Die Stille nach dem Schuß
Rita's Legends
The Legend of Rita
Režie:
Volker SchlöndorffKamera:
Andreas HöferHrají:
Bibiana Beglau, Martin Wuttke, Nadja Uhl, Alexander Beyer, Jenny Schily, Florian Panzner, Harald Schrott, Thomas Arnold, Dietrich Körner, Richard Kropf (více)Obsahy(2)
Rita Vogtová je radikální západoněmecká teroristka, která opustí revoluci a usadí se ve východním Německu. S novou identitou od Stasi začne nový život. Pak ale dojde k nejhoršímu – padne berlínská zeď... Skupina teroristů ze západoněmecké teroristické organizace RAF musí uprchnout ze Spolkové republiky Německo po katastrofálním pokusu o záchranu, během něhož přišel o život advokát. Nečekaná pomoc přichází od Stasi, která jim poskytla nejen útočiště, ale také nové identity. Rita Vogtová tak dostane možnost žít nový život ve východním Německu. Snaží se přizpůsobit životu normálního příslušníka pracující třídy. Poté, co je ve pátracím vysílání západní televize zveřejněna její podoba, musí Rita začít opět znovu, s novou minulostí v jiném městě. Potom ovšem padne berlínská zeď a všechno je jinak... (Cinemax)
(více)Recenze (8)
Veľmi dobre urobený film na trochu zrúdnu tému. Hlavnou hrdinkou je osoba podieľajúca sa v minulosti na niekoľkých vraždách, ktorá sa rozhodla začať nový život v inej krajine (kde jej tajná polícia prepožičala novú identitu). Režisér sa snaží zobrazovať jej osud s odstupom a triezvosťou, čo sa mu na úrovni filmu darí. Celý príbeh však má výrazný politický podtón a v ňom vidno, kde sa srdce režiséra nachádza... ()
Zlatý Medvěd - výběr ()
V době, kdy se v naší zemi začala šířit fáma, že Německá kinematografie je poměrně špatná a jediný opravdu kvalitní film byl obecně považavaný Klepání na nebeskou bránu, byla v tamním koutě Evropy řada filmařů, kteří překypovali nápady předváděli opravdovou kvalitní filmařinu, akorát o nich u nás moc lidí nevědělo. Třeba jednou takovou postavičkou je i Volker Schlöndorff, který natočil hodně slušné drama podle skutečného příběhu. Sice je trošku poplatné době, ale na tu dobu je z toho cítit na druhou stranu syrovost a autentičnost. Závěr je pak jak ze starých francouzských kriminálek, který budete mít v paměti ještě hodně dlouhou dobu. Festival Německé filmové pavlači tak opět ukázal, že Německá kinematografie není vůbec špatné v jakémkoliv časovém období! ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $671,565║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Docela zajímavý námět, snad i docela pěkně z něj uhnětený příběh. Celé je to však jaksi studené, více vykalkulované, než žité. Neuvěřil jsem skutečnému přesvědčení těch lidí, pořád jsem čekal, kdy se projeví, že přesvědčení je jen záminkou, jenže to se nedostavilo. ()
Naprosto přesný název. Ticho po střelbě. Vlastně skoro vše, co se v tomhle filmu děje je až po tom..... Po bankovní loupeži, po útěku do NDR. Soustředí se nejprve na celou skupinu a poté jen už na dvě z nich, Inge a Susanne. Dvě levicově smýšlející teroristky, které se bájně domnívají, že to nejhorší mají už za sebou. Naprosto přesné, hlavně, co se týče zobrazení doby a také herecky velmi dobře zahrané, nemám vůbec žádných výtek. ()
Dost precenovany film, ako namet Stasi fajn, len rezisersky to bolo neprijemne ustrelene, tempo take nijake, kopa nudy je tu hlavne v strede filmu ...... fakt 1 projekcia staci, viac sa k tomu netreba vracat, precenovany film, Schlondorff ma svoj najlepsi film Plechovy Bubinek : 50 % ()
Ticho po výstřelu: to je urputnou snahou o vymanění se z rizikového dobrodružství extrémní levičácké ideologie v praxi. Není to sice oficiální, ale Volker Schlöndorff tu vychází z autobiografické knihy (autorkou je Inge Viett) z roku 1997, když titulární postavu příběhu zrovna propustili z vězení (po uvedení filmu byl Volker přinucen k mimosoudnímu vyrovnání). Lze připustit snahu o vyrovnání se s bolestí rozpolcené minulosti znovusjednoceného Německa, Schlöndorff už ve svém mládí vnímal jistý romantický půvab nekonformní lidské duše, bouřící se proti zavedeným pořádkům kapitalismu a diktátu peněz. Komunistické státní uspořádání dle sovětského vzoru je jinou kapitolou lidských dějin, s čímž může souznít snad jen radikálnější doktrína bez okolků. Hnutí 2. června a Frakce rudé armády: i přes proklamovaný marxismus skupin předpokládám spíše individuální rozervanosti, odmítnutí konformity, touhu po dobrodružství a nezávislosti, zklamání a traumata dosavadních životů (a vše lze ideologicky podložit), ale nekompromisní dobrodružství v tom neustálém ohrožení vlastního života během času unaví a umoří. Ze strany moci Německé demokratické republiky potom šlo o oportunistické využití dané situace (unavené bojovníky však nenechávali bez "odborného" dozoru). Schlöndorff předkládá dynamický sled běhu událostí, nezachází a ani nemůže zajít do hlubin ideologické intimity, nakonec pro něj jde spíše o hříčku, konfrontaci ideálů a reality a nemožnost vymanit se z vlastní minulosti. Osmdesátá léta mají přímou chuť své doby, k níž jsou přidány aktuálnější potřeby filmového diváka. Hrdinkou příběhu je Rita Vogt (pozoruhodnější Bibiana Beglau), aktivní členka extrémistického levicového hnutí, časem unavená neustálou zuřivostí ideologie v praxi. Její niternou potřebou jsou opětované city a vášeň, pro ně její duše i činy planou. Hlavní mužskou postavou je Erwin Hull (zajímavý Martin Wuttke), důstojník Stasi s jistou náklonností pro levicový extremismus v západních zemích. K výraznějším postavám patří také Tatjana (zajímavá Nadja Uhl), žena, tolik zklamaná životem. Rita pro ni znamená světlý okamžik a naději, a současně i zkázu a pohromu dosavadního života. Z dalších rolí: vůdčí a nesmiřitelnější představitel té extrémní levice a Ritina velká láska Andreas Klein (Harald Schrott), ze zuřivého boje další unavená žena s větší rozervaností nitra z následující reality Friederike Adebach (Jenny Schily), další výraznější člen radikálních levičáků Joachim Klatte (Mario Irrek), Ritin nevinný nápadník a vystudovaný inženýr Jochen Pettka (Alexander Beyer), šéf Stasi bez zbytečného sentimentu k jednotlivým osobám (Dietrich Körner), nebo ten nebohý obhájce Gruber (Matthias Wien). Ticho po výstřelu je především štiplavější zlomyslnou konfrontací představ a ideálů s realitou, v níž není možné najít klid pro minulost neslučitelnou s vážeností establishmentu a politických norem, v nichž je beztrestné násilí povoleno pouze represivním složkám moci. Rozkošné protivenství života! ()