Les Choses de la vie
L'amante
The Things of Life
Režie:
Claude SautetKamera:
Jean BoffetyHudba:
Philippe SardeHrají:
Michel Piccoli, Romy Schneider, Jean Bouise, Lea Massari, Hervé Sand, Dominique Zardi, Gérard Lartigau, Henri Nassiet, Gabrielle Doulcet, Jean-Pierre Zola (více)Obsahy(1)
Psychologický snímek podle stejnojmenného románu Paula Guimarda zobrazuje tragickou, i když téměř každodenní událost dnešní doby: automobilovou nehodu. Zraněný, asi čtyřicetiletý úspěšný projektant Pierre Delhomeau se najednou vytrhuje ze svého dynamického životního koloběhu, zastavuje se a tváří v tvář smrti si konfrontuje své myšlenky, názory, vztahy k lidem, k životu i k sobě samému. Ve chvíli smrti mu náhle připadají dříve podstatné věci bezvýznamné, a naopak si uvědomuje šťastné chvíle, i když je dříve v důsledku stresu necítil. Tvůrci akcentují všednodennost příběhu, ale zároveň jej ozvláštňují promyšleným formálním ztvárněním. Havárie je rozfázovaná téměř do celé plochy filmu, útržky vzpomínek a představ hlavního hrdiny se prolínají s reálným časem. Snímek se dočkal amerického remaku pod názvem Křižovatka (1994, režie Mark Rydell). (oficiální text distributora)
(více)Recenze (22)
Romy Schneider pod svým oblíbeným Claudem Sautetem ztvárnila několik skutečných "hrdinek života" - Hélène patří k nejlepším. Snímek se setkal i s příznivým přijetím v zahraničí - kolik je taky nesentimentálních dramat o životě a smrti? Jen škoda, že většina z českých diváků viděla dříve patrně americkou Křižovatku, kterou bych s tímto filmem jen nerad srovnával. ()
Krásná píseň o lásce, životu, smrti. O Romy s Romy! Smutné.. ()
Ze všeho nejdříve bych chtěla poděkovat distributorovi, že zcela výjimečně film viděl. Bohužel se o to s námi chtěl podělit tak vehementně, že rovnou prozradil pointu. Stále více tíhnu k tomu, že by se autorům obsahů distributorů měly lámat hnáty, pokud to nepomůže, měli by být postaveni rovnou ke zdi. Ale k filmu. Sautet ze začátku své kariéry točil krimi v akčním hávu. Pak se názorově ustálil u dramat a tohle bylo první, které začalo sedmdesátá léta. A přerod z divokých rvaček a střílení ke komornímu dramatu zvládl na výbornou. Hlavního hrdinu nechal lehce tápat mezi dvěma ženami, jedna Schneider, druhá Massari. Pánové určitě pochopí, že to hlavní hrdina neměl snadné, když si musel vybrat. Vybral si a tím začíná i končí celý příběh. Sedmdesátá léta byla u Sauteta ve znamení Romy Schneider, proto doplním, že dle mého se jim nejvíce povedl Docela obyčejný příběh. ()
Som veľmi rád, že sa mi podarilo nájsť a vidieť tento mimoriadny a napriek tomu málo známy film. Som veľmi rád, že sa takéto kvalitné filmy pred 50 rokmi nakrúcali. Som veľmi rád, že som sa opäť na obrazovke stretol s mojou obľúbenou Romy Schneider a ubezpečil sa o hereckých kvalitách Michela Piccoliho. Som veľmi rád, že Claude Sautet nakrútil film, ktorý mi svojou skladbou pripomínal puzzle. Som veľmi rád, že všetky dieliky do seba krásne zapadli a vytvorili obraz, na ktorý dlho nezabudnem. Naopak, nie som, ani ako fajčiar, rád, že sa vo filme fajčilo ako o preteky. ()
Rony Smeider se tu objeví v pěkných šatech. ()
Podľa mňa sa zrovna v tomto ojedinelom prípade, jednalo nielen o mierne roztržitý, ale zároveň aj poriadne zadymený počin, aby som bol teda naprosto presným v samotných charakteristikách tohto filmu, keď vzápätí ihneď vysvetlím, čo mám tým vlastne na mysli: V prvej veci sa pomerne častejšie skákalo po časovej osi - sem a tam, čiže z aktuálnej prítomnosti ohľadom istej, zlomovej udalosti, ktorú v podstate sledujem už v úvodných záberoch, kde očividne došlo k nejakej určitej autonehode, ktorú ale nateraz nebudem bližšie charakterizovať, kto bol toho účastníkom, pričom od tohto kľúčového momentu, sa táto konkrétna situácia, akoby znovu vracala na začiatok, v danej retrospektíve, čo všetko jej skrátka ešte predtým predchádzalo, čiže by sa dalo povedať, že sa to bude okolo nej proste neustále krútiť, a to navrch i s množstvom spomienok naprieč celým týmto dianím. • V druhej veci som si rýchlo uvedomil, že predstaviteľ Pierreho Bérarda, t.j. Michel Piccoli, zrejme tie cigarety len tak chytro z ruky nespustí, tým pádom fajčil jednu od druhej, ako povedzme fabrický komín, až som mal miestami taký veľmi čudný pocit, že mi ten „fajčiarsky smrad”, skrz obrazovku, prelieza rovno až do obývačky, vôbec, väčšina postáv fajčili, ako Turci, čo by napokon predstavovalo neuveriteľnú, dymovú clonu! • No, súčasne sa jednalo o akýsi, módny trend, ktorý bol v tých časoch absolútnym štandardom, pritom v tejto možnosti ho bolo asi až príliš. • Ďalej k merítku veci. Nebudem popierať, že mi obidve eventuality nadmieru prekážali, predovšetkým, čo sa teda týka samotnej štruktúry tohto filmu, čo nielenže mňa ako diváka, čím ďalej, tým viac začínalo pomaličky otupovať, keďže som ani zvlášť nevedel, na ktorý časový úsek, sa mám začať viacej sústrediť, čo by som nakoniec okomentoval úplne prostými slovami: „Režisérovi sa forma totálne vymkla spod kontroly!?” • Našťastie to aspoň zachraňujú kvalitné, herecké výkony, keď hlavnej postave v podaní Michela Piccoliho, obstojne, i keď nie s dostatočným hereckým priestorom, zručne sekundovala postava Hélèny Haltigovej v podaní Romy Schneiderovej, ktorej dialógy som si rád vypočul v pôvodnom znení s jej typickým, rakúskym prízvukom, to sú plusové body - extra naviac. • Vskutku, mal som oveľa väčšie očakávania ohľadne Vecí života, ktoré na mňa pôsobili akosi neživotne. PS: Aspoňže filmová dĺžka bola celkom ideálna, lebo v opačnom prípade by som za pridanie ďalších minút, snáď automaticky strhával percentá, čo by som naozaj dosť nerád. ()
Mimořádně silný a přitom citlivý filmový snímek, který bez patosu ukazuje běh života a také dost toho, že se v převážné míře věnujeme podružným věcem, a proto nám uniká mnoho z krásy a věcí našeho života. ()
Ze všeho nejdřív chci pochválit hudbu, něco tak nádherného se neslyší každý den, potom musím smeknout před Romy Schneiderovou, krásně se na ni kouká a každé slovo se jí dá lehce uvěřit a ten odzbrojující pohled, úžasné.. Příběh muže ve středních letech mezi dvěma ženami, který se stane účastníkem ošklivé dopravní nehody a divák se ve střípcích dozvídá jeho minulost, mě zaujal, o tom žádná, ale nepohltil.. ()
Ještě teď, nějakou dobu po skončení filmu přemítám, proč mně snímek s v podstatě jednoduchým, prostým příběhem tak okouzlil. Snad těmi skutečnými vjemy, kdy nějaká postava otevře dveře do pokoje a mně to připomene zvuk, který jsem slyšela tisíckrát i ve skutečnosti, snad tou širokou škálou pocitů, které se mi při sledování přelévaly v mysli, možná příjemnou francouzskou ležérností a nebo nefalšovanou, přirozenou krásou nejen Romy Schneider, ale i Leai Massari. Nevím...ale jsem si jistá, že jsem snad v žádném jiném filmu neviděla tolik lidí kouřit permanentně jednu cigaretu za druhou, no vážně. ()
Věci života a smrti; k tomu druhému vede cesta mězi dvěma ženami. Nebo je tu jen jedna žena se dvěma tvářemi. Nebo je tu jedna tvář; muže, který je unaven vysvětlováním. Muže, který má při fatální smůle tolik štěstí, že neumře jako dobytek na jatkách (jako při většině smrtelných nehod, kdy strach je to poslední, co člověk zažije), ale může (má ještě čas) si popovídat se smrtí: o životě - a o smrti. To jsou věci života, ne smrti: "Proč přestala hrát hudba?" Hudebník usnul..." ()
ocenenia : MFF Cannes 1970 - Nominácia na 1. cenu ()
Ne, stale si myslim ze Docela Obycejny Pribeh je brutalne precenovany a toto je jedna z najlepsich roli Romy Schneider. Spolu so svojim filmovym druhom Michelom Piccolim /Velka Zranice, Salto nel Vuoto/ bola nadherna, Piccoli tu havaruje na aute a nasledne film sleduje jaxa dotycny vytrhol z dynamickeho zivotneho stylu, jhodnoti ludi, vztahy a nazory na zivot a na smrt. Sautet ako reziser bol vacsinou len zrucny rutiner, az tu ukazal ze vedel tocit filmy : 74 % ()
Vyborny namet a jeste lepsi zpracovani. Divak doslova umira s hlavnim hrdinou a postupne se louci se svymi nejblizsimi. Krome toho ma film vynikajici a bohuzel uz zapomenutou atmosferu. Francie plna Francouzu, cigareta v kazdem druhem zaberu, hezka auta a neuveritelne krasnou Romy Schneider. Filmu nejde nic vytknout. ()
Maloktery snimek me za posledni dobu tak okouzlil a zaroven dojal bez citoveho vydirani, krasny film... ()
Je to sice smutnej film, ale me se libil. Takova netradicni retrospektivni roadmovie jednoho cloveka... (alficka pekna....) Krasna Romy jako bonus k tomu. Spokojenost. ()
Romy Schneider, Michel Piccoli a Claude Sautet. Trojice umělců, která v 70. letech přiváděla do kin filmy, které se dnes už nevidí. Věci života... věci všedního dne pojaté tak, že se vám tají dech. Automobilová nehoda, na jejímž konci leží v trávě muž, který si právě uvědomil, že umí milovat. Na jejímž konci je zdrcená žena, která do poslední chvíle věří v jeho lásku. Na jejímž konci je jeho manželka, která ukazuje svoji velkou lidskost. Silné, pravdivé, neobyčejné. ()
Věci života, Docela obyčejný příběh, Bazén patří mezi mé nejoblíbenější filmy s Romy Schneider. Zážitek nepřenosný a velký. ()
Poměrně z velké části celý film zahaluje cigaretový kouř. ()
- - - Romy Schneider se tu objeví v brýlích. (viz galerie a info na follow-me-now.de) ()
Nemám co vytknout. Pro mě je to jeden z největších filmových objevů za poslední roky. ()