přátele. (SPOILER) Film nám ale jako divákům neumožní zaujmout nějaké jednoznačný postoj; hlavní hrdiny, kteří skončí na šibenici, nelitujeme, ale zároveň k nim ani necítíme žádné sympatie. K tomu dopomáhá i odosobněný komentář dvou nediegetických vypravěčů, díky kterému máme pocit, že sledujeme dokument nebo dokonce konzumujeme úplně jiné médium – čteme knihu.___Vzhledem k počtu heimatfilmů, které v Německu vznikaly, byla zřejmě pouze otázka času, kdy někdo přijde s podobnou reakcí. (07.03.2011)

Od začátku se mi zde líbila ta moderní hudba a schválně použitá černobilá barva. To  tomu dávalo nečekanou uměleckou atmosféru,  která byla dobrým kontrastem k prostředí a příběhu. Leč i onen příběh samotný se mi celkem líbil a neřekl bych, že by byl až tak chudý na emotivní momenty. Více mě ale bavila první půlka s napětím jestli se loupež povede. Škoda dokumentárního komentáře. (19.06.2023)

Tak trochu hraný dokument. 1)  Zpočátku jsem musel bojovat s chutí počítač vypnout, film počastovat milosrdnými dvěma hvězdičkami a odeslat do věčného zapomnění. Forma vyprávění mi vysoce nesedla. Sledovat jakési tupouny, jak se snaží v roce 1822 přepadnout vůz s penězi, mi taky nepřišlo zrovna zajímavé._____ 2)  Spoilery. Film jsem nakonec dokoukal a nelituji toho. První okamžik, který ve mně vzbudil zájem, byl moment, kdy jsem si uvědomil, že opakovaný pokus o loupež vlastně vyznívá jako satirický výsměch, samozřejmě ovlivněný německým smyslem pro humor, ale přece. Později mi došlo, že možná jde o svého druhu hraný dokument, jenž, byť poněkud stylizovaný, přece jen přibližuje dobové vnímání věcí dnešnímu divákovi. A protože historii mám rád, nakonec se s tímto trochu polopatickým filmem rozcházím v dobrém. Sledovat vyšetřování mi pak přišlo docela zajímavé_____ 3)  Musím ještě předeslat, že jsem o filmu před jeho zkouknutím nevěděl vůbec nic. Bylo pro mne docela překvapením, když jsem zjistil, že od režiséra Schlöndorffa je to už šestý kousek, který vidím (5 x 3 a 1 x 2 hvězdičky)._____ 4)  32letý spoluscenárista a režisér Volker Schlöndorff se držel historických fakt. Komentáře mimo obrazovku a některé části dialogů jsou převzaty z dochovaného znění výslechových protokolů._____ 5)  29letá spoluscenáristka Margarethe von Trotta (Heinrichova žena Sophie) rovněž pronáší komentáře k ději. Doplňuje příběh o staré lidové písně a básně a o citáty z Woyzecka Georga Büchnera a pohádek bratří Grimmů._____ 6)  Herci jsou částečně amatéři. Všichni pocházejí z Hesenska kvůli zachování autentičnosti._____ 7)  Natáčelo se v Horním Hesensku, Odenwaldu a v klášteře Schäftlarnu._____ 8)  Zajímavou hudbu stvořil 35letý jazzový hudebník a skladatel Klaus Doldinger, který sám zpívá na začátku píseň Die Zeit ist reif, wir fahren nach Amerika._____ 9)  Zajímavý koment: radektejkal*****, Dionysos*****, Bajda****. (17.06.2023)

Skutečný film o skutečné události (19. 5. 1822 přepadlo osm zchudlých sedláků a nádeníků za pomoci "ozbrojeného doprovodu" povoz převážející 10 466 zlatek vybraných na daních – tedy jaksi také jejich peníze), je přitom také skutečnou podívanou. Už jen pokusit se zobrazit tuto dobu (a tom také v širším kontextu šlo) úsvitu kapitalismu, ale pořád ještě v područí vrchnostenské a luteránské oligarchie, kdy modlitbou už nebylo "jezukriste", ale "amerika", vyžaduje značnou odvahu i velkou imaginaci... Po dvou "letech bez léta" (1816 a 1817) nastal (nejenom v Hessensku) na venkově takový chaos, že jeho obyvatelé (ovšem hlavně ti nejchudší) ztratili veškerou orientaci, pletli si snad už i "prr" s "čehý" - ca. 10 % emigrovalo do Ameriky, jiní odešli "na jih", další se potulovali krajem jako vagabundi, z dalších se stali otrapové a lapkové... Sedlácká pýcha i prokletí – připoutanosti k půdě - se stala jejich zkázou. Nekrvavé přepadení (po šesti neúspěšných pokusech) bylo v roce 1824 krvavě potrestáno – Hans Jacob Geiz z Kombachu se musel nejprve dívat na stětí dvou svých synů, než došlo i na něj. (20.12.2015)

Ono sa to odohrava v 20. rokoch 19. storocia, kedy este nejestvovalo zjednotene Nemecko /ba ani Taliansko, hoci Risorgimento uz v Taliansku zacalo rokom 1815 - po porazke Napoleonskych armad. Prec ale od Italie, hoci je to moja milovana zem, s5 k Nemecku. Nemecki obyvatelia vidieku sa rozhodli prepadnut postovy voz so zlatom - asi z dani, to je jedno odkial. Kazdopadne vidiecania chceli toto zlato pouzit pre seba. No a par slov k filmu - rerzisersky na Urovni, Schlondorff dokazal, ze sa vyzna do filmariny uz u Plechoveho Bubinku, akurat tempo je take.... kadejake, potom ale nastalo urcite zlepsenie ohladom dialogov. Videl som tu hrat aj tu nemecku ukecanu bukvicu Rainer W. Fassbindera /Štrach jist Duse/, no ale musim napisat, ze zase hral hovno. Teda pardon, mne to zase uslo, ja sa ospravedlnujem a chcel som pochopitelne napisat ze sa nedostatocne vlozil do hereckej ulohy a ze ma nepresvedcil hereckym vykonom. Hudba priserna, preto nedam maximum pomerne zaujimavej teme : 82 % (24.10.2019)

Je pravda, že to šlo zpracovat líp a určitě to mělo mít i jinou, víc vhodnou hudbu (protože tahle by se hodila do úplně jiného žánru), ale mě se to docela líbilo i v téhle podobě. Ačkoli se to zpočátku moc nezdá, tak z toho vypadne víc témat i hlubších myšlenek, které v souvislosti s dějem fungují, dávají smysl a nepůsobí moc na sílu. Ať už o touze po lepším životě, jehož přesnou představu ale dotyční nemají, tak i o neschopnosti o tom najít něco pozitivního na svém současném životě, i když v něm určitě něco málo pozitivního je a spousty dalších, takže to má naštěstí víc vrstev. A na rozdíl od jiných uživatelů z VRK mě i hodně sedl ten styl, dokázal mě dostatečně uchvátit a jediné, co mi ho (kromě hudby) kazilo, byly ty čtené pasáže, ale ani ty úplně nezabránily tomu, aby mě to začalo otravovat nebo nudit. Má to i skvělou kameru, ale i přes všechnu tu chválu, kterou jsem zde vypsal, jsou ty mé čtyři hvězdy slabší, jelikož bych si to dokázal představit jinak, lépe a působivěji podané. Někde z toho ten promarněný potenciál i čiší, zvlášť u těch impozantních černobílých záběrů krajiny, které jsou samy o sobě úžasné, ale jakoby z jinak laděného verze. Ale jelikož si mě to získalo i takhle, tak určitě nemám problém dát tu čtvrtou hvězdu. Slabé 4* (18.06.2023)